Vnitřní omítky a štuky přispívají ke zpevnění a ochraně stavby i k zateplení interiéru. A protože jimi pokrýváme velké plochy, zpravidla celé zdi i stropy, mají výrazný vliv na kvalitu vnitřního prostředí. Zásadní funkcí vnitřních omítek je především chránit zdivo před mechanickým poškozením, zlepšovat technické vlastnosti konstrukce, ale i zvyšovat celkové estetické působení interiéru. Dalším posláním, které vnitřní omítky plní, jsou i akustické, tepelně izolační, protipožární a antistatické.
Vliv teplotních rozdílů a termoprecipitace
Náš životní prostor je také cyklicky ohříván, buď slunečními paprsky anebo umělými zdroji tepla - např. otopnými tělesy. Z toho logicky vyplývá, že některé objekty mohou mít teplotu vyšší a některé nižší v závislosti na čase a prostoru. Protože nemá v prostoru kolem nás vše stejnou teplotu, musíme na základě termodynamické rovnováhy (nultý termodynamický zákon) počítat se vznikem teplotního gradientu, který zpravidla způsobí pohyb celého aerosolu. Tímto pohybem bývá proudění nebo termodifúze či termoforéza, při kterých se částice pohybují ve směru klesající teploty. Na teplejším místě získávají částice aerosolu více tepla a molekuly vzduchu větší kinetickou energii. Molekuly vzduchu více narážejí na částice v aerosolu a tak je posunují do chladnějšího místa. Pokud je chladnějším místem povrch nějakého tělesa, částice mu při nárazu na něj mohou své teplo a energii předat a pak zde dojde k jejich usazení. Tento děj se odehrává od teplotních rozdílů v řádech desetin stupně a nazývá se termoprecipitace.
Tepelné mosty a jejich projevy na omítkách
Důsledkem termoprecipitace jsou třeba prachové mapy nad otopnými tělesy u stěn, ale také prokreslení spár, kotev nebo nosné konstrukce (systémových tepelných mostů) na vnitřní i vnější straně zejména obvodových stěn. Tepelný most je prvek s vyšší hustotou tepelného toku než je v jeho okolí. Je to vlivem materiálových charakteristik. Termoprecipitaci můžeme pozorovat v interiéru i v exteriéru, ale projevy se trochu liší. V interiéru dochází k rychlejšímu a většímu zašpinění linií nad spárami zdiva nebo bodů nad připevněním obkladů ze sádrokartonových nebo sádrovláknitých desek. Jsou to tepelné mosty, které sice vyhovují na posouzení kritické teploty pro kondenzaci vlhkosti, ale jejich teplota povrchu v interiéru je přesto nižší než teplota okolních povrchů. Zde se ulpívání prachu projevuje především v zimním období, kdy je směr tepelného toku od interiéru do exteriéru a kdy je navíc nepříznivá relativní vlhkost a prašnost interiéru při vytápění.
Vliv skladby materiálů a teplotní relaxace
Z důvodu použití různých materiálů ve skladbách obvodové konstrukce pod omítkou dochází k odlišným tepelným tokům a nestejnoměrné změně teplot v ploše. Průběhy teplot v různých skladbách obvodových konstrukcí se mění různě rychle, stejně je tomu i u povrchové teploty. Čím déle bude trvat rozdíl teplot mezi některou částí povrchu a okolním vzduchem, tím déle bude docházet k usazování prachu na tomto povrchu. Fázový posun změny teploty lze určit z doby teplotní relaxace, z níž se vychází při výpočtech v rámci vyšetřování nestacionárního pole teplot a teplotní setrvačnosti. Doba teplotní relaxace popisuje, jak dlouhý časový interval bude trvat vyrovnání teplot dvou bodů v jednom směru uvažované konstrukce. Z uvedených vztahů vyplývá, že je doba teplotní relaxace přímo úměrná tloušťce vrstvy, objemové hmotnosti a měrné tepelné kapacitě materiálů. Nepřímo úměrná je součiniteli tepelné vodivosti. Podstatná je však evidentní závislost na pořadí vrstev konstrukce ve směru tepelného toku. Právě pořadí vrstev materiálů skladby konstrukce s různými tepelněfyzikálními vlastnostmi je rozhodující pro změny teplot v konstrukcích a na jejich površích (interiérových i exteriérových) v nestacionárním teplotním poli.
Pro lepší představu můžeme porovnat dvě různé skladby konstrukcí vyskytující se často u sebe v obálce budovy s nosným železobetonovým skeletem a s výplňovým zdivem. Konstrukce s nosným skeletem má lepší tepelně technické vlastnosti a přispívá vhodně k tepelné stabilitě interiéru, přesto je to právě ta konstrukce s nežádoucím zašpiněním. Z rozdílných dob vyrovnání teploty vzniká časový prostor s rozdílnými teplotami povrchů a to je potenciál pro usazování prachových částic termoprecipitací.
