Stavební prevence je klíčovou oblastí, která zajišťuje požární bezpečnost staveb a ochranu obyvatelstva. Orgán státního požárního dozoru zde vystupuje jako dotčený orgán chránící veřejné zájmy na úseku požární ochrany. Jeho činnost spočívá v posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků, což vyústí ve stanovisko, které je podkladem k řízení podle stavebního zákona.
Posuzování dokumentace a stanoviska HZS
Při posuzování dokumentace se zjišťuje například možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku, zachování stability a nosnosti stavebních konstrukcí, rozdělení stavby do požárních úseků a vymezení zásahových cest. Výsledné stanovisko může být souhlasné, souhlasné s podmínkami nebo nesouhlasné, v závislosti na tom, zda dokumentace nebo stavba vykazují nedostatky či nikoli.
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje (dále jen „HZS HKK“) je příslušný k vydávání závazných stanovisek podle § 31 odst. 1) písm. b) a c) zákona o požární ochraně pro stavby, které se mají uskutečnit na území Královéhradeckého kraje. Tyto žádosti předkládá stavebník, případně jím zplnomocněná osoba.
Legislativní rámec a kategorizace staveb
Věcnou působnost k výkonu státního požárního dozoru na úseku stavební prevence popisuje § 31 odst. 1 písm. b) a c) a § 31 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o požární ochraně se v uvedených ustanoveních odkazuje na prováděcí předpis. Pro výkon státního požárního dozoru je stanovena věcná působnost prováděcí vyhláškou č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Tato vyhláška definuje rozdělení staveb na stavby kategorie 0, I, II a III.
HZS ve své působnosti vydává závazná stanoviska pouze ke stavbám kategorie II a III (§ 39 a 40 zákona o požární ochraně). Novela zákona o požární ochraně z prosince 2021 přinesla zavedení kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Státní požární dozor se v rámci posuzování výše uvedené dokumentace od prosince 2021 vykonává podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně s přihlédnutím k § 10 odst. 1 písm. d) a e) zákona o IZS. Skutečnost, že se u staveb kategorie 0 a I nevykonává státní požární dozor, však neznamená, že na tyto stavby nebudou kladeny žádné požadavky požární bezpečnosti.
Čtěte také: Právní Aspekty Změny Vzhledu Plotu v ČR
Pro stavby kategorie 0 s ohledem na jejich minimální rizikovost není nutno zpracovávat požárně bezpečnostní řešení. Nicméně pro stavby kategorie I, ale i II a III je podle § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně vyžadováno požárně bezpečnostní řešení, které musí být zpracováno autorizovanou osobou.
Kategorizace staveb podle HZS a Nového stavebního zákona
Kategorizace staveb z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva má značné dopady jak do oblasti zpracovávání požárně bezpečnostních řešení, tak i do oblasti výkonu státního požárního dozoru ze strany Hasičského záchranného sboru ČR. Zásadním způsobem byl změněn rozsah staveb, které podléhají výkonu státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence. Stavby jsou členěny do čtyř kategorií - 0, I, II a III. U každé z těchto kategorií jsou stanoveny požadavky a oprávnění s ohledem na obsah projektové dokumentace.
HZS v souladu s postojem ČKAIT od počátku zpochybňoval příliš zjednodušený obsah projektové dokumentace pro povolení záměru stavby. HZS proto na zjednodušenou projektovou dokumentaci v předstihu reagoval a na konci roku 2021 zavedl z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva čtyři kategorie staveb: 0, I, II, III. Výčet staveb v těchto kategoriích podle HZS se však zásadně odlišuje od čtyř skupin staveb podle nového stavebního zákona. „Je proto možné, že hasiči budou od stavebníka požadovat podle kategorie stavby podklady textové, výkresové i výpočtové, určující odpovídající požárně bezpečnostní řešení, a to už na úrovni zjednodušeného povolení záměru,“ doplňuje Ing. Jiří Hlinka - Community, s. r. o.
Od 1. července 2024 se vlivem nového stavebního zákona stavby rozdělují do čtyř základních kategorií: drobné, jednoduché, vyhrazené a tzv. ostatní stavby. Každá z nich má svůj způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování. A postupy se zásadně liší.
