Noční snímky mají své osobité kouzlo a naprosto jedinečnou atmosféru. Současně je však nutné zvládnout techniku a nastavení, překonat množství překážek a často řešit různé potíže, pro noční fotografii typické. Ale to všechno rozhodně stojí za trochu té námahy. Pokud vás tedy téma nočního focení láká a rádi byste tuto fascinující disciplínu pokořili, pojďme se společně podívat na tento fenomén podrobněji.
Specifika noční fotografie
Noční fotografie je disciplína vyžadující specifické nastavení a přístup. Často se potýkáme s problémy korektního nastavení expozice, problematiky ostření, složitou prací s hloubkou ostrosti a perspektivou, velkým dynamickým rozsahem, složitou kompozicí či problematikou extrémně dlouhých expozičních časů. Zároveň je to téma značně nevyzpytatelné a hodně kreativní. Je třeba často improvizovat.
Kategorie noční fotografie
Noční fotografii si můžeme rozdělit hned do několika podkategorií, z nichž každá je jiná, má svá vlastní specifika i postupy:
- Krajina a město za soumraku: Typické jsou zde dlouhé expoziční časy, relativně složité komponování scény, časté problémy s ostřením i barevným podáním. Na druhou stranu, většinou je na všechno čas a výsledkem jsou úchvatné scenérie (pakliže se nám to povede).
- Noční portrét: Fotografický blesk zde hraje důležitou roli, přiblýsknutím lze dosáhnout hodně zajímavých výsledků. Ovšem nastavení expozice je zcela zásadní, je nutné perfektně sladit expozici popředí (blesk) a expozici pozadí (stabilní, okolní světlo - většinou hodně slabé).
- Noční obloha / hvězdy (astrofotografie): Součástí noční fotografie je i stále populárnější astrofotografie neboli fotografování noční oblohy. Hvězdy, Měsíc (jeho svit lze využít například i k fotografování noční krajiny). Skvělé využití zde může najít časosběrné snímání.
- Měsíc: Snímání extrémně vzdálených předmětů, pro které jsou nezbytné objektivy s dlouhými ohnisky (tzv. "tele").
- Abstraktní fotografie: V podstatě zde již (svým způsobem) zasahujeme do oblasti umělecké fotografie. Můžeme využít například pokročilé techniky Paint-lighting neboli malbu světlem, nazýváno často také „luminografie“.
Základní vybavení pro noční fotografii
Základem je samozřejmě fotoaparát s manuálními režimy a objektiv. Lze použít jak širokoúhlý - na celky, tak i tele objektiv - pro detaily. Plnoformátové bezzrcadlovky posunují výkon v oblasti vysokých citlivostí naprosto neuvěřitelným způsobem.
Objektivy
Nejlepším řešením je širokoúhlý objektiv s pevným ohniskem a s vysokou světelností. Vynikající výsledky lze dosáhnout také se zoom objektivy, jako jsou 14-24 mm F2,8; 16-35 mm F2,8; 17-35 mm F2,8 nebo 16-35 mm F4 apod. Ohnisko na zoom objektivech použijeme to nejširší. "Rychlé" objektivy s clonou f/1.8, f/1.4 nebo i širší jsou ideální, ale je třeba dbát na vizuální artefakty (coma) a chromatickou aberaci kolem hvězd. Pro dosažení optimálních výsledků je rovněž důležité vybírat kvalitní objektiv určený pro fotografování noční oblohy. Obecně se doporučují ultra široké objektivy.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Příslušenství
Důležité je příslušenství, kde základem je pochopitelně stativ a dálková spoušť. Když už jsme u stativu, nezapomeňme na vhodnou stativovou hlavu (kulové s možností libovolného natočení). Mnoho stativů má zespodu hák na zavěšení závaží, kde postačí i obyčejná plná plastová lahev nebo fotobrašna - výrazně zvýší stabilitu stativu. Optimálním doplňkem je kabelová nebo IR spoušť, případně ovládání digitálu pomocí mobilního telefonu. Zejména pro časy delší než 30 s už si nevystačíte se samospouští. Pro malbu světlem je dobré vybavit se sadou svítilen s různými barvami - například bílá a červená.
Osobní vybavení
No a pak je zde samozřejmě jedna z nejdůležitějších věcí (byť mnohdy podceňovaných): oblečení, boty, pití, jídlo a kvalitní fotobatoh nebo brašna. Vždy přizpůsobte svůj outfit příslušným podmínkám, ročnímu období i délce focení. Základem je být v suchu, v teple a v relativním pohodlí!