Čtěte také: Právní Aspekty Změny Vzhledu Plotu v ČR
Kondenzace vlhkosti a růst plísní na stropech a omítkách
Vnitřní povrchová teplota konstrukce θsi vyjadřuje, jakou teplotu má povrch konstrukce za určitých okrajových podmínek. Teplota na povrchu konstrukce má výrazný vliv na vznik kondenzace příp. růst plísní na jejím povrchu. Teplota rosného bodu je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodní párou. V případě poklesu teploty pod hodnotu teploty rosného bodu vzduchu dochází ke kondenzaci přebytečné vlhkosti. Při větších rozdílech povrchových teplot a pohybu teplot kolem rosného bodu, vstupuje do prostředí také zkondenzovaná vlhkost. Ke kondenzaci vzdušné vlhkosti dochází také na chladnějších plochách jako dochází k termoprecipitaci. Kondenzát může mít následně projevy namrzání nebo i rozvoj biologické koroze.
Problémy jako zvýšená vlhkost případně růst plísní na povrchu konstrukcí se vyskytují zejména v oblastech kritických detailů, kde je povrchová teplota konstrukce výrazně nižší než v souvislých plochách. Tím, že je teplota povrchu nižší, než teplota interiéru dochází k jevu, kdy se vzduch v blízkosti povrchu konstrukce ochlazuje a tím zvyšuje svojí relativní vlhkost. V případě, že relativní vlhkost dosahuje hranice 100 %, tak při dalším poklesu teploty dochází ke kondenzaci na povrchu, kde je teplota pod hodnotou teploty rosného bodu. Ke vzniku plísní na povrchu konstrukcí, nemusí docházet pouze po vzniku vlhkých oblastí. Plísním stačí zvýšená vlhkost vzduchu, pohybující se nad hodnotou 80 %.
Specifika sádrových omítek a vlhkost podkladu
Hned v úvodu chci upozornit všechny zpracovatele - nepodceňujte vliv chladného a vlhkého počasí na sádrové omítky! Nedodržení doporučených pokynů ke zpracování nepochybně povede v případě sádrových omítek ke škodám, které mohou mít fatální dopady, ne na stavbu jako takovou, ale především na samotnou realizační firmu. Náklady spojené se sanací případných škod mohou pro ni být likvidační! Proto je zejména u sádrových omítek nezbytné věnovat stavu podkladu a teplotám při zpracování stejnou pozornost.
Sádrové omítky jsou na bázi vody a tuhnou krystalizací. Vlivem vysoké vlhkosti (nad 3% hmotnostní vlhkosti) podkladu nebo jeho teplot pod +5 °C dochází k nedostatečné krystalizaci omítky, snížení její pevnosti a hlavně její přídržnosti. Následkem toho mohou vznikat trhliny v omítce, a dokonce může nastat její odpadávání. Růst krystalu sádrové omítky je přímo úměrný teplotě (a vlhkosti) ve styku s podkladem. Zatímco při teplotách od 20 °C výše krystal při tuhnutí sádrové omítky narůstá i několikanásobně přes tloušťku lidského vlasu (80 mikrometrů), tak při teplotě okolo nuly se nepřibližuje ani velikosti bavlněného vlákna 10 mikrometrů.
Běžným podkladem pro vnitřní omítky je tak i právě zmiňovaný beton. Zejména stropy bývají často realizovány jako monolitické železobetonové konstrukce a je tedy nutné vyrovnat se úspěšně i s tímto podkladem. Omítaný podklad musí mít vždy provedenou funkční hydroizolaci proti vzlínající nebo jiné průsakové vlhkosti. Betonový podklad musí být vyschlý, vyzrálý a dostatečně dotvarovaný. Jeho stáří musí být min. 2 měsíce (při dostatečné možnosti vysychání, např. léto) a 3 měsíce (při zhoršených podmínkách pro vysychání, např. vlhké počasí, vždy musí být zajištěno alespoň 60 dní, kdy nemrzne) a vlhkost pod 3% hmotnosti (měřeno karbidovou zkouškou CM-přístrojem).
