Vyberte stránku

Problematika bezbariérového užívání staveb a veřejných prostranství je v České republice regulována řadou právních předpisů a technických norem. Cílem těchto úprav je zajistit samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a to nejen pro trvale zdravotně postižené, ale i pro osoby s kočárky, seniory, těhotné ženy či dočasně postižené.

Legislativní rámec a standardy

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. e) je přístupnost je jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území a v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.

Ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která byla účinná od 18. listopadu 2009, přinesla nový pohled na problematiku bezbariérovosti. Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

V rámci působnosti Ministerstva pro místní rozvoj je prováděna metodická činnost zaměřