Vlhkost představuje jeden z nejvážnějších faktorů, které negativně ovlivňují stavební konstrukce. Zpočátku se často projevuje nenápadně - například skvrnami na stěnách, odlupující se barvou nebo poškozenou omítkou. Jakmile je zdivo zavlhlé, dochází ke znatelnému snížení jeho tepelněizolačních vlastností. Dalším rizikem je promrzání vlhkého zdiva z vnější strany - nasáklý materiál hůře izoluje a je náchylnější k poškození mrazem, což postupně vede k degradaci konstrukce.
Počáteční stadium vlhkostního poškození se obvykle projeví odlupováním nátěru. U vápenocementových omítek má zásadní vliv cementová složka, která je schopna vlhkost rychle přijímat a transportovat směrem k povrchu. Rozhodující roli hraje rovněž struktura omítky, její pórovitost a paropropustnost použitého nátěru. V této fázi začínají v materiálu krystalizovat soli, které způsobují ztrátu soudržnosti mezi nátěrem a podkladem. Po narušení povrchové vrstvy proces pokračuje - soli a vlhkost pronikají hlouběji, omítka se zasoluje a v konečném důsledku dochází k jejímu odpadávání.
Příčiny vlhkosti v konstrukcích
Správné řešení problému vyžaduje nejprve identifikaci jeho příčin. Mezi časté zdroje patří srážková voda, která se do konstrukce dostává vlivem netěsností střešního pláště nebo působením deště hnaného větrem, zejména v oblasti soklu. Velmi rozšířeným jevem je rovněž vzlínající vlhkost, kdy voda proniká do zdiva od základů v důsledku chybějící nebo nefunkční hydroizolace. Podobně působí tlaková voda, která se může hromadit pod základovou deskou při intenzivních deštích nebo tání sněhu. Zvýšená hladina spodní vody vytváří hydrostatický tlak, jenž tlačí vlhkost do konstrukce nejen zdola, ale i bočně.
Samostatnou příčinou vlhkostních poruch je kondenzace vodních par. Při nedostatečném větrání a nízké povrchové teplotě stěn dochází ke srážení vlhkosti, která se následně vsakuje do konstrukce. Specifickým problémem může být i nevhodně provedené zateplení, které zvýší difúzní odpor konstrukce. Dříve docházelo k přirozené výměně vzduchu netěsnými okny a lokálním vytápěním. Moderní okna jsou však velmi těsná, a proto je nutné větrat cíleně a krátkodobě.
Nemalý podíl na vlhkostní zátěži má i běžný provoz domácnosti. Při sprchování se do ovzduší uvolní přibližně 1,7 kg vody za hodinu, vaření či pečení přidá zhruba půl litru. Dokonce i během spánku člověk vyprodukuje kolem 50 g vodní páry za hodinu. Proto je nezbytné zajistit účinné větrání koupelen a kuchyní, například pomocí ventilátorů nebo digestoří.
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Vlhkost v domech představuje jednu z největších výzev při zajišťování komfortu a dlouhodobé životnosti staveb. Zvláště v zateplených domech může vlhkost způsobovat závažné problémy, pokud není správně řešena. Nesprávně provedené zateplení, chybějící parozábrany nebo nedostatečné odvětrávání mohou vést k tvorbě plísní, kondenzaci vlhkosti a degradaci stavebních materiálů. Vlhkost často proniká do domu přes základy nebo sokly, které nejsou správně izolovány. To může vést k vzlínání vlhkosti do stěn a způsobit problémy, jako je degradace materiálu a růst plísní.
Příčinou kondenzace vody na rámu okna je zvýšená vzdušná vlhkost v domě. Příčinou může být například nedostatečné větrání, nebo významný zdroj vlhkosti (vzlínající vlhkost, zatékání do objektu, průsak vody, poškozené potrubí apod.). Vlhkost ve zdivu je způsobena rozdílem teplot mezi vnějším a vnitřním prostředím. Pokud je vnitřní vzduch příliš teplý a teplota stěny příliš nízká pro studený venkovní vzduch, tvoří se ve zdivu vodní pára. Ke kondenzaci dochází tam, kde povrchová teplota klesne pod kritickou hodnotu (teplota rosného bodu).