Čtěte také: Konstrukce betonového schodiště
Typy sádrových malt pro vnitřní omítky (podle CE zatřídění)
Sádrové pojivo se skládá ze síranu vápenatého (CaSO4 . 2 H2O) v jeho různých hydratovaných fázích, které jsou získány jeho kalcinací. Níže je uvedeno CE zatřídění sádrových malt:
| Kategorie | Popis |
|---|---|
| B1 | Sádrová stavební malta pro vnitřní omítky. Obsahuje nejméně 50% síranu vápenatého (CaSO4 . 2 H2O) a ne více než 5% vápna [hydroxidu vápenatého Ca(OH)2]. |
| B2 | Stavební malta pro vnitřní omítky na bázi sádry. Obsahuje nejméně 50% síranu vápenatého (CaSO4 . 2 H2O) a ne více než 5% vápna [hydroxidu vápenatého Ca(OH)2]. |
| B3 | Sádrovápenná malta pro vnitřní omítky. Obsahuje více či méně než 50% síranu vápenatého (CaSO4 . 2 H2O) a více než 5% vápna [hydroxidu vápenatého Ca(OH)2]. |
| B4 | Lehká sádrová stavební malta pro vnitřní omítky. Obsahuje nejméně 50% síranu vápenatého (CaSO4 . 2 H2O) a ne více než 5% vápna [hydroxidu vápenatého Ca(OH)2] s přídavkem pórovitého kameniva. |
| B5 | Lehká stavební malta pro vnitřní omítky na bázi sádry. Obsahuje méně než 50% síranu vápenatého (CaSO4 . 2 H2O) a ne více než 5% vápna [hydroxidu vápenatého Ca(OH)2] s přídavkem pórovitého kameniva. |
| B6 | Lehká sádrovápenná malta pro vnitřní omítky. Obsahuje více či méně než 50 % (CaSO4 . 2 H2O) a více než 5% vápna [hydroxidu vápenatého Ca(OH)2] s přídavkem pórovitého kameniva. |
Vliv vlhkosti na izolační vlastnosti konstrukcí
Vlhkost uvnitř konstrukce však může zhoršovat izolační vlastnosti materiálu. Závislost hmotnostní vlhkosti a součinitele tepelné vodivosti lze vyjádřit pomocí ČSN 73 0540-3. Jako vstupní hodnoty pro výpočet skutečné tepelné vodivosti je potřeba znát hodnoty charakteristické a okamžité hmotnostní vlhkosti, vlhkostní součinitel materiálu a charakteristickou hodnotu součinitele tepelné vodivosti. Výpočet nelze jednoduše provést pro materiály, kde může vznikat několik způsobů šíření a hromadění vlhkosti. Hmotnostní vlhkost zdiva a betonu může být do konstrukce dodávána kondenzací uvnitř konstrukce, povrchovou kondenzací.
Prevence a udržování optimálního vnitřního prostředí
Povrchová kondenzace a růst plísní jsou často způsobeny nesprávným užíváním vnitřních prostor. Je to způsobeno zejména používáním mnohem vzduchotěsnějších výrobků (zejména oken), která svojí těsností neumožňují přirozenou infiltraci vzduchu. Pokud je návrhový stav narušen, může při významném snížení teploty vzduchu v místnosti docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Ke kondenzaci vody ale nemusí docházet jen viditelně na povrchu stavebních konstrukcí, ale také skrytě uvnitř souvrství stěn. Avšak i u starších objektů může dojít k tvorbě plísní, pokud je v domě vysoká vlhkost vzduchu z lidské činnosti a nedostatečné provětrání prostoru zejména za nábytkem, závěsy apod. Vlhkost se do vzduchu v místnosti dostává z povrchu lidského těla, z jeho dechu, sušením prádla, sprchováním, koupáním ve vaně, vařením, pěstováním rostlin, chovem zvířat, vařením atd. Doporučujeme proto topit a větrat, tedy udržovat takovou teplotu vzduchu a vlhkost vzduchu, aby na nejchladnějších površích v bytě nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 - 55 % a teplota vzduchu cca 20 - 22°C.
U bytových domů je třeba mít na paměti, že snížení teploty nemusí znamenat proklamovanou úsporu nákladů. Bytová jednotka s vypnutými radiátory ušetří nákladově jen velmi málo, mezitím co okolní byty budou nedobrovolně (přestup tepla) ohřívat tuto bytovou jednotku skrz zdi a stropy.
I malé rozdíly v teplotách povrchu se projeví rozdílným zašpiněním. Míra zašpinění je hodně závislá na stavu ovzduší v místě stavby. Termoprecipitaci jako fyzikální jev citlivý i na malé diference teplot nemůžeme zcela eliminovat, můžeme ale snížit její míru především návrhem takové konstrukce, která zajistí stejné teploty v celé ploše povrchu fasády. K ověření může pomoci projektantovi výpočet doby teplotní relaxace.
Čtěte také: Dlažby v OBI: Recenze
Úskalí vnitřních izolací na stropech a omítkách
Vnitřní izolace je levnější a méně pracná než vnější, nemá vliv na fasádu. Ale její velkou nevýhodou je to, že u podlahy a u stropu končí. V takových místech mohou vznikat tepelné můstky a hrozí zde nebezpečí kondenzace vodních par. Okna, trámy apod. pak mohou snadno vlhnout a být napadeny plísněmi, kovové stavební prvky mohou korodovat. U vnitřních izolací se používá tenčí vrstva materiálu než u izolací vnějších, aby teplota takto izolované zdi neklesala nízko a tepelné můstky (a tudíž ani kondenzace par) nebyly tak výrazné. Na závěr je dobré připomenout, že by se izolace, nebo alespoň vypracování jejího projektu, mělo svěřit odborníkům, neboť nevhodně provedená úprava může podmínky užívání prostor i podstatně zhoršit.
tags: #vliv #zmeny #vnitrni #teploty #na #stropy