Skladba betonových konstrukcí dvorců

Betonové konstrukce jsou nedílnou součástí moderního stavitelství, a to jak u novostaveb rodinných domů, tak i u rekonstrukcí. Díky vlastnostem betonu v čerstvém stavu je možná realizace takřka jakéhokoliv tvaru konstrukce. Základem je vhodná betonová směs a promyšlené statické působení konstrukce. Samotný beton dobře snáší tlak, ale hůře tah, proto se do něj vkládá armovací výztuž, která přebírá tahová namáhání. Společně tak vznikají železobetonové konstrukce, které jsou odolné, tvarově stálé a vhodné pro většinu obytných i průmyslových budov. Na stavbách se používají jak monolitické konstrukce, tak i prefabrikované prvky vyráběné v továrně. Monolit vzniká přímo na místě stavby, kdy se do bednění uloží betonová směs s výztuží a nechá se vytvrdnout. Výhodou je možnost přizpůsobit tvar konkrétnímu projektu. Prefabrikát je hotový díl, například panel nebo nosník, který se na stavbu pouze usadí a spojí. Důležitou roli hraje i stavební dozor, který kontroluje, zda jsou dodrženy technologické postupy, kvalita betonu a správné provedení armování.

Základy a jejich provedení

Samotný postup realizace základů začíná skrývkou ornice v ploše budovaného objektu. Radíme, uložte ji stranou, později se vám bude hodit na finální úpravu pozemku. V souladu s projektovou dokumentací se poté provádí vytyčení stavby. Podle vyznačeného obrysu základů se realizují výkopy základových pasů. V této fázi doporučujeme přizvat technický dozor, který zkontroluje stav tzv. základové spáry.

Základová deska vs. základové pasy

Pokud je únosnost základové zeminy nedostatečná, volí se založení domu celoplošné na tzv. základové desce. Celoplošné založení domu na základové desce je o něco nákladnější, než založení na tzv. pasech, umožní však rovnoměrné sedání objektu a eliminuje trhliny ve zdivu, vznikající nerovnoměrným sedáním objektu na základových pasech. Základová deska přenáší zatížení všech pater domu do základové zeminy. Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.

Základové pasy nebývají vyztužené, a tak je mohou přerušit trhliny. Množství jednotek zdiva z lomového kamene u mostů se určuje v m3 objemu - u zdiva rubového součinem lícní plochy zdiva včetně spár a tloušťky 350 mm, - u zdiva ostatního na cementovou maltu z objemu příslušné části konstrukce včetně spár, - od celkového objemu zdiva se odečítá objem otvorů, výklenků, kapes, rýh prostupů a jiných konstrukcí zasahujících do zdiva, pokud je jednotlivě větší než 0,20 m3 u zdiva výplňového a rubového.

Příprava podkladu a podsypy

Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 - 30%, takže s tím je potřeba počítat. Bagrista navezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté se kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20 - 30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Již při výkopech a dle geotechnického průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.

Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce

Separaci betonu od zeminy zajistí podsyp těženým kamenivem (štěrk), ideálně frakce (tj. hrubosti) 16/32. Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek.

Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete.

Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu. V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání.

Stejně tak, pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.

Zemnící pásovina a prostupy

Po ošetření základové spáry proběhne na úrovni základové spáry montáž zemnící pásoviny, jejíž vývody nad úroveň základů navážou na budoucí napojení hromosvodu. Prostupy pro následnou montáž kanalizace, napojení vody, elektřiny a další instalace umístěte dle projektu a před betonáží důkladně utěsněte.

Čtěte také: Detaily pokládky šindele

Armování a výztuž základových konstrukcí

Požadovanou únosnost podkladní betonové desky betonované mezi pasy zajistíme před betonáží vložením armovací sítě (ocelové sítě menšího profilu drátu), která ji zpevní. Výztuž z betonářské oceli je nedílnou součástí železobetonových konstrukcí zaručující její požadované vlastnosti. Pro armování se doporučuje použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci.

V některých případech lze velmi dobré houževnatosti betonové konstrukce dosáhnout využitím tzv. drátkobetonu, např. značky STEELCRETE. Ten tak může částečně nebo úplně nahradit výztužné ocelové sítě. V případě podkladního betonu nebo betonové základové desky lze výztužné sítě tímto produktem nahradit zcela. Tento drátkobeton vyvinuli přímo technologové skupiny a v prodeji je pod obchodní značkou STEELCRETE®. V drátkobetonu obsažená vlákna navíc zlepšují soudržnost betonu v detailech konstrukce, především na hranách, a zabraňují opadávání betonu v okrajových částech. Pro základy domu je zpravidla využíván STEELCRETE s pevností C 25/30. Pro jednotlivé objekty se však navrhuje typ betonu a množství drátků individuálně.

