Déšť bubnující do střechy je možná romantická kulisa, když se z toho ale stane každodenní záležitost, jde spíše o značný problém. Také se s podobnými potížemi potýkáte a dáváte to za vinu plechové krytině? Skutečný zdroj ale bývá trochu jinde.
Hluk v domácnosti a jeho vliv na zdraví
Přílišná hlučnost v domácnosti není pouze komplikace, která zhorší komfort bydlení, z dlouhodobého hlediska může mít dokonce negativní vliv na lidské zdraví. Na působení nejrůznějších zvuků jsme si přitom tak zvykli, že už je často ani nevnímáme.
Odborníci varují, že i ty nejmenší zvuky představují „nebezpečí“. Uvolňují totiž stresové hormony adrenalin, noradrenalin a kortizol. Náš nervový systém je proto kvůli neustálému hluku pořád v pohotovosti, jinými slovy ve stresu. To je nejen vyčerpávající, ale z dlouhodobého hlediska také pořádná zátěž pro naše zdraví. Dlouhodobé působení hluku může způsobovat například narušení imunitního systému, podle některých studií ovlivňuje vývoj plodu v děloze a také může být příčinou toho, pokud se ráno budíte unavení.
Mýty a fakta o hlučnosti plechových střech
Problémy s akustikou majitelé často hledají ve zvolené krytině. Pokud je na střeše plech, bývá za viníka obvykle označen on. Situace ale není tak jednoduchá a právě hlučnost je jedním z nejrozšířenějších mýtů, které o plechových krytinách panují. Ačkoliv plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, z pohledu přenosu zvuku nehraje roli pouze krytina.
„Špatná zvuková izolace střechy nebývá v drtivé většině případů způsobená plechovou krytinou, ale samotnou střechou. Plech v ní totiž tvoří jen malou část, daleko větší vliv má to, co je pod ním, tedy celková skladba střešního pláště. Důležitý je proto vhodný návrh skladby střešní konstrukce včetně odpovídajících izolačních vrstev, který je na odpovědnosti projektanta,“ upřesňuje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech. Zejména u obytného podkroví by proto měly být vyprojektované vrstvy, které poskytnou kromě tepelné izolace i akustický útlum. Daleko více hluku také obvykle prochází střešními okny než samotnou střechou.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Klíčové faktory ovlivňující akustiku plechových střech
Při montáži plechové krytiny na obytný dům nedochází k instalaci přímo na vnitřní stěnu stavby, ale mezi stěnou a samotným plechem se nachází několik dalších prvků, které mají za úkol zabránit proniknutí hluku dovnitř do místnosti. Střešní plášť se totiž při profesionálním provedení skládá z vrstev, z nichž je střešní plech tou nejvíce oddálenou od vnitřní stěny nejbližší místnosti.
Je žádoucí, aby vrstvy umístěné pod plechem dokázaly pohltit zvuky o různých frekvencích. Aby tomu tak opravdu bylo, je například u falcovaných plechů nezbytné jejich umístění přímo na dostatečně silný prkenný záklop střešní konstrukce. Správně instalovanou plechovou krytinu poznáte tak, že celou svou plochou leží na tomto předem vyhotoveném záklopu. Jedině tak je možné zajistit efektivní eliminaci nežádoucích zvuků zvenčí.
Takovéto umístěné plechové krytiny je založeno na jednoduché fyzikální vlastnosti plechu, a tou je vlnění. Jakmile se plech rozvlní, způsobuje vibrace a ty vedou ke vzniku hluku. Když vibrace nebudou moct vzniknout, nebude se šířit ani nežádoucí hluk. Sami si tuto vlastnost můžete vyzkoušet na libovolném kuse plechu. Stačí, když do něj udeříte volně ve vzduchu a poté po úplném přiložení na rovnou plochu. Zjistíte tak, že po přiložení plechu na rovný podklad nedochází k jeho vlnění ani vzniku vibrací a s tím souvisejícího hluku. Při správném provedení to bude tímto způsobem fungovat i na střeše.
Správný podklad
Zvláštním případem jsou tak zvané falcované krytiny, tedy rovné pásy plechu, které se až na stavbě spojují do sebe pomocí speciálních nástrojů, a také příbuzné krytiny, které z tohoto typu vycházejí. Při použití krytin napodobující falcovaný plech nad obytným podkrovím se doporučuje neinstalovat je na laťování, ale kvůli lepším akustickým parametrům na bednění.
„Pokládka na bednění přispívá k omezení šíření hluku do podkroví. Ten může obecně u všech podobných typů krytin vznikat například vlivem sání větru, který může způsobit rozvibrování krytiny. Při pokládce na laťování je mezi krytinou a podkladem malá styčná plocha, a energie přenášených rázů na plochu je tudíž větší. Bednění pomáhá tento jev eliminovat. Ze stejného důvodu by měla být mezi bedněním a krytinou použita separační vrstva, která rovněž pomáhá vzniklé rázy tlumit,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu.
Čtěte také: Moderní řešení střech
Šíření zvuku je možné omezit kromě separační rohože také pomocí speciálních tlumicích pásků nebo volbou užších pásů krytiny, u nichž je díky nižší šířce kotvení blíže u sebe, což zmírňuje jejich možné rozvibrování.
Tvar plechové krytiny
Když se budete rozhodovat o výběru střešních plechů, měli byste zvážit i výhody a nevýhody jejich různých tvarů. Pokud sáhnete po hustě profilovaném plechu, uděláte z hlediska eliminace hluku jedině dobře. Tuhost profilu totiž velkou měrou zajistí eliminaci vibrací, které vedou ke vzniku hluku.
Řešení pro tichou plechovou střechu
Díky moderním stavebním technologiím již akustika plechových střech nepředstavuje žádný problém. Zde jsou klíčové faktory a řešení, která zajišťují klidné prostředí i pod plechovou střechou:
- Kvalitní zvuková izolace: Použití izolačních materiálů, jako je minerální vlna nebo pěnový polystyren, snižuje hluk pronikající střechou. Tyto materiály pohlcují zvuk a brání jeho přenosu do interiéru. Správné umístění izolace je klíčem k dosažení optimálních výsledků.
- Podkladní vrstvy: Pod plechovou krytinou lze instalovat speciální podkladní pásy nebo membrány, které tlumí zvuk. Tyto vrstvy fungují jako pohlcovače vibrací. Například membrány jako Dripstop a Sound Control jsou vynikající volbou pro snížení hluku. Jedná se o dodatečné zvukově izolační membrány, které se při výrobě plechových krytin lepí na vnitřní povrch.
- Kvalitní konstrukce krovu: Pevná a stabilní konstrukce krovu zajišťuje, že plechová krytina nebude volně rezonovat. Dobře upevněná krytina minimalizuje hluk způsobený větrem nebo deštěm.
- Volba správné plechové krytiny: Některé druhy plechů, například trapézové nebo falcované krytiny, mají lepší akustické vlastnosti díky svému tvaru a tloušťce. Krytiny s povrchovou úpravou (např. polyesterové nebo matné laky) také méně rezonují.
Odolnost plechových střech proti větru
„V souladu s fyzikálními zákony působí proudění vzduchu na povrch střešní krytiny nejen tlakovými, ale i tahovými silami. A právě tahová silová složka se snaží odtrhnout krytinu od podkladu,“ říká Štěpán Lášek z Lindabu. Traduje se, že bezpečnost střechy při větru je tím vyšší, čím je krytina těžší. To je ale pravda jen částečně. Platilo by to pouze v případě, že by krytiny z různých materiálů byly instalovány stejně - například prostým položením na latě a přeložením. Tak to ale není.
Každá krytina má totiž svůj unikátní způsob montáže, který řeší její odolnost mimo jiné i vůči větru. Proto jsou například právě kvalitní lehké plechové krytiny přikotveny speciálními vruty, vhodně volenými podle jejího druhu. Množství a odolnost vrutů proti vytržení jsou vyzkoušeny a spočítány tak, aby jejich odolnost v součtu bohatě převýšila hodnoty nejhorších povětrnostních vlivů na území, kde je krytina použita.
Čtěte také: Jak na montáž falcované střechy?
Pozorný pozorovatel si všimne, že pokud dojde k odtržení plechové krytiny, jedná se vždy o krytinu velmi starou, neudržovanou nebo chybně položenou. Ke kolapsu plechových střech dochází zhruba stejně často, jako jiných typů krytin - a vždy se to řídí výše uvedeným pravidlem. To znamená, že chyba nastane u střech, které vykazují poruchy již před příchodem větru.
Správná montáž a kotvení
„Vedle kvality materiálu hraje v odolnosti střechy proti větru důležitou roli také samotná montáž. Preciznost montáže hraje důležitou roli u každé střešní krytiny, tu plechovou nevyjímaje,“ říká Štěpán Lášek. Velkým problémem je nedostatečné množství nebo nesprávné rozmístění kotevních prvků. To je nebezpečné nejen z pohledu odolnosti krytiny například právě proti větru, ale může to s sebou nést i nežádoucí akustické efekty.
