Zelené střechy nejsou jen vizuálně přitažlivým prvkem moderní architektury - představují skutečnou revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Pomáhají snižovat energetickou náročnost budov, zadržují dešťovou vodu, čistí ovzduší a poskytují útočiště rostlinám i drobným živočichům. V boji proti dopadům klimatických změn jsou zelené střechy účinným opatřením. "Zelené plochy" na střechách tlumí teplotní špičky, vážou škodliviny, zadržují dešťovou vodu a prodlužují životnost spodní stavby. Klimatické změny se až na výjimky dostaly do povědomí lidí, možná také proto, že lidé na vlastní kůži pociťují dopady obrovského množství srážek, které již kanalizace nedokáže absorbovat, nebo jak vypadají extrémně horká léta, zejména v městských aglomeracích. Řešení nabízejí zelené střechy, osázené střešní terasy a střešní zahrady.
Okamžité účinky a typy zelených střech
Zelené obrácené střechy znamenají zlepšení městského klimatu, protože mají teplotně vyrovnávací účinek v létě i v zimě. Kromě toho vypouštějí do kanalizace jen asi 30 % dešťové vody, ale ukládají velké množství oxidu uhličitého. Dalším PLUSEM takovéto střechy je, že v létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny.
Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní. Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky, rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné, avšak intenzivní střechy jsou mnohem rozmanitější a druhově pestřejší. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují. Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy zvážit možnosti post realizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd.
Vrstvená skladba zelené střechy
Skladba zelené střechy je složený ekosystém, kde každá vrstva hraje určitou roli. Při správném navržení a realizaci zajistí nejen dlouhou životnost střechy, ale také ekologické a ekonomické přínosy. Ačkoliv každá stavba vyžaduje individuální přístup, správná skladba vrstev je základem pro funkční a efektivní zelenou střechu. V zásadě je možné použít tyto základní druhy tepelných izolací:
-
Hydroizolační vrstva
Aby vám zelená střecha vydržela dlouhé roky bez problémů, potřebuje pevný základ - a tím je hydroizolační vrstva. Jejím hlavním úkolem je zabránit pronikání vody do konstrukce budovy a chránit ji před neustálým působením vlhkosti. Protože rostliny mají houževnaté kořeny, které dokážou proniknout i do těch nejmenších spár, musí být hydroizolace odolná proti prorůstání. Pro spolehlivou funkčnost hydroizolační vrstvy se nejčastěji používají asfaltové modifikované pásy (SBS nebo APP modifikované) nebo moderní PVC/TPO membrány, které mají certifikovanou ochranu proti prorůstání kořenů (tzv. FLL attest, neboli Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.V.). Pro zelené střechy se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie (ať už PVC-P, TPO, EPDM, … je jich mnoho). Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. atest FLL. I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
-
Ochranná a separační vrstva
Jen hydroizolace pro bezproblémové fungování zelené střechy po dlouhá léta nestačí. Potřebuje ještě ochranu, která ji udrží v bezpečí před mechanickým poškozením od kamínků při zátěži i nežádoucími chemickými reakcemi mezi jednotlivými vrstvami střechy. Tato důležitá vrstva funguje jako štít mezi hydroizolací a dalšími materiály. Zabraňuje jejich přímému kontaktu a tím eliminuje riziko, že by se vzájemně ovlivňovaly způsobem, který by mohl oslabit jejich funkčnost. Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva. Ta je nejčastěji tvořena geotextilií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textilii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextilie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovaly hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není tento požadavek aktuální. Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextilii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací.
-
Tepelná izolace
Tepelná izolace hraje klíčovou roli ve skladbě zelených střech, kde musí splňovat přísné požadavky na pevnost, tepelněizolační vlastnosti a odolnost vůči zatížení. Z hlediska tepelně technických požadavků má však významnou roli i faktor difúzního odporu μ a součinitel tepelné vodivosti λ tepelně izolačního materiálu. Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant.
Možnosti tepelné izolace:
- Pěnový polystyren EPS: v několika typech podle pevnosti v tlaku v kPa při 10% stlačení (EPS 100, EPS 150 či nejpevnější EPS 200).
- Pěnový polyuretan PUR nebo PIR: má vynikající hodnoty součinitele tepelné vodivosti, umožňuje tedy významně snížit stavební výšku souvrství střešního pláště pod vegetačním souvrstvím. Pevnost v tlaku pěnového polyuretanu PIR se u některých výrobků blíží hodnotám pěnového polystyrenu EPS 150. Výrobky z tvrdé polyuretanové pěny PUR se vyrábí průmyslovým způsobem vysokotlakým směšováním izokyanátu a polyolu s různými přísadami. Tepelná izolace PIR je pěnový polyizokyanurát s vyšším podílem izokyanátu ve směsi izokyanát a polyol. Tento výrobek má oproti klasickému pěnovému polyuretanu PUR lepší vlastnosti, zejména větší odolnost proti ohni, lepší tepelně izolační vlastnosti, vyšší rozměrovou stabilitu a vyšší pevnost v tlaku.
