Kdepak obyčejné tašky. Na střechách nových domů stále častěji vidíme porost z mechů nebo pečlivě vybraných travin. Zelených střech v posledních letech přibývá jako hub po dešti. A není se čemu divit.
Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. Jaké jsou hlavní výhody zelených střech? Zlepšuje tepelné a izolační vlastnosti střešní konstrukce (v zimě zadržují teplo a snižují náklady na vytopení obydlí, v létě zabraňují přehřívání objektu). Dalším PLUS takovéto střechy je, že v létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. Zadrženou dešťovku využijete na provoz toalety nebo při praní, čímž ušetříte nemálé peníze za spotřebu vody.
Extenzivní zelená střecha, neboli střecha s nízkou extenzivní vegetací, je nejoblíbenější variantou a dá se představit jako barevně a tvarově rozmanitý „trávník”. Extenzivní zelené střechy tvoří většinou suchomilné rostliny, které vyžadují malé množství střešního substrátu. V něm se totiž podstatně hůř ujímá náletový plevel, jehož kořínky by mohly narušit strukturu střechy.
Extenzivní střechu většinou tvoří nízké suchomilné rostliny a pouhých 6 až 15 centimetrů střešního substrátu, ve kterém se díky jeho malé vrstvě obtížně ujímá náletový plevel. S tím souvisí nižší zatížení střechy a také fakt, že extenzivní zelená střecha je ideální variantou pro většinu domů. Extenzivní střecha plní čistě okrasný, případně izolační účel (není stavěna pro pohyb lidí) a je nejméně náročná na stavební konstrukcí = jde tedy o nejlevnější typ zelené střechy.
Co se týče vegetace, je nutné vybírat odolné rostliny, které vyžadují minimální péči a bez újmy přečkají i dlouhé období horka a sucha. Tyto požadavky nejlépe splňují rozchodníky - rostliny v tlustých listech zadržují vodu, díky čemuž jsou schopné přečkat i ty nejnáročnější klimatické podmínky (i mráz od -40 °C). Extenzivní zelená střecha tak suma sumárum vyžaduje téměř nulovou údržbu - je nutná pouze pořádná zálivka po pokládce a pak jen v období opravdu, ale opravdu dlouhého sucha a horka.
Čtěte také: Skladba extenzivní zelené střechy: Průvodce
Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky. Rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují. Ideální jsou pro ně nízké trsovité rostliny, které se samovolně plošně rozrůstají a regenerují. Mezi doporučenou květenu patří rozchodníky, netřesky a další rostliny, které se zvládnou vypořádat s extrémními podmínkami - dlouhotrvajícím suchem, větrem a přímým slunečním zářením.
Aby zelená střecha působila víc radosti než starostí, potřebuje kvalitní drenážní nopovou fólii. K tomu, abyste si mohli vegetační střechu pořídit, je dobré vědět, jak skladba zelené střechy vypadá.
Skladba Extenzivní Zelené Střechy
Základ zelené střechy tvoří vyrovnaný a soudržný podklad nosné konstrukce. Při návrhu zelené střechy si pohlídejte únosnost střešní konstrukce včetně jejích jednotlivých vrstev. Nezapomeňte také k váze zeminy připočítat i hmotnost samotných rostlin. Součástí musí být také užitné zatížení a zatížení odvíjející se od klimatických vlivů (sníh aj.).
Na internetu i v knížkách najdete často rozdílné složení vegetačních střech. Jakto?
Asi je vhodné si nejdříve říci, jaké materiály vlastně do zelené střechy patří. Pokud pomineme samotné rostliny, jednu z vrstev skladby tvoří substrát. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Druhý protipól může být též negativní. Více susbtrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené. Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří.
Čtěte také: Zelená textilie: Praktický plotový prvek
Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky.
Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu.
Základní vrstvy extenzivní zelené střechy:
- Podkladní zažehlená netkaná geotextilie: IZOLTECH S 300 odolná proti namotání na kotevní šrouby. Na tuto vrstvu patří podkladní zažehlená netkaná geotextilie IZOLTECH S 300 odolná proti namotání na kotevní šrouby.
