Noční snímky mají své osobité kouzlo a naprosto jedinečnou atmosféru. Současně však je nutné zvládnout techniku a nastavení, dále musíme překonat množství překážek a také často řešit různé potíže, pro noční fotografii typické. Ale to všechno rozhodně stojí za trochu té námahy. Pokud vás tedy téma nočního focení láká a rádi byste tuto fascinující disciplínu pokořili, pojďme se společně podívat na tento fenomén podrobněji.
Příprava na noční focení
Při focení v noci je nezbytná důkladná příprava. Každé roční období je specifické určitým druhem převládajícího počasí, proto je vhodné sledovat předpověď počasí, aby se počasí přiklonilo na vaši stranu. Možností, kde čerpat předpověď počasí, je mnoho, v dnešní době jsou data poměrně přesná. Doporučujeme norský portál yr.no, případně meteorologický model Aladin a jeho mobilní aplikaci. Jistým pomocníkem mohou být online kamery ČHMÚ (či jiné) - na nich přímo vidíte, do „čeho“ aktuálně jdete, jaká je obloha, kolik je např. sněhu apod. Určitě může při plánování pomoci i web suncalc.net, či obdobný, který znázorňuje směr, ze kterého budou přicházet na zadané místo v mapě sluneční paprsky. Vždy přizpůsobte svůj outfit příslušným podmínkám, ročnímu období i délce focení. Základem je být v suchu, v teple a v relativním pohodlí! Doporučuji si také na batoh nebo brašnu s foťákem dát reflexní prvky, především pokud fotíte ve městě.
Kdy vyrazit fotit?
Jít jen tak večer, až se setmí, se zdá být logické. Doporučujeme však vychytat si čas lehce po západu slunce a v momentu, kdy se rozsvítí světla ve městě. Tato zvláštní světelná rovnováha trvá několik minut, někdy jen pár chvil. A to je ten správný čas pro focení. Daleko zajímavější než focení v noci (výjimky potvrzují pravidla) je zachycení atmosféry za soumraku nebo za svítání. Obloha je tmavě modrá, ještě osvětluje scénu, ale lampy, neony a různá další světla jsou již vidět. Tma není jen po setmění. Někdy ji najdete i uprostřed dne - třeba v jeskyni nebo v tunelu. Místa, kde světlo dopadá z jedné strany, vytváří kontrastní atmosféru. Po setmění zase zkuste prozkoumat opuštěné ulice s lampami nebo parky a hřiště s nasvícením.
Doporučené vybavení pro noční focení
- Fotoaparát: Základem je samozřejmě fotoaparát s manuálními režimy a objektiv. Lze použít jak širokoúhlý - na celky, tak i tele objektiv - pro detaily. Doporučuji používat maximální rozlišení - nemá cenu šetřit místem. Tím spíš, budete-li dělat výřezy. Záznam do RAWu je skvělý jak pro dodatečné nastavení WB, tak i kvůli větší kvalitě snímku (možnosti úprav barevnosti, ostrosti, komprese JPEGu atd.).
- Stativ: Bez stativu nebo pevné podložky ani ránu. Je to nejdůležitější věc. Stativů je mnoho, od stativů za pár stovek po stativy za několik tisíc. Pro začátek bude bohatě stačit stativ, který koupíte do tisícovky. Když už jsme u stativu, nezapomeňme na vhodnou stativovou hlavu (kulové s možností libovolného natočení). Mnoho stativů má zespodu hák na zavěšení závaží, kde postačí i obyčejná plná plastová lahev nebo fotobrašna - výrazně zvýší stabilitu stativu.
- Dálková spoušť: Tím, že zmáčknete spoušť, fotoaparátem totiž lehce hnete, což může znamenat neostrou výslednou fotku. Nejjednodušší je koupit si dálkové ovládání. Používat můžete i samospoušť nastavenou na 2 vteřiny.
- Filtry: Během slunečného počasí je vhodné pracovat s polarizačním filtrem, či různými variacemi šedých přechodových filtrů. Tu a tam jsem použil také fotografické filtry - především během modré hodinky. Předně šedý neutrální (ND) tu a tam i polarizační filtr - pro eliminaci odlesků, například od vodní hladiny. ND (Neutral Density) filtr je šedý filtr, v ideálním případě bez jakéhokoli barevného zabarvení. Slouží k omezení množství světla procházejícího do objektivu.
