100% přírodní pórobetonové tvárnice Ytong jsou velmi oblíbeným stavebním materiálem se skvělými tepelněizolačními vlastnostmi. Omítnutí také rozhoduje o tom, jestli budou vlastnosti zdicího materiálu podpořeny, nebo naopak utlumeny. Abyste dosáhli co nejlepších tepelněizolačních vlastností a vytvořili omítku, která bude dobře držet a pěkně vypadat, je důležité dodržet správný postup a vybrat vhodné materiály.
Vlastnosti omítek pro Ytong
Omítka by měla mít vlastnosti přizpůsobené podkladu, na který se nanáší. Není jedno, jestli omítáme betonovou stěnu nebo vysokoizolační lehčené zdivo. Pro omítání pórobetonu se zpravidla používají tenké a lehké omítky. Na takovém zdivu musí být omítka pružnější (menší modul pružnosti) a nesmí při zrání vnášet velké síly do podkladu, aby nepopraskala a neporušila i podklad. Výrobci omítek přímo předepisují, na jaké podklady je omítka vhodná a na jaké ne. Omítkové směsi YTONG obsahují speciální přísady, které omítkám zajišťují, aby svojí pevností, objemovou hmotností a difuzní schopností dosahovaly hodnot, které jsou blízké hodnotám zdiva YTONG. Rovněž je u těchto omítkových směsí upravena přilnavost a správný průběh tuhnutí.
Kdy je nejvhodnější období pro aplikaci omítek?
Omítky je ideální aplikovat na co nejvyzrálejší zdivo. Na čerstvém zdivu s vysokou vlhkostí je velká pravděpodobnost vzniku trhlin. Není nutné zdivo před zimou za každou cenu omítnout. Pokud je dům pod střechou, pórobetonové stěny odolávají počasí bez větších problémů. Zdivo z běžných tvárnic však není určeno, aby bylo používáno bez povrchové úpravy.
Příprava podkladu
Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být soudržný, čistý, suchý, bez prachu, oleje apod. Při aplikaci omítek na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutno z povrchu odstranit prach. Podklad není nutné penetrovat. V případě, že je podklad příliš suchý, postačuje jeho navlhčení čistou pitnou vodou nebo vodou odpovídající EN 1008. Před omítáním zaplňte elektrické a instalační drážky, poškozené rohy a hrany tvárnic montážní a vysprávkovou maltou YTONG (ne sádrou).
Vnější omítky na zdivo Ytong
Pro exteriér je ideální Ytong vnější omítka tepelně izolační. Tato omítka se nanáší přímo na povrch zdiva, do omítky se zapracovává Ytong výztužná tkanina. Jako finální povrchová úprava se používají silikonové nebo silikátové barvené omítky, pod které se aplikuje základní nátěr. Počet vrstev a aplikace je shodná jako při vnější úpravě ETICS nad tepelnou izolací. Pro vnější omítku je vhodné, aby měla vysokou paropropustnost, to znamená, že by měla napomáhat odstraňovat vlhkost ze stavby, snižovat riziko vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Penetrace a výztužná vrstva
Ohledně penetrace podkladu platí, že tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály se nemusí penetrovat. U exteriérové omítky vždy doporučujeme realizovat výztužnou vrstvu v podobě např. výztužné sklotextilní mřížky. Při aplikaci omítky na tepelněizolační materiály (EPS, XPS, MW, PIR desky, …) musí být pod omítku vytvořen podklad na cementové nebo vápenocementové bázi. Na podklad se nanese lepicí a stěrkovací malta, která odpovídá danému typu izolačních desek, pokyny výrobce je třeba respektovat i při výběru výztužné tkaniny. Omítku Ytong lze aplikovat na cementotřískové desky přímo a bez penetrace, nutné je však dodržet zásady a pokyny výrobce desek.
Finální fasádní nátěr
Fasádní nátěr (tenkovrstvou probarvenou omítkou) aplikujte až po dokonalém vyzrání podkladové fasádní omítky. Platí obecné pravidlo pro minimální dobu vyzrání omítky: 1 mm tloušťky omítky = 1 den zrání. Například při tloušťce omítky 15 mm se finální fasádní nátěr může aplikovat minimálně po 15 dnech.
Vnitřní omítky na zdivo Ytong
U vnitřních omítek byste měli klást důraz na zdravotní nezávadnost, vysokou estetiku a rovinnost povrchu. Pokud jste si vybrali přesné a rychlé zdění z pórobetonových tvárnic, pak neztrácejte svůj čas ani nenechte zničit tepelně-izolační vlastnosti plynosilikátu klasickou omítkou, ale zvolte sádrovou.
