Střešní plášť chrání budovu před vnějšími vlivy a pomáhá zajišťovat optimální vnitřní prostředí v budově. Skladba střešního pláště se navrhuje s ohledem na typ střechy, využití podstřešního prostoru a okolní podmínky. Obvykle se skládá z tepelněizolační, hydroizolační a parotěsné vrstvy. Některé vrstvy mohou ve střeše plnit více funkcí, např. parotěsná vrstva může zároveň plnit funkci vzduchotěsnou. Pro všechny funkce vrstvy musí být proveden komplexní návrh včetně napojení na související konstrukce.
Jednoplášťová střecha: Nejčastější řešení
Základní rozdělení střech je na jednoplášťové a víceplášťové. Jednoplášťovou střechu tvoří nosná konstrukce s podkladními vrstvami a krytinou spojenou v jeden celek. Střecha může být tepelně izolovaná. Jednoplášťové střechy jsou dnes nejrozšířenějším typem plochých střech. Před několika desetiletími byly problematické z důvodu neexistence nebo nedostupnosti kvalitních materiálů. V dnešní době jsou na trhu dostupné kvalitní materiály, díky kterým jsou jednoplášťové ploché střechy vysoce funkčním řešením. Složení takové střechy je následující: krytina, tepelná izolace, spádové vrstvy, parotěsná zábrana, nosná konstrukce a zespodu podhled nebo omítka.
Jednoplášťová plochá střecha patří dnes k nejpoužívanějším variantám. Všechny funkční vrstvy jsou uloženy přímo na nosné konstrukci bez větrané mezery. Tento typ střechy je konstrukčně jednodušší a při správném návrhu i velmi spolehlivý.
Typická skladba jednoplášťové ploché střechy:
- Nosná konstrukce - betonová deska, trapézový plech nebo dřevěná konstrukce.
- Parozábrana - brání pronikání vlhkosti z interiéru.
- Tepelná izolace - nejčastěji EPS nebo minerální vata.
- Hydroizolační vrstva - asfaltové pásy nebo fólie.
Vzhledem k tomu, že jednoplášťové ploché střechy neobsahují větranou vzduchovou mezeru, je nesmírně důležité zajistit funkčnost střechy z hlediska hydroizolačního a tepelně-izolačního. To zajistíme správným navržením střešní konstrukce a výběrem kvalitního materiálu. Jednoplášťové ploché střechy jsou populární zejména díky relativně snadné realizaci a spolehlivosti. Ploché střechy jsou tak čím dál více oblíbené jak u bytových, tak moderních rodinných domů.
Parozábrana
Parozábrana omezuje nebo zamezuje pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do střešního pláště. Navrhuje se z materiálu s vysokým faktorem difuzního odporu a vždy se umisťuje co nejblíže k interiéru (k vytápěnému prostoru - pod krovem). Lze použít asfaltové pásy, syntetické fólie, kovové plechy nebo nátěry a nástřiky. Svými materiálovými a konstrukčními vlastnostmi obvykle také plní funkci vzduchotěsnou. Funkce parozábrany a vzduchotěsné vrstvy ve skladbě střešního pláště je nezbytná pro zajištění funkčnosti a trvanlivosti materiálu zabudovaných ve střeše. Při výběru je zásadní účinná parozábrana. Ta zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace, které by mohly účinnost tepelné izolace snížit.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Vhodným návrhem parozábrany do skladby střešního pláště je třívrstvá parotěsná fólie Membran 100 2S, která je tvořena polypropylenovou netkanou textilií s hliníkovou vrstvou. Hliníková vrstva zajišťuje vysoký stupeň paronepropustnosti. Fólie je opatřena dvěma samolepicími pruhy pro zajištění homogenního spoje. Používá se volně na krokve, pod krokve, na celoplošné bednění a také pod nadkrokevní tepelnou izolaci BramacTherm.
Tepelná izolace střechy
Hlavní funkce tepelné izolace ve skladbě střešního pláště je zamezit úniku tepla z interiéru do exteriéru. Tím se redukují tepelné ztráty a uspoří se peníze za vytápění. Další funkcí je zajistit optimální vnitřní povrchovou teplotu střešního pláště tak, aby nedocházelo na povrchu pláště ke kondenzaci vlhkosti nebo k růstu plísní. Tepelná izolace ploché střechy zásadně ovlivňuje energetickou náročnost domu. Nedostatečná tloušťka izolace znamená únik tepla v zimě a přehřívání interiéru v létě. Dnes se běžně používají silnější vrstvy izolace než dříve, často i ve spádové variantě, která pomáhá s odvodem vody ke vpustím.
Výběr tepelné izolace závisí převážně na tepelně - technickém návrhu střešního pláště a na umístění izolace v rámci skladby. Tepelná izolace se umisťuje pod krokve, mezi krokve, nad krokve nebo se zvolí kombinace zmíněných způsobů. Tyto materiály se nejčastěji navrhují jako mezikrokevní izolace díky jejich tvárnosti a těsnosti přilehnutí k zabudovaným prvkům.
Jako tepelná izolace plochých jednoplášťových střech se obvykle používají tuhé desky z pěnového polystyrenu (EPS) nebo tuhé desky z minerálních vláken, obvykle čedičových. Ačkoliv střecha neslouží trvale pro pohyb osob (terasa apod.), je třeba volit takové materiály, které nebudou poškozeny ani při občasném pohybu osob provádějících např. údržbu.
Nadkrokevní tepelná izolace
Naopak pro izolaci umístěnou nad krokve je požadována vyšší pevnost s ohledem na vyšší zatížení. Výhodou je, že díky pokládce celoplošně na krokve se zabrání vzniku tepelných mostů. Volí se deskové materiály z PIR pěny (polyisokyanurátové pěny) na bázi polyuretanu nebo z tvrzené fenolické pěny označované také jako Resol. Nadkrokevní izolace z tvrzené fenolické pěny má, v rámci všech deskových izolantů, nejlepší tepelně izolační vlastnosti. Je vhodná jak pro zateplení novostaveb, tak i rekonstruovaných objektů.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Výhody nadkrokevní izolace:
- Celistvé zateplení střechy bez tepelných mostů
- Rychlá a jednoduchá montáž
- Možnost přiznat dřevěný krov jako estetickou součást interiéru
- Nesnižuje se světlá výška podkroví
- V případě rekonstrukce lze zateplení střechy provést bez zásahu na straně interiéru
Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm (materiál PIR i RESOL) je tvořena pěnovým materiálem s uzavřenou strukturou s velmi malými buňkami a velmi tenkými buněčnými stěnami. Tím je výrazně omezen transport tepla a docíleno nejlepších tepelně-izolačních schopností (nejnižší hodnota součinitele prostupu tepla U). Pro rekonstrukce je vhodný BramacTherm Kompakt, pro novostavby BramacTherm Top. Na zateplení střech komplikovaných tvarů či na ploché střechy použijte BramacTherm Basic. BramacTherm Clima Comfort je vyroben z tvrzené fenolické pěny a je vhodný pro zateplení všech typů objektů.
Hlavní výhodou, pokud bereme v úvahu varianty s tepelnou izolaci umístěnou nad krokvemi, je bezesporu minimalizace tepelných mostů (v rámci tepelněizolační vrstvy nenajdeme dřevěné prvky krovu, pouze se zohledňují kotevní prvky). Tepelná izolace je u nadkrokevních systémů realizována v celé ploše střešního pláště až k hřebeni střechy. Výhodou je bezesporu možnost otevřené dispozice v podkroví a zvětšení využívaného prostoru spojené s viditelnými prvky krovu, nicméně na druhou stranu se zvyšují také náklady na vytápění, chlazení či větrání podstřešních prostor.
Hydroizolační vrstva
Hydroizolační vrstva je vodotěsná vrstva s dominantní hydroizolační funkcí. Chrání vnitřní prostor a ostatní vrstvy střešního pláště před atmosférickou, technologickou a provozní vodou. Podle funkce, konstrukce nebo polohy ve střešním plášti se specifikuje jako např. hlavní, pojistná, provizorní nebo povlaková hydroizolace. Hydroizolační vrstva se provádí jako povlaková nebo skládaná. Plochou střechu charakterizuje sklon do 5 ° a použití povlakové hydroizolace namísto skládané krytiny známé ze šikmých střech. Oprava ploché střechy je komplikovanější než oprava střechy šikmé. I proto je důležité ji správně udělat na první pokus.
Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)
Doplňková hydroizolační vrstva chrání skladbu střešního pláště před podfouknutým deštěm a sněhem. Dále chrání před kondenzátem, který se může vytvořit na vnitřní straně krytiny. V případě poškození střešního pláště přejímá jeho ochrannou funkci proti dešti. Ve skladbě střešního pláště je tvořena střešními fóliemi a podle hodnoty difuzní tloušťky Sd se rozdělují na fólie difuzní a nedifuzní. DHV se vytváří z vhodných syntetických fólií, z asfaltových pásů nebo z různých stavebních desek.
Způsob provedení doplňkové hydroizolační vrstvy závisí na sklonu střechy, počtu zvýšených požadavků, kterým je střecha vystavena, a na typu (modelu) skládané krytiny. Čím více zvýšených požadavků působí na střechu, tím těsnější proti možnému průniku vody musí být provedení DHV.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Difuzní fólie
Vytváří doplňkovou hydroizolační vrstvu provětrávaných šikmých střech. Její hodnota difuzní tloušťky Sd je ≥ 0,3 m. Pokládají se přímo na tepelnou izolaci nebo na bednění. Portfolio BMI BRAMAC nabízí širokou paletu difúzních fólií včetně kompletní příslušenství pro pokládku a použití fólií. Difuzní fólie s označením RESISTANT spolehlivě chrání nejen před zatečením vody v místě probití fólie hřebíkem, ale jsou i odolné vůči impregnaci používané na střešní konstrukci.
Nedifuzní fólie
Nedifuzní fólie představují dodatečnou hydroizolační vrstvu pro tříplášťové střechy, kde pomáhají zvyšovat odolnost dřevěných prvků vůči chemickým prostředkům. Nedifuzní folie VELTITECH, z portfolia BMI BRAMAC, je určená k položení přímo na konstrukci střechy a není vhodná pro pokládání na bednění ani na tepelnou izolaci. K dosažení nejlepších výsledků je vhodné dodržovat doporučený sklon střechy. Záleží na konkrétním typu střešní krytiny, ale obecně se doporučují sklony mezi 22° až 30°.
Vnější vrstva
Jedná se o část střešního pláště, která je nad vzduchovou mezerou. Vnější vrstva je obvykle tvořena latěmi, kontralatěmi a následně střešní krytinou.
Kontralatě
Kontralatě se umisťují souběžně na krokve, v úrovni pod střešními latěmi a nad doplňkovou hydroizolační vrstvou. Jejich výška se odvíjí od navržené velikosti větrací mezery. Nejčastěji se kontralatě navrhují výšky 40 mm. Šířka kontralatí se musí navrhnout tak, aby umožňovala bezpečné připevnění k podkladu (tj. dimenze šířky musí odpovídat velikosti navržených spojovacích prostředků). Nejběžněji se navrhuje profil 40x60 mm.
Střešní latě
Střešní latě se připevňují ke kontralatím a slouží k pokládce skládané krytiny. Vzdálenost střešních latí závisí na modelu střešní tašky, sklonu střechy a na min. délkovém překrytí dle technických podkladů od výrobce. Před připevnění latí ke kontralatím je nutné provést rozměření střechy pomocí tzv. horizontálního šňůrování.
Větrací mezera
Větrací vzduchová mezera se obvykle umisťuje mezi střešní krytinu a střešní fólii (doplňkovou hydroizolační vrstvu). Její hlavní funkce je odvádět vlhkost, která se do skladby může dostat přes střešní tašky z vnějšího prostředí nebo z interiéru přes tepelnou izolaci. Dále pak odvádí zabudovanou vlhkost v dřevěné konstrukci krovu nebo vlhkost vzniklou z chyb a nedostatků v provedení detailů. V létě vzduchová mezera odvádí teplo vzniklé absorpcí slunečního záření krytinou a přispívá tak ke zlepšení tepelné pohody budovy. Podmínkou pro spolehlivou funkci provětrávané vzduchové mezery je nutné zajistit dostatečnou výšku vzduchové mezery a dostatečnou plochu přiváděcích větracích otvorů v okapní hraně a odváděcích otvorů v hřebeni. Vzduchová mezera se musí provést bez překážek a přerušení ve směru od okapu k hřebeni. Výška provětrávané vzduchové mezery je dána výškou kontralatí.