Po dokončení podkladu se nanosily „kari sítě“ 150x150x8 3×2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázaný dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad „ztracenkem“.

Kontrola výztuže před betonáží

Před betonáží zkontrolujte profily, rozložení, tvary a uložení ocelové výztuže dle projektové dokumentace, zejména jejich vzdálenosti od podkladů (vložené distanční podložky apod.). Pro dosažení požadované soudržnosti musí být kolem výztuže dostatečný prostor pro obalení betonem. Dále kontrolujte projektem předepsané napojení výztuže svarem nebo přesahem, zejména u KARI sítí a u výztuže ve věncích. Pozor na svařování ocelové výztuže tvářené za studena. Vnitřní kontrola se zaměřujeme i na čistotu povrchu a případnou korozi. Zkouška o hloubce postupu koroze: rez musí jít setřít rukavicí.

Betonáž a její průběh

Před betonáží by měl správné provedení prací zkontrolovat stavební dozor. Chyby při provádění základů se totiž mohou později vymstít, v extrémních případech může být narušena dokonce statika konstrukce domu. Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí, plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo přebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto, nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice.

Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu

Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou „obedněné“ na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo přímo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo, a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouho stahovací lať s vodováhou. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí.

Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem.

Betonáž za nízkých teplot

Pozor na betonáž při teplotách pod +5°C, nutno použít speciální přísady, povrch na který se betonuje musí mít teplotu min. +5°C a po betonáži se musí prostor zateplit. Teplotu min. +5°C je potřeba udržet i po uložení do konstrukce po dobu min. 24 hod. Během 3 až 10 dnů dle typu betonu nesmí dojít k opakovanému zmrazování a rozmrazování tak, aby beton mohl dosáhnout zmrazovací pevnosti (částečná odolnost vůči zmrazovacím cyklům). Pokud beton dosáhne teploty nižší než +5°C proces hydratace cementu zpomaluje, beton tuhne pomaleji a při teplotě pod 0°C již tuhnutí neprobíhá vůbec. Při zamrznutí ledové krystaly naruší nevytvrdlou strukturu cementového tmelu a tím dojde k nenávratnému poklesu pevnosti. Jelikož beton při hydrataci vytváří vlastní teplo, řeší se chvilkové poklesy teplot zakrytím vhodným izolantem např. geotextilií. Při teplotě prostředí pod +5°C se nesmí beton kropit vodou a je třeba i zabránit působení deště a sněhu.

Betonáž za vysokých teplot

Naopak při vysokých teplotách a na slunci je nutné zabránit odpařování vody přikrytím, příp. beton zavlažovat. Betonová směs se zvyšující se teplotou má rychlejší náběh pevnosti, což přináší riziko vzniku trhlin.

Typy betonů a jejich vlastnosti

Cement - v betonu působí jako pojivo. Použít můžeme také speciální příměsi, které upravují vlastnosti betonové směsi. Při míchání betonu dávejte do stavební míchačky vždy jako první vodu, následně 3-4 lopaty kameniva a po promísení přidávejte postupně celou vypočítanou dávku cementu. Po zamísení cementu postupně přidávejte štěrk, dokud nebude mít beton požadovanou konzistenci. Míchejte přibližně 3 - 5 minut. Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost. Vezměte v úvahu, že v kamenivu je běžně obsaženo asi 5 - 15 % vlhkosti. Obzvláště při výrobě vnitřních podkladových betonů a potěrů se vyvarujte předávkování vody.

Při realizaci základové desky se nejčastěji uplatňují betony s pevností C 25/30, tedy s krychelnou pevností v tlaku 30 MPa, které je třeba vyztužit armováním, např. kari sítěmi. V případě podsklepených prostorů v rodinném domě je STEELCRETE využíván také pro realizaci tzv. „bílých van", tedy vodotěsné konstrukce umístěné pod povrchem země. Využití betonu s obsahem ocelových vláken zde umožňuje lepší přenos sil při namáhání konstrukce. Základní nabídka skupiny Českomoravský beton obsahuje všechny běžné druhy betonů pro stavbu rodinného domu.

Suché a zavlhlé betony

Pod pojmem suchý a zavlhlý beton nabízíme hned několik produktů, všechny však spojuje suchá (S0) až zavlhlá (S2) konzistence, ve které je vyrábíme. Suché a zavlhlé betony vyrábíme podle norem ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 od pevnostní třídy C -/5 do C 30/37. Vzhledem k nedostatku záměsové vody jsou vyráběny pouze pro stupeň vlivu prostředí X0, tedy pro prostředí bez nebezpečí koroze nebo narušení betonu.