- Svítilny: Pro malbu světlem je dobré vybavit se sadou svítilen s různými barvami - například bílá a červená. Skvěle se mi osvědčila obyčejná světla od mého horského kola.
- Baterie: Pozor na baterie - v mrazu skokově ztrácejí kapacitu, proto je mějte pokud možno v teple co nejdéle to jde (je-li k dispozici záložní akumulátor, jen dobře). Expoziční s dlouhým časem logicky spotřebovává větší množství energie, a zvláště při fotografování v chladnějším období roku, mají baterie kratší výdrž. Vhod vám jistě přijde i náhradní baterie do fotoaparátu anebo powerbanka s vyšší kapacitou.
Nastavení fotoaparátu pro noční focení
Expozice
V případě expozice ideálně režim Manual (M). Lze sice fotografovat i na jiné módy (priorita času, clony - Av/A, Tv/S) ovšem v tom případě bude nevyhnutelná silná kompenzace expozice - do mínusových hodnot. Nezřídka kdy nemusí stačit ani kompenzace -2EV neboť noční snímky (tmavé snímky obecně) má automatika fotoaparátu tendenci silně přeexponovávat. Nicméně prioritou času/clony v kombinaci s bodovým měřením expozice (je velmi přesné) lze také dosáhnout slušných výsledků. Zde měří fotoaparát expozici pouze v malé oblasti (cca 2-5 %) okolo středu snímku. Automatické měření expozice (Program) raději ne a když už, tak si dobře hlídat a často "sáhnout" do kompenzace expozice. Délkou snímání se vám bude víc rozmazávat vše, co se bude hýbat. Jediné, co se nesmí hýbat, je fotoaparát! Noční focení otevírá zcela nové možnosti - od světelných stop aut přes malování světlem až po dramatické siluety. Na vysoké ISO a čekání na zázrak zapomeňte. Město po setmění je jako živý organismus. Světla aut, tramvají, semaforů nebo reklam tvoří barevné tahy, které za dne neexistují.
ISO
Určitě foťte na co nejnižší ISO, šum na stěnách domů či na tmavé obloze je hodně vidět a není to pěkné. V prvním případě platí stejné pravidlo jako při jakémkoli jiném focení - tj. snažíme se nastavovat co nejnižší hodnoty (jak kvůli kresbě, tak i nežádoucímu digitálnímu šumu). Navíc u noční fotografie je obrazový šum zvlášť velice dobře patrný. Na kvalitu nočních fotek se kladou dost vysoké nároky. Takže je potřeba nastavit co nejnižší citlivost (100 nebo 200 ASA).
Čtěte také: Průvodce nočním focením ze střech
Clona
Foťte na vysokou clonu, doporučuji alespoň f10. Ale nebál bych se ani f18. Proč? Zaprvé, docílíte perfektní ostrosti a za druhé, budete mít krásné paprsky kolem lamp. Clonu je dobré nastavovat na vyšší hodnoty, s ohledem na expoziční časy. Nicméně, pokud nechcete tento efekt, pak je třeba zaclonit objektiv pouze o dvě až tři clonová čísla pro lepší kresbu. Dále pak je třeba nastavit clonu 8 až 11 (při nich objektiv nejlépe kreslí).
Čas závěrky (expoziční čas)
Expoziční čas je jednou ze tří (čas, clona, citlivost) veličin, které jsou pro vznik fotografie nejdůležitější, nemluvě o jejich vzájemné závislosti. Práce s expozičním časem patří mezi jednu z kreativních expozičních technik, které by měl ovládat každý alespoň mírně zkušený fotograf. Jak moc, záleží na konkrétní situaci. Při kratších časech (zlomky sekundy) nedáme světlu ve scéně dostatečný prostor se "projevit". Naopak při delších časech zaznamenáme větší a působivější "hru světel". Univerzální čas zde neexistuje, nejlepší možností je experimentovat, pohybovat se můžeme v rozmezí od jednotek sekund (2 až 10 s) až po minutové expozice (malba světlem). Pozor na přepaly způsobené dlouhými časy a světelnými zdroji ve scéně. Typicky je to krajinná fotografie a noční fotografie. Na noční fotky doporučujeme čas cca 15 vteřin. Zkusím první fotku, bude-li tmavá, nastavím 30 vteřin. Pořád tmavá? O jednu clonu níž, tj. 5,6. Pár pokusů a je to OK. Můžete nastavit čas, zkusit vyfotit a podle výsledku čas zkrátit nebo prodloužit. Výhodou nočních fotek je, že většinou stačí nastavit expozici na začátku a pak už se světelné podmínky moc nemění.