Plechová krytina se obvykle upevňuje provrtáním šroubů s kovovou podložkou a těsněním skrz krytinu do nosného podkladu. To je ale třeba provést správně. „Šroub musí být kolmo ke krytině, aby na ni dosedl celou plochou, také pod ním nesmí zůstat zbytky ochranné fólie. Zásadní je jeho správné dotažení tak, aby se těsnění roztáhlo asi o 1 mm přes okraj podložky. Nesmí to být více ani méně. Působením slunce těsnění zvulkanizuje, a prostup je tak trvale utěsněný a šroub se nemusí časem dotahovat,“ popisuje běžný postup z praxe Ing. Petr Tureček, produktový manažer SATJAM. V případě extrémního větru pak nemůže uletět jen plech ze střechy, ale pokud dojde k jeho uvolnění, většinou má v sobě zachované například laťování z krovu.
Pro ty by měly být zvoleny správné vzdálenosti a po upevnění je třeba také zkontrolovat, že žádné šrouby nevyčnívají nebo nejsou zašroubovány šikmo. Roztažení plechu v létě a smrštění v zimě znamená, že musí být zaručena určitá pružnost střechy. Trapézové plechy se obvykle pokládají překrytím celé housenky. I u hřebene, okapu a případných napojení střechy je třeba počítat s tím, že plechová střecha se v průběhu roku mění. Problematika dilatace je složitější například u plechů se stojatou drážkou, které se nesmějí jednoduše „přeložit“, zde je třeba naplánovat rezervu 3 milimetry, aby se „zachytila“ příčná dilatace plechové střechy.
Celistvost velkoformátových krytin
„Pokud jde o velkoformátové plechové krytiny, je nasnadě zdůraznit jejich celistvost: střecha se totiž skládá z velkých, vzájemně vodotěsně spojených dílců. Kromě vysoké těsnosti to má i tu výhodu, že proudění vzduchu krytinu obtéká zvenčí a nemá možnost se pod ni dostat případnými mezerami, kde by vzduch způsobil přetlak a napomáhal odtržení krytiny. K obavám z nedostatků plechových či jiných lehkých krytin není tedy vůbec žádný důvod.“
Větrání střešní konstrukce
Plechové střechy ze své podstaty stavbu dobře chrání před povětrnostními vlivy a působením srážek. V každé střešní konstrukci se vždy vyskytuje určitá míra vlhkosti, ať už byl pro zastřešení použit jakýkoliv materiál. Každodenní činností obyvatel stavby, jako je dýchání, vaření, praní a sprchování, vzniká vodní pára, kterou je nutné dostatečně odvětrávat. V opačném případě může dojít k její kondenzaci.
Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Není-li umožněno její dostatečné odvětrání, může vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i jinde. Pokud je ve střešním plášti použito dřevo nebo jiný podobně nasákavý materiál, může vlivem zkondenzované vlhkosti dojít ke zhoršení jeho parametrů a v dlouhodobém horizontu i k jeho poškození. Dřevo může být napadeno hnilobou, plísněmi, houbami nebo dřevokazným hmyzem. U kovových konstrukcí zase může docházet ke korozi. Zkondenzovaná vlhkost také může proniknout do tepelné izolace, čímž se zhorší její tepelně izolační parametry.
Odvětrání střešní konstrukce se provádí zpravidla pomocí odvětrávací vrstvy, která bývá navrhována mezi tepelnou izolací a vlastní střešní krytinou. Štěrbinou u okapové hrany je nasáván vzduch, který proudí průběžnou mezerou pod krytinou a otvorem u hřebene odchází do exteriéru. Dochází zde ke komínovému efektu, kdy vzduch nasátý u okapové hrany stoupá k hřebeni a zde se opět dostává do exteriéru. Tím je odvedena vodní pára, která by jinak mohla ze spodní strany krytiny začít nadměrně kondenzovat.
