Lidé již od nepaměti stavěli přístřešky, aby si zajistili teplo, soukromí i ochranu před nepříznivým počasím a nepřáteli. V průběhu staletí se měnil materiál i konstrukce střech a střešních krytin nejen díky novým technologiím a lepší dostupnosti některých materiálů. Střecha má stále stejnou základní funkci - chránit dům před vlivy počasí. Dnešní střechy však představují sofistikovanou konstrukci, kde střešní plášť tvoří několik vrstev a prvků. Na správném návrhu, výběru a provedení každého z nich záleží, jak dobře a jak dlouho bude střecha sloužit.
Historický Kontex Vývoje Střech do 90. Let
V meziválečném období došlo k největšímu rozvoji plochých střech. Na počátku 50. let 20. století, po skončení 2. světové války, nastal velmi důležitý průlom v technologii výroby střešních tašek, který reagoval na velkou poptávku po všech stavebních materiálech. K dalšímu masivnímu rozvoji přispěla hromadná výstavba bytových a panelových domů v 60. letech. Jednalo se především o střechy mírných sklonů.
Střechy a střešní krytiny bytových a panelových domů ovšem během následujících dekád prošly velkým technickým vývojem, protože prvotní jednoduché jednoplášťové střechy se příliš neosvědčily. Neměly totiž dostatečné termoizolační vlastnosti a často do nich zatékalo. Na střechách tak bylo možné v průběhu času pozorovat železobetonové panely doplněné parotěsnou vrstvou z asfaltových pásů, pěnový polystyren, který se pozvolna stal nedílnou součástí skladby střešních plášťů, nebo kompletizované tepelněizolační dílce složené z polystyrenu, asfaltových pásů a desek z heraklitu. Od 70. let se pak začaly současně využívat také střechy dvouplášťové, jež tvořil železobeton, zděné části, dřevo a další.
První skladby dvouplášťových střech se objevily v 60. letech, pak v 70. a hlavně v 80. letech. Záměrem bylo odvedení zabudované vlhkosti vně pláště vzduchovou mezerou, což mělo pozitivní vliv na tepelně izolační schopnost pláště a rovněž na poruchovost hydroizolační vrstvy. Horní plášť zpočátku tvořily zděné části či zděné sloupky, později byly častější konstrukce ze dřeva. Včasná formulace ČSN STŘECHY /1999/ předešla explozí trhu v 90. letech.
Požadavky na Tepelněizolační Vlastnosti Střech
Hodnoty součinitele prostupu tepla U pro střešní pláště dle ČSN 73 0540-2 (dle revize z roku 2011) jsou klíčové pro energetickou efektivitu. Pro budovy obytné a občanské s dlouhodobým pobytem lidí jsou stanoveny následující hodnoty:
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
| Typ střechy | Sklon | Požadovaná hodnota U [W/(m²·K)] | Doporučená hodnota U [W/(m²·K)] |
|---|---|---|---|
| Ploché a šikmé | Do 45° včetně | 0,24 | 0,16 |
| Strmé | Nad 45° | 0,30 | 0,20 |
Doporučuje se stavebníkům i firmám realizovat úpravy a zateplení tak, aby se dodržely doporučené hodnoty. Nepochozí, ale dostupné jsou místnosti nad nejvyšším podlažím, které nejsou vhodné k použití jako obytné místnosti, ale mohou mít jiné použití, například jako odkládací místnosti a sušárny.
Základní Skladba Zateplené Střechy Podkroví
Skladba zrekonstruované zateplené neprovětrávané střechy se zateplením mezi krokve se skládá z několika vrstev:
- Latě a kontralatě
- Difuzní fólie (difuzně pojistná fólie, difuzní membrána)
- Izolace
- Parozábrana (fólie)
- Opláštění, například sádrokartonem
- Krokve (za izolací), obvykle 18 až 24 cm
Krovy a Bednění
Krovy určují tvar, sklon a statiku celé střechy. Aby byl systém funkční, musí být dřevěné prvky dostatečně únosné, stabilní a rovné, a současně mít správnou vlhkost. Normy považují za bezpečnou mez 16 % vlhkosti. Doporučuje se před montáží kontrolovat vlhkost dřeva, ideálně pomocí přesného vlhkoměru. Vlhké dřevo, v kombinaci s nedostatečným větráním, totiž vytváří podmínky pro vznik plísní. Velkým problémem bývá i nevhodná povrchová impregnace v místě, kde bude použita pojistná hydroizolace, protože některé chemické nátěry narušují její funkčnost. Znalci také často upozorňují, že u některých typů střech je podceňována nutnost bednění.