Střešní krytina
Střešní krytina tvoří vnější povrch střechy, který chrání střešní konstrukci a budovu před vnějšími vlivy jako je vítr, déšť, sníh, slunečné záření, atd. Zároveň plní funkci architektonickou. Střešní krytina šikmé střechy se navrhuje buď jako lehká nebo těžká. Mezi lehké střešní krytiny řadíme ty, které mají plošnou hmotnost do 25 kg/m², jsou to například plechové střešní krytiny, asfaltové šindele, atd. Těžké střešní krytiny mají plošnou hmotnost nad 25 kg/m² a řadíme sem betonové a keramické (pálené) krytiny.
Betonové tašky Bramac se vyznačují vysokou trvanlivostí, odolností proti mechanickému poškození, oděru, tlaku a dalším deformacím. Vyrábí se z vysoce kvalitních surovin: písku, vody, portlandského cementu a pigmentů oxidu železa. Keramické pálené tašky Bramac představují tradiční střešní krytinu vyráběnou z prvotřídního jílu. Jsou vhodné pro novostavby, rekonstrukce i pro památkově chráněné budovy.
Skladba ploché střechy: základ, na kterém záleží
Skladba ploché střechy není jen náhodné poskládání materiálů na sebe. Každá vrstva má svůj jasný úkol - jedna nese konstrukci, další brání úniku tepla, jiná zase chrání střechu před vodou. Jakmile se v tomto systému udělá chyba, projeví se to velmi rychle zatékáním, kondenzací nebo zbytečnými tepelnými ztrátami. U plochých střech se vyplatí myslet dopředu. Oprava špatné skladby je vždy výrazně dražší než správný návrh hned na začátku.
Plochá střecha má obvykle sklon do 5°, takže voda neodtéká tak rychle jako u šikmých střech. Právě proto je kvalitní hydroizolace a správné vrstvení naprosto klíčové.
Jak funguje plochá střecha a proč je skladba tak důležitá
Plochá střecha musí zvládnout déšť, sníh, mráz i letní vedra. Každá vrstva ve skladbě spolupracuje s ostatními - když jedna selže, trpí celý systém. Špatně navržená skladba ploché střechy může vést k hromadění vlhkosti, vzniku plísní nebo poškození nosné konstrukce. Důležitou roli hraje také difuze vodní páry. Vlhkost z interiéru se snaží dostat ven a pokud nemá správnou cestu, může kondenzovat uvnitř střechy.
Řez plochou střechou: jak jdou vrstvy za sebou
Řez plochou střechou je ideální způsob, jak pochopit její fungování. Jasně ukazuje pořadí jednotlivých vrstev a jejich tloušťky. Právě zde se často odhalí chyby, které by jinak zůstaly skryté.
| Vrstva | Funkce | Poznámka |
|---|---|---|
| Nosná konstrukce | Přenáší zatížení střechy | Musí být staticky vyhovující |
| Parozábrana | Brání prostupu vlhkosti | Nutná pečlivá pokládka |
| Tepelná izolace | Snižuje tepelné ztráty | Důležitá správná tloušťka |
| Hydroizolace | Chrání před vodou | Nejcitlivější část střechy |
Nejčastější chyby při návrhu skladby ploché střechy
Chyby ve skladbě ploché střechy se nemusí projevit hned. Často se ukážou až po několika letech, kdy je oprava výrazně nákladnější.
- Špatně navržená parozábrana - vede ke kondenzaci vlhkosti.
- Nedostatečný spád - voda zůstává stát na střeše.
- Podcenění detailů - prostupy, atiky a vpusti.
- Nekvalitní hydroizolace - riziko zatékání.
Skladba ploché střechy rozhoduje o tom, zda bude střecha bezúdržbová a spolehlivá, nebo se stane nekonečným zdrojem problémů.
tags: #skladba #strechy #jednoplas #detailní #popis