Mazaniny

Mazaniny vyrábíme v pevnostních třídách od MC 5 do MC 30. Výroba mazaniny podléhá normě TN ČB MC 01-2010. Mazaniny vyrábíme s obsahem cementu od 50 do 500 kg. Výroba mazaniny podléhá normě TN SVB ČR 02/2006. Výroba směsí stmelených cementem podléhá technické normě ČSN EN 14227-1 a jedná se o směsi kameniva s určeným oborem zrnitosti, cementu a vody. Směsi se vyrábí od pevnostní třídy C 1,5/2 do C 20/25 výhradně v zavlhlé konzistenci (S1, S2). Na stavbu jsou dopravovány sklápěcími vozy. Zhutnění směsi se provádí válcováním nebo pěchováním.

Skladba podlahy

Níže je uveden příklad skladby podlahy s podkladním betonem:

• Povrchová úprava (dle účelu místnosti / např. ker. dlažba do stěrky, lam.)
• Mrazuvzdorná keram. dlažba do flex. lepidla plnoplošně lepená
• Hydroizolace z asfalt. modif. pásů
• Betonová mazanina B15+plastifikátor
• Tepelná izolace z podlahového polystyrenu celoplošně (objemová hmotnost min.)

Zdivo základových konstrukcí

Zdivo základové z lomového kamene

Zdivo základové z lomového kamene plní funkci zdiva výplňového nebo rubového a slouží jako základ pro objekty vodního stavitelství, pod zdi a valy a má tvar klenby, pásů, prahů, věnců a ostruh, patek a bloků, zřizované v hloubce do 5 m, v prostoru zapaženém i nezapaženém, nebo se používá jako nelícované zdivo základových pásů nebo patek v rámci běžných stavebních prací. Obsahem standardu je očištění podkladu pro zdivo, přísun malty japonkou, přemístění truhlíku, zdění z lomového kamene včetně založení, zatření malty na poslední vrstvě, opatření proti prosakující vodě, u zdiva rubového jednostranné lícování v průběhu zdění, případné odstranění napadávky, nebo pro zdivo základových pásů nebo patek je obsahem standardu očištění podkladu pro zdivo, namaltování, vybrání, hrubé očištění a otlučení kamene, ukládání kamene s vynecháním prostupů všech druhů, vyklínování mezer uvnitř zdiva menšími kameny, vyplňování spár maltou, zatření malty na poslední vrstvě.

Zdivo základových konstrukcí z cihel

Zdivo základových konstrukcí z cihel je určeno pro přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží. Obsahem standardu je očištění podkladu pro zdivo, navlhčení podkladu, polití cihel vodou, přemístění truhlíku, rozměření a založení konstrukce, natažení a stočení šňůry, rozepsání jednotlivých řad na lať, rozprostření malty o tl. 1,5 cm pod lože cihel, ukládání cihel na vazbu, sekání cihel, vlhčení a zalití spár řídkou maltou, provážení hran a koutů svisle olovnicí, provážení výškových bodů a propsání, zhotovení a rozebrání pomocného lešení do výše 1,9 m, manipulace s materiálem.

Zdivo základové z bednících tvárnic

Zdivo z bednících tvárnic je určeno pro zdivo základové s použitím bednících tvárnic jako ztraceného bednění. Obsahem standardu je očištění podkladu pro zdivo, rozměření a založení konstrukce, natažení a stočení šňůry, rozepsání jednotlivých řad na lať, ukládání tvárnic na vazbu, sekání tvárnic, provážení hran a koutů svisle olovnicí, přísun a nahození betonové směsi do otvorů tvárnic, případně ruční zhutnění. Pod sloupy se doporučuje použít bednící tvárnice o rozměru 300 × 300 mm a pod zdí část bednící tvárnice o šířce 200 mm. K zalití bednících tvárnic je třeba použít beton C16/20.

I v případě výstavby jednoduché konstrukce je třeba dodržovat určité stavební zásady - nedostatky při stavbě se dříve či později projeví vznikem trhlin na stěnách plotových tvárnic. Zdicí a spárovací malta, min. Zemní práce je třeba provést za vhodných klimatických podmínek - když nemrzne nebo neprší a zemina není promočená. Základový pás je třeba vykopat v šířce min. 300 mm, u sloupů min. 400 × 400 mm do nezámrzné hloubky (min. 800 mm - záleží na klimatických podmínkách daného regionu). Základ je třeba vyhotovit minimálně z betonu třídy C16/20 a vyztužit jej ocelovou výztuží, aby byl dostatečně pevný. Při betonování základů je třeba ocelovou výztuž vkládat do betonu tak, aby vyčnívala nad základovou konstrukcí. V místech budoucích sloupků je třeba osadit ocelovou výztuž min. 2 × ∅ 12 mm, která bude po celé výšce sloupků. Plotové nadzákladové zdivo je třeba chránit před zemní vlhkostí, která do něj proniká vzlínavostí a je nejčastější příčinou jeho rychlého chátrání. Izolaci je třeba provádět za sucha, mimo mrazy, když zdivo základů není podchlazené a orosené. Jako izolační materiál slouží fólie z plastů, tekuté izolační nátěry nebo asfaltová lepenka a asfaltový nátěr (aplikují se po vyzrání betonu - po min. Základový pás se vykope o šířce min 300 mm, v místě sloupů min 400 × 400 mm do nezámrzné hloubky. Na základ se uloží bednící tvárnice. V místě uložení sloupu se do středu osadí výztuž (2 × ∅ 12 mm). Po vyzrání betonu se aplikuje tekutá hydroizolace. Potom se nanese hrubé maltové lůžko (malta s pevností M5). Vždy je třeba dodržovat tloušťku ložné a styčné spáry 7 až 10 mm. Sloupové tvárnice se osazují zároveň se zdicími prvky do hrubého maltového lůžka. Provlečou se přes ocelovou výztuž osazenou do základů. Po vyzdění první řady se osadí tvárnice druhé řady. Tvárnice se kladou na vazbu, k tomuto se účelu použije poloviční tvárnice (200 × 200 × 150 mm), kterou začneme druhou řadu. Sloupové tvárnice se zalévají po vyzdění každé druhé řady. Dutina se vyplní betonem třídy min C16/20 s kamenivem se zrnem do 12 mm. Za jeden den se doporučuje vyzdít max. Po vyzdění zdi se krycí desky osadí do stavebního lepidla. Spárovací malta se nanese i na styčnou plochu krycích desek, čímž se zjednoduší jejich spárování. Výšku sloupů a zdí nad 1 m je třeba řešit se statikem. Doporučená maximální výška zdi je 7 řad a krycí deska. Na sloupy se nedoporučuje zavěsit těžká vrata z kovové konstrukce. Vhodným řešením je vytvořit pro dvoukřídlou bránu samostatný ocelový sloup, který bude osazen vedle sloupu z betonových tvárnic. Otvory pro výztuž se nedoporučuje předvrtat do betonové základové konstrukce.

Montáž prefabrikovaných základových konstrukcí

Prefabrikované základové konstrukce jsou určeny pro přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží. Obsahem standardu je výškové a osové rozměření včetně vyznačení obrysů, rozprostření maltového lože, osazení dílce pomocí jeřábu, zajištění spár lištou, zmonolitnění spojů, odstranění lišt a jejich očištění, odepnutí háků, případně odstranění háků a závěsných ok upálením (uchopení svařovací kukly, nasazení elektrody, sklopení kukly, zapálení oblouku, odklopení kukly, odhození zbytku elektrody a očištění plochy, vytavení elektrody včetně manipulace s pracovními prostředky).

Zálivka kotevních otvorů

Zálivkou kotevních otvorů se vyplňuje zbývající prostor vzniklý po montáži kotvících prostředků do kotevních otvorů. Obsahem standardu je donesení vody, polití a vystříkání betonu a bednění, nahození betonové směsi do konstrukce, ruční hutnění, úprava povrchu zálivky dřevěným hladítkem.

Základy pod stroje a motorová zařízení domácností

Základy pod stroje nebo technologická zařízení jsou tvořeny soustavou betonových nebo železobetonových prvků pod terénem i nad ním, přenášejících na základovou spáru případně na stropní konstrukci budovy statické a dynamické účinky strojů, technologických zařízení, potrubí s pohybujícím se přepravovaným médiem atd. Obsahem standardu je očištění základové plochy, vyznačení obrysu a vynesení výšky konstrukce od daných bodů, výběr a řezání obedňovacího materiálu s potřebným přesunem v pracovním prostoru, vytvoření tvaru základu a polohové zajištění bednění, nátěr bednění přípravkem proti přilnavosti betonu, doprava betonové směs do bednění ručně nebo čerpadlem, hutnění ručně nebo vibrátorem, stažení povrchu latí a odbednění, pro základy pod zařízení domácností je obsahem standardu i provedení hladké cementové omítky, potěru a vynechání otvorů pro kotevní železa.

tags: #skladba #betonoveho #dvorce #konstrukce

Oblíbené příspěvky:

• Nadčasové dřevěné lamely pro interiér i exteriér
• Vlastnosti Egger Lamina
• Vliv vodního součinitele na vlastnosti betonu
• Využití ztraceného bednění o šířce 40 cm
• výhody keramické dlažby imitující dřevo