K nejzásadnějším změnám nových skupin staveb patří, že stavba pro bydlení již nemůže být drobná stavba. Všechny stavby pro bydlení jsou nyní v kategorii jednoduchých staveb nebo ostatních staveb, a tedy vždy vyžadují povolení stavebního úřadu. Následnou kolaudaci vyžadují všechny rodinné a bytové domy s výjimkou „výměnku“ a některých změn dokončených staveb. Pokud tedy bylo smyslem nového členění staveb do skupin zrychlení jejich přípravy a povolení, naplnilo se zřejmě jen u nejjednodušší skupiny staveb - drobných staveb. Zásadní je, že mezi ně nemůže patřit žádná stavba pro bydlení nebo až na jednu výjimku stavba pro rodinnou rekreaci.
Čtěte také: Poškození stropů a omítek teplotou
Příloha č. 1 nového stavebního zákona naopak vyjmenovává na čtyři desítky typů staveb, u kterých nebude vyžadováno stavební povolení, ani kolaudace. Drobné stavby však lze realizovat pouze v souladu s územním nebo regulačním plánem obce a případnými požadavky dalších právních předpisů.
Mezi jednoduché stavby patří podle přílohy č. 2 nového stavebního zákona rodinné domy i ostatní malé stavby pro bydlení, jako je například zmíněný mobilheim. Rodinné domy se budou nejen povolovat, ale nově opět i kolaudovat. Do jednoduchých staveb patří stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží - typicky rodinný dům, bytový dům, pokud splní podmínky podlažnosti, rekreační chata či rekreační chalupa. Všechny jednoduché stavby kromě toho, že vyžadují povolení stavebním úřadem, nově vyžadují přidat k žádosti o povolení záměru i jednotné environmentální stanovisko (JES) vydané příslušným orgánem.
V případě vyhrazených staveb do povolovacího řízení nově vstupuje Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), jehož povolení bude stavebním úřadem vyžadováno, stejně jako jednotné environmentální stanovisko. Výčet vyhrazených staveb je definován třetí přílohou NSZ. Mezi nimi je uvedena široká množina staveb dálnic, drah, energetických staveb nebo jaderných zařízení nebo výrobny z obnovitelných zdrojů energie.
ČKAIT identifikuje možný problém především ve skupině ostatních staveb. Sem totiž spadají všechny stavby, které nejsou určené přílohami k novému stavebnímu zákonu, vypočítávající případy tří předchozích skupin staveb. Mohou sem přitom patřit pozemní komunikace s výjimkou dálnic, jinde neuvedená vodní díla, školy, nemocnice, bytové, obchodní či kancelářské domy, skladové a průmyslové haly a další.
Komora také opakovaně upozorňovala na to, že pouhé čtyři skupiny staveb nemohou být dostačující, a to zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace pro povolení záměru.
Čtěte také: Průvodce změnou sklonu krovu
Digitalizace a budoucí změny
Od 1. ledna 2024 nabyl účinnosti nový stavební zákon. Je nutné počítat s tím, že dojde k několika klíčovým změnám i z hlediska zákona o požární ochraně a výkonu státního požárního dozoru (SPD). Hasičský záchranný sbor České republiky, jako dotčený orgán na úseku požární ochrany, je na digitalizaci připraven. Ke konci roku 2023 byla spuštěna finální verze software Jednotný informační systém prevence (JISP), používaný k výkonu SPD na celém území České republiky. Průběžně dochází k dovybavení jednotlivých HZS krajů potřebným HW vybavením, které umožní zobrazovat projektovou dokumentaci, včetně výkresové části v plně digitální formě. Velkou výhodou jsou také mobilní zařízení, kterými jsou postupně jednotliví příslušníci HZS krajů vybavováni, která tak umožní práci přímo v terénu, např. při místním šetření na stavbě.
Přechodné období a specifika pro vyhrazené a ostatní stavby
V období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 se ve věcech aplikace nového stavebního zákona a také výkonu SPD bude postupovat jak podle dosavadních právních předpisů, tak i podle novelizovaných právních předpisů. Pro vyhrazené stavby (uvedené v příloze č. 3 NSZ) se z hlediska výkonu SPD bude aplikovat novelizovaný zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (účinnost od 1. 1. 2024). Pro všechny ostatní stavby a záměry, které nespadají pod vyhrazené stavby, se bude postupovat podle stávajícího znění stavebního zákona a výkon státního požárního dozoru bude vykonáván podle zákona o požární ochraně, ve znění účinném do 31. prosince 2023.
