Stavíte dům nebo přestavujete byt a zajímá Vás, jaké jsou ideální velikosti pro odpadní potrubí u záchodu, vany, umyvadla atd.? Nejste si jisti, zdali jste použili správnou trubku nebo chcete poradit? Pro správnou funkci odpadů v objektu je vždy nutné, aby byly voleny odpadní trubky alespoň předepsaného průměru, aby nedocházelo k pomalému odtoku vody nebo k ucpávání odpadů.
Obecné zásady pro dimenzování odpadního potrubí
Při výstavbě svislého odpadního potrubí neboli tzv. stoupaček v objektu se využívají různé průměry odpadního potrubí, které splňují současné normy a zároveň také vyhovují požadavkům investorů. Do jisté míry se průměr světlosti svislého potrubí odráží od zkušeností stavitele, ale obvykle platí, že čím větší, tím lepší. Celková světlost stoupaček by měla určitě odpovídat tomu, kolik zřizovacích předmětů je ve Vaší domácnosti. Obecně však můžeme říct, že je vždy lepší v případech, kdy se rozmýšlíme mezi více průměry, volit větší světlost potrubí. Průměr svislého potrubí je vždy dán množstvím protékajících odpadních vod. Průměry jednotlivých připojovacích potrubí jsou dány tím, jaké zařízení k odpadní síti připojujete.
Doporučené průměry odpadního potrubí pro různé zařizovací předměty
Stanovení průměru potrubí vychází z průtoku odpadních vod, který potrubím odtéká. Protože od různých zařizovacích předmětů odtéká různé množství odpadních vod, pak přeneseně, závisí průměr potrubí na druhu zařizovacího předmětu.
- WC mísa: Pokud někde opravdu potřebujete, aby voda rychle odtékala a spláchla i objemnější odpad, pak je to právě záchod. Z tohoto důvodu je ideální průměr pro WC mísu 100 mm (ev. DN110).
- Dřez: Při otázce na světlost potrubí u dřezu je dobré se zamyslet nad tím, kolik nepořádku, zbytků jídla, mastnoty tímto potrubím bude muset za celou dobu protéct. Pro dřez je doporučen průměr 50 mm.
- Sprcha: Sprchu používáme opravdu často, je to způsob, jak se rychle umýt a proto je tak oblíbená. Dbejte na to, abyste jí tedy zajistili ideální rychlý odtok, a to 50 mm.
- Myčka a pračka: Myčka a pračka jsou také velmi často namáhané zřizovací předměty v domácnosti. Jejich výpusť by tak měla být efektivní. Je dobré zde mít průměr okolo 50 mm.
- Umyvadlo: Průměr odpadního potrubí pro umyvadlo je 40 mm.
- Vana: Pro vanu je doporučen průměr 50 mm.
Tabulka průměrů odpadního potrubí
| Zřizovací předmět | Průměr odpadního potrubí (DN) |
|---|---|
| WC mísa | DN100 (DN110) |
| Vana | DN50 |
| Sprchový kout | DN50 |
| Umyvadlo | DN40 |
| Dřez | DN50 |
| Pračka | DN50 |
Připojovací potrubí a normy ČSN 75 6760
Pro připojení každého umyvadla či WC a dalších zařizovacích předmětů je nutné připojovací potrubí. Připojovacím potrubím se nazývá potrubí mezi zařizovacím předmětem nebo podlahovou vpustí (zápachovou uzávěrkou) a splaškovým odpadním nebo svodným potrubím. To začíná u zápachové uzávěrky a končí napojením na odpadní potrubí. Zásady pro řešení připojovacích potrubí uvedené v ČSN 75 6760 se mohou zdát na první pohled složité. Všechny tyto zásady vycházejí však z jednoho požadavku, kterým je umožnit dostatečný odtok odpadních vod ze zařizovacích předmětů bez odsávání zápachových uzávěrek a zpětného zatékání. V praxi se často setkáváme s přístupem, že montáž připojovacího potrubí spočívá pouze ve spojení trub pomocí nejlépe se hodících tvarovek, kterých je dnes na trhu velké množství.
Typy připojovacích potrubí: Větrané a nevětrané
Připojovací potrubí mohou být nevětraná nebo větraná. Může být v provedení větrané nebo nevětrané, častější je nevětrané.
