Stavba plotu je často nedílnou součástí realizace stavby samotné, mnohdy však probíhá samostatně a nezávisle na nové výstavbě či rekonstrukci.
Právní Aspekty Oplocení
Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 79/2 v písmenu f) pro výstavbu oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (chodník) a které se zároveň nachází v zastavěném území či zastavěné ploše nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
V praxi to tedy znamená, že při splnění výše uvedených podmínek stavebník pro takovýto typ oplocení nebude potřebovat ničeho ze strany stavebního úřadu. Stejné to bude i v případě provádění stavebních úprav a udržovacích prací v případě renovace oplocení. Typickým příkladem oplocení bez nutnosti povolení jsou stavby oplocení do výšky 2 metrů u řadových domů, kdy plot začíná až za domem a nedochází tak k jeho střetu s chodníkem či komunikací.
Pokud u takového plotu soused zvolí zjevně nepřiměřený typ oplocení, zejména s ohledem na zastínění sousedního pozemku, není v pravomoci stavebního úřadu řešit nesouhlas souseda s typem oplocením, ale takto „ postižený „ soused se musí bránit prostřednictvím civilní žaloby v rámci ochrany před imisemi.
V případě, že stavba plotu nevyžaduje povolení, ale vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav (což oplocení zpravidla vyžaduje - např. hloubení jam a kotvení sloupů) je povinností stavebníka zjistit si informace o existenci staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. (§79/4 stavebního zákona).
Čtěte také: Dubová betonová prkna
Problematické jsou situace mezi sousedy, kdy se plot umísťuje nad prováděné terénní úpravy (opěrné zdi), kdy faktická výška rozhrady může dosahovat více jak 2 metry, a přesto nebude vyžadovat povolení. Právní úprava v tomto kontextu chybí. Z aplikační činnosti stavebních úřadů vyplývá, že výška opěrné zdi a plotu se nesčítá, a zpravidla není počítána od souseda položeného níže, ale výška oplocení se počítá od úrovně terénu pozemku, který se oplocuje.
Komplikovanější situaci bude mít stavebník, který oplocuje pozemek, který hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací nebo volí výšku plotu vyšší než 2 metry. V takové případě již stavba oplocení vyžaduje vyřízení územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Pokud se jedná o novostavbu, je povolení takového plotu zpravidla zahrnuto už do žádosti týkající se stavby samotné.
Pokud je řešeno samostatně předkládá stavebník stavebnímu úřadu jednoduchý technický nákres a další doklady, které si stavební úřad vyžádá v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu k umístění plotu.
Oplocení pozemku v nezastavěném území je regulováno § 18/5 stavebního zákona, kdy oplocení v nezastavěném území lze umísťovat pouze tehdy, pokud to územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu nevylučuje.
Územně plánovací dokumentace má vyliv na charakter oplocení i v zastavěném území, neboť některé obce jejich prostřednictvím stanoví bližší požadavky na charakter výplně nebo i mohou oplocení pevné vyloučit a požadovat k oddělení pozemků přirozenou rozhradu ze zelených porostů.
Čtěte také: Druhy kvetoucích keřů vhodné pro živé ploty
Speciálním nástrojem jsou Pražské stavební předpisy uplatňované na území hl. města Prahy, které jsou v regulaci oplocení podrobné - V § 30 odst.1-7 jsou požadavky na oplocení stanoveny tak , že v zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem.
V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. Výšku lze zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li vyšší oplocení jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti.
Nový Stavební Zákon a Oplocení
Rekodifikace stavebního práva, která probíhá v České republice, si klade za cíl ulehčit a zrychlit stavebníkovi proces vyřizování žádosti. Nebudeme tu hodnotit reálnou možnost dosažení stanoveného záměru, ale podíváme se, jaká pravidla dle Nového stavebního zákona, který byl přijat 13.7.2021 Poslaneckou sněmovnou a publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 284/2021 budou od nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 7. Můžeme říci, že pravidla pro oplocování pozemků, jak byla pospána výše, se vesměs přenesla i do nového stavebního zákona.
Pro kvalifikaci oplocení v rámci dělení staveb v závislosti na povolení, které nově přináší stavební zákon, je opět důležitá jeho výška a charakter okolních pozemků. Samostatně je řešena problematika pozemků hraničí s veřejným prostranstvím a veřejně přístupnou komunikací. Oplocení, které bude do 2 m výšky, ale bude hraničící s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní komunikací je zařazeno mezi stavby jednoduché (příloha č.2 bod 1 písmeno e)) a tyto již procesu povolení ze strany stavebního úřadu budou podléhat.