Digitalizace stavebního řízení: Podávat podklady a dokumentaci pro vyhrazené stavby i ostatní stavební záměry elektronicky bude možné od 1. července 2024. Podklady předkládané orgánu vykonávajícímu SPD budou pro vyhrazené stavby i ostatní stavební záměry předkládány podle požadavků zákona o požární ochraně, ve znění účinném do 31. prosince 2023, tj. v „papírové“ formě a požárně bezpečnostní řešení ve dvou vyhotoveních.
Změny v platnosti právních předpisů a zpracování PBŘS
Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV GŘ HZS ČR) zveřejnilo důležité informace o nabytí účinnosti právních předpisů v oblasti požární ochrany. Platí od začátku roku 2026 a dotýkají se i požárně bezpečnostního řešení staveb. Součástí je i právní výklad, který pomáhá ke sjednocení správní praxe a k poskytnutí vodítka pro posuzování požárně bezpečnostního řešení s ohledem na datum jeho zpracování, podání žádosti a účinnost jednotlivých právních předpisů. Od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti vyhláška č. 467/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů, která především novelizuje § 41 vyhlášky o požární prevenci, který upravuje rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení.
Od 1. 1. 2026 dojde ke změně znění ustanovení § 41 vyhlášky o požární prevenci, které nově obsahuje podrobnosti rozsahu požárně bezpečnostního řešení s ohledem na druh dokumentace dle stavebního zákona. V souladu s přechodnými ustanoveními se požárně bezpečnostní řešení předložené v rámci řízení podle stavebního zákona nebo při podání žádosti o závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, a to včetně navazujících řízení nebo postupů podle stavebního zákona, přede dnem nabytí účinnosti novely vyhlášky o požární prevenci, tedy před 1. 1. 2026, posoudí podle vyhlášky o požární prevenci, ve znění účinném do 31. 12. 2025.
Postup při podání žádostí a řešení vad
Pokud Hasičský záchranný sbor kraje obdrží žádost o vydání závazného stanoviska do 31. 12. 2025, přičemž přílohou žádosti bude požárně bezpečnostní řešení zpracované dle znění vyhlášky o požární prevenci do 31. 12. 2025 a bude současně opatřené elektronickým autorizačním razítkem a kvalifikovaným časovým razítkem autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona v rozsahu oboru podle § 5 autorizačního zákona do 31. 12. 2025, jedná se bezvadné podání, na základě kterého Hasičský záchranný sbor vydá závazné stanovisko, i kdyby závazné stanovisko bylo vydáno až po 1. 1. 2026.
Pokud však požárně bezpečnostní řešení bude opatřeno elektronickým autorizačním razítkem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem po 1. 1. 2026 autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona bude se jednat o vadu podání, neboť nebyly splněny požadavky ustanovení § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně a HZS kraje vyzve žadatele v souladu s § 177 odst. 2 stavebního zákona ve spojení s § 149 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, k odstranění vady podání.
Příklad změny užívání stavby skupiny I
Jako vzorová dokumentace pro řešení změny stavby skupiny I v 1. PP u stávajícího bytového domu je použito požárně bezpečnostní řešení stavby pro změnu v užívání na studio pro masáže. Změna v užívání je podmíněna provedením stavebních úprav i ve fasádě domu. Požárně bezpečnostní řešení stavby k projektové dokumentaci na výše uvedenou akci je zpracováno dle vyhlášky MV č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, § 41, odstavec 2 a odstavec 3 vyhlášky, s využitím odstavce 4 § 41 vyhlášky a se zohledněním vyhlášky č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. V dokumentaci jsou při posuzování dodrženy všechny body vyhlášky, ale jsou pro přehlednost očíslovány a označeny podle potřeb projektové dokumentace.
Popis stavby a plánované úpravy
Požárně bezpečnostní řešení stavby posuzuje změnu v užívání v 1. PP bytového domu z původního ateliéru na masážní salon. Podle informace HZS byl řešený prostor rekolaudován v roce 2010 z bytu (původně byt správce v 1. PP) na nebytový prostor (ateliér). Změna stavby byla řešena jako změna stavby skupiny I. a prostor byl hodnocen jako samostatný požární úsek. Zájmem stavebníka je provést úpravy posuzovaného prostoru na masážní salon.