Nastavení fotoaparátu pro noční fotografii
Klíčovým faktorem k dosažení excelentních výsledků je důkladné ovládnutí manuálního nastavení fotoaparátu. Rozumění expozičnímu trojúhelníku - cloně, času expozice a citlivosti ISO - poskytuje fotografům kontrolu nad každým aspektem snímku. Zapomeňte tedy na automatické režimy, pokud chcete dostat ze svého nástroje maximum a mít vše pod kontrolou. Pokud fotíte noční krajinu, platí tohle dvojnásob.
Režim expozice
V případě expozice ideálně režim Manual (M). Lze sice fotografovat i na jiné módy (priorita času, clony - Av/A, Tv/S) ovšem v tom případě bude nevyhnutelná silná kompenzace expozice - do mínusových hodnot. Nezřídka kdy nemusí stačit ani kompenzace -2EV neboť noční snímky (tmavé snímky obecně) má automatika fotoaparátu tendenci silně přeexponovávat. Nicméně prioritou času/clony v kombinaci s bodovým měřením expozice (je velmi přesné) lze také dosáhnout slušných výsledků. Zde měří fotoaparát expozici pouze v malé oblasti (cca 2-5 %) okolo středu snímku.
Clona
Clonu je dobré nastavovat na vyšší hodnoty, s ohledem na expoziční časy. Pro precizní astrofotografii je klíčové správně nastavit expozici: clonu, ISO a čas závěrky. Cílem je tyto parametry přizpůsobit tak, abyste mohli zachytit co nejvíce světla při pokud možno co nejkratším čase závěrky a nejnižším možném ISO. Pokud vám to objektiv umožní, snažte se použít clonu f/2.8 nebo i nižší. Čím širší clona, tím více světla dostanete na senzor fotoaparátu.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
ISO
V prvním případě platí stejné pravidlo jako při jakémkoli jiném focení - tj. snažíme se nastavovat co nejnižší hodnoty (jak kvůli kresbě, tak i nežádoucímu digitálnímu šumu). Navíc u noční fotografie je obrazový šum zvlášť velice dobře patrný. Pokud chcete fotit noční oblohu technicky správně, bude nastavení ideální hodnoty ISO klíčové, abyste mohli kontrolovat množství viditelného šumu ve fotografiích. Obecně doporučuji nastavit hodnotu ideálně někde mezi 3200 až 6400.
Správné nastavení ISO však závisí na třech hlavních faktorech:
- Váš fotoaparát: Ideální hodnoty se mezi jednotlivými modely fotoaparátů liší, ale obecně vzato profesionální foťáky s plnoformátovými full frame senzory umožňují nastavit vyšší ISO, aniž by docházelo k výrazně destruktivnímu šumu. Obvykle tedy mezi ISO 3200 až 10000. Pokud používáte fotoaparát s menším senzorem APS-C a nastavíte ISO nad limit, pravděpodobně se setkáte s výrazným digitálním šumem a nedosáhnete kvalitního obrazu. U tohoto typu fotoaparátu doporučuji udržovat ISO ideálně okolo hodnoty 3200 a nižší.
Expoziční čas
Expoziční čas - jeho délkou definujeme pohyb jako takový. U nočních snímků navíc bude logicky vždycky čas relativně dlouhý. Jak moc, záleží na konkrétní situaci. Při kratších časech (zlomky sekundy) nedáme světlu ve scéně dostatečný prostor se "projevit". Naopak při delších časech zaznamenáme větší a působivější "hru světel". Univerzální čas zde neexistuje, nejlepší možností je experimentovat, pohybovat se můžeme v rozmezí od jednotek sekund (2 až 10 s) až po minutové expozice (malba světlem). Pozor na přepaly způsobené dlouhými časy a světelnými zdroji ve scéně.
Maximální doba expozice pro focení noční oblohy závisí na velikosti senzoru vašeho fotoaparátu, počtu megapixelů a ohniskové vzdálenosti. Používáte-li širokoúhlý objektiv, obvyklá doba závěrky se pohybuje mezi 10 a 25 sekundami. Pro nalezení nejlepší doby závěrky můžete využít jednoho ze dvou následujících pravidel:
Pravidlo 500
Toto je nejpopulárnější pravidlo pro výpočet doby závěrky při fotografování noční oblohy. Je to velmi prosté pravidlo, protože jednoduše vydělíte 500 délkou ohniska objektivu. Výsledek bude vaše doba závěrky.