Důsledky chybného větrání
Právě v jejím návrhu a provedení se na stavbách často chybuje, ať už kvůli snaze omezit náklady či kvůli nedůslednosti při realizaci střechy. Chybou je, pokud je větrací mezera nesprávně navržená nebo provedená, případně dokonce úplně chybí. Kromě popsaného poškození konstrukcí a problémům s tepelnou stabilitou prostoru to může vést také k zatékání a vzniku vlhkých map a plísní v podkroví. Zejména při renovaci střechy si stavebníci kladou otázku, zda si nelze vystačit s malou izolací, například aby nemuseli přizpůsobovat konstrukci střechy. Ale izolace je nezbytná pro zvukovou izolaci a také pro tepelnou ochranu v létě, takže byste na tomto místě neměli šetřit.
Specifika u plechových krytin
Zvláštní pozornost je nutné věnovat difúzně uzavřeným konstrukcím a nenasákavým materiálům, skrz něž se vlhkost nemůže samovolně odpařovat. Mezi ně patří právě i plechové krytiny, které jsou nepropustné pro vodu a vodní páru, nenasákavé a s dobrou tepelnou vodivostí. Plechové krytiny ve velkoformátovém provedení mají v ploše minimum spojů, čímž se snižuje riziko průniku vlhkosti pod krytinu.
V případě, že plný odvod vlhkosti v hřebeni není možné zajistit pouze štěrbinou mezi hřebenáčem a krytinou, lze ji opatřit doplňkovými prvky, jako jsou odvětrávací díly hřebenáče, odvětrávací tašky nebo prvky nuceného větrání. Ty by měly být v ideálním případě přímo od dodavatele střešní krytiny. Bude tak zajištěna vzájemná kompatibilita všech prvků, a to jak z pohledu použitých materiálů, tak i vzhledem k riziku vzniku netěsností a zatékání.
Návrh odvětrávacího systému
Návrh odvětrávacího systému ovlivňuje mnoho faktorů, jako je sklon střechy, délka střešní roviny, použité materiály, typ krytiny a podobně. Parametry odvětrání upravují technické normy a její konkrétní návrh je odpovědností projektanta. Již v projektu by proto mělo být stanoveno její přesné provedení a skladba střešního pláště. V případě, že projekt zpracován není, například u rekonstrukcí starších objektů, přebírá tyto povinnosti realizační firma. Podstatná je zejména výška odvětrávací mezery a průřez vstupního a výstupního otvoru. Jakmile není jakýkoliv z těchto parametrů navržen správně, nemusí tato vrstva správně plnit svoji funkci. V případě zvýšené vlhkosti, kterou již nelze odvětrat, může kondenzát skapávat dolů. Rovněž počet a rozmístění doplňkových odvětrávacích prvků je třeba navrhnout ve vztahu ke konkrétní střeše, i to by proto mělo být specifikováno v projektu.
U užitkových nevytápěných objektů, jako je například stodola nebo garáž, je střecha obvykle navrhovaná jako jednoplášťová bez separátní odvětrávací vrstvy. Ochranu před odkapávající zkondenzovanou vlhkostí pak lze řešit například antikondenzační úpravou krytiny.
Nejčastější problémy s vlhkostí ve střechách
Vlhkost se do konstrukce dostává dvěma možnými způsoby - z exteriéru a z interiéru. Pokud má střecha správně provedenou doplňkovou hydroizolační vrstvu, vlhkost kondenzuje a steče do střešního žlabu. Horší je to s interiérovou vlhkostí, která vzniká od vaření, prádla, sprchování, ale i pokojových květin. Tato vlhkost proniká přes sádrokartonovou vrstvu a následnou parozábranu do tepelné izolace, kde se přes paropropustnou izolaci dostane až do vzduchové mezery. Jak je vidět, jde se o složitý proces, který může v jakékoli fázi ztroskotat na chybě montáže. Přebytečná vlhkost pak pronikne do tepelné izolace a gravitace ji přes netěsnosti střešního pláště stáhne do obytných prostor. Ještě častější variantou problému je kondenzace interiérové vlhkosti v místě poruchy střešního pláště, které je chladnější než jeho okolí.
Statisticky a fakticky je to právě odvětrání, které dělá u střech největší problémy, v čele s nedostatečným počtem větracích tašek. Plechové střechy jsou obzvláště náchylné ke korozi: jsou často chladnější než okolí, což znamená, že se na nich (zejména na spodní straně) tvoří kondenzát, který stéká a poškozuje izolaci nebo tkaninu budovy. Zejména v místech, kde spočívá plechová střecha, může delší styk s vodou vést ke korozi. V případě výklenků nebo přípojných míst, například k jiným částem budovy, je zvláště důležité, aby tyto byly instalovány odborně a aby byly přechody materiálů řádně utěsněny. K tomuto účelu jsou k dispozici spojovací plechy a střešní výlezy, které plánujeme přizpůsobit příslušnému projektu.
