Živý plot je přirozenou bariérou, která poskytuje soukromí, tlumí hluk a chrání před větrem. Oproti klasickým plotům nabízí celoroční estetickou hodnotu a podporuje biodiverzitu. Říká se, že dobré ploty dělají dobré sousedy. Nejpřirozenější a zcela původní je plot živý. Dozvíte se něco o jeho historii i to, kolik podob může živý plot mít.
Jak vybrat správné dřeviny pro živý plot?
V první řadě je zapotřebí si ujasnit, jak má plot vypadat: zda bude volně rostoucí nebo tvarovaný, jaké má plnit úlohy a také v jak velké zahradě má plnit svůj účel.
Při výběru rostlin pro živý plot zvažte, zda chcete rychle rostoucí dřeviny, které brzy vytvoří hustou stěnu (habr, hloh, blýskalka), nebo pomalejší druhy, které budou dlouhodobě tvarovatelné a nenáročné na údržbu (tis, hlošina, buk).
Důležitou roli hraje také údržba. S nějakou asi počítáte, ale určitě nechcete být otrokem vlastní zahrady. Pak je potřeba brát v potaz náchylnost k chorobám a oblíbenost u škůdců. Také by vás měla zajímat případná toxicita, zvlášť jestli na zahradě budou děti nebo zvířata.
Ať už hledáte neopadavý živý plot listnatý nebo jehličnatý, vybírejte pečlivě, ať vám dělá radost.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Důležitá kritéria při výběru dřevin
- Odolnost a stanoviště
- Údržba
- Náchylnost k chorobám a škůdcům
- Toxicita
Druhy živých plotů
Živé ploty lze rozdělit do dvou základních skupin - na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Další dělení je možné podle velikosti - na nízké (do 1 m výšky), střední (1 až 2 m) a vysoké (2 až 3 m).
Tvarované živé ploty
Výběr dřevin pro tvarované živé ploty je omezen. Vhodné rostliny jsou dobře regenerující, otužilé, odolné proti škůdcům a chorobám. Odnožující dřeviny se do živého plotu nehodí. Při výběru jehličnanů musíme dávat pozor na druhy, kterým se pod tíhou sněhu rozklesne koruna a jsou potom znehodnocené (Thuja occidentalis „Ellwangeria“, Taxus media „Hicksii“).
Stříhané živé ploty (udržované do pravidelných tvarů) jsou vhodné do menších zahrádek, kde není moc místa a zútulňují prostředí. Je dobré kombinovat jehličnaté a listnaté dřeviny, protože živý plot jen z jehličnanů působí monotónně. Pro oživení předsadíme jehličnany nižšími kvetoucími keři nebo trvalkami. Při výsadbě umisťujeme rostliny tak, že na klidnější strany pozemku umístíme listnaté dřeviny a na hlučnější část jehličnany a stálezelené dřeviny.
Dřeviny pro stříhané živé ploty
Výška živého plotu do 1m
- Opadavé keře: mochna křovitá (Potentila fruticosa), pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus), ptačí zob (Ligustrum vulgare „Lodense“),dřišťál a jeho kultivary (Berberis thunbergii), meruzalka (Ribes alpinum „Pumilum“), zimolez (Lonicera tatarica „Louis Leroy“)
- Stále zelené keře: zimostráz obecný (Buxus sempervirens a „Suffruticosa“), cesmína (Ilex crenata), mahoniodřišťál (Mahoberberis aquicandidula), skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus var.
Výška živého plotu 1 až 2 m
- Opadavé listnáče: Šeřík čínský (Syringa chinensis), svídy (Cornus mas, alba, sericea), zlatý déšť (Forsythia intermedia), javor (Acer campestre), dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary („B. Vulgaris“), slivoň trnka (Prunus spinosa), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), meruzalka (Ribes alpinum), čimišník stromovitý (Caragana arborescens), pámelník (Symphoricarpos doorenbosii), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium a vulgare „Atvirens“), tavolník (Spirea vanhouttei, cinerea), zimolez (Lonicera tatarica a coerulea), habr obecný (Carpinus betulus), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), skalník špičatolistý (Cotoneaster acutifolius), (C.
Výška živého plotu 2 až 4 m a více
- Opadavé listnáče: habr obecný (Carpinus betulus), svídy (Cornus mas), zimolez (Lonicera tatarica), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica), javor (Acer campestre), slivoň myrobalán (Prunus cerasifera „Atropurpurea“)
- Jehličnany: zerav západní (Thuja occidentalis) a kultivary (T.
Volně rostoucí živé ploty
Volně rostoucí živé ploty (neupravujeme do pravidelného tvaru) patří do většího prostoru, kde je místo pro jejich přizený růst. Dřeviny hodící se pro živé ploty jsou kvetoucí, plné barev, mají zajímavé olistění, a pokud se nám podaří správná kombinace druhů, není třeba je předsazovat. Kvetením pak ozdobí zahradu od časného jara až do pozdního podzimu. Velikostí bychom měli vybírat keře podobné a s obdobnými nároky na prostředí.
Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty
Výška živého plotu do 1m
- Opadavé keře: dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary, zimolez (Lonicera tatarica „Louis Leroy“), trojpuk (Deutzia gracilis, rosea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), mochna křovitá (Potentilla fruticosa), meruzalka (Ribes alpinum „Pumilum“), ořechokřídlec clandonský (Caryopteris clandonensis), růže (Rosa) - záhonové mnohokvěté, vrba (Salix purpurea „Gracilis“), tavolník (Spirea japonica)
- Stálezelené keře: dřišťál (Berberis „Nana“), (B.
Výška živého plotu 1 až 2 m
- Opadavé keře: dřišťál (Berberis thunbergii) a jeho kultivary, svídy (Cornus alba, seriecea „Flaviramea“), skalník (Cotoneaster divaricatus, lucidus, dielsianus), hortenzie (Hydrangea arborescens, paniculata), pustoryl (Philadelphus lemoinei), meruzalka (Ribes alpinum), tavolník (Spirea cinerea „Grefscheim“, arguta, vanhouttei), ptačí zob (Ligustrum vulgare „Lodense“), růže (Rosa) - remontující keřové aj., trojpuk (Deutzia lemoinei), pámelník (Symphoricarpos doorenbosii, orbiculatus), vajgélie (Weigela hybrida)
- Stálezelené keře: dřišťál (Berberis julianae, gagnepainii), skalník (Cotoneaster salicifolius), hlohyně (Pyracantha coccinea), vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus), kalina (Viburnum pragense), dřišťál (Buxus sempervirens)
- Jehličnany: cypřišek (Chamaecyparis lawsoniana „Nana“), zerav (Thuja occidentalis „Globosa“, „Compacta“ a „Pumila“), smrk (Picea abies „Pygmaea“, „Nana“), jalovec (Juniperus chinensis „Kaizuka“, media „Pfitzeriana Old Gold“, virginiana „Grei Owl“), tis (Taxus cuspidata), borovice (Pinus mugo „Gnom“, „Kobold“, a P.
Výška živého plotu 2 až 4m
- Opadavá keře: zlatice (Forsythia intermedia), svída (Cornus sanquinae), kdoulovec (Chaenomeles speciosa), hroznovec (Exochorda), zimolez (Lonicera tatarica, maackii, korolkowi), slivoň trnka (Prunus spinosa), růže sadové (Rosa), pustoryl - většina původních druhů (Phyladelphus), ptačí zob (Ligustrum vulgare a „Atrovirens“), tavola (Physocarpus), klokoč (Staphylea), šeřík čínský (Syringa chinensis), kalina (Viburnum farreri, opulus, lantana), vajgélie (Weigela florida), kolkvície (Kolkwitzia)
- Stálezelené keře: hlohyně (Pyracantha coccinea), cesmína (Ilex aquifolium), kalina (Viburnum pragense, rhytidophyllum)
- Jehličnany: tis (Taxus baccata „Adpresa“, „Fastigiata“, „Washingtony“), borovice (Pinus mugo, sylvestris „Waterí“), jalovec (Juniperus media „Pfitzeriana“ a „Hetzii“, J.
Tipy pro výsadbu a péči o živý plot
- Živý plot na svahu pokud možno nesázíme přesně podél vrstevnice, ale mírně šikmo.
- Před výsadbou živých plotů si musíme vždy dobře promyslet, jaké funkce od živého plotu očekáváme a jaké možnosti nám poskytuje pozemek.
- Rozhodneme-li se pro výsadbu živého plotu do své zahrady, musíme si uvědomit, k jakému domu a zahradě živý plot volíme, v jaké lokalitě se nacházíme, jaký je celkový charakter místa a k jakému účelu bude plot sloužit.
Založení živého plotu
Jelikož se dají zakoupit rostliny v nádobách, můžeme živý plot zakládat od jara až do podzimu. Již při nakupování rostlin si všímáme jejich zdravotního stavu a vzhledu. Pokud rostliny přesazujeme, musíme si dát pozor na kořenový bal, který musí být co největší a nepoškozený. Snažíme se, abychom co nejméně porušili kořeny včetně kořenového vlášení, kořenový systém nesmí zaschnout (vysazování živého plotu neprovádíme v horkých dnech). Připravenou jámu obohatíme substrátem vhodným pro daný druh (kompost, zahradnický substrát, substrát namíchaný s rašelinou, organické hnojivo, pomalu rozpustné hnojivo).
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Těsně po výsadbě keře lehce zastřihneme výhony tak, abychom poměrově vyrovnali nadzemní a podzemní části rostliny (omezíme výpar vody a usnadníme rostlině zakořenění). U prostokořenných rostlin zkrátíme výhony až o jednu polvinu (běžně o jednu třetinu). Jámu s rostlinou zahrneme substrátem a udusáme. Nakonec vše pořádně zalijeme. Než se rostliny přijmou, může to chvíli trvat, proto pravidelně zavlažujeme a kontrolujeme jejich stav. Čím větší rostliny zasazujeme, tím déle trvá jejich ujmutí.