Čtěte také: Bezpečná renovace eternitové střechy
500 / ohnisková vzdálenost = maximální doba pro zachycení ostrých hvězd
Například: Pokud fotíte s objektivem Sony 14 mm f/1.8 při 14 mm, podle pravidla 500 by měla být maximální doba závěrky 500/14 mm = 35,7 sekundy. U senzorů APS-C se používá hodnota 300.
Pravidlo NPF
Tohle pravidlo je mnohem přesnější, i když se může zdát na první dobrou složitější. Stačí zadat model svého fotoaparátu a ohniskovou vzdálenost do aplikace Photopills a najdete nejlepší dobu závěrky.
Čas závěrky se dá také prodloužit pomocí rovníkové (paralaktické) montáže, která se točí souvisle s rotací zeměkoule (pohybem hvězd). Tohle je však už pokročilejší astrofotografie.
Vyvážení bílé (WB)
Vyvážení bílé barvy je někdy irelevantní a na výsledném snímku nemusí hrát až tak zásadní roli. Ovšem nelze to brát jako pravidlo. Nicméně značně vám usnadní následnou úpravu, když nastavíte vyvážení bílé mezi hodnotou 3800 až 4200k. Důvodem je udržení barevné jednotnosti ve vašich snímcích. To je obzvláště důležité při fotografování panoramat noční oblohy. Osobně si většinou nastavuji vyvážení bílé na 4000k, když fotím zejména Mléčnou dráhu.
Ostření
AF (autofocus) by si měl s danou situací hravě poradit. Pouze je třeba aktivovat zónu ostření na jeden bod (ať už středový, levý či pravý) a na ten se zaměřit. Chcete-li měnit kompozici, stačí použít jednoduchou metodu „point-recompose-shot“ (tj.: zaostřit - namáčknout spoušť - držet a překomponovat - domáčknout/exponovat). Za sebe ale doporučuji jednoznačně manuální ostření a ostřit na tzv. hyperfokální vzdálenost. Je to přesné a máte ostření plně pod kontrolou. Navíc v noci stejně často ani pořádně nevidíte (v hledáčku, na displeji), kam vlastně ostříte.
Abyste se vyhnuli rozmazaným fotografiím, doporučuji následující kroky, jak dosáhnout dokonalého zaostření ve svých snímcích noční oblohy:
- Se staršími fotoaparáty bez digitálního ukazatele ostřící vzdálenosti na displeji nebo fyzické značení přímo na objektivu, přepněte obrazovku do režimu LIVE VIEW, natočte foťák směrem na vzdálený světelný zdroj, jako je měsíc nebo jasná hvězda případně pouliční osvětlení nebo domy v dáli, a ručně otáčejte zaostřovacím kroužkem na objektivu, dokud nenajdete nejostřejší bod.
- Některé fotoaparáty mohou automaticky zaostřovat v noci, ale raději bych se na to nespoléhal. Při manuálním ostření máte větší kontrolu nad ostrostí jednotlivých snímků.
- Následně si své fotografie pro jistotu ještě zkontrolujte. Na LCD obrazovce si digitálně přibližte hvězdy a ujistěte se, že jsou skutečně ostré.
- Pokud jste v takové divočině, kde žádný objekt popsaného typu není, využijte kolegu s čelovkou. Pošlete ho v terénu co možná nejdál od fotoaparátu a proveďte zaostření stejným způsobem na jeho svítící čelovku.
- Pokud je fotograf na lokaci sám, pomůže zvýšení citlivosti (lépe se tak zobrazí hvězdy na LCD) a namíření objektivu na nejjasnější hvězdy na obloze.
Stabilizace obrazu
Použití stabilizátoru obrazu je diskutabilní, u řady objektivů může paradoxně vést k lehkému "rozostření" fotografie. Proč?! Jednoduše proto, že stabilizátor se snaží neustále plnit svou funkci a stabilizuje i když nemá. Vypněte si stabilizaci objektivu, pokud je touto funkcí váš objektiv vybaven. Tohle pravidlo platí obecně u dlouhých expozic, kdy se objektiv snaží neustále stabilizovat, což může vést k rozostřeným snímkům. Novější foťáky tohle umí automaticky vypnout při delších časech závěrky.
