Zámek Děčín patří mezi nejstarší památkové objekty v České republice. První nepřímá zmínka o něm pochází již z konce 10. století. Současná podoba zámku, vypínajícího se nad středem moderního města, je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628 až 1932.
Rod Thun-Hohenstein: Vliv a význam
Thunové pocházeli z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Například Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování.
Jeho synovec Franz Thun zastával hned dvakrát post místodržitele v Čechách a v letech 1898 až 1899 se stal předsedou rakouské vlády a současně i ministrem vnitra. Jan Josef Thun (1730 až 1731) ve 30. letech 18. století často využíval pro naplnění svých loveckých zálib okolní hluboké lesy s hojností zvěře. Pro lepší komfort nechal v okolí honebních revírů vybudovat několik staveb.
V druhé polovině 19. století panství vlastnil František Thun, český místodržitel a rakouský ministerský předseda, který pořádal rád a často hony a společné lovy pro nejvyšší společnost.
Přestavby zámku a architektonické skvosty
Thunové provedli dvě zásadní rekonstrukce zámku. První, vrcholně barokní přestavba, proběhla na konci 17. století na popud Maxmiliána Thuna, císařského vyslance a diplomata. Jeho záměrem bylo především posílit reprezentativní funkci objektu, aby patřičně demonstroval bohatství a vlivné postavení rodu. Hlavní kompoziční osou celého projektu se stala nová přístupová cesta, Dlouhá jízda, která ústila horní branou před kompletně přestavěné vstupní křídlo. Podél ní byl založen kostel Povýšení sv. Kříže.
Čtěte také: Techniky zpracování dřeva pro plot
Druhá, a také poslední přestavba zámku, proběhla v letech 1786 až 1803. Jejím provedením byl pověřen děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký komplex sjednotit a dát objektu kompaktní vzhled. Proto nechal strhnout starší paláce, zarovnal všechny budovy do stejné výše a poté je opatřil jednotnou fasádou. Na straně k řece byla jako nová dominanta zámku postavena štíhlá hodinová věž. Přestavěný zámek se v průběhu 19. století stal významným střediskem kulturního i politického života.
Významní hosté a kulturní život
Díky postavení Thunů přivítal zámek celou řadu prominentních hostů. Roku 1854 se zde například konal diplomatický kongres panovníků Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.). Častým hostem byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn.
Dlouhá jízda a Růžová zahrada
Děčínský zámek je nejnavštěvovanějším zámkem na severu Čech. Má unikátní přístup 292 m dlouhou cestou zvanou Dlouhá jízda, která je architektonickým skvostem v celorepublikovém měřítku. Ze dvou třetin byla Dlouhá jízda vytesána přímo do skály. Pyšní se úchvatnou Růžovou zahradou s glorietem a sala terrenou. Byla založena během barokní přestavby koncem 17. století.
Zámek měl v Jižních zahradách 18 vytápěných skleníků. Slavný zahradník František Josst st. poté proslavil Děčín bohatými sbírkami orchidejí, kamélií a dalších tropických rostlin.
Zámecká knihovna
Na zámku byla díky rodině Thunů jedna z největších knihoven v Čechách. Obsahovala více jak 70 000 svazků.
Čtěte také: Použití malých betonových žlabů v praxi
Přijeďte se přesvědčit, že v dobách polistopadových se zámek opět probudil do zářivé krásy.
Historie zámku je bohatá a plná zajímavých událostí. Tabulka níže shrnuje klíčové momenty v držení zámku:
| Rok | Majitel / Událost |
|---|---|
| Konec 10. století | První nepřímá zmínka o zámku |
| 1628 - 1932 | Hraběcí rod Thun-Hohenstein |
| Konec 17. století | Vrcholně barokní přestavba (Maxmilián Thun) |
| 1786 - 1803 | Poslední přestavba (Jan Václav Kosch) |
| 1854 | Diplomatický kongres panovníků Rakouska, Pruska a Saska |
Čtěte také: Lev jako dekorace zahrady
tags: #maly #zamecek #bilo #ruzovou #fasadou