Proč sádrová omítka?
Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi. Sádrová omítka má navíc schopnost přijímat vzdušnou vlhkost, například v podzimních vlhkých dnech. V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět. Tím se vyrovnává mikroklima interiéru a odpadne obtížné suché kašlání způsobené náhlým poklesem vlhkosti.
Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Netvoří tedy žádnou překážku při dosychání zdiva, a uživatel domu může plně využívat tepelně-izolačních vlastností plynosilikátu. V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Rozdíl v druhu materiálu je pak poznat jen poklepem, nikoliv na první pohled.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Sádrová omítka Rimat 100 DLP
Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Ytong) a dalšího stabilního zdiva na stěnách a stropech v interiérech je určena vnitřní hlazená sádrová omítka šedobílé barvy pod názvem Rimat 100 DLP. Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Tento vyzkoušený technologický postup vám ušetří nejen čas, ale i peníze, a přitom využijete tepelně-izolačních vlastností plynosilikátu. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu.
Výhody sádrových omítek
- Dokonalá hladkost bez broušení.
- Dobrá přilnavost na podklad - zaručuje kvalitní spojení i s méně stabilními podklady.
- Vysoká kvalita a estetika povrchu.
- Nízká spotřeba materiálu daná vysokou vydatností.
- Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše (při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm).
Z 30kg balení Rimatu 100 DLP získáte 9 - 10 m2 plochy při tloušťce vrstvy omítky 4 mm.
Finální vrstvy a možnosti
Tradičně se používají lepidlo C1T/Stachema, případně lepidlo na fasády Bigmat, které je o něco dražší. Až penetrace uschne, natáhněte na podklad lepidlo. Pak zbývá už jen finální verze, tedy štuková omítka. Nejčastěji se používá Keraštuk namíchaný v plastovém vědru a suchá směs Hasit 160. I po konečném vybroušení má finální povrch jemnou zrnitost. Ta je způsobená plnivem obsaženým v materiálu. Pokud o ni nestojíte a upřednostnili byste hladký povrch, možnou variantou je pro vás finální vrstva v podobě sádrové stěrky.
Estetické možnosti sádrových omítek
- Sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky.
- Hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami.
- Sádra jako základní materiál neabsorbuje pigmenty barev, což zajišťuje dlouhou barevnou stálost sytých odstínů.
- Je možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek.
Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo. Dovolují perfektní zpracování všech detailů.
Časté chyby a doporučení
Nejčastější chyby při svépomocné aplikaci
- Použití nevhodných omítek.
- Absence přípravy povrchu - nedodržení zásad uvedených pro jednotlivé produkty.
- Nedodržení minimálních tlouštěk omítek.
- Nedodržení minimálních časů mezi jednotlivými kroky.
Doporučení pro aplikaci
- Používejte pouze suché omítkové směsi dodávané jako součást stavebního systému YTONG.
- Zásadně se do suchých omítkových směsí YTONG nesmí přidávat žádné jiné materiály.
- Čerstvě omítnutou plochu je třeba chránit proti příliš rychlému vysoušení.
- Zásadně se nesmějí používat horkovzdušné přístroje v těsné blízkosti čerstvě omítnutých stěn.
Vliv omítkového systému na tepelněizolační vlastnosti
U zdiva Ytong dokáže vhodně zvolený omítkový systém ovlivnit tepelněizolační vlastnosti jen velmi málo. Má-li stěna tloušťky 500 mm návrhový tepelný odpor 6,5 m2.K/W a 10 mm omítky má tepelný odpor 0,08 m2.K/W, tak to není podstatné navýšení. U starého zdiva, kde cihlové domy mají běžně odpor stěn 0,6 m2.K/W a použije se hrubá tepelněizolační omítka s odporem 0,25 - 0,3 m2.K/W, je to již zajímavé.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Rozdíl při omítání cihlového a pórobetonového zdiva
Pro omítání pórobetonu se zpravidla používají tenké a lehké omítky. Je rozdíl mezi cihlami s lehčeným střepem a klasickými cihlami. Cihla a pórobeton jsou si vlastnostmi podobnější než v minulosti. Pro lehčené produkty je podobně jako pro pórobeton doporučeno použít lehčí a měkčí (nižší modul pružnosti) omítky. Zásadní rozdíly mezi moderními výrobky nejsou.
tags: #skladba #omitky #na #zdivo #ytong #návod