Důsledky vlhkosti
Související zvýšená vlhkost může způsobit poškození zdiva v důsledku promrzání vnější vrstvy, zvýšení rizika vzniku plísní nebo vyšší účty za vytápění. Pokud se vlhkost v domě hromadí, může dojít k tvorbě plísní. S nadměrnou vlhkostí vzduchu s sebou nese i jistá zvýšená zdravotní rizika pro náš organismus. Ve vlhkém prostředí se totiž daří jak plísním, tak i roztočům. Tím se pak u člověka mohou projevit různé dýchací problémy, alergie, kožní problémy atd.
Ignorování nutnosti výměny (zaplavených izolací) může znamenat znásobení tepelných ztrát v provozu a výskytu plísní v důsledku nedostatečného vyschnutí konstrukce a kontaminace vodou s organickými zbytky.
Vlhkost a zateplení polystyrenem
Zateplení polystyrenem může výrazně snížit tepelné ztráty, ale aby správně fungovalo, je třeba také pochopit, jak materiál ovlivňuje přenos vlhkosti a vznik tepelných mostů. Vlhkost je jedním z nepřátel vnějších stěn. Zabránit vzniku plísní na povrchu vnitřní konstrukce, prodloužit její životnost a zlepšit její tepelněizolační vlastnosti lze pomocí kvalitní vnější izolace z pěnového polystyrenu EPS, který si s přirozenou vlhkostí poradí bez větší ztráty svých tepelněizolačních vlastností. Zateplením obvodového pláště budovy se rosný bod při dostatečné tloušťce izolace přesune do izolantu a chrání zdivo před nežádoucí vlhkostí.
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
Je třeba poznamenat, že tepelněizolační hodnota všech stavebních a tepelněizolačních materiálů se stanovuje v laboratorních podmínkách a následně se deklaruje při nulové vlhkosti materiálu. Víme však, že v praxi je nulová vlhkost těchto materiálů nereálná. Proto mezi optimální materiály používané v izolaci patří pěnový polystyren. Ten si zachovává výborné tepelně-izolační a mechanické vlastnosti i při zvýšené vlhkosti. Unikátní materiál díky své uzavřené buněčné struktuře. Každá jednotlivá „kulička“, z níž se polystyren skládá, má uzavřenou, voděodolnou buněčnou strukturu obsahující tisíce buněk naplněných vzduchem. Při kondenzaci se vlhkost sráží vždy jen v tenké vrstvě materiálu (při teplotě rosného bodu). Zde zvlhne pouze malá část buněk, ze kterých se vlhkost nešíří do ostatních. Podíl vlhkých vrstev je velmi malý, takže tepelná izolace je vlhkostí ovlivněna jen minimálně. To znamená, že rozdíl mezi deklarovaným součinitelem tepelné vodivosti a skutečným součinitelem tepelné vodivosti je při zateplení EPS téměř stejný.
Tepelné izolace z pěnového polystyrenu (EPS) používané ve stavebnictví, jsou již z podstaty své struktury materiálu poměrně málo nasákavé. Při laboratorních testech se zkouší nasákavost při ponoření po dobu 28 dní a běžné stavební materiály vykazují nasákavost do 5 %. Při delším ponoření by hodnota byla pochopitelně vyšší, ale to není případ povodní, kdy zaplavení (ponoření) trvá jednotky dní. Z tohoto důvodu se předpokládá nasáknutí materiálu cca do 1 %. Ze zaplavených desek EPS tato zvýšená vlhkost do 1 % pak během několika týdnů až měsíců postupně z konstrukce vyschne. Důležitou vlastností EPS je zachování mechanických vlastností (zejména pevnost v tlaku a tahu) i při zvýšené vlhkosti, tj. vlhký materiál v konstrukci plní dále svoji statickou funkci. Z tohoto důvodu nehrozí např. sedání podlah apod. Tepelná vodivost EPS s rostoucí vlhkostí také mírně roste. Pro konkrétní hodnoty nasákavosti do 1 % vzroste např. pro typický podlahový materiál EPS 100S z hodnoty 0,0343 W.m-1K-1 ve zcela suchém stavu na 0,0360 W.m-1K-1 při 1% vlhkosti.