- Hydroizolace: Je třetí vrstvou, u které si pohlídejte hlavně bezchybné provedení detailů. Z hydroizolačních fólií je na zelené střechy ideální volbou FATRAFOL 810/1,5. Hydroizolační vrstva střechy proti vodě s tzv. FLL atestem, který zaručuje, že fólie nebude degradována ozeleněním a bude sloužit dostatečně dlouho. Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie. Ať už PVC-P, TPO, EPDM, … je jich mnoho. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání.
- Nopová fólie: Následuje nopová fólie LITHOPLAST® DREN 20 rozbalená na ploše. Montážní spoj proveďte jednostranně lepicí butylkaučukovou páskou. Nopová fólie (hydroakumulační a drenážní vrstva) je zásobárnou vody pro vysazené rozchodníky - zadržuje srážkovou vodu a přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a pryč ze střechy. V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových folií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40.
- Drenážní rohož: Na nopovou fólii volně rozbalte drenážní rohož PetexDren 400 nebo PetexDren 900. Drenážní rohože pokládejte na sraz. Pro zvýšení únosnosti zasypte kopulky, ještě před položením drenážní rohože, lehkým kamenivem, např.
- Filtrační geotextilie: Zde se běžně používá geotextílie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná. Separační geotextilie - slouží jako ochrana hydrozilace, kterou by mohly poškodit např. Filtrační geotextilie - zabraňuje odplavování zeminy ke vpusti a poškození hydroakumulační vrstvy.
- Střešní substrát: Střešní substrát poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Výška substrátu se pohybuje od 5 do 30 cm v závislosti na typu střešní konstrukce a druhu pěstovaných rostlin. U extenzivních zelených střech se podle standardů vypracovaných SZÚZ (Svaz zakládání a údržby zeleně) používá 5 až 10 cm střešního substrátu. Na filtrační geotextilii je možné navést střešní substrát, který poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. TIP: Klasický zahradnický substrát není pro extenzivní střechy ideální mj. právě proto, že neobsahuje dostatek minerálních látek.
- Vegetační vrstva: Vegetační vrstva - na pokrytí extenzivní střechy se využívají suchomilné rostliny, jako jsou např. rozchodníky. Na pokrytí extezivní střechy se využívají suchomilné rostliny, jako jsou netřesky nebo rozchodníky.
Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva, Ta je nejčastěji tvořena geotextílií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextílie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovaly hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není tento požadavek aktuální.
I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací.
Čtěte také: Využití zelené fólie na plot
Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace.
Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší.
Technické parametry skladeb, požární, akustické, tepelnětechnické a další jsou stanoveny výpočetně, ale i experimentálně na základě přesné specifikace použitých materiálů v jednotlivých vrstvách a rovněž i na způsobu technologického řešení skladby. Pro deklarované obvyklé použití v katalogovém listu lze skladbu DEKROOF navrhnout bez dalšího ověřování, za předpokladu, že bude zachováno její materiálové a konstrukční řešení včetně specifikací výrobků a jejich tlouštěk.
Pro zvýšení odolnosti proti sání větru se používají stabilizační gridy. Nejmenší nebezpečí zvýšeného působení větru je především v městské zástavbě, kde je střecha od větru chráněna okolními budovami, stromy apod. U střech větších rozměrů, složitějších tvarů, nebo umístěných u otevřených ploch s větší intenzitou větru je nutné provést výpočet stability a drenážní kapacity.
Realizace Extenzivní Zelené Střechy
POZOR! Na střechu nestačí jen nasypat substrát s rozchodníky. Takto jednoduché to není.
Když už nyní víte, jak může skladba zelené střechy vypadat, nejspíš si budete chtít udělat představu, kolik materiálu budete při výstavbě vegetační střechy potřebovat.
TIP: Při výstavbě extenzivní zelené střechy není většinou nutné pokládat protikořenovou fólii.
POZOR! Samotnou pokládku zelené střechy je vždy lepší řešit s odbornou firmou.
Orientační ceny obsahují kompletní materiál vegetačního souvrství (od hydroizolace výše), včetně rostlin a práce.
Tab. č. *) Určeno pro extenzivní zelené střechy se spádem do 5° (tzn.
Tab. č. *) UPOZORNĚNÍ: Rozměry balení rozchodníkového koberce se mohou mírně lišit v závislosti na procesu výroby. V době vydání článku (ke dni 17. 1.
Zelená střecha a fotovoltaika
Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon.
Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.
tags: #extenzivní #zelená #střecha #skladba