Čtěte také: Tloušťka betonu pro podlahové topení
Nevětraná připojovací potrubí
U nás se většinou instalují připojovací potrubí nevětraná (bez větracího potrubí nebo přivzdušňovacího ventilu), u nichž je nutné dodržet správné průměry a další zásady, aby odpadní vody dobře odtékaly a podtlak nedosahoval nadměrných hodnot. V připojovacím potrubí vzniká potom při proudění podtlak, který může odsávat vodu ze zápachové uzávěrky zařizovacího předmětu nebo může způsobovat nepříjemný hluk. S průměrem potrubí a průtokem vody souvisí také pojem spádová výška.
- Spádová výška: Spádová výška souvisí u nevětraných připojovacích potrubí s průtokem a může tedy být při různě velkých průtocích u připojovacích potrubí stejného průměru rozdílná. Spádová výška smí činit nejvíce 1 m a u připojovacích potrubí DN 70 a DN 125 až 2 m. Připojovací potrubí DN 100 smí mít spádovou výšku až 2 m, pokud na něj není napojena záchodová mísa nebo výlevka s odtokem DN 100 (průtok odpadních vod činí nejvíce 1,7 l/s). Největší spádová výška H může být u potrubí DN 70 nejvíce 100 cm. U potrubí DN 100 maximálně 200 cm, pokud na něj není napojena žádná WC mísa nebo výlevka s odtokem DN 100.
- Délka: Délka nevětraných připojovacích potrubí nemá překročit 4 m. Závisí na místních podmínkách, obecně platí, že délka by měla být co nejkratší.
- Kolena: Kolena s velkým úhlem mohou způsobovat ucpávání a zahlcování připojovacího potrubí, jehož následkem je podtlak a možné odsávání zápachových uzávěrek. Proto je počet kolen s úhlem nad 67,5° omezen na nejvíce tři. Pokud je na připojovací potrubí napojena záchodová mísa nebo výlevka s odtokem DN 100 je počet kolen s úhlem nad 67,5° omezen na nejvíce jedno. Pokud je na potrubí napojena WC mísa nebo výlevka, pak maximální počet kolen je jedno.
- Sklon: Sklon připojovacích potrubí nemá být menší než 3 %. Sklon, který se uvádí, jako minimální jsou 3 %, sklon doporučený 5 %. Sklon je výškový rozdíl na začátku a na konci potrubí. Při sklonu 3 % je výškový rozdíl 3 cm na 1 metr délky potrubí. Potrubí musí být vedeno v patřičném sklonu, aby voda volně odtékala samospádem do odpadního (svislého) potrubí.
Větraná připojovací potrubí
Na větraná připojovací potrubí navazuje větrací potrubí, které je spojuje s vnějším prostředím, umožňuje přisávání vzduchu při odtoku vody, a tím omezuje v potrubí podtlak, který by mohl způsobit odsávání zápachových uzávěrek. Větrací potrubí může být nahrazeno přivzdušňovacím ventilem, který rovněž umožňuje přisátí vzduchu při podtlaku. Jak už bylo uvedeno, je u větraných připojovacích potrubí možné přisátí vzduchu při podtlaku buď větracím potrubím z vnějšího prostředí, nebo přivzdušňovacím ventilem z místnosti. Proto nejsou mezní hodnoty pro použití větraných připojovacích potrubí tak přísné jako u připojovacích potrubí nevětraných.
- Spádová výška: Jejich spádová výška může činit až 3 m.
- Délka: Délka až 10 m (pokud je možnost čištění).
- Kolena: Počet kolen s úhlem nad 67,5° je omezen pouze u připojovacích potrubí od záchodů a výlevek (nejvíce jedno).
Pokud tedy nelze dodržet mezní hodnoty pro nevětraná připojovací potrubí, je vhodné navrhnout připojovací potrubí větrané opatřené přivzdušňovacím ventilem, který však musí být dimenzován výpočtem.