Stavebník, tak jako dnes, bude muset podat žádost o povolení a tuto doplnit o dokumentaci jednoduché stavby v rozsahu požadavků § 158. Tuto dokumentaci dle § 156/2 bude moci zpracovat i tzv. neautorizovaná osoba. Výstavba oplocení jako jednoduché stavby je pak zařazena i mezi stavby, které stavebník může realizovat tzv. svépomocí.
Čtěte také: Návod na nátěr dřevěného plotu
Jak bude kvalifikován záměr stavebníka plotu vyššího než 2 metry není z nové právní úpravy úplně jasné. Stávající právní úprava oplocení, které nesplňovalo parametry § 79/2, tedy výšku do 2 metrů, regulovala přes § 103 odst.1 písmeno e) bod 13 s nutností takovéto oplocení umístit vydáním územního rozhodnutí či územního souhlasu.
Nová právní úprava ploty nad 2 metry v rámci dělení staveb neřeší, a tedy zřejmě budou tato oplocení spadat pod stavby tzv. ostatní. I tyto však podléhají povolení. Otázkou budou pravidla pro zpracování dokumentace. S ohledem na nevyjasněná pravidla můžeme jen doporučit při plánování oplocení s ohledem na novou právní úpravu držet výšku plotu do 2 m.
Co se týče charakteru oplocení a možností jeho regulace skrz územní plánovací dokumentaci obcí, toto zůstává beze změny. Obec i nadále skrze územní plán a regulační plán bude moci regulovat požadavky oplocení, zejména jeho vizuální a výškovou podobu.
Nadto se rozšiřuje okruh vybraných měst (územně samosprávných celků) mimo Prahy, které si budou moci stanovit prováděcím předpisem podrobné požadavky na umísťování staveb a technické požadavky odchylně od obecným požadavků, což je případ již dnes existujících Pražských staveních předpisů. Nový stavební zákon pro běžné stavebníky vstoupí v účinnost 1. července 2024.
Stavební Úpravy a Rekonstrukce Plotu
Stavební úprava je definována zákonem č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláškou MMR č. Stavební úpravu vždy konzultujte s odborným stavebníkem, statikem, architektem, stavitelem a v neposlední řadě se stavebním úřadem.
Rekonstrukce nebo stavební úpravy musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou a nezbytným stavebním povolením nebo ohlášením, které umožňuje realizaci stavební úpravy. Pokud se při rekonstrukci chcete vyhnout rizikovým sankcím, nikdy nespoléhejte na neodborné rady.
Stavební zákon definuje stavební úpravu jako změnu dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje rekonstrukce spočívající ve stavebních pracích, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, tzv. Je nutné posouzení stavebního úřadu, protože výklady jednotlivých stavebních úřadů se mohou lišit.
Některý stavební úřad může posoudit tuto stavební úpravu jako neměnící vzhled stavby, ale bude vyžadovat protipožární řešení, tzn. že není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení. V opačném případě jde o stavební úpravu, která vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení.
Sousedské Vztahy a Oplocení
Na úvod je dobré říct, že žádný zákon majiteli neukládá povinnost oplotit svůj pozemek. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda. Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu. Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady. Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Dříve platilo pro určení toho, který plot je můj, nepsané pravidlo, že vlastníka pozemku je plot po pravé straně. V zákoně ale nic takového nenajdeme a šlo pouze o ústní dohody a lidové tradování.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Jaký plot vybrat mezi sousedy
Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit. Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby.
Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení. Pro inspiraci se podívejte třeba na to, jaké výšky plotu jsou u zákazníků nejžádanější. U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Na hranici sousedských pozemků můžete vysázet také živý plot, jeho nevýhodou ovšem je, že roste dlouho.
Závěr
Při koupi nového plotu zvažte jako první jeho životnost, která se odvíjí od kvality materiálu a zpracování. Dřevěný plot se sice na první pohled jeví jako levnější varianta, kvůli nutným opravám a natírání dorovná cenu kovaného oplocení zhruba do deseti let. Plastové oplocení ztrácí obvykle působením slunce svůj původní vzhled a často se mimo jiné ohýbá do tvaru luku.
Pokud chcete reprezentativní kovaný plot, vybírejte takové firmy, které kladou důraz na ruční práci a zkušené kováře a zámečníky. Vzhled celého oplocení je dán jak špičkovou kvalitou použitých materiálů, tak i řemeslností zpracování. Pokud zvolíte řešení shodného designu i pro vstupní a vjezdové části oplocení, výsledný dojem bude perfektní.
Otevřená komunikace se sousedy může předejít mnoha nepříjemnostem a přispět k dobrým sousedským vztahům.
tags: #změna #vzhledu #plotu #nápady