Informace o bednění: Bednění je nezbytné u bungalovů a vazníkových krovů, protože zde chybí vrstvy schopné stabilizovat vlhkost a chránit fólii. Používá se také tehdy, když je vyžadována vyšší třída těsnosti hydroizolace, nebo když je sklon střechy nižší než bezpečný. Nutné je i u členitých střech a tam, kde je riziko dlouhodobé UV expozice pojistné hydroizolace. U plechových krytin bývá bednění vyžadováno téměř vždy.
Pojistná Hydroizolační Vrstva (DHV)
Pojistná hydroizolační vrstva chrání konstrukci před vodou, sněhem, větrem a vlhkostí, která se může dostat pod krytinu. Správně zvolená DHV musí odpovídat sklonu střechy, typu krytiny a zvýšeným požadavkům, jako je zateplené podkroví, členitost střechy nebo extrémní klima. Funkcí podstřešní pojistné hydroizolační fólie je ochrana proti pronikání dešťových srážek a sněhu.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Pásy podstřešní fólie se pokládají zvenku za sebou s dostatečným překrytím (vrchní pás má přesah nad spodním). Podstřešní difuzní pojistná fólie musí být difuzně otevřená (vodní pára tak může unikat z interiéru ven), kdežto opačným směrem je nepropustná (voda z venkovního prostoru dovnitř nepronikne), funguje tedy jako difuzní membrána. Jestliže je střecha z tašek těsná a nevniká-li do ní zavátý sníh, může se podstřešní fólie vypustit. Jestliže však střecha z tašek není 100% nepropustná, je její použití nezbytné.
Pásy se nařežou z role o rozměrech odpovídajících světlé rozteči mezi krokvemi s přídavkem 2x15 cm, aby se pás mohl zatlačit a byl na obou stranách dobře upevněný. Pak se pod latění namontuje izolační pás difuzní fólie, podél vrchní hrany krokve, kam se přibije nebo připojí sponkami. Je rozumné, aby se pás zhruba uprostřed mírně prověšoval, čímž se vytvoří žlábek. Nezávisle na tom, zda se izolační pás přikládá zespodu, anebo nad krokvemi, je důležité, aby se spodní zakončení všech podkladových difuzních pásů vyvedla ven, nejlépe do střešního okapu.
Pozor si musíme dát i u horního hřebenového spoje. Pás podstřešní fólie musí být pod hřebenem otevřený, aby stoupající vzduch mohl volně unikat nahoru. Klíčové je také správné slepení přesahů a spolehlivé napojení na okapní hranu, fólie se musí vyvést na plech, nikoli jen volně položit. V této části se vyplatí věnovat pozornost detailům, zejména pečlivému slepení spojů, dotaženému překrytí a kvalitnímu utěsnění kolem prostupů. Další kritickou chybou je špatné napojení DHV na svislé konstrukce: stěny, komíny či střešní okna.
Kontralatě a Větrací Mezera
Kontralatě vytvářejí větrací mezeru mezi pojistnou hydroizolací a krytinou a zároveň slouží jako nosný rošt pro závěsné latě. Jejich výška musí odpovídat sklonu střechy i požadované intenzitě odvětrání. Správné provedení kontralatí výrazně přispívá k tomu, aby střecha fungovala bezchybně po dlouhou dobu. Vyplatí se proto věnovat pozornost výšce kontralatí - ta by měla odpovídat požadavkům na rozměr větrané mezery.
Větrání by mělo být zajištěno 2cm širokou vzduchovou mezerou mezi tepelnou izolací a podstřešní pojistnou difuzní fólií. Tato mezera umožňuje případně vznikající vlhkosti difundovat ze zateplovaného prostoru. Dodatečné větrané (vzduchové) mezery mezi krytinou střechy a podstřešní fólií odvětrávají tašky ze spodní strany a ty se lépe vysoušejí. Zateplené střechy mohou být provedeny i bez dodatečné vzduchové mezery pro odvětrání, pak ale musí být vnitřní parozábrana provedena jako absolutně vodotěsná.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Laťování a Střešní Krytina
Laťování tvoří základní nosnou konstrukci pro skládanou krytinu. Klíčové je přesné rozmístění latí podle krycí délky zvolené střešní tašky, správné osazení okapní latě a přesné rozměření první rozteče. Právě první lať rozhoduje o tom, jak taška sedne do okapu a zda budou jednotlivé řady vycházet až k hřebeni bez nutnosti improvizace. Dbejte na správné měření. Pokud se první rozteč stanoví špatně, projeví se to až u hřebene v podobě nesouměrných nebo příliš velkých mezer. Vyplatí se věnovat pozornost samotnému kotvení latí - hřebíky je třeba zatlouct do dostatečné hloubky.