- Extrudovaný polystyren XPS: lze použít u střech s opačným pořadím vrstev a DUO střech. Jeho trvalá tepelná odolnost bývá však jen +70 °C (při vyšší teplotě dochází k nevratné deformaci desek XPS). Při použití nevhodné separační geotextilie tmavé barvy položené na této tepelné izolaci hrozí v létě na rozpracované střeše riziko přehřátí desek z XPS a jejich následné tvarové deformace (zkroucení). Proto se zpravidla doporučuje použití separační geotextilie světlé barvy. Vhodnost a způsob zabudování extrudovaného polystyrenu XPS do souvrství střešního pláště zelené střechy by měl zejména s ohledem na jeho dlouhodobou trvanlivost a potřebnou odolnost proti prorůstání kořenů rostlin prokazatelně potvrdit jeho výrobce. Pro obrácené střechy a DUO střechy je nutné neprodlené přitížení vegetačním souvrstvím zajišťujícím stabilitu celého střešního pláště proti sání větru a proti rozplavání volně položené tepelné izolace při přívalovém dešti.
- Pěnové sklo: používá se jen v tzv. kompaktní skladbě ploché střechy. Při pokládce do horkého asfaltu nebo speciálních asfaltových lepidel za studena včetně celoplošně slepených spár vytvoří zároveň i skutečně parotěsnou vrstvu. Kompaktní skladby s tepelnou izolací z pěnového skla vynikají vyšší hydroizolační bezpečností (v závislosti na použitých asfaltových pásech) a trvanlivostí, zároveň mají vysokou pevnost v tlaku.
- Tuhé desky z minerální vlny: lze použít v mimořádných případech u střech s vhodnou skladbou celoplošně působícího vegetačního souvrství zelené střechy s extenzivní zelení. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru.
Upozornění na nopové fólie:
Ve vegetačním souvrství plochých střech se dnes běžně používají tzv. nopové (profilované) fólie (obvykle vyráběné z vysokohustotního polyetylenu HDPE nebo HIPS), které zpravidla tvoří hydroakumulační a drenážní vrstvu, v případě produktů s nakašírovanou textilií tvoří současně také filtrační nebo i separační vrstvu. Dosedací plocha nopů těchto tuzemských i zahraničních nopových fólií však někdy nepřesahuje 10 % jejich celkové plochy. Ve svých důsledcích to však znamená poměrně velké bodové zatížení hydroizolace a zejména tepelné izolace střešního pláště. Při překročení přípustných hodnot možného trvalého zatížení tepelné izolace proto může dojít k zatlačování nopů přes hydroizolační vrstvu do tepelné izolace a k následnému poškození hydroizolace. Zároveň se tím výrazně sníží drenážní schopnost zatlačené nopové fólie. Například při extenzivní zelené střeše s tloušťkou vegetačního substrátu 100 mm může být plošná hmotnost celého vodou nasyceného vegetačního souvrství cca 150 kg∙m-2 a s připočtením hmotnosti sněhu v zimě např. 70 kg∙m-2 dosahuje celková hmotnost souvrství ležícího na nopové fólii hodnoty 220 kg∙m-2. V úrovni nopů je však jejich malou kontaktní dosedací plochou přenášen na hydroizolaci tlak odpovídající hodnotě až 2 200 kg∙m-2. Z tohoto důvodu je nutné zvolit vhodnou nopovou fólii s maximální dosedací plochou nopů a navrhnout odpovídající druh tepelné izolace střechy.
Tepelná izolace se spádovou úpravou EPS 150 (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem.