Další nastavení a tipy
- Používejte maximální rozlišení - nemá cenu šetřit místem. Tím spíš, budete-li dělat výřezy.
- Záznam do RAWu je skvělý jak pro dodatečné nastaveni WB, tak i kvůli větší kvalitě snímku (možnosti úprav barevnosti, ostrosti, komprese JPEGu atd.).
- Blesk většinou nadělá víc škody než užitku, jeho výkon je zcela nedostačující a v otevřeném prostoru (nebo při fotografování na větší vzdálenosti) se stejně nemá šanci prosadit. Navíc blesk nám zmrazí pohyb, což většinou nechceme. Jedinou výjimkou je portrét za soumraku nebo přisvícení popředí (detail) popř. různé kreativní hrátky se světlem.
- Automatické měření expozice (Program) raději ne a když už, tak si dobře hlídat a často "sáhnout" do kompenzace expozice.
- Pozor na baterie - v mrazu skokově ztrácejí kapacitu, proto je mějte pokud možno v teple co nejdéle to jde (je-li k dispozici záložní akumulátor, jen dobře).
- Jas obrazovky: Doporučuji snížit jas obrazovky. Tím uvidíte realističtější náhled a zabráníte podexponování vašich snímků.
- Zapněte Histogram: Kontrolujte si histogram fotografií ještě v terénu. Doma už může být pozdě.
- Používejte časovač: Abyste docílili pokud možno co nejostřejších fotografií, doporučuji používat interní časovač fotoaparátu nebo dálkovou spoušť. Většinou stačí 2 sekundy. Tímto způsobem zabráníte jakýmkoliv nechtěným vibracím při stlačení spouště.
Kompozice a kreativní přístupy
Nenechte se svazovat konvencemi. Fantazii a kreativitě se meze nekladou. Důležité je v první řadě, co chcete na fotografii mít - scéna, detail, celek. Dále jestli budete zdůrazňovat pohyb (hra světel například) nebo chcete jít spíše cestou statického snímku. A v neposlední řadě, je strašně důležité i to, odkud budete snímat. Držte se základních kompozičních pravidel (zlatý řez, pravidlo třetin, směr pohybu atd.), řešte barvy, horizont, pracujte s hloubkou ostrosti a perspektivou. Ale na druhou stranu, nebojte se občas trochu zatlačit na pilu, provokovat a pravidla kompozice záměrně občas porušit. Sem tam přepal, podexpozice, přehnaná dynamika scény a nebo středová kompozice mohou působit velice zajímavě a inovativně. Chcete-li, aby vaše snímky byly více vypovídající, není na škodu zakomponovat do scény další prvky (budovy, auta, zvířata) a nebo rovnou lidi (siluety, postavy), popřípadě obojí. Fotografie jsou pak zajímavější, bohatší a pozorovatel u nich vydrží déle. Nikdy nerezignujte na kompozici. Pro působivý snímek je důležitá vždy.
Hvězdnatou oblohu lze často ještě umocnit tím, že do fotografie zahrnete okolitou krajinu. Takto přidáte unikátny prvok svojim obrázkom a vaša práca sa tak vyčlení z radu fotografií nočnej oblohy. Pokúste se rámec záberu určiť tak, aby v snímanom poli fotoaparátu počas snímania oblohy stál vysoký prvok v popredí, ako je napríklad skalný útvar alebo strom, ktoré nasmerujú pohľad nahor. Posuňte fotografovanie nočnej oblohy bližšie k hviezdam zahrnutím ďalších prvkov, ktoré obraz ozvláštnia - budovy, stromy, hory alebo jazerá so zrkadliacimi vodami, všetky jsou to dobré možnosti.
Dvojitá expozice
Pokud vidíte před sebou kouzelný výjev, například nebe poseté hvězdnými diamanty tyčící se nad osvětlenou horskou vískou, a fotka je úplně na nic (vesnice přesvětlená, na nebi není vidět ani tečka), je na to jednoduchý recept - dvojitá expozice. Jednoduše si udělejte dvě fotky - na jedné bude perfektně naexponovaná víska, na druhé hvězdná obloha. V postprocesu pak spojte fotky dohromady a máte dokonalý snímek.
Fotografování noční oblohy a Mléčné dráhy
Stáť vonku pod nočnou oblohou a hľadieť na hviezdy je naozaj magický zážitok. Naučte se využívat různé fáze měsíce a objevte, jak může jeho světlo obohatit vaše astrofotografie. Čtyři dny před nebo po novém měsíci je obloha dokonale tmavá a ideální k focení Mléčné dráhy.
