Voda je nezbytnou součástí většiny stavebních materiálů, zejména potěrů, ať už cementových nebo anhydritových. Potěry jsou nejčastější variantou nosné vrstvy podlahy díky vynikající tvarové přizpůsobivosti, dobrým mechanickým vlastnostem i příznivé ceně. Voda umožňuje práci s těmito materiály ve formě tekutiny a vytváření monolitické konstrukce. Cementový potěr tvrdne díky hydrataci cementu, tj. jeho reakci s vodou. Hydratace cementu se zastaví v okamžiku, kdy jsou spotřebovány materiály, které do ní vstupují, nebo pokud se nepříznivě změní podmínky. Pokud tedy beton (cementový potěr) vyschne příliš brzy, nedojde k využití všeho pojiva a výsledné vlastnosti zatvrdlého materiálu budou pravděpodobně horší, než bylo očekáváno. V případě anhydritového potěru je situace rozdílná.
Po zamíchání pojiva s vodou dochází nejprve k jeho rozpuštění. Z přesyceného roztoku následně postupně krystalizuje sádrovec (CaSO4 + 2 H2O). Krystaly postupně srůstají a vytváří pevnou strukturu. V počáteční fázi zrání je i anhydrit třeba chránit proti ztrátě vody. Tvrzení, že materiál musí rychle vyschnout, aby ztvrdl, platí jen pro vzdušné vápno. To se však pro potěry nepoužívá. V potěru je tedy voda třeba a nelze se bez ní obejít. Na druhé straně při pokládce nášlapných vrstev je nadměrná vlhkost nežádoucí. Může být příčinou vyboulení dřevěné podlahy či rozevírání jejích spár, příčinou vzniku puchýřů na povlakových krytinách či neprodyšných stěrkách, odlupování nášlapných vrstev od podkladu v důsledku osmotického tlaku, vzniku plísní atd.
Normy pro vlhkost betonu před pokládkou
Obyčejně se betonový potěr pokládá za dostatečně vysušený, dosáhne-li hodnoty do 2,5 % hmotnostní vlhkosti, u anhydritu je normou požadována hodnota 0,5 hm.%. Při přítomnosti podlahového topení jsou vyžadovány hodnoty 1,8 hm% pro beton a 0,3 hm% pro anhydrit. Požadavky mohou být ještě přísnější v závislosti na použitém materiálu podlahové krytiny (exotické dřeviny,…). Vlhkost podkladů však není důležitá jen pro pokládku dřevěných krytin (parkety, plovoucí podlahy), vlhkost je potřeba měřit i před pokládkou PVC, lina, vinylu, finálních syntetických stěrek i dlažby.
Důležité je také dodržení obsahu vlhkosti podkladu - u cementového potěru musí být hodnota nižší než 2 % CM u anhydritu 0,5 % CM. Pokud je v podlaze uloženo podlahové topení, u betonu musí být dle ČSN (česká státní norma) obsah vlhkosti do 1,5 % CM, u Anhydritu do 0,3 % CM. Vlhkost se hodně podceňuje, ale dokáže hodně potrápit a způsobit nemalé škody.
Metody měření vlhkosti betonu
Existuje velké množství příručních přístrojů na měření vlhkosti potěrů. Některé jsou přesnější, jiné méně přesné. Při měření různými povrchovými měřicími přístroji může dojít ke zkreslení měření, protože vrchní část potěru schne jako první. Povrchové měření vlhkosti také velmi ovlivňuje hustota vrchní vrstvy, která je závislá na poréznosti povrchu.
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Měření CM-měřicím přístrojem je často využíváno pro zjištění přesné hodnoty vlhkosti podlahového potěru. Při tomto měření se z hloubky pod 2/3 tloušťky potěru odebere přesně navážený vzorek materiálu, čímž je zabezpečeno, že potěr se změří v celé hloubce a ne jen pár centimetrů od povrchu.
Způsoby měření vlhkosti:
- Orientační fóliová metoda: Jednoduchá metoda pro předběžné určení vlhkosti.
- Karbidová metoda (CM): Destruktivní metoda s použitím CM přístroje, nejpoužívanější pro přesné měření.
- Zkouška vývrty: Používá se v USA a Velké Británii, minimální narušení podlahy.
- Nedestruktivní měření: Měření fyzikální veličiny, méně přesné, ale bez odběru vzorku.
- Kalcium chloridová metoda: Používaná v USA, časově náročná.
- Zapichovací vlhkoměry: Nevhodné pro betony a anhydrity, určeny pro měření dřeva.
- Příložné vlhkoměry: Ideální pro beton a anhydrit, měří do hloubky, ale zatím není zakotvená v normě.
Pro kvalitní a jistou pokládku podlah, ale i jiných dřevěných prvků v prostoru (dveřní obložky,…) je velice důležitá i relativní vlhkost vzduchu v prostoru, která by mohla též způsobit různé deformace. Tato vzdušná vlhkost je ovlivněna nejen vlhkostí podlah, ale hlavně i stavem vlhkosti zdiva a omítek. Většinou je požadována relativní vlhkost vzduchu do max.
Jak urychlit vysychání podkladu?
Pokud potřebujete uspíšit vysychání podkladu, máte několik možností:
- Průvan: Nejrychlejší metoda.
- Podlahové topení: Tento způsob funguje především u anhydritových povrchů, u kterých lze topení zapnout už desátý den po zhotovení podkladu.
- Průmyslové vysoušeče: Ty nasávají vlhko z celého prostoru.
