Střešní asfaltový šindel, v některých oblastech známý také jako kanadský šindel, představuje ekonomické a lehké řešení pro zastřešení. Nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost a relativně jednoduchou instalaci.
1. Krokev a difúzní fólie
Krokve by měly být ideálně z impregnovaného sušeného dřeva s průřezem, který odpovídá potřebám lehké střešní krytiny. Hmotnost šindele se pohybuje mezi 8 a 9 kg/m2 v závislosti na typu.
Instalace difúzní fólie je doporučena, pokud to konstrukce krovu umožňuje (nový krov nebo kompletní rekonstrukce). Na krokve se instaluje difúzní (paropropustná) plně kontaktní fólie, která se zajistí kontralatěmi o rozměrech 70 x 50 mm nebo 80 x 60 mm. Tím se vytvoří nezbytná větrací mezera o minimální šířce 50 mm a střecha je připravena na případnou dodatečnou izolaci podstřešního prostoru. V případě izolace podkroví je klíčové vytvořit těsnou parozábranu.
Pokud se jedná o rekonstrukci starého krovu se zachováním stávajícího bednění, není nutné demontovat staré bednění a instalovat difúzní fólii.
2. Bednění
Bednění musí být pevné, suché a rovné. Je možné použít standardní sušené stavební řezivo, OSB desky, překližky nebo multifunkční panely s vodoodpudivou úpravou.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
3. Podkladová vrstva
Výběr podkladové vrstvy je klíčový, protože materiál a jeho chování během životnosti šindele mají zásadní vliv na funkčnost celé střechy. Originální podkladové vrstvy KATEPAL jsou vyrobeny z SBS modifikovaného bitumenu, což zajišťuje kompatibilitu s šindeli Super KATEPAL a minimalizuje riziko narušení materiálů. Doporučuje se vyhýbat se podkladovým vrstvám z oxidovaného bitumenu.
Pískovaná lepenka s povrchem z jemného křemičitého písku se dodává v rolích 15 x 1 m (15 m2) o nominální tloušťce 1,8 mm. Nosnou vložkou je sklotextilie a střední vrstvy obsahují SBS modifikovaný bitumen.
Podkladová fólie s povrchem potaženým nenasákavou polypropylenovou tkaninou se dodává v rolích 25 x 1 m (25 m2) o tloušťce 0,65 mm. Nosnou vložkou je netkaný polyester, střední vrstvy jsou tvořeny SBS modifikovaným bitumenem a spodní vrstva obsahuje pevnou výztuž z netkaného polyesteru, která slouží jako ochrana proti kondenzaci.
Obě podkladové vrstvy mají samolepicí okraje pro dosažení maximální hydroizolace spojů. Pro výpočet potřebné plochy je nutné počítat s překryvy a odpadem. Obvykle se používá koeficient 1,15 až 1,20 násobek čisté plochy střechy.
4. Oplechování střechy a bitumenová lepidla
Pro oplechování střechy se doporučuje používat kvalitnější materiály, jako je měď nebo hliník, vzhledem k dlouhé životnosti šindelů Super KATEPAL. Výměna oplechování by mohla narušit celistvost střechy.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Bitumenová lepidla KATEPAL K-36 jsou nezbytná pro pokládání šindele na oplechování okapních hran, komína, pro lepení styčných ploch mezi hřebenovým odvětráním a hřebenovým krytím a obzvláště při instalaci úžlabí. Doporučená vrstva lepidla je 0,5 - 1 mm.
5. Okapový pás
Po instalaci podkladové vrstvy a oplechování je nutné začít krýt střechu od okapní hrany originálním univerzálním okapovým/hřebenovým pásem. Tento pás má velkou prolepenou styčnou plochu, která lépe přilne k oplechování okapní hrany a snižuje riziko zatečení pod šindel. V jednom balení je 20 rovných pásů o rozměru 1 x 0,25 m, což vystačí na pokrytí 20 bm okapní hrany.
6. Střešní šindel SUPER KATEPAL
V jednom balení střešního šindele SUPER KATEPAL je 5,5 m2 plošného materiálu, ale díky překrytí se z jednoho balení vytvoří 3 m2 hotové střechy. Každý pás se přibíjí 4 ks hřebíků na určená místa, tak ať se probíjí i další vrstvy pod samotným přibíjeným pásem. Při výběru šindele je důležitá kvalita asfaltové hmoty a její odolnost proti stárnutí.
Šindelové pásy jsou celoplošně lepící a opatřeny ochrannou fólií, která se při pokládce strhává. Před pokládkou je doporučeno namíchat šindele ze 4 až 5 náhodně vybraných balení, aby se dosáhlo rovnoměrného vzhledu. Pokládka začíná od středu střechy, tak ať překryjete prořezaná místa okapového pásu a postupujte směrem k okrajům střechy, po jednotlivých řadách až k vrcholu střechy.
