Kolín, město s bohatou historií a kulturou, láká návštěvníky svými pamětihodnostmi a malebným prostředím. Pěkná rovina zůstává v obou variantách, ale tu zase dodejme, že historické jádro Kolína bylo zbudováno vyvýšeně nad ní na skalnatém návrší na levém břehu Labe, aby uniklo nepříjemným záplavám.
Historické jádro Kolína
Jako ve středověku Středověká dispozice nejstarší části Kolína zůstala zachována dodnes. Jejím srdcem je rozlehlé, téměř hektarové čtverhranné Karlovo náměstí, z jehož rohů a ze středu jižní strany vybíhá pět hlavních ulic, v minulosti směřujících k městským branám. Rozloha náměstí vynikne o to víc, když si uvědomíme, že ještě v době husitských válek se celé město rozkládalo na ploše pouhých 10 ha.
Přesnou dobu založení Kolína neznáme, víme jen, že to bylo před rokem 1261, do kterého se datuje nejstarší známá písemná zmínka o městě. A také víme, že Kolín byl městem královským, jež vzniklo relokací tržní osady téhož jména (dnešní Starý Kolín), která se rozkládala o pár kilometrů dál k východu v místech sužovaných záplavami. Náměstí bývalo vždy srdcem města a také dějištěm výročních trhů.
Na všech čtyřech stranách kompletně obestavěného náměstí najdeme některé zajímavé domy s gotickými jádry a vesměs barokními či klasicistními průčelími. Z této charakteristiky se nápadněji vymyká na východní straně někdejší budova Městské spořitelny, původně navržená Janem Kotěrou, ale při realizaci v letech 1924-1925 dost pozměněná Jindřichem Freiwaldem, a pak samozřejmě dvě neorenesanční budovy kolínské radnice na severní straně. Kompletní rekonstrukce z konce 19. stol. vytvořily dojem jednoho celku, neboť obě proběhly s desetiletým odstupem podle návrhů Jana Bedřicha Vejrycha, významného architekta přelomu 19. a 20. stol.
Vedlejší dům byl postaven teprve v polovině 18. stol. jako kasárna a město ho získalo až krátce před jeho přestavbou. Stačí zajít do podatelny hned za hlavním vchodem a tam se domluvit - na požádání si lze totiž prohlédnout nádhernou obřadní síň s triptychem Václava Radimského Kolín ve třech denních dobách, ale také podzemí radnice, konkrétně dvě sklepní místnosti, jež kdysi dávno sloužily jako vězení pro lehčí zločince, potom jako sklepy sousedního pivovaru a nakonec jako skladiště.
Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup
Lapidárium a kolínský drak
Roku 2014 v nich bylo zřízeno malé lapidárium, kde jsou vystaveny originály soch z mariánského sloupu uprostřed Karlova náměstí a sochy světců z různých míst v Kolíně a jeho okolí. A děti tu určitě zaujmou tajuplné dveře bez kliky, za nimiž prý spí kolínský drak z dávné pověsti.
Veigertovský dům
V jižní frontě domů nesmíme zapomenout na tzv. Veigertovský dům, pojmenovaný podle bohaté rodiny židovských obchodníků, která ho vlastnila zhruba od poloviny 18. do poloviny 19. stol. Dnešní podobu má z klasicistní přestavby v roce 1863, ale jeho historie je velmi dlouhá, byť přesně nevíme, jak vypadal. Jeho prvním slavným majitelem byl již na konci 15. stol. Jakub Krčín starší z Jelčan, děd slavného rybníkáře, který patří rovněž mezi proslulé kolínské rodáky.
Dnes je Veigertovský dům jedním ze tří objektů, kde má své expozice Regionální muzeum Kolín. Ve sklepení z 13. stol. je umístěna malá expozice věnovaná historii domu a archeologickým nálezům při jeho poslední rekonstrukci v letech 2011-2017. V patře jsou fotograficky připomenuty významné kolínské osobnosti, nikoli jen rodáci, ale i osoby, které ve městě nějakou dobu pobývaly a působily.
