Beton v raném stáří se musí ošetřovat a chránit zejména proto, aby se minimalizovalo plastické smršťování a aby se zajistila dostatečná pevnost povrchu. Cílem ošetření je zajistit dostatečnou trvanlivost povrchové vrstvy betonu a jeho ochranu před mrazem, škodlivými otřesy, nárazy a v neposlední řadě i před poškozením.
Proč je ošetřování betonu tak důležité?
Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálněchemickým procesem, tzv. autogenním smrštěním, během kterého se z cementové pasty vytváří novotvary, tvořící konečnou pevnou strukturu.
Po ukončení zhutňování a konečné úpravě povrchu betonu se musí beton ošetřovat bez odkladu! Chceme-li zabránit trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat.
Metody ošetřování betonu
Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění. Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí. Proti vysychání lze beton chránit i namočením (vhodné je mlžení nebo smáčení přes vrstvu tkaniny) a následně udržovat povrch betonu viditelně vlhký vhodnou vodou.
Často se využívá i nástřik vhodných ošetřovacích hmot, které po čase sublimují. Takzvané přírodní ošetřování (bez použití jakýchkoliv prostředků) je dostatečné pouze tehdy, jsou-li podmínky po celou dobu požadovaného ošetřovacího období takové, že rychlosti vypařování z povrchu betonu je nízká; například ve vlhkém, deštivém nebo mlhavém počasí.
Čtěte také: Jak ošetřovat čerstvý beton
Jak často a jak dlouho beton polévat?
Všeobecně platí, že čím déle se beton ošetřuje, tím lépe. Nicméně je nutné vzít v úvahu i náklady na toto ošetřování a jeho rentabilitu. Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě (ČSN EN 13670). Třída ošetřování musí být stanovena v prováděcí dokumentaci.
Konkrétní dobu pak lze určit dvěma způsoby. Prvním z nich je výpočet konkrétní hodnoty zralosti (pevnosti) betonu v povrchové vrstvě na základě vhodné funkce, vyzkoušené pro použitý druh cementu nebo pro kombinaci cementu a příměsi. Jde o výpočet zralosti, zkoušky pevnosti nedestruktivními metodami apod. Další, jednodušší možností je použít tabulku z přílohy F ČSN EN 13670.
Teplota a betonáž v extrémních podmínkách
Minimální teplota betonu v době dodávání nesmí být nižší než +5 °C. Při poklesu teploty pod 5 °C se totiž hydratace výrazně zpomaluje a při 0 °C se zastaví. Pokud je teplota okolí při ukládání nižší než 5 °C, pak by měl mít dodávaný beton teplotu alespoň +10 °C. Beton může teoreticky i zmrznout, a to za předpokladu, že jeho pevnost již dosáhla alespoň 5 MPa (dříve se uvádělo 5 MPa pro CEM I a až 8 MPa pro CEM II a III).
V případě betonáže v létě, kdy teploty překračují tropických 30 °C, se betonáž rovněž řídí několika zásadami a doporučeními. Normativně není maximální teplota betonu omezena. Resortní předpisy TKP 18 MD požadují nepřekročit teplotu betonu +27 °C. Vyšší teplota betonu se připouští jen na základě průkazních zkoušek. Následně pak maximální teplota betonu v jádře nesmí překročit +70 °C. Teplotní gradient jádro - povrch nemá být větší než 20 °C, aby nevznikalo přílišné napětí uvnitř betonu (α pro beton 10 * 10-6 [1/°K]).
Pro vlastní betonáž v letním období je vhodné zajistit nízkou teplotu betonu (využívat kamenivo ze zakrytých skládek nebo zvnitřku skládky, nepoužívat cement rovnou z výroby). Doporučuje se betonovat večer před chladnou částí dne a použít neprodleně dočasné ochrany (vhodné jsou bílé nástřiky).
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Při extrémních podmínkách lze použít metodu přidávání ledu do betonu. To se většinou používá v teplých oblastech (tropech, subtropech) nebo při transportu betonu na dlouhou vzdálenost. Další metodou snížení teploty čerstvého betonu je použití tekutého dusíku. Metody snižování teploty čerstvého betonu jsou vhodné rovněž pro betonáž masivních konstrukcí, jelikož vývoj hydratačního tepla se rozloží do delšího časového úseku. Tím se snižuje maximální teplota betonu a omezuje se vznik trhlin.
Konkrétní příklad: Ošetřování základové desky
Jestliže již máte vybetonovanou základovou desku, vaše práce kolem ní ještě nekončí. Je zapotřebí dohlédnout na správné zrání betonu a zejména, aby vám základová deska nepopraskala, je zapotřebí ji několik dní kropit. Kropení základové desky je důležité z hlediska vysychání betonu.
S kropením základové desky byste měli v podstatě začít hned po betonáži. Samozřejmě záleží na ročním období a teplotě vzduchu. Nejdůležitějších je prvních 48 hodin. Tato doba je nejdůležitější pro celý proces zrání betonu základové desky a po celou dobu by proto měl beton zůstat vlhký. Základová deska by se měla kropit běžně 3 - 7 dnů, v některých případech však až 3 týdny.
Při kropení základové desky dbejte na to, aby voda nebyla příliš studená, ideální je teplota vody blížící se teplotě okolního vzduchu. Proto raději použijte odstátou vodu například ze sudu apod. Pokud není možné z jakéhokoliv důvodu základovou desku kropit, přikryjte ji alespoň plachtou nebo geotextilií, abyste zabránili rychlému odpařování vody. Nezapomeňte ale plachtu nebo geotextilii předem namočit, abyste nedosáhli opačného efektu a spíš si zakrytím naopak vlhkost z betonu suchou plachtou nevytáhli.
Minimální délka ošetřování betonu je 12 hodin, běžně však spíše 3-7 dní. Ale v závislosti na počasí, použitém betonu, tvaru a velikosti betonového prvku to může být až tři týdny. Délku nezbytně nutného ošetřování rovněž udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (odstavec 8.5 a F 8.5 ČSN EN 13670).
Čtěte také: Beton pro základy
Co se stane, když se ošetřování zanedbá?
Rychlé vysychání betonu způsobuje trhliny, které snižují pevnost konstrukce. Z tohoto důvodu se základová deska po zhotovení kropí vodou. Ošetření základové desky proti vysychání by mělo začít ihned po betonáži. Množství vody, kterou kropit je dáno teplotou okolního vzduchu a obdobím, ve kterém desku zhotovujete. Platí však, že prvních 48 hodin zrání betonu je nejdůležitějších. Po tuto dobu by deska neměla rychle vyschnout a měla by zůstat vlhká.
Na stavbách, kde není přístup k vodě, se konstrukce přikrývají plachtami, aby se zabránilo odpařování vody z betonu. Můžete také použít geotextilii, která stejně jako plachta zabrání odpařování vody. Oba způsoby lze použít při stavbě základové desky.
Při betonáži je tedy vždy důležité mít na paměti, že beton je třeba po jeho uložení do konstrukce pečlivě ošetřovat, aby bylo dosaženo jeho požadovaných parametrů. Ošetřování je třeba přizpůsobit řadě okolností (druhu betonu, použitým materiálům, tvaru a rozměrům konstrukce, podmínkám okolního prostředí). Náklady vynaložené na ošetřování betonu jsou objektivně mnohem nižší než náklady na následnou opravu vad z důvodu zanedbaného nebo žádného ošetřování betonu.
tags: #polevani #betonu #vodou #jak #často