Příklady poruch podlah způsobené vlhkostí
Příklady z nedávné doby ukazují, že poruchy podlah způsobené vlhkostí jsou stále aktuálním problémem. Zčásti díky návrhu potenciálně rizikových konstrukcí, z části díky nesprávnému provedení detailů, či podvolení se tlaku na zkrácení nutných technologických přestávek.
Příklad 1: V bytovém domě došlo k vyboulení dřevěné podlahy po dlouhém období deštivého počasí. Vlhkost cementového potěru byla 2,3 %, což splňuje obvyklé požadavky. Nicméně malá šířka spár dřevěné podlahy podél stěn mohla přispět k problému.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Příklad 2: V jiném bytě došlo k nadzdvižení lamel nášlapné vrstvy podlahy. Zjištěná vlhkost anhydritové desky byla příliš vysoká (1,72 % a 1,42 %), výrazně překračující nejvyšší dovolenou vlhkost 0,5 %. Vlhkost do anhydritové desky a dřevěných lamel pronikala z velmi vlhké vrstvy minerální vaty.
Příklad 3: V dalším bytě došlo ke zdeformování jednotlivých lamel, tzv. "korýtkování", a k rozevření spár mezi jednotlivými lamelami. Vlhkost anhydritu v poškozené oblasti byla 0,72 %, překračující nejvyšší dovolenou vlhkost 0,5 %. Ke zvýraznění poruchy přispěla i nízká relativní vlhkost vzduchu.
Vlhkostní poměry podlahové konstrukce v budově občanské vybavenosti
V době místních šetření probíhala stavba budovy. Podlahová konstrukce je provedena jako dvojitá pomocí podlahového systému suché výstavby, který je tvořen kalciosulfátovými (sádrovláknitými) deskami podpíranými ocelovými stojkami. V době místního šetření byla vlhkost sádrovláknitých desek nízká, ale vlhkost desek zabudovaných do podlahové konstrukce byla vyšší než vlhkost nových desek. Průměrná vlhkost betonu stropních desek byla 4,38 %. Kladená kaučuková krytina je pro vlhkost prakticky neprostupná. Nelze vyloučit možnost vzniku poruch podlahové konstrukce v důsledku vlhkosti uvolňované z železobetonové stropní desky. Zda dojde k poškození, bude záviset na intenzitě provětrávání vzduchové dutiny dvojité podlahy.
Vlhkost a cementové lité potěry
Cementové lité potěry jsou v podlahových souvrstvích stále častěji využívány v kombinaci s dřevěnou nášlapnou vrstvou, nicméně dosažení normových požadavků na zbytkovou hmotnostní vlhkost pro tuto kombinaci může být v podmínkách stavby poměrně složité. Se vzrůstajícím tlakem na rychlost výstavby se zvyšuje tlak na zkrácení technologické přestávky mezi položením roznášecí vrstvy podlahového souvrství a pokládkou nášlapné vrstvy, přičemž tato technologická přestávka je u litých potěrů nezbytná z pohledu vyschnutí roznášecí vrstvy a správného budoucího fungování podlahového souvrství.
Před položením nášlapné vrstvy podlahového souvrství je třeba změřit hodnotu zbytkové hmotnostní vlhkosti roznášecí vrstvy tvořené potěrem. Norma ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení uvádí, že se vlhkost stanovuje sušením při zvýšené teplotě (gravimetricky) podle normy ČSN EN ISO 12570. Použití jiné metody je možné pouze v případě, pokud je prokázáno, že vede ke stejným výsledkům jako metoda dle výše zmíněné normy.
Čtěte také: Měření vlhkosti betonu
V tabulce níže jsou uvedeny nejvyšší dovolené hodnoty zbytkové vlhkosti cementového potěru v hmotnostních procentech před pokládkou nášlapné vrstvy dle ČSN EN 74 4505:
| Finální krytina | Nejvyšší dovolená vlhkost (%) | Nejvyšší dovolená vlhkost s podlahovým topením (%) |
|---|---|---|
| Kamenná nebo keramická dlažba | 5,0 | 4,5 |
| Podlaha na bázi cementu | 5,0 | 4,5 |
| Syntetická podlaha | 4,0 | 3,5 |
| Paropropustná krytina | 5,0 | 4,5 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 3,5 | 3,0 |
| Dřevěné podlahy, laminátové, parkety | 2,5 | 2,0 |
Pro anhydritové potěry platí jiné hodnoty, které jsou obvykle přísnější. Za provedení zkoušky je ve většině případu zodpovědný realizátor nášlapné vrstvy, jelikož právě on zodpovídá za to, že nebude pokládka provedena před tím, než bylo dosaženo normových hodnot zbytkové vlhkosti.
Vlhkost podlahy je klíčovým parametrem, který ovlivní životnost a kvalitu pokládané podlahové krytiny. Obecně určitě víte, že se podlahová krytina nesmí pokládat na vlhký podklad, jelikož by následně vlhkost ovlivnila právě samotnou krytinu. Jak můžete změřit vlhkost podlahy nebo jaká má být vlhkost podlahy před pokládkou? I na tyto otázky najdete odpovědi v našem článku. Postupně se podíváme i na způsoby, jak se dá podlaha odvlhčit.
Voda je nedílnou součástí mnoha stavebních materiálů. A pro trvanlivost podlahových krytin představuje velké riziko. Rozhodně se nevyplatí zkracovat nutné technologické přestávky.
tags: #vlhkost #betonu #před #pokládkou #norma