Dále pak máte možnost BULB, což ve zkratce znamená, že po zmáčknutí spouště se vám otevře závěrka a fotoaparát snímá dokud mu neřeknete stop. Toto je dobré například pro různé timelapsy. Nicméně pozor, lehce si tak můžete přestřelit expozici a nebo zcela vymlátit baterku. Délkou snímání se vám bude víc rozmazávat vše, co se bude hýbat. Jenže pak je tu ještě třetí způsob snímání, konkrétně Live time. Tento způsob nabízí například novější modely Pen nebo OM-D. V podstatě funguje stejně jako BULB s tím rozdílem, že vám fotoaparát ukazuje v určitých intervalech, jak fotka vypadá. Ve výsledku tedy vidíte, jak se postupně zesvětluje.
Tabulka doporučených nastavení:
| Parametr | Doporučená hodnota | Poznámky |
|---|---|---|
| Režim expozice | Manual (M) | Možné i Av/A, Tv/S s kompenzací expozice |
| ISO | 100-200 | Co nejnižší pro minimalizaci šumu |
| Clona | f/10 - f/18 | Pro ostrost a paprsky kolem světel |
| Čas závěrky | 15 - 30 sekund | Experimentujte dle scény; možné i BULB/Live time |
| Měření expozice | Manuální, bodové | Automatika má tendenci přeexponovávat |
| Vyvážení bílé | RAW, Žárovka, Automatika | Ladění barev v postprocesu |
| Stabilizace obrazu | Vypnuto | Při použití stativu může způsobit rozostření |
| Redukce šumu (dlouhá exp.) | Zapnuto/Auto | Eliminuje hot pixely |
Ostření
Ostření je také průšvih. Přestože budete fotit na vysokou clonu, může se stát, že fotografie nebude správně ostrá. Problém je, že fotoaparát neví, kam ostřit, protože většinou ostří na kontrast, který v „černé díře“ jaksi není. Doporučuji jednoznačně manuální ostření a ostřit na tzv. hyperfokální vzdálenost. Je to přesné a máte ostření plně pod kontrolou. Navíc v noci stejně často ani pořádně nevidíte (v hledáčku, na displeji), kam vlastně ostříte. Já si většinou ostřím někam na nekonečno, tedy na předměty třeba 10m a dál ode mě. AF (autofocus) by si měl s danou situací hravě poradit. Pouze je třeba aktivovat zónu ostření na jeden bod (ať už středový, levý či pravý) a na ten se zaměřit. Chcete-li měnit kompozici, stačí použít jednoduchou metodu „point-recompose-shot“ (tj.: zaostřit - namáčknout spoušť - držet a překomponovat - domáčknout/exponovat).
Čtěte také: Jak vylepšit interiér Škody Rapid
Vyvážení bílé (WB)
Vyvážení bílé barvy je někdy irelevantní a na výsledném snímku nemusí hrát až tak zásadní roli. Ovšem nelze to brát jako pravidlo. Často nechávám WB na „Slunce“ (ač to zní jako paradox, vždyť je noc?!) nebo na automatice. Já osobně fotím do Rawu a mám nastavenou buďto žárovku, nebo automatiku. Stejně pak většinou ladím barvy až v postprocesu. Takže je základ ten Raw, aby se vám to pak dobře upravovalo a dál bych to asi moc neřešil. Ono se to blbě vychytává, když každá lampa svítí jinak. Ve všech případech jsem nastavil barevnou teplotu kolem 5400 stupňů Kelvina, tedy na denní světlo.
Další tipy a triky
- Potlačení šumu: Při dlouhých expozicích některé pixely stávkují, na výsledných snímcích se objeví spousta modrých, bílých i jinak barevných kazů. V menu je potřeba nastavit „potlačení šumu dlouhé expozice“ na auto nebo zapnuto. Fotoaparát po zavření závěrky chvilku (i třeba 10 vteřin) svítí, tedy pracuje a vadná místa dopočítává. Tato funkce zajistí vyfocení ještě druhého „černého snímku“ se stejně dlouhou dobou expozice, aby mohl fotoaparát lokalizovat tzv. hot pixely vzniklé zahříváním snímače při delší expozici (typicky nad 4 sekundy). Následně pak na úrovni obrazového procesoru tyto hot pixely vyretušuje a na snímku je neuvidíte - v opačném případě budou viditelné, jako malé červené nebo bílé tečky. Pozor - neplést s redukcí šumu při vysoké citlivosti, tu mějte raději vypnutou a snímky případně odšumujte až při postprodukci.