Živý plot sázíme tak, abychom nezapříčinili poškození sousedova majetku. Po několika letech si totiž rostliny vytvoří mohutný kořenový systém, který dokáže pohnout se sousedovým plotem a přerůstat jej. Pozor proto na vzdálenost od takového plotu.
Následná péče
Stříhaný živý plot se od začátku udržuje do jednoho tvaru. Listy by měly být už od země a tvar u vrcholu by měl být o 10 procent užší než u základny, (pokud začne živý plot ve spodní části vyholovat, musíme provést radikální zmlazovací řez, kdy keř zase pěkně obroste). Tím předejdeme škodám způsobeným sněhem a větrem. Silný sestřih vytvoří silný porost. Nejlepším termínem pro střihání je jaro ještě před začátkem rašení, což platí pro jehličnany i pro listnaté dřeviny.
Volně rostoucí živý plot, který má přirozený růst, se stříhá minimálně. Odstraňujeme suché dřevo a lehce umírňujeme růst. Pokud si nejsme jisti, jak prořezávat, nemusíme pospíchat a provedeme řez později. Keře kvetoucí na jaře (na loňských výhonech) se stříhají hned po odkvětu (jaro), aby přes léto narostly nové výhony, na kterých jsou květní pupeny. Pokud bychom je ostříhali na podzim, odstraníme květy budoucího jara (dřišťály, kdoulovec, zlatice, rakytník, mahon, wajgela). Keře kvetoucí na letošních výhonech se stříhají na jaře při začátku rašení, dosáhneme tak krásně rozvětvených a kvetoucích rostlin (komule, hortenzie, levandule, třezalka…). Některé keře nevyžadují skoro žádnou pozornost.
Živé ploty v přírodní zahradě
V přírodních zahradách se snažíme, aby vše krásné bylo zároveň i nějakým způsobem užitečné. Současně se ale snažíme, abychom si práci zbytečně nepřidělávali. I přesto si živé ploty našly své uplatnění, nikoliv ovšem ve formě tvarované, ale spíše v podobě volně rostoucích dřevin.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Při zakládání větrolamů nebo plotů, které mají vytvořit neprostupnou stěnu, bude vhodné plot vysadit dvouřadě. Spon výsadby je závislý na použitém sortimentu. Většinou se k tomuto účelu používají dřeviny dosahující výšky několika metrů, které dosahují značného průměru. Při výsadbě oceníme zvláště prostokořenný sortiment dostupný na jaře a na podzim, který je cenově dostupnější.
Vysazované dřeviny bývají zpravidla nenáročné na kvalitu půdy, stejně tak volíme raději sortiment, kterému budou plně vyhovovat stávající podmínky. Stejně tak bychom se měli obejít bez hnojení syntetickými hnojivy, které do přírodních zahrad vlastně ani nepatří. Nenáročné druhy dřevin se zpravidla spokojí s půdou, která se na stanovišti přirozeně vyskytuje.
Stejně tak jsou tyto živé ploty nenáročné i na řez. Většinou se ponechávají svému osudu. Některé druhy je možné během let hluboce zmladit řezem až tzv. Pokud počítáme s touto obnovou po několika letech, vybíráme hlavně rychle rostoucí sortiment s dobrou regenerační schopností.
Volně rostoucích živé ploty můžete pěstovat i z dřevin léčivých, s květy atraktivními pro opylovače, ale také z dřevin ovocných.
Stálezelené keře pro živé ploty
Stálezelené keře jsou vynikající volbou pro živý plot, protože poskytují celoroční ochranu soukromí a krásu. Kromě tradičních tují a cupressocyparis leylandii můžete zvážit i další možnosti jako bobkovišeň, fotinii nebo hlohyně (Pyracantha coccinea), které přinášejí nejen estetické, ale i praktické výhody. U všech těchto rostlin je důležité věnovat péči jejich pěstování a pravidelnému stříhání, aby zůstaly v požadovaném tvaru a zdraví.
- Túje (Thuja): Thuja Smaragd je známá svou kompaktní, úzkou formou a zelenou barvou po celý rok. Thuja Brabant je naopak vhodná pro živé ploty, které mají mít širší a rozvětvenější charakter. Thuja Martin má menší a více kompaktní růst než ‚Brabant‘.
- Cupressocyparis leylandii (Leylandský cypřiš): Skvělá volba, pokud chcete, aby váš živý plot rostl rychle a dosahoval výšky.
- Bobkovišeň (Prunus laurocerasus): Má lesklé tmavě zelené listy a vyniká svou odolností vůči znečištění a náročným podmínkám.
- Fotinie (Photinia): Má na jaře nádherné červené listy, které se později mění na tmavě zelené.
- Hlohyně (Pyracantha coccinea): Díky svým trnům se stává výborným ochranným prvkem.
Jak vidíte, výběr je bohatý a určitě najdete variantu, která bude vhodná nejen pro váš pozemek, ale bude vám vyhovovat ve všech směrech. Kromě okoukaných tújí máte řadu dalších možností, jako jsou například zmiňované bambusy.
tags: #zivy #plot #ve #svahu #druhy #rostlin