Pokud je zdivo dlouhodobě vlhké, izolace ho sice ochrání před dalšími povětrnostními vlivy, ale zároveň zabrání jeho přirozenému vysychání. Vlhkost pak zůstává uvnitř konstrukce a může postupně degradovat zdivo, lepidla i omítky. Zkušenost z realizace rodinného domu u Brandýsa nad Labem ukazuje typický scénář. Majitelé řešili zateplení kvůli vysokým nákladům na vytápění. Na severní fasádě byly dlouhodobě patrné tmavé mapy, které byly považovány za kosmetický problém. Po zateplení se situace zpočátku zlepšila, ale po třech letech se začaly objevovat praskliny v omítce a zvýšená vlhkost v interiéru. Zateplením fasády bezesporu dojde k úsporám na energiích za vytápění, což je hlavním důvodem, proč vůbec zateplovat. Zateplením fasády a výměnou starých netěsnících oken za nová, obvykle plastová s výbornými izolačními vlastnostmi, jednoduše dojde k difúznímu uzavření objektu a jestliže už jste měli před tím problémy s vlhkostí v bytě, mohou se po zateplení paradoxně ještě zhoršit. Před zateplením domu totiž docházelo k neustálým drobným samovolným výměnám vzduchu, například právě netěsnícími okny a dveřmi. Zateplením fasády je zhoršen prostup vodních par a osazením nových oken je zabráněno infiltraci čerstvého vzduchu z venku a únik vlhkého znehodnoceného vzduchu ven z interiéru.
Nejčastější omyly o zateplování:
- Omyl: Deset centimetrů izolace stačí.
- Omyl: Po zateplení začnou na vnitřních stěnách růst plísně.
- Omyl: V zateplených domech není čerstvý vzduch.
- Omyl: Zateplení zvyšuje riziko požáru.
Kondenzace vlhkosti mezi EPS deskami - častý problém
Na jaře 2019 byla postavena hrubá stavba z 25cm tlustého ytongu. V listopadu/prosinci se celoplošně lepilo 30cm EPS a přetáhlo lepidlem a perlinkou. Poslední vlhké práce se uvnitř domu dělali na jaře 2020. Dům prošel BD testem na výbornou. Již od konce roku 2020 se v domě vytápí na standardní pokojovou teplotu. Pokud je venku kolem -2 až +10 °C objevují se na fasádě, resp. lepidle s perlinkou, mokré fleky. Po proříznutí je vidět kapky vody mezi jednotlivými EPS. Určitě je špatně, že stavební firma nechala mezi EPS někde až 5mm, v extrému i 2cm. Ale u některých mokrých kol je mezera mezi EPS třeba jen 2-3mm.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Zde se jedná o zdroj vlhkosti. Je to ze zdiva? V domě není ale po vlhkosti jediná stopa. Nebo ta vlhkost je ze vzduchu v té spáře? Zde mi zase nepřijde že by ve spáře třeba 3mm mezi 50cm vysokým a 30cm hlubokým EPS (3x500x300=450cm3) tedy v cca 0.5litrech uzavřeného vzduchu mělo být tolik vody, že by se vůbec nějak viditelně vysrážela. Tak jedině že by někde byl externí zdroj vlhkosti nebo vlhkého vzduchu. Ale dům je nový, voda nikde nemizí a hydroizolace samozřejmě je provedená. Navíc EPS je lepený celoplošně takže by neměl vzduch mezi EPS a cihlou nijak proudit. Navíc se mokrá kola objevují všude na baráku, takže lokální zdroj vlhkosti je si vyloučen. EPS byl nějakou dobu skladován pod plachtou a mohl přijmout vlhkost. Ovšem zase nevím zda až v takovém rozsahu? A děje se to i když 14 dní nepršelo.
Řešení a prevence vlhkosti
Z výše uvedeného je zřejmé, že před samotnou sanací je nutné odstranit zdroj vlhkosti. Spoléhat se pouze na aplikaci sanačních omítek je chybný přístup. Ideálním řešením je zapojení odborníka, který stav objektu posoudí, provede odběr vzorků zdiva a vyhodnotí míru zasolení. Na základě těchto údajů lze navrhnout vhodný sanační systém odpovídající konkrétním podmínkám stavby.
Pokud se problémy s vlhkostí objeví, je klíčové je co nejrychleji identifikovat a odstranit. Prvním krokem při řešení problémů s vlhkostí je diagnostika jejich příčiny. Může jít o kondenzaci způsobenou rozdíly teplot, nedostatečné odvětrávání, pronikání vody skrz stěny nebo střechu nebo vzlínání vlhkosti ze základů. Pokud je zjištěno, že vlhkost proniká kvůli nedostatečně provedené izolaci nebo chybějící parozábraně, je nutné opravit poškozené části izolačního systému.