- Stabilizátor obrazu: Použití stabilizátoru obrazu je diskutabilní, u řady objektivů může paradoxně vést k lehkému "rozostření" fotografie. Jednoduše proto, že stabilizátor se snaží neustále plnit svou funkci a stabilizuje i když nemá. Pokud používáte stativ, vypněte stabilizaci obrazu v digitálu nebo v objektivu.
- Hledáček: Málokdo z majitelů zrcadlovek si všiml, že v balení fotoaparátu je malá gumová krytka, která bývá obvykle nasunutá na tenčí části ramenního popruhu, natož, aby tušil k čemu slouží. Krytka je určena pro zaclonění hledáčku při dlouhé expozici, kdy je vysoké riziko, že prostřednictvím optického hranolu pronikne na snímač parazitní světlo a snímek znehodnotí. Krytka se nasazuje místo gumové očnice přímo na „sáňky“ hledáčku.
Kompozice a kreativní techniky
Nenechte se svazovat konvencemi. Fantazii a kreativitě se meze nekladou. Důležité je v první řadě, co chcete na fotografii mít - scéna, detail, celek. Dále jestli budete zdůrazňovat pohyb (hra světel například) nebo chcete jít spíše cestou statického snímku. A v neposlední řadě, je strašně důležité i to, odkud budete snímat. Držte se základních kompozičních pravidel (zlatý řez, pravidlo třetin, směr pohybu atd.), řešte barvy, horizont, pracujte s hloubkou ostrosti a perspektivou. Ale na druhou stranu, nebojte se občas trochu zatlačit na pilu, provokovat a pravidla kompozice záměrně občas porušit. Sem tam přepal, podexpozice, přehnaná dynamika scény a nebo středová kompozice mohou působit velice zajímavě a inovativně. Chcete-li, aby vaše snímky byly více vypovídající, není na škodu zakomponovat do scény další prvky (budovy, auta, zvířata) a nebo rovnou lidi (siluety, postavy), popřípadě obojí. Fotografie jsou pak zajímavější, bohatší a pozorovatel u nich vydrží déle. Zkuste atmosféru jako z černobílého filmu. Celá scéna může být jen o stínu, obrysu a dramatickém příběhu.
Malování světlem (luminografie)
Když se spojí tma a dlouhý čas, vzniká prostor pro čistou fotografickou kresbu. Stačí prskavky, čelovka nebo obyčejné světlo z mobilu. Technika, při které pohybujete zdrojem světla (čelovka, prskavka, mobil) před fotoaparátem s dlouhou expozicí. Čím tmavší okolí, tím čistější bude světelná kresba. Rušivé pouliční lampy nebo blízké domy ji mohou přebít, takže ideální je focení na kraji lesa nebo na opuštěné cestě. Můžete napsat jednoduché slovo nebo letopočet při oslavách Nového roku. Zkuste kolem kamaráda nebo stromu obkreslit světelný obrys, který bude vypadat jako aura nebo silueta ze sci-fi filmu. Můžete vytvořit spirálu kolem stromu nebo lavičky, pohybem ruky nahoru a dolů.
Světelné stopy
Díky dlouhým časům využijeme dynamiku pohybu světel k různým barevným hrátkám. Dosáhneme tak kompozičně i co se atmosféry týče velmi působivých snímků. Jak fotit světelné stopy aut v noci? Stačí nastavit delší čas závěrky - třeba 5 až 20 sekund - a našroubovat foťák na stativ. Jak to, že se světla pohybují směrem k fotografovi? K tomu potřebujete zoomovací objektiv, zaostřit a při stisku spouště zazoomovat k sobě nebo od sebe.
Focení siluet
Můžete vyzkoušet i focení siluet. Proti západu slunce je ideální fotit siluety. Manuálně jsem exponovala na světlo oblohy, ale ostřila jsem na postavy v popředí.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Specifické druhy noční fotografie
Aby to nebylo tak jednoduché (nebo spíše nudné) noční fotografii si můžeme rozdělit hned do několika podkategorií, z nichž každá je jiná, má svá vlastní specifika i postupy.
