Lov zvěře přináší každému lovci kromě nevšedního zážitku také trofej. Pokud lovíme trofejovou spárkatou zvěř, většina z nás hodnotí po úspěšném lovu kromě jiného vzhled a sílu trofeje a odhaduje její bodovou hodnotu. K celkovému objektivnímu posouzení slouží příslušné mezinárodní metody pro hodnocení trofejí. Pro hodnocení paroží jelena siky japonského se používá mezinárodní metoda přijatá na generálním zasedání CIC v Teheránu.
Od výsledku měření podle mezinárodní metody se očekává, že bude plně vyjadřovat sílu a maximální bodovou hodnotu trofeje. Ne každá metoda hodnocení trofejí je ideální, ale měla by se k „ideálu“ alespoň přibližovat. Jsem přesvědčen o tom, že teheránská metoda měření trofejí siky japonského se od ideálu hodně vzdaluje a je značně neobjektivní. Metoda je založena především na hodnocení souměrnosti a pravidelnosti trofeje. Nepracuje však s koeficientem, který by určil význam a důležitost jednotlivých naměřených hodnot.
Při hodnocení trofeje má každý centimetr, naměřený na délkách a obvodech lodyh, délkách výsad a rozloze paroží, hodnotu jednoho bodu. Tato skutečnost mne nutí k zamyšlení, zda body za rozlohu nejsou body „zadarmo“. Vliv rozlohy na možnosti zisku medaile je o to větší, když uvážíme pouze patnáctibodový rozdíl mezi bronzovou, stříbrnou a zlatou medailí. To, co na jedné straně lodyhy z nějakých důvodů chybí nebo přebývá, se na straně druhé odečte. Je na místě položit si otázku, proč tomu tak je. Přece nemůžeme odečíst „něco“, co na trofeji ve skutečnosti doopravdy je?
Návrh na úpravu metodiky
Svá tvrzení jsem se rozhodl opřít o exaktní měření. Při sestavování nového modelu měření jsem se snažil zachovat význam délek lodyh a jednotlivých výsad a navíc vyzdvihnout sílu a hmotnost trofeje. Tento požadavek nejlépe vystihoval model, který ponechal všem délkám hodnotu jednoho bodu za naměřený centimetr, kromě obvodů lodyh v nejslabším místě, kde bylo nutné kompenzovat poměrně malý rozdíl koeficientem 2,0. Vliv rozlohy na celkové bodování jsem omezil koeficientem 0,1.
Navržená metoda pro měření trofejí siky japonského by podstatně zvýraznila hodnocení síly paroží, značně omezila body za rozlohu, zcela zachovala význam délek lodyh a výsad a zrušila srážky za rozdílné délky nebo obvody. Přisuzovat trofeji body např. za počet výsad nepovažuji u siky japonského za správné, neboť každá změřená výsada přinese do celkového hodnocení dostatečné množství bodů.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Praktické parametry měření
Paroží siků (japonského, Dybovského a mandžuského) se měří ocelovým pásmem v centimetrech s přesností na 1 mm. U paroží siků se hmotnost trofeje nezjišťuje. Vzhledové charakteristiky (barva, perlení, růže, tvar výsad) na paroží se nehodnotí, protože metoda pro ohodnocení trofeje byla v roce 1982 převzata od americké symetrické metody Boone & Crocket Club.
| Znak měření | Způsob zjištění hodnoty |
|---|---|
| Délka lodyh | Po vnější (nejdelší) straně lodyhy od spodního okraje růží až po vrchol lodyhy. |
| Vnitřní rozloha | Největší vzdálenost vnitřních stran lodyh mezi druhou a třetí výsadou. |
| Výsady | Musí být alespoň 2 cm dlouhé a jejich délka musí přesahovat šířku výsady při základně. |
Ve svém příspěvku jsem chtěl především poukázat na nevhodnost aplikovaných kritérií u dosud platné metody a zároveň vyzvat naši mysliveckou veřejnost k zamyšlení a diskusi. Mé svědomí by mě nenechalo na pokoji, kdybych se k uvedené problematice nevyjádřil.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
tags: #skladba #parozi #u #siky