Pokud je příčinou problémů s vlhkostí nedostatečné větrání, je nutné zajistit lepší odvod vlhkosti z interiéru. Pokud se vlhkost v domě hromadí, může dojít k tvorbě plísní. Při výskytu plísní je důležité co nejdříve odstranit vlhkost a plísně mechanicky vyčistit. Pokud je problém způsoben pronikáním vlhkosti zvenčí (například skrz základy nebo stěny), je nutné provést hydroizolaci daných částí budovy.
Nejčastějším problémem bývá zatékání vody do objektu střechou. Za vznikem může být i špatné těsnění kolem oken, kdy dešťová voda proniká malými škvírkami do bytu. Ať už je závada jakákoliv, je důležité ji odhalit a opravit co nejdříve.
Prevence a řešení problémů s vlhkostí ve zateplených domech jsou nezbytné pro udržení zdravého a energeticky účinného prostředí. Klíčovou roli hraje správná instalace izolace, aplikace parozábran, zajištění kvalitní ventilace a pravidelná kontrola stavby.
Větrání a regulace vlhkosti
Největším zdrojem vlhkosti je sám člověk a jeho činnosti, které jsou spojené s vytvářením vodní páry v kombinaci s nedostatečným větráním a vytápěním. Vzniklá pára, kterou neodvětráme, kondenzuje a následně se vsakuje do zdí. To vede ke vzniku plísní, které se nejčastěji objevují v rozích, koutech a za nábytkem. Důležité je větrání, ale je zapotřebí se naučit větrat správně. Ideální je intenzivní, krátkodobé větrání po dobu max. 5-10 minut, nejlépe průvanem, kdy se během krátkého času vymění velký objem vzduchu, a přitom nedojde ke zbytečnému ochlazení stěn. Takto bychom si měli vyvětrat několikrát denně. Další možností je také takzvané řízené větrání pomocí domácí vzduchotechniky.
S nadměrnou vlhkostí pomohou odvlhčovače či vysoušeče. Ti nasají vlhký vzduch a následně ho ochladí na teplotu rosného bodu. Díky používání vysoušeče zdivo ztratí schopnost držet vodu. Tyto přístroje rovněž umí udržet hodnotu vlhkosti na předem nastavené hodnotě, takže zamezují kondenzaci par i následnému vzniku plísní. Pohlcovače vlhkosti fungují na takzvaném pasivním principu, což znamená, že vzdušnou vlhkost snižují tím, že se do nich vkládají různé tablety a granulované směsi, které následně vzdušnou vlhkost absorbují a vzniklá voda pak odkapává do nádobky. Odvlhčovače oproti tomu fungují na aktivním principu, potřebují ke své činnosti zapojení do zásuvky, ale jejich výkonnost je mnohem účinnější. Zároveň i některé rostliny, jako například kapradiny, břečťany, tilandsie a další mohou působit jako úspěšné absorbenty vlhkosti.
Vnitřní zateplení a vlhkost
Rodiče si chtějí přestavět kamennou stodolu k bydlení a bylo jim doporučeno vnitřní zateplení polystyrenem. Pod izolací se totiž může hromadit vlhkost, růst plísně a houby. Hlavní poruchou, která může při použití vnitřního zateplení vzniknout, je hromadění vlhkosti pod tepelnou izolací. Vnitřní tepelná izolace je také daleko méně účinná, obalíte zdi místností, ale tepelněizolační vrstvou procházejí jako tepelné mosty příčky a vnitřní nosné stěny. Důležité je, aby nekondenzovala vlhkost v rozích místností, proto je třeba vytvořit návaznost mezi tepelnou izolací obvodových a vnitřních konstrukcí, například zaizolováním podlahy v přízemí, které se napojí na izolaci stěny. Kritické místo je v napojení oken na tepelnou izolaci, kde musí vnitřní izolace zaběhnout až pod rám okna. Další nebezpečné místo vzhledem k vlhkosti je zhlaví trámů. Zhlaví totiž může po navlhnutí uhnívat. Nejnebezpečnější je, pokud se umístí tepelná izolace přímo mezi trámy do stropní konstrukce, pak trám prochází mezi dvěma prostředími s velkým rozdílem teploty, a tím se zvyšuje riziko už zmíněného uhnívání. Pro vnitřní zateplení doporučuji použít materiál, který je k tomu přímo určený - daný výrobce vám k němu pak poskytne veškerou podporu. Domy můžete izolovat i zevnitř, nedosáhnete takových úspor tepla jako u vnějšího zateplení, ale je to možnost, jak zachovat hodnotnou fasádu.