6.a Lepenkové hřebíky
Doporučuje se používat minimálně galvanizované hřebíky. Délka lepenkových hřebíků musí být zvolena tak, aby vždy bylo probito celé bednění, a to z důvodu pracovaní dřeva. Při konstrukci bednění z OSB desek, překližek či multifunkčních panelů je nutné používat speciální hřebíky ( se šroubovicí apod. ).
Čtěte také: Výhody OSB podlahy
7. Úžlabinový pás
Je-li na střeše úžlabí, je vhodné ho vykrýt originálním úžlabinovým pásem KATEPAL. Spodní vrstva úžlabinového pásu je pískovaná, tudíž je nutné ve styčných plochách s lepenkou používat bitumenového lepidla KATEPAL K-36. Vyhněte se materiálům z kovu kvůli jejich vysoké tepelné vodivosti a možnému vzniku problémů v zimním období.
8. Hřebenové krytí
Po dokončení pokládky až k hřebenu střechy je nutné zakončit střechu univerzálními okapovými/hřebenovými pásy. Hřebenové pásy se získají rozdělením okapových pásů a překrývají se delší stranou se vzájemným překryvem 5 cm.
9. Odvětrání střechy
Ventilace střešního pláště je nezbytnou součástí konstrukce každé střechy pokryté šindelovou krytinou. Šindel vytváří nepropustnou vrstvu, čímž se ve střešním plášti hromadí nežádoucí vlhkost, která musí být odvětrána. V případě izolovaného podkroví je ideální dvouplášťový způsob střešního pláště, který lze odvětrat hřebenovým odvětráním, odvětrávacími tvarovkami nebo ventilační turbínou.
V případě nedodržení ventilace hrozí vznik plísní, hniloba bednění, kondenzace vlhkosti a průnik do podstřešních prostor.
10. - 11. Modifikované pásy v rolích K - MS 170/ 4000 a K - PS 170/ 5000
Modifikovaný spodní/střední pás K - MS 170/4000 je hydroizolační natavitelný pás, který se používá jako střední vrstva na dřevěný záklop nebo jako spodní vrstva na betonový podklad.
Modifikovaný vrchní pás K - PS 170/5000 je určen jako vrchní vrstva pro střechy s nižším sklonem do 12°. Vyrábí se v různých barvách standardně v černé, šedé, červené, hnědé a zelené barvě.
12. Vyrovnávací vrstva pod šindel
Vyrovnávací vrstva o hmotnosti 150 g/m2 je vhodná pro vyrovnání nerovností podloží. Materiál této geotextilní vrstvy je polypropylén.
13. Difúzní plně kontaktní fólie
Difúzní plně kontaktní fólie o hmotnosti 150 g/m2 je určena do skladby šikmých dvouplášťových střech a umožňuje přímý kontakt s tepelnou izolací. Může být použita i na staré bednění v případě konstrukce nového bednění z OSB desek na latích.
14. Protisněhový hák
Protisněhový hák o délce 420 mm je určen pro zapracování do šindele u střech s vyšším sklonem nebo u míst, kde hrozí nebezpečí sesuvu sněhu.
15. Střešní výlez
Střešní výlez je určen pro výstup na střešní plochu převážně u komínů. Je vyroben z ocelového žárově zinkovaného plechu s polyesterovým nátěrem. Okno je opatřeno bezpečnostním sklem.
Základem je dobře připravený podklad
Pod střešní šindele používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ nebo . Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.
Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.
Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství.
Rozvržení pokládky
Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky).
V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli.
Kolmé linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“.
Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.
Začátek pokládky a startovací řada
Jak položit střešní šindel s ohledem na počasí? Vyvarujte se zejména: silného větru, deště a teplot nižších 15° C. Vlivem nižších teplot (nebo při absenci slunečního záření) nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání. Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit.
Vždy kontrolujeme, zda jsou šindele dostatečně slepené. Pokud tomu tak není (např. na trvale stíněné části střechy), podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je při pokládce opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí - pozor, nikdy ne hořákem (termobody by pouze změkly, ale netavily se). Tímto způsobem pokládáme šindele v posledních pěti řadách pod hřebenem, na nárožích, hřebenech, úžlabích a při sklonech vyšších než 85°.
Správné zatloukání hřebíků
Jak vypadá správné přibíjení střešních šindelů? Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče).
Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru).
Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele.
V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.
Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy
Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°.
Jak položit střešní šindel na střechy střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem! Překryv má vliv na spotřebu, krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů.
U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!
Jak položit střešní šindel na hřebeni, nároží a v úžlabí
Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene.
Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu.
Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů.
Pokrývání úžlabí na oplechování Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm.
Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady.
Opracování složitějších detailů střechy
Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně.
Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele!
Zpracování větrání střechy
Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí.
Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která:
- napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob,
- způsobuje nižší účinnost tepelné izolace,
- výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.
V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání.
tags: #skladba #střechy #asfaltový #šindel #detaily