Poškození střechy a pojištění
Než ale později řešit pojistnou událost, je lepší případnému poškození střechy předcházet již při její realizaci. Mezi majiteli panuje představa, že některé střešní krytiny, například ty plechové, jsou z pohledu poškození větrem více rizikové, protože jsou velmi lehké, a vítr by je tedy mohl snadno poničit.
Klíčovou roli zde ale hraje to, jak byla krytina namontovaná. Pokud fouká silný vítr, vydrží plechová střecha stejnou zátěž jako klasické betonové tašky. Pokud ji vítr strhne, je na vině obvykle řemeslník, který nedodržel správný postup pokládky. Spolehlivý výrobce by proto měl mít stanovené montážní postupy tak, aby krytina vydržela všechny myslitelné klimatické vlivy na našem území. Pokud se počítá s velkým zatížením větrem, je možné kotvení zesílit použitím většího množství šroubů.
Statistiky škod z vichřice
Ničivé tornádo z roku 2021 ukázalo, že i v našich končinách je nutné s extrémním větrem počítat. Podle České asociace pojišťoven řešily v roce 2022 pojišťovny přes 270 tisíc majetkových pojistných událostí za téměř 13 miliard korun. Škody z vichřice vzrostly oproti předchozímu roku o třetinu, pojišťovny řešily 48 597 pojistných událostí s celkovou škodou přes 1,4 miliardy korun. V roce 2023 bylo nahlášeno 24 618 pojistných událostí se škodou téměř za miliardu korun.
Pojištění nemovitosti
Pro komplexní ochranu majetku je ovšem nutné mít pojištěnou nemovitost i domácnost. Pojištění nemovitosti má podle pojišťoven uzavřeno asi 55 procent obyvatel ČR, pojištění domácnosti kolem 65 procent. Vzhledem k růstu cen nemovitostí v posledních letech je ale mnoho nemovitostí pojištěno nedostatečně, podle odhadů se to týká až 70 procent z nich. Pokud tedy dojde ke škodní události, může pojišťovna ze zákona úměrně krátit plnění. Pojištění majetku by se proto mělo aktualizovat každé dva roky. Možností je i tak zvaná indexace, kdy správnou pojistnou částku hlídá pojišťovna.
Tabulka: Přehled pojistných událostí způsobených vichřicí v ČR
| Rok | Počet pojistných událostí | Celková škoda (Kč) |
|---|---|---|
| 2022 | 48 597 | přes 1,4 miliardy |
| 2023 | 24 618 | téměř 1 miliarda |
Ochrana před bleskem u plechových střech
Plechové střechy a bouřky? S kvalitní krytinou a hromosvodem se jich bát nemusíte. Štěpán Lášek, produktový manažer společnosti Lindab s. r. o., radí: „Materiál, kterým může bez úhony protékat bleskový výboj, musí mít určité parametry, zejména potřebnou tloušťku. Tu však běžné plechové krytiny nemají. Vyrábějí se z plechu o tloušťce 0,5 - 1 mm. To je málo na to, aby je zásah blesku nemohl propálit. Ochranu před blesky proto musí zajišťovat standardní jímací soustava jako na kterékoliv jiné, nevodivé střeše. Nerezové, pravidelně revidované jímací zařízení by mělo tvořit součást každé střechy domu. O nutnosti pořídit si na dům hromosvod rozhoduje projektant domu. Můžete si jej ale nechat pro svůj klid nechat odborně nainstalovat i z vlastní iniciativy.”
Lindab má nerezovou univerzální příchytku hromosvodu ve své komplexní nabídce střech. Je možné ji montovat krytinovým vrutem do plochy krytiny nebo ji použít jako svěrný klip, například na hranu lemování nebo rovného hřebene. Při pravidelné údržbě hromosvodů se pro bezpečnost pohybu hodí mít na střeše instalované lávky a žebříky. Ty se využijí i pro jakýkoli další bezpečný pohyb na střeše: třeba při údržbě antény či při odklízení enormního množství sněhu. I na to Lindab myslí. Výrobkové řady Lindab Safety a Lindab Protect přistupují k bezpečnosti na střechách zcela komplexně a zahrnují i řešení a výrobky z pozinkované či lakované oceli pro bezpečný pohyb osob na střechách. V nabídce jsou střešní lávky, žebříky i ochranné koše.
tags: #plechova #strecha #rachoti #ve #vetru #příčiny