Bitva u Kolína
Jeden sál je věnován slavné bitvě u Kolína, jež se odehrála v rámci sedmileté války 18. června 1757 a v níž byl poprvé rakouskou armádou poražen pruský král Fridrich II. Veliký. Marie Terezie označila „den znovuzrození monarchie“ a představovala vskutku zásadní zlom v dosavadním průběhu sedmileté války. Na rakouské straně bojovalo zhruba 53 000 mužů, na pruské 34 000, ztráty se odhadují na 8-9 tisíc na rakouské a 14 tisíc mužů na pruské straně.
Památník bitvy u Křečhoře
Bitva se odehrála několik kilometrů západně od Kolína, přičemž její těžiště leželo u vesnice Křečhoř, kde také byl k 50. výročí nástupu na trůn císaře Františka Josefa I. v roce 1898 vybudován památník bitvy, který vytvořili architekt Václav Weinzettl a sochař Mořic Černil. Právě zde se každoročně odehrává vzpomínková akce v rámci projektu Válka v krajkách.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Bartolomějské návrší
Největší seskupení památek v Kolíně najdeme pár desítek metrů jižně od Karlova náměstí na Bartolomějském návrší. Dominantou nejen návrší, ale vlastně celého Kolína je jeho nejcennější památka vůbec, gotický chrám sv. Bartoloměje, který se začal stavět současně se založením města. Původní raně gotická stavba vyhořela v roce 1349 a o 11 let později byl její obnovou pověřen samotný Petr Parléř, který v té době již také řídil pražskou stavbu chrámu sv. Víta. Parléř původně chtěl přestavět celý chrám, ale nakonec vytvořil jen vysoký „katedrální“ chór s věncem kaplí, vysvěcený roku 1378, zatímco trojlodí a dvě západní osmiboké věže zůstaly v původní raně gotické podobě.
V roce 1504 pak byla u chrámu postavena samostatná pozdně gotická zvonice. Ta patří také k památkám, jež lze na návrší navštívit v rámci komentovaných prohlídek. Interiér kostela byl v 17. a 18. stol. barokizován, ale následně poškozen v roce 1796 požárem, který tehdy zachvátil velkou část města. Až téměř o sto let později se přistoupilo k větším opravám, jež vedl známý architekt Josef Mocker v duchu tehdy oblíbeného historizujícího purismu, takže baroko zase kostel z velké části opustilo.
Nedaleko od kostelního chóru byla v roce 1733 za děkana Františka Antonína Formandla postavena čtyřboká centrální kaple sloužící jako kostnice. Všechny čtyři její půlválcové apsidy jsou vyplněny kostmi ze hřbitova, který od středověku obklopoval chrám sv. Bartoloměje.
Stará farní škola
Velmi zajímavá je interaktivní expozice v budově tzv. staré farní školy, kterou ocení hlavně děti. V přízemí přibližuje v sále zařízeném jako stylizovaná školní třída významné události z historie města, zatímco patro je věnováno slavným kolínským rodákům.
- Josefa Sudka si návštěvník může připomenout tím, že si naaranžuje a nasvítí vlastní scénu s pavími pery ve váze a pak si ji vyfotí mobilem.
- K modelu parku s trávníky a stromy je připojený tablet, na němž po dotyku scéna ožije, objeví se tramvaje, automobily a postavy - jde o výjev ze zatýkání odbojáře Václava Morávka, posledního z legendárních Tří králů, jež skončilo jeho zastřelením.
- Na Františka Kmocha si návštěvník vzpomene, když si může zvukově smíchat píseň Kolíne, Kolíne - a je tu v obou verzích, coby pochod i moravská lidová.
- Návštěvnicky vděčné je napodobování pohybů mima s šesti úrovněmi obtížnosti (už víme, že jde o Jeana-Baptista Gasparda Deburaua).
- Vrcholným číslem je připomenutí Jakuba Krčína z Jelčan v samostatné místnosti, kde hlas vypráví jeho životní příběh, který je při tom barvitě ilustrován nejrůznějšími výjevy promítanými na stěny, ba i oživlým mobiliářem.
Parkán
Před dvěma lety byla zpřístupněna zelená oáza klidu uprostřed starého města, nově zrekonstruovaná část parkánu, prostoru mezi hlavní a vnější městskou hradbou, v úseku mezi někdejšími městskými branami Kouřimskou a Horskou. Kdysi tu bývala farní zahrada, na kterou dnes navazuje parková úprava s bylinkovou zahradou, růžovým paloučkem a dokonce i malým vinohradem.