Pokud navazuje zelená střecha na terasy, chodníky nebo parkoviště, má na výběr vhodné tepelné izolace (někdy i vodotěsné izolace) výrazný vliv nejen zatížení předepsané pro tyto pochozí nebo pojížděné plochy, ale i vlastní provedení těchto ploch. Například v případě teras působí dlažba na podložkách (terčích) vůči hydroizolaci a tepelné izolaci velkým zatížením v soustředěném tlaku a zároveň umožňuje přístup UV záření mezerami mezi dlaždicemi k někdy nechráněné hydroizolaci klasické jednoplášťové střechy. Proto musí být použita jak vhodná hydroizolace, tak tepelná izolace.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Ideálním řešením jsou tzv. obrácené střechy. Zelené střechy by měly být navrženy jako tzv. obrácené střechy, tj. střechy, kde se těsnění proti vlhkosti nenachází nad, ale pod tepelnou izolací. Voděodolné a tlakově odolné izolační materiály, jako je Austrotherm XPS, pak chrání hydroizolaci a tvoří dokonalý základ konstrukce. Řešení Austrotherm XPS Premium, XPS PLUS a XPS TOP nabízejí vynikající hodnoty tepelné izolace a pevnosti v tlaku. Pokud je požadována obzvláště nízká konstrukce, například proto, že je nutné dodržet přípustnou výšku stavby, pak je Austrotherm Resolution tou správnou volbou. Tuhá pěnová deska Resol s ochrannou laminací na horní straně nabízí extrémně nízkou hodnotu lambda při nejtenčí tloušťce izolace. Dalším základním požadavkem na funkční obrácenou střechu je paropropustná konstrukce zelené střechy. Je tedy nezbytné, aby nad tepelnou izolací byla drenážní vrstva, která je dostatečně odvětrávaná a umožňuje difúzi vodní páry do okolí. Dokonalého provedení střešní izolace je dosaženo pomocí atikového prvku Austrotherm. Jedná se o praktický prefabrikovaný prvek pro tvorbu střešních okrajových konstrukcí bez tepelných mostů a bez statického zatížení, který je vhodný i pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Doporučujeme u teplých střech: Austrotherm EPS NEO Šedé izolační desky s vylepšenými tepelněizolačními vlastnostmi se vyrábějí na míru přesně pro daný objekt. Díky dodanému kladečskému plánu není zpracování náročné.
Ideální pro obrácené střechy:
Kategorie Výrobek Popis Součinitel tepelné vodivosti (λ) DOBRÁ Austrotherm XPS TOP Standard Standardní výrobek odolný proti vodě a tlaku pro obrácené střechy, získal rakouskou ekoznačku. 0,035 W/(mK) (při tloušťce 180 mm) LEPŠÍ Austrotherm XPS PLUS Vylepšený růžový izolační materiál s optimalizovanými izolačními vlastnostmi. 0,032 W/(mK) NEJLEPŠÍ Austrotherm Premium Nejlepší izolační materiál XPS, dostupný ve všech tloušťkách izolace od 40 do 400 mm. 0,027 W/(mK) U polointenzivních a intenzivních systémů je tvořena expandovaným, nebo extrudovaným polystyrenem a navrhuje se v tloušťkách od 200-450 mm podle tepelných požadavků prostorů pod střechou. V případě nevytápěných garáží se tepelná izolace může vynechat úplně, panely mají základní tepelně izolační schopnost. Silnější vegetační vrstva a větší rostliny mají také větší nároky na statiku nosných konstrukcí. To způsobilo nadměrné zahřívání a deformaci tepelné izolace z polystyrenu, která se promítla i do deformaci prostupujících prvků.
-
Drenážní a hydroakumulační vrstva
Drenážní a hydroakumulační vrstva hraje v zelené střeše dvojí roli. Na jedné straně pomáhá s regulací vody v celém systému - odvádí přebytečnou vláhu, aby se střecha nepřemokřila. Zároveň však funguje jako zásobárna vody, která poskytuje potřebnou vlhkost rostlinám i během suchých období. Nejčastěji se k tomuto účelu využívají nopové fólie s různou hloubkou kalíšků, které dokáží zadržet 20 až 40 litrů vody na m². Čím jsou nopové kalíšky hlubší, tím více vody pojmou, což hraje klíčovou roli při volbě správného systému. U extenzivních střech, kde rostou nenáročné rostliny, postačí mělčí kalíšky. Naopak intenzivní střechy s keři nebo menšími stromy obvykle vyžadují hlubší retenční systémy, které dokážou udržet větší množství vody.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových folií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací. My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40.
Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto materiály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí. U intenzivních souvrství můžeme i pomoci zadržovat vláhu v různých výškách skladby a tím pomoci lepší dosažitelnosti a využitelnosti vláhy. Pro extenzivní zelené střechy ji lze též použít. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu.