Pro zpřístupnění masážního studia z ulice bude zvětšen stávající okenní otvor a nahrazen vstupními dveřmi. Otvor 798/980 mm bude zvětšen na velikost 1000/1913 mm. Přístup z ulice bude zajištěn dveřmi a schodištěm se sedmi stupni. V interiéru budou vystavěny příčky, které rozdělí prostor na požadované masážní boxy. Příčky budou tl. 100 mm ze stavebního materiálu Ytong. Každý box bude mít vlastní umyvadlo s teplou i studenou vodou a povrchová úprava stěn do výšky zárubní a podlah bude omyvatelná (obklad, dlažba). Rozvody vody a kanalizace budou napojeny na stávající rozvody ateliéru. WC, sprcha, kuchyňka a zázemí pro zaměstnance jsou součástí stávajícího interiéru a zůstanou beze změn. Celková plocha provozovny je 59 m2. Z hlediska požární bezpečnosti bude změna v užívání posuzována dle ČSN 73 0834 jako změna stavby.
Hodnocení změny užívání a požárního rizika
Změna užívání objektu, prostoru nebo provozu - čl. 3.2 ČSN 73 0834:
- Zvýšení požárního rizika: Požární riziko se v posuzovaném prostoru nezvyšuje. Z hlediska PB se nejedná o změnu užívání prostoru v objektu.
- Zvýšení počtu unikajících osob z měněného objektu nebo jeho části: Počet osob v prostoru se oproti poslednímu kolaudovanému využití snižuje. Mění se únikové východy - nově se zřizuje únikový východ do ulice, počet osob na únikovou cestu uvnitř bytového domu se nezvyšuje. Vyhovuje.
- Nezvyšuje se počet osob s omezenou schopností pohybu nebo neschopných samostatného pohybu. Osoby se vyskytují příležitostně nebo náhodně.
- Nedochází k záměně projektové normy podskupiny ČSN 73 08. V prostorách byly dle kolaudace z roku 2010 schváleny nebytové prostory (ateliér) - posuzuje se dle ČSN 73 0802. Nově masáže - nejedná se o zdravotnické zařízení, ale provozovnu služeb - posuzuje se dle ČSN 73 0802. Beze změny.
Dle ČSN 73 0834 nedochází k žádným podstatným změnám v objektu, které by musely být hodnoceny jako změna stavby skupiny II. Objekt se nemění nástavbou, přístavbou ani vestavbou.
Změna užívání objektu, prostoru nebo provozu - čl. 3.3 ČSN 73 0834:
- Dle čl. 3.3a) ČSN 73 0834 se provádí úprava stavebních konstrukcí - zvětšení otvoru směrem do ulice.
- Dle čl. 3.3b) ČSN 73 0834 se nezasahuje do technického zařízení v prostoru, nově se nebuduje žádné zařízení dle čl. 3.3b)1 až 3.3b)8 ČSN 73 0834.
- Změnou vnitřního členění prostoru dle čl. 3.3f) ČSN 73 0834 nově nevzniknou místnosti o ploše větší jak 100 m2. Celý prostor má plochu 59 m2.
Nové využití stávajícího nebytového prostoru může být posuzováno jako změna stavby skupiny I. Podmínky čl. 3.2 a čl. 3.3 ČSN 73 0834 jsou splněny. Změna stavby skupiny I nevyžaduje další opatření, pokud jsou splněny požadavky kapitoly 4. Stavba je posuzována dle § 31 vyhlášky č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb. Na změny staveb skupiny I. se nevztahují požadavky a ustanovení vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Technické požadavky na změny staveb skupiny I
Požární odolnost měněných prvků použitých v měněných nosných stavebních konstrukcích, které zajišťují stabilitu objektu nebo jeho části, nebo jsou použity v konstrukcích ohraničujících únikové cesty nebo oddělující prostory dotčené změnou stavby od prostorů neměněných, nesmí být snížena pod původní hodnotu, nepožaduje se však požární odolnost vyšší než 45 minut.
Tabulka posouzení požárního rizika pro změnu užívání
| Využití prostoru | Měrné požární zatížení (pn) [kg·m-2] | Součinitel druhu hořlavých látek (an) | Součinitel z hlediska velikosti požárního úseku (c) | Součin pn · an · c [kg·m-2] |
|---|---|---|---|---|
| Původní prostor (byt správce) | 40 | 1,0 | 1 | 40 |
| Ateliér (rekolaudace 2010) | 40 | 1,0 | 1 | 40 |
| Provozovna masáží | 30 | 1,05 | 1 | 31,5 |
tags: #zmena #staveb #skupiny #i #vyjadreni #hzs