Krajina a město za soumraku
Typické jsou zde dlouhé expoziční časy, relativně složité komponování scény, časté problémy s ostřením i barevným podáním. Na druhou stranu, většinou je na všechno čas a výsledkem jsou úchvatné scenérie (pakliže se nám to povede).
Noční obloha / hvězdy (astrofotografie)
Součástí noční fotografie je i stále populárnější astrofotografie neboli fotografování noční oblohy. Hvězdy, Měsíc (jeho svit lze využít například i k fotografování noční krajiny). Skvělé využití zde může najít časosběrné snímání. Při fotografování noční oblohy platí z pohledu expozice velmi podobná doporučení jako při noční fotografii, avšak s jedním rozdílem, a to je volba citlivosti. Chcete-li totiž zachytit na snímku maximální počet zářících hvězd, pak je potřeba zvýšit citlivost snímače. Díky tomu totiž dokážete za omezenou časovou periodu zachytit více hvězd než při nižší citlivosti - takto vznikají fotografie, které se zdají být až neskutečně zaplněné hvězdami. Ideální je samozřejmě zvolit si takovou lokalitu, kde bude minimální světelný smog a v optimálním případě pak budete fotografovat na podzim nebo v zimě, kdy je noc nejdelší a můžete využít i astronomické půlnoci, která bývá právě v zimních měsících nejdelší a pro fotografování nejlepší.
Ještě před samotným fotografováním je třeba si důkladně rozmyslet, zda chcete mít na fotografii zachycené jednotlivé hvězdy anebo jejich dráhu tzv. star trails. První situace totiž vyžaduje nejen kratší expoziční čas (maximálně 20 sekund) v opačném případě již bude na fotografii zachycen pohyb hvězd na obloze. Jestliže chcete exponovat delším časem, abyste nemuseli tolik zvyšovat citlivost, nebo chcete zachytit zmíněné prolétající meteorické roje, pak je třeba tzv. paralaktické (či ekvatoriální) montáže. Automatizovaná paralaktická montáž je poháněna sadou baterií a zajišťuje jednak správný náklon fotoaparátu v průběhu expozice a jednak jeho otáčení společně s tím, jak se otáčí Země kolem osy, respektive, jak se otáčí obloha vůči našemu stanovišti.
Focení Měsíce
Snímání extrémně vzdálených předmětů, pro které jsou nezbytné objektivy s dlouhými ohnisky (tzv. "tele"). Jestliže se rozhodnete pro fotografování měsíčního kotouče, a to v jakékoli jeho fázi, je třeba mírně upravit nastavení expozice. Především se jedná o nastavení měření expozic. Základním pravidlem při snímání Měsíce je využití bodového měření expozice, kdy namíříte střed hledáčku (kde je umístěn i ostřicí bod) na plochu Měsíce a budete exponovat tzv. na světla. Výsledkem je fotografie Měsíce, na jehož povrchu jsou vidět jednotlivá moře a pohoří.
Noční portrét
Fotografický blesk zde hraje důležitou roli, přiblýsknutím lze dosáhnout hodně zajímavých výsledků. Ovšem nastavení expozice je zcela zásadní, je nutné perfektně sladit expozici popředí (blesk) a expozici pozadí (stabilní, okolní světlo - většinou hodně slabé). Blesk většinou nadělá víc škody než užitku, jeho výkon je zcela nedostačující a v otevřeném prostoru (nebo při fotografování na větší vzdálenosti) se stejně nemá šanci prosadit. Navíc blesk nám zmrazí pohyb, což většinou nechceme. Jedinou výjimkou je portrét za soumraku nebo přisvícení popředí (detail) popř. různé kreativní hrátky se světlem.
Abstraktní fotografie
V podstatě zde již (svým způsobem) zasahujeme do oblasti umělecké fotografie. Můžeme využít například pokročilé techniky Paint-lighting neboli malbu světlem, nazýváno často také „luminografie“.
Noční focení otevírá zcela nové možnosti - od světelných stop aut přes malování světlem až po dramatické siluety. Tma není překážka, ale výzva. A zároveň prostor, kde můžete jako fotograf zmizet a nechat promluvit jen světlo a čas. Vyzývá k experimentování a hře. Často se dostanete do situace, kdy jsou světelné podmínky tak špatné, že vám ani kompromisy v expozici nezaručí ostrou fotku. I pak si ale můžete hrát a experimentovat, třeba s abstrakcí.
tags: #jak #fotit #fotky #ze #strechy #v