Co fotit na noční obloze?
Fotit noční oblohu neznamená pouze Mléčnou dráhu. Může se klidně jednat o jednotlivé fáze měsíce, meteorické roje typu Persejdy nebo třeba polární záři.
- Hvězdy a souhvězdí: Hvězdy a souhvězdí představují fascinující podívanou na noční obloze, která je plná příběhů a legend. Při pohledu na temné nebe můžete spatřit známé souhvězdí jako například Orion, Velký vůz a tak podobně. V půlce srpna se můžete těšit na meteorický roj známý pod názvem Perseidy, který nabízí nezapomenutelné show na noční obloze, v polovině prosince pak můžete zažít meteorickou přehlídku Geminid.
- Mléčná dráha: Mléčná dráha je jedním z nejvíce ohromujících úkazů na noční obloze napříč celou zeměkoulí. Zaznamenat ji na snímku je však výzvou, ale i odměnou. Mléčná dráha má své různé polohy na obloze během různých časů v roce. Od března do začátku léta ji můžete nejzřetelněji pozorovat pozdě v noci/brzy ráno na jihovýchodě. Poté se od září přesune do zimní pásu na východ až do dubna, kdy se následně objevuje na západě.
- Měsíc: Měsíc, náš největší a nejbližší soused na obloze, poskytuje fascinující element pro noční fotografii. Jeho osvětlená krajina a proměnlivé fáze mohou přidat do vašich snímků nevšední prvek.
Kdy a kde fotit?
Na otázku kdy, se dá odpovědět celkem jednoduše - v noci, když je jasno. Dále v období, kdy je Měsíc v novu, plus mínus dva až tři dny. A pak je důležité kde. Doporučuji doslova utéct z města. To, co nám neumožňuje pořizovat ideální snímky noční oblohy ve městech a velkých městských aglomeracích se jmenuje světelný smog. Množství světla z těchto umělých, lidských zdrojů je tak velké, že se hvězdy dají fotografovat jen velmi obtížně. Často stačí (zejména v hornatějším profilu krajiny) ujet 20 až 30 kilometrů a hvězdy se krásně ukážou. A to, že světlo vzdáleného města osvětluje horizont můžeme v naší fotce dobře využít, zobrazí se nám silueta kopců, za kterými je ukryto, a krásně popíše krajinu, nad kterou se nebe s hvězdami klene. Pro nejnáročnější astro fotografy existuje mapa nejtmavších míst (Česka, Evropy atd.) a pro profesionální fotografie např. Jedním z klíčových prvků kvalitní astrofotografie je nalezení dostatečně tmavého místa. Světelné znečištění může značně ovlivnit kvalitu vašich snímků. Hledejte lokality daleko od městského světla, ideálně na venkově nebo v chráněných krajinných oblastech. Existují i online nástroje, jako například tzv. darksitefinder.com nebo darksky.org, které vám pomohou najít optimální místa s minimálním světelným znečištěním.
Mezi nejpopulárnější místa v ČR patří Beskydy, Jizerské hory a Šumava. Kousek za hranicemi pak například Národní park Gesäuse v Rakousku nebo například Dolomity v Itálii. Nedaleko za mořem jsou nejlepší Kanárské ostrovy, konkrétně tedy La Palma a Tenerife, které se řadí mezi nejtemnější místa Evropy. Ve světě je pak populární například USA, Chile, Nový Zéland, Namibie.
Použijte aplikace jako Photographer’s Ephemeris nebo PhotoPills, abyste zjistili, kdy budou nebeské úkazy viditelné a kde se musíte nacházet, abyste je mohli spatřit a úspěšně fotit. Pokud chcete úspěšně zachytit Mléčnou dráhu, nejvíce je viditelná od června do září na severní polokouli (od srpna se přehoupne do vertikální polohy). Silný svit měsíce vám zcela znemožní fotit Mléčnou dráhu. Na druhou stranu fotografování noční krajiny za svitu měsíce vám může odkrýt zcela nový svět.
Naučte se také rozumět předpovědi počasí a ujistěte se, že budete mít při focení ideálně dokonale čistou oblohu bez jediného mráčku. Ideálními weby jsou například Windy nebo český ČHMÚ. Pamatujte, že letní noci (focení noční oblohy je pro mě vyloženě „letní sport“) jsou krátké a období úplné tmy trvá jen pár hodin.