Povrchová vlhkostní problematika se neprojevuje okamžitě. To je důvod, proč lidé často nabývají falešného pocitu, že zateplení „funguje“, i když problém jen dočasně utlumilo. Z dlouhodobého hlediska platí jednoduché pravidlo: zateplení není řešení vlhkosti, ale nástroj, který může správně fungující konstrukci výrazně zlepšit.
Porovnání minerální vlny a polystyrenu
Minerální izolace používané ve stavebních a technických aplikacích jsou hydrofobizované, tedy vodoodpudivé. Pokud se během montáže izolace dostane materiál do kontaktu např. s dešťovou vodou, pak dopadající voda bude po povrchu stékat, a netvoří překážku pro konečné zakrytí ochranou vrstvou chránící izolaci před povětrnostními vlivy. Z krátkodobého hlediska tedy nemůže dešťová voda ohrozit izolační schopnost materiálu. Pórovitou strukturu izolací z minerální vlny tvoří prostorově nahodilé uspořádání jednotlivých vláken. Jejich trvalou vzájemnou polohu zajišťuje organické pojivo. Pokud by po určité době došlo k proniknutí vody do celého průřezu izolační vrstvy, může dojít kvůli agresivním složkám záplavové vody k narušení, nebo částečnému vyplavení tohoto pojiva. Materiál zplstnatí (slehne) a ani po případném oschnutí se nevrátí do původní struktury. Zplihlá, byť vyschlá izolace by nemohla plnit svůj účel - neizolovala by.
V případě starších domů, kde často nelze zabránit přístupu vlhkosti do zateplované stěny ze základů, je vhodnějším materiálem minerální vlna, neboť má nižší difúzní odpor - lepší prodyšnost, lidově lépe „dýchá“ - než polystyren.
Přehled vlastností izolačních materiálů při styku s vodou:
| Materiál | Hydrofobicita | Nasákavost (28 dní ponoření) | Zachování mechanických vlastností | Vliv na tepelnou vodivost | Chování při dlouhodobém styku s vodou (záplavy) |
|---|---|---|---|---|---|
| Minerální vlna | Hydrofobizovaná (vodoodpudivá) | Nevykázáno, ale krátkodobě odolává | Degradace organického pojiva, zplstnatění (slehnutí) | Ztráta izolační schopnosti po zplstnatění | Po narušení pojiva nevratná změna struktury, ztráta funkce |
| Pěnový polystyren (EPS) | Uzavřená buněčná struktura (nízká nasákavost) | Do 5% (při 28 dnech), do 1% (při povodních) | Zachování pevnosti v tlaku a tahu i při zvýšené vlhkosti | Mírný nárůst (např. 0,0343 na 0,0360 W.m-1K-1 při 1% vlhkosti) | Postupné vyschnutí během týdnů až měsíců, zachování funkce |
Odstraňování škod po záplavách
Povodňová voda nejvíce zasáhne konstrukce podlah a fasád, dostává se mnohdy i pod povrch, dovnitř konstrukce. V případě zaplavení podlahy se do tepelné izolace vlhkost skrz vrchní vrstvu dostane vždy. Spodní část fasády je konstrukčně navržena tak aby odolávala běžné odkapové vodě či tajícímu sněhu, které pravidelně (krátkodobě) působí na soklovou část fasády. V případě záplavy je situace odlišná. Zhoršuje se tepelná izolace max. Je velmi složité vytvořit univerzální návod, jelikož vždy záleží na charakteru záplavy, a především na době zatopení a množství konstrukcí vodou zasažených. U fasád lze rizika snížit zvýšením spodní části fasády, nejlépe s použitím extrudovaného polystyrenu, nebo soklových desek EPS tak, aby izolace z nenasákavého materiálu sahala nad možnou výšku povodňové vody. Náprava škod způsobených povodní je vždy bolestná. Jednak pro rozsah škod, jednak pro jejich neočekávaný výskyt. Náprava zatopených izolací znamená jejich stržení, ekologickou likvidaci, revizi, případně opravu povrchu pod izolací a provedení zcela nového izolačního systému. Náklady jsou vyšší než u původně pořizované izolace.
tags: #vlhkost #mezi #polystyrenem #a #izolaci #v