Krytina je finální vrstva, která chrání střechu před povětrností a tvoří její vzhled. Betonové tašky se skládají na latě a v závislosti na sklonu a umístění se kotví proti sání větru. Kromě krajních oblastí střechy je nutné kotvit i řezané tašky, tašky v rizikových detailech a prvky u vyšších sklonů. Jde například o chybějící zajištění řezaných prvků a opomenutá protisněhová opatření. Důležité je věnovat pozornost pojmům bezpečný a minimální sklon střechy. Z nich se odvozuje rozsah opatření - například při malých sklonech jsou zvýšené požadavky na pojistnou hydroizolaci.
Tepelná Izolace
Tepelná izolace zajišťuje energetickou efektivitu domu a brání kondenzaci v konstrukci. Nejčastěji se používá minerální nebo skelná vata, vkládaná mezi krokve a doplněná vrstvou pod nimi. Jestliže si chcete nakoupit izolační materiál na zateplení vašeho domu, musíte dbát na to, abyste dodrželi příslušné vhodné postupy zpracování. Chyby se týkají zejména kvality provedení. Izolace bývá natlačena až do větrací mezery nebo je nedostatečně chráněná proti proudění vzduchu. Velkým problémem je i kombinace více difuzních vrstev, například dvou fólií nad sebou, která uzavírá konstrukci a způsobuje kondenzaci.
Parotěsná Vrstva (Parozábrana)
Parotěsná vrstva brání pronikání vlhkosti z interiéru do tepelné izolace. Chyby typicky vznikají při montáži. Patří k nim nepečlivé slepení spojů, chybějící těsnění u prostupů, přerušení parozábrany příčkami nebo její poškození při šroubování sádrokartonu.
Vnitřní Obklad
Vnitřní obklad (obvykle sádrokarton) uzavírá celou skladbu a tvoří finální povrch interiéru. Jeho montáž musí respektovat polohu parozábrany a nepoškodit ji. Jde především o propíchnutí nebo natržení parozábrany během montáže, neprovedení dilatací nebo nezajištění spár.
Důležitost Správného Větrání Střechy
Správné větrání střechy je jedním z nejdůležitějších faktorů její životnosti. Vzduch musí proudit od okapní hrany až po hřeben bez přerušení. V okapu se používají větrací mřížky a pásy, u hřebene pak prvky, které usnadňují únik teplého a vlhkého vzduchu, například větrací tašky. Nepodceňte i montáž ochranných prvků, jako jsou větrací pásy a mřížky, bez kterých se spodní hrana střechy stává vstupní branou pro ptáky či hmyz.
Chyby v detailech jsou bohužel velmi časté. Mezi nejhorší patří přerušené větrací cesty, například u vikýřů, úžlabí nebo nadměrně dlouhých krokví. Důležité je také počítat s dostatečným množstvím větracích tašek. To, co mnozí poradci teoreticky dobře popisují, vypadá v praxi úplně jinak. Průběžné celoplošně vzduchotěsné provedení instalace a propojení je zásadní, především v místech napojení a prostupů.
Možnosti Zateplení Střechy Podkroví
Možností skladby střechy, jejího zateplení a druhů tepelných izolací je samozřejmě více. Návrh skladby a použité materiály mohou být dostačující, nebo je výhodnější a jistější zvolit například nadkrokevní izolaci. Nadkrokevní systém izolace střechy bude chtít předělat projekt a bude asi i cenově náročnější, zato je to z hlediska tepelných mostů nejlepší způsob provedení. S nadkrokevní izolací můžete mít i přiznané trámy. Všude je prezentováno, že nadkrokevní izolace má mnohem lepší parametry, nižší tloušťka se vyrovná vatě, XPS ve větší tloušťce.
Moderní Trendy ve Stavbě Střech
Dnes jsou populární zelené střechy, tedy částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou. Největšími trendy moderní doby jsou zelené střechy, tedy částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou či pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Po staletí byly známé již na Islandu, ve Skandinávii, Kanadě nebo USA.
Zůstaneme-li ještě u novodobých a moderních trendů, nutně musíme zmínit také střechy s fotovoltaickými a solárními panely. Ty první vyrábějí ze slunečního záření elektřinu, ty druhé pak teplo, kterým lze zásobit interiér budov všeho typu od rodinných domů až po nejrůznější průmyslové, zemědělské, obchodní a společenské objekty. Fototermiku a fotovoltaiku lze nainstalovat na takřka všechny tvary a typy střech. Ideální je střecha orientovaná na jih. Na střeše, zejména ploché, je nutné panel přizvednout do správného úhlu. Díky aktuální otázce úspor energií jsou na vzestupu bílé střechy, které se i za slunných dní ohřejí jen mírně nad teplotu vzduchu. Vývoj střech, krytin a jejich tvarů stále nekončí a je jasné, že bude pokračovat i nadále.
tags: #skladba #strechy #podkrovi #1990 #informace