Zachyťte zábery pohybu hviezd (Star Trails)
Zachytenie fantastických svetelných línií ukazujúcich pohyb hviezd je výzva, ale zvládnutie tejto techniky je možné nasledovaním niekoľkých jednoduchých krokov. Začnite identifikovaním severného poľa, k čomu vám môže pomôcť aplikácia s hviezdnou mapou vo vašom smartfóne. Postavte sa tak, aby severný pól (alebo južný pól, ak sa nachádzate na južnej pologuli) bol centrálnym bodom vašej snímky a použitie dlhej expozície docieli vytvorenie kruhového vzoru okolo stredu. Hviezdy nevyžarujú veľa svetla, preto na jasné zachytenie ich pohybu použite vysokú hodnotu ISO (800, 1600 alebo vyššiu). Hoci trvá 24 hodín, kým hviezdy prejdú celú kruhovú dráhu na oblohe, efekt pohybu hviezd v plnom kruhu sa dá dosiahnuť už s dlhou expozíciou približne 60 až 90 minút.
Nejnižší dostupná rychlost uzávěrky ve většině fotoaparátů je 30 sekund, takže na delší expozici použijte nastavení dlouhodobé expozice (Bulb) v manuálním režimu (M). To vám umožní ponechat uzávěrku otevřenou tak dlouho, jak budete chtít. Nastavte své zaostřování na nekonečno a když budete mít vše připravené, zkuste expozici přibližně 30 minut. Potom svůj záber znovu zkontrolujte.
Další možností je vytvoření časosběrného videa noční oblohy. Můžete to udělat manuálně tak, že nasnímáte sekvenci statických fotografií a neskôr je spojíte do videa, ale mnoho fotoaparátů Canon - včetně modelů Canon EOS R6 Mark III, EOS R8 a EOS R50 - má režim snímania časozberného videozáznamu. Fotoaparát nainstalujte na statív a přepnite ho do režimu manuálního nastavení expozice. Nastavte rýchlosť uzávěrky na přibližně 20 sekund nebo nižší, potom upravte clonu a hodnotu ISO tak, aby ste dosiahli dobrú expozíciu (ako východiskový bod je často vhodné nastavení f/4 a ISO 640). Potom v ponuke vyberte položku Časozberný videozáznam a nastavte intervalometer na nasnímanie po sebe nasledujúcich záberov každých niekoľko minút. Celková doba snímania sekvencie bude závisieť od toho, ako dlhé chcete mať vaše časozberné video nočnej oblohy, ako aj od zvolenej snímkovej frekvencie.
Fotografické filtry
Tu a tam jsem použil také fotografické filtry - především během modré hodinky. Předně šedý neutrální (ND) tu a tam i polarizační filtr - pro eliminaci odlesků, například od vodní hladiny. Ale to je spíše výjimka. K potlačení světelného znečistění ve vašich fotografiích můžete vyzkoušet Night Sky filtry.
Zpracování fotografií
Základní úpravy jsou naštěstí jednoduché a v Zoner Studiu je všechny snadno zvládnete. Pokud fotíte ve formátu RAW, je následně velice jednoduché vyvážit bílou v postprodukčních programech a můžete klidně fotit noční oblohu i v automatickém režimu. Dostaňte ze svých fotografií maximum. Foťte ve formátu RAW a fotografie následně vylaďte.
Čištění střechy a bezpečnost
Pokud vidíte flóru na vlnité střeše, je to mech. Když vezmete postřikovač na stromky, do něj rozpustíte ve vodě skalici modrou a postříkáte to plošně, měl by Vám mech zmizet a dlouho se tam neusazovat. Nejlepší proti těmto porostům je měď, stačí se jen kouknout, kdo má měděné hromosvody nebo oplechování, takže pod nima je střecha úplně čistá. Síran měďnatý úspěšně aplikuju i na plísně zďové. Je to lepčí než savo, neb se z toho nestřádají soli v omítce, tuidíž omítka pak netahá o to víc vlhkost, a dýl to vydrží účinkovat.
Pozor na azbest: Tyto vlnovky bývaly z osinkocementu (azbest), takže bych do toho kartáčem v žádném případě nešel, protože tím ho uvolníte do ovzduší. Tyto krytiny jsou zařazeny mezi nebezpečný odpad, dokonce ji nepřijmou ani ve sběrném dvoře.
tags: #fotka #ze #střechy #v #noci #návod