Každopádně, ještě bychom rádi vyzvedli jedno možné řešení - a sice kombinaci klasické nopové fólie jako drenáže a speciální hydroakumulační vrstvy, například Isover Flora z minerální vlny. Ta dokáže zadržet obrovské množství vody, zatímco přebytek bezpečně odkape přes nopovku. Tahle kombinace je opravdovým „Mercedesem“ mezi skladbami - luxusní, ale také finančně náročná. Ideálně se hodí pro střechy trvale vystavené slunci, typicky s jihozápadní orientací, kde má smysl zadržovat vodu pro období sucha. Naopak do oblastí s vyššími srážkami to dle názorů odborníků úplně není. Pro systémy plochých i šikmých vegetačních střech jsou nyní k dispozici i produkty Saint-Gobain z hydrofilní minerální vlny. Tyto desky jsou velice lehké a vzdušné. Desky jsou na rozdíl od pěstební zeminy bez organické složky, bez humusu, který dává výživu rostlinám. Zpevněné substrátové desky z hydrofilní vlny se používají jako vyztužující vrstva nad panely Isover Flora v místech častějšího provozu. Díky jejich výborné hydroakumulaci a vysoké pevnosti v tlaku jsou vhodné i jako spodní vrstva vegetačního souvrství se substrátem.
Náročnější vícevrstvé vegetační střechy bez dostatečného sklonu, nebo rozsáhlé střechy s velkou odtokovou délkou, lze doplnit odkapovým systémem. Používá se prostorová smyčková rohož, nebo speciální nízké nopové fólie s obráceným nopem.
-
Filtrační vrstva
Bez správné ochrany se drenážní systém postupně zanáší jemnými částicemi substrátu, což snižuje jeho účinnost. Zde se běžně používá geotextilie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.
-
Substrát
Tloušťka této vrstvy se liší podle typu střechy. Extenzivní zelené střechy, které využívají nenáročné rostliny, si vystačí s 5-10 cm substrátu. Naopak intenzivní střechy, kde rostou keře nebo dokonce malé stromy, potřebují 30 cm a více, aby měly rostliny dostatek prostoru pro zakořenění. Substrát musí být dostatečně lehký, aby nepřetěžoval konstrukci střechy, ale zároveň schopný zadržovat vodu a poskytovat rostlinám dostatek vláhy. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Druhý protipól může být též negativní. Více substrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené.
Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností. Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky. Sání větru se nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. V takovém případě je důležité zvážit statiku objektu a stabilizaci rostlin na střeše. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový. V oblasti intenzivních zelených střech lze s elegancí využít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Ta souvrství vylehčí a zároveň zvýší množství akumulovatelné vody. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát.
Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří.
-
Vegetační vrstva
Tato vrstva je tím, co dělá zelenou střechu skutečně živou. Přináší nejen estetickou hodnotu, ale také ekologické výhody a pomáhá chránit budovu před extrémními teplotami. Extenzivní střechy jsou nenáročné a samostatné. Osazují se především suchomilnými rostlinami, jako jsou rozchodníky (nebo rovnou rozchodníkové koberce), netřesky a některé druhy trav, které si poradí i s minimem vody a snesou silné slunce či mráz. Intenzivní střechy naopak umožňují vytvořit plnohodnotné zahrady - včetně travnatých ploch, keřů, bylinek a dokonce i malých stromů. S tím však přichází i vyšší nároky na péči, zavlažování a pravidelné hnojení. Výživu ve střešních systémech dodáváme většinou ve formě tablet s pomalým uvolňováním. Na trhu jsou cenově dostupné tablety s uvolňováním od 6 měsíců až do 2 let. Množství a rozmístění tablet se řídí pokyny výrobce a záleží na náročnosti rostlin, které pěstujeme. Pro extenzivní vegetační střechy bychom rozhodně neměli výživu přehánět!
Rostliny je možné používat jako do klasické extenzivní střechy, ale můžeme sáhnout i po zajímavějších a náročnějších rostlinách. Rostliny se sází přímo do vegetačních panelů. Na rozdíl od extenzivních střech zde máme panely dvojitě, takže dokáží udržet daleko více vody. Akumulace vody probíhá pouze v panelech, přebytečná voda volně odkapává a tím brání přemokření. Substrátové desky z hydrofilní vlny plně, nebo částečně nahrazují zeminu v konstrukcích vegetačních střech. Jsou lehké a vzdušné, kromě ozeleňování novostaveb jsou vhodné i pro rekonstrukce. Mají výbornou vodopropustnost, takže je možné je použít i ve zjednodušených extenzivních skladbách, kde odvádějí přebytečnou dešťovou vodu v celém svém objemu.
Kombinace zelené střechy a fotovoltaiky
Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.
Doporučení
Samotnou pokládku zelené střechy je vždy lepší řešit s odbornou firmou. Na Moravě, na druhé největší plantáži v ČR, pěstujeme vlastní, českým podmínkám přizpůsobené, rozchodníkové koberce. Zároveň je pro vás zajišťujeme od našich partnerů - malých eko-pěstitelů a rodinných školek i od velkých producentů. Se svými dotazy při výběru tepelné izolace a při hledání nejvhodnějšího řešení se můžete obracet přímo na naše obchodní zástupce v jednotlivých regionech.
tags: #skladba #zelene #strechy #polystyren