Montáž připojovacího potrubí
Trasa potrubí se volí, pokud možno přímá, s co nejmenším počtem kolen. Dále může u nevhodně situovaných odboček docházet k nežádoucímu zpětnému zatékání odpadních vod do připojovacích potrubí. Aby bylo zabráněno zpětnému zatékání, smějí se na ležatých částech připojovacích potrubí používat jen šikmé odbočky s úhlem do 60° (obvykle s úhlem 45°). Při vedení potrubí k více zařizovacím předmětům se potrubí v ležaté části napojují pomocí šikmých odboček s úhlem do 60°, nejčastěji s úhlem 45o. U odbočky odpadního potrubí k potrubí připojovacímu vzniká při proudění vody tzv. vodní uzávěr, který zabraňuje proudění vzduchu mezi připojovacím potrubím a odpadním potrubím. Naše zkušenosti a výzkumy se šikmými odbočkami nepotvrdily u správně dimenzovaných připojovacích potrubí tak velký podtlak, který by způsoboval odsávání zápachových uzávěrek. Dvojoblouky (kalhotové kusy) musí být na připojovacím potrubí osazeny s odtokem ve svislé rovině, pokud jejich výrobce neurčuje jiný způsob osazení. Pro napojování připojovacích potrubí na potrubí odpadní se v ČR mohou použít odbočky s úhlem 45° až 88,5°. Napojení připojovacích potrubí na potrubí odpadní se provádí pomocí jednoduchých a dvojitých odboček s úhlem 45°až 88,5°. Při napojování připojovacích potrubí od záchodových mís nebo výlevek s napojením DN 100 na odpadní potrubí pomocí dvojité odbočky s úhlem větším než 67,5° nesmí být jednotlivá připojovací potrubí napojena proti sobě, ale musejí v půdorysné rovině svírat úhel nejvíce 135° (lépe jen 90° - rohová odbočka). Při použití dvojitých odboček, s úhlem větším než 67,5° a s průměrem DN 100 a větším, nesmí být jednotlivá připojovací potrubí napojena proti sobě, ale musejí v půdorysné rovině svírat úhel nejvíce 135° (lépe jen 90° - rohová odbočka). U záchodových mís nesmí připojovací potrubí zpomalovat odtok vody při jejich splachování. V případě použití jednoduchých odboček s úhlem větším než 75°, musí být mezi dnem připojovacího potrubí v místě připojení na odpadní potrubí a hladinou vody v napojené zápachové uzávěrce svislá vzdálenost větší nebo rovna vnitřnímu průměru připojovacího potrubí.
Materiály pro připojovací potrubí
V současné době se pro připojovací potrubí nejčastěji používají plastové materiály, běžně PP, PE nebo PVC. Trubky a tvarovky pro připojovací potrubí jsou vždy v provedení HT.
Čtěte také: Tloušťka OSB desky pro střechu: Na co si dát pozor?
Vedení potrubí a tlumení hluku
Potrubí se vede nejvhodněji v instalačních předstěnách, v drážkách v dostatečně silném zdivu, nebo se potrubí umístí do sádrokartonových příček. Vedení potrubí pod stropem obytných místnosti je nevhodné z hlediska šíření hluku z kanalizačního potrubí. V případě vedení potrubí pod stropem podružných místností, je možno toto potrubí zakrýt sádrokartonem. Volně před stěnou nebo pod stropem se vede potrubí jen tam, kde to vzhledově nevadí - ve sklepě nebo v garáži. V tomto případě se potrubí upevňuje objímkami ke stavební konstrukci. Pro omezení šíření hluku z potrubí se používají speciální trubky a tvarové kusy. Šíření hluku lze také omezit izolací potrubí.
Využití tvárnic Ytong pro instalační příčky
Koupelna bývá velmi často těžkým "oříškem" pro každého designéra. Na relativně malém prostoru je třeba soustředit velké množství komponentů - sanitární keramikou počínaje, koupelnovým nábytkem nebo elektrospotřebiči konče. Logicky se proto začalo pro funkční členění prostoru užívat příček. V případě nedostatku prostoru v bytě není nutné za každou cenu předělovat koupelnu a WC na dvě samostatné místnosti. Částečnou zástěnou přitom oddělíte WC od hlavní koupelny s vanou a sprchovým koutem a zachováte dvě privátní zóny. Štíhlou zděnou příčkou můžete v koupelně získat malou prádelnu, v níž schováte pračku a sušičku nebo malý sušák na prádlo. Sebemenší koupelna pak bude vypadat jako z módního časopisu. Volba materiálu je jednoduchá.
Přednosti pórobetonu Ytong pro příčky
Vzhledem k jednoduchosti a rychlosti realizace i výsledným vlastnostem stěn jsou prakticky jediným používaným materiálem pro podobné konstrukce přesné příčkovky z pórobetonu Ytong. Štíhlé stěny zaberou minimum cenné bytové plochy a jejich malá hmotnost umožní prakticky libovolné umístění. I naprostý laik zvládne vyzdění podobné příčky svépomocí a za provozu. Díky své štíhlosti zaberou příčky jen minimum cenné bytové plochy (k dispozici jsou tvárnice pro obezdívky tloušťky 50 a 75 mm nebo příčkovky tloušťky 100, 125 a 150 mm). Snadná opracovatelnost materiálu umožňuje časově nenáročné drážkování. Pomocí jednoduchého nářadí vytvoříte ve stěně přesné drážky pro rozvody elektro, pro vodovod i kanalizaci. U Ytongu nedochází k odlamování částí tvárnic, proto při drážkování neoslabujete stěnu tolik jako u jiných materiálů. Příčky tedy mohou být tenčí než u jiného zdiva. Kdykoliv v budoucnu lze také poměrně jednoduše dodatečně změnit trasy rozvodů v případě úprav. Snadné řezání a opracovatelnost pórobetonu umožňuje dokonalé vyzdění ve stísněných prostorech kolem vany a není tak potřeba objednávat různé speciální tvarovky a rozměrové varianty. Na řezání tvárnic je vhodná ruční pila na pórobeton nebo stačí obyčejná pilka na dřevo.
Montáž příčky z Ytongu
Po určení polohy si připravíme základ: nejprve je nutné dostat se až na pevný únosný podklad a poté budoucí místo zdění podložit živičnou izolací. Pak už můžete začít s přípravou maltového lože. První tvárnici můžete založit rovnou na živičném pásu. Lože pro příčku připravte z vápenocementové malty. Dbejte především na vodorovnost i svislost každé tvárnice a přesné napojení prvků s minimální spárou. Tu vyplňte vždy předepsanou zdicí maltou Ytong. Hodinka času navíc strávená přesným založením se vám vrátí několikahodinovou úsporou při dalším zdění příčky. Polohu budoucí příčky si vyznačte na nosné stěně a dbejte na svislost. Boční nosnou stěnu je vhodné odizolovat proužkem minerální vlny, nebo spáru po vyzdění vyplnit nízkoexpanzní montážní pěnou. Proti pohybu a odtržení je třeba příčku k boční nosné stěně zajistit. Kotvení provedete zhruba v každé druhé řadě tvárnic nerezovou spojkou zdiva, kterou v příčkové tvárnici a v nosné stěně zafi xujete hřebíkem s protikorozní úpravou nebo vrutem a hmoždinkou. Spojku pečlivě překryjte další vrstvou malty. Každou další řadu tvárnic lepte na minimální tloušťku maltové spáry (1-3 mm). Dbejte na nanesení malty po celé šířce zdiva zubatou lžící odpovídající šířky. Příčkové tvárnice nemají pero a drážku, proto je nutné lepit i svislé spáry. Kvůli lepšímu usazení tvárnic mějte po ruce gumové kladívko. V kladení vrstev tvárnic můžete pokračovat dál až do stropu nebo plánované výšky. Příčku nemusíte ke stropu klínovat, stačí použít spojku zdiva nebo montážní pěnu. Díky přesnému zdění se nemusíte bát ani omítání nebo lepení obkladů. Stačí nanést pětimilimetrovou sádrovou nebo vápenosádrovou omítku a stěnu vymalovat. Vysoká přesnost a rovinnost pórobetonových stěn vám při omítání i obkládání ušetří spoustu práce a materiálu. Doporučujeme zesílení namáhaných částí příčky (rohy dveří a prostupů nebo zatížené prvky) výztužnou perlinkou. V ploše příčky ale armovací síťka není nutná. Pokud chcete, aby příčka z Ytongu příznivě ovlivňovala vnitřní klima vašeho bytu, použijte difusně otevřené povrchové úpravy, jako jsou sádrové omítky.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
tags: #tloustka #tvarnic #ytong #pro #vedeni #odpadu