Čtěte také: Polské betonové jímky: kvalita
Komplex památek doplňují další dvě budovy Regionálního muzea v Brandlově ulici naproti severní straně kostela.
Červinkovský dům
První z nich, Červinkovský dům, má velmi zajímavou historii nejen stavební. Původně raně gotický měšťanský dům vznikl krátce po založení města a tuto první fázi jeho stavebního vývoje stále připomínají dvě původní místnosti v suterénu s křížovou klenbou a záklopovým stropem, kde je umístěn model Kolína představující město po roce 1421 a historická expozice s archeologickými nálezy z 13.-15. stol.
Muzejní expozice v přízemí a 1. patře představuje měšťanskou domácnost 19. stol. Nejde o kopii měšťanského domu, ale o určité navození atmosféry oné doby a představení základních trendů tehdejšího bydlení a životního stylu prostřednictvím pěti stylizovaných místností. V 1. patře je umístěna také poslední část celé expozice zaměřená na hygienu a péči o tělo, především v 19. stol.
Celý areál návrší uzavírá na rohu Brandlovy a Parléřovy ulice budova nové farní školy, postavená v roce 1612 a opět klasicistně přestavěná na konci 18. stol. Už od roku 1914 v ní sídlilo první kolínské muzeum, Regionální muzeum dnes tuto budovu využívá jako expoziční prostory pro krátkodobé, resp. sezonní výstavy.
Jeruzalém na Labi
Už od první poloviny 14. stol. je v Kolíně písemně doloženo také židovské osídlení a Platea Judeorum (Židovská ulice) se poprvé v městských knihách připomíná roku 1377. Šlo vlastně o dvě na sebe kolmé ulice, dnešní Na Hradbách a Karoliny Světlé, kolem nichž vzniklo kolínské ghetto. Po vypovězení Židů z Plzně v roce 1504 se stala kolínská židovská obec po pražské druhou největší u nás, se zhruba 300-400 členy, a o Kolínu se v 16. stol. začalo hovořit dokonce jako o „Jeruzalému na Labi“.
Je proto zřejmé, že turistická návštěva Kolína nemůže být úplná bez prohlídky rovněž židovských památek, které se ve městě dochovaly. V obou zmíněných ulicích stojí několik architektonicky i historicky zajímavých domů. Jedním z nich je dům čp. 126 v ulici Na Hradbách, v němž v 19. a 20. stol. bydleli kolínští rabíni. Přímo vedle něj, na tehdy poslední volné parcele v ghettu, byla vystavěna v letech 1844-1846 židovská škola.
Přes onu poslední volnou parcelu však vedla jediná přístupová cesta do kolínské synagogy, a tak vzniklo zvláštní uspořádání, v němž je synagoga přístupná pouze průchodem v budově bývalé školy, který ústí na maličký dvorek před hlavním průčelím modlitebny. Kolínská synagoga je doložena už před rokem 1422, její dnešní raně barokní podoba pochází z přestavby v roce 1696. Z této doby je rovněž štuková výzdoba interiéru i zdejší aron ha-kodeš (svatostánek).
Starý židovský hřbitov
Pár stovek metrů odtud se rozkládá Starý židovský hřbitov, společně se svým pražským jmenovcem jedna z nejvýznamnějších památek svého druhu u nás. Nejstarší asi z 2600 dochovaných náhrobků pocházejí z roku 1492, samotný hřbitov je ale ještě o něco starší. Užíval se až do roku 1887, kdy byl založen Nový židovský hřbitov na pravém břehu Labe ve čtvrti Zálabí.
Na tzv. rabínském pahorku stojí mj. honosný náhrobek rabbiho Chajima z roku 1624, synovce slavného pražského rabína Jehudy Löwa, legendárního tvůrce Golema. Ale asi vůbec nejslavnější je daleko méně nápadný náhrobek na úpatí rabínského pahorku, který připomíná Becalela, syna Jehudy Löwa, který zemřel v Kolíně roku 1599. K jeho smrti se váže jedna z nejoblíbenějších kolínskýc...
tags: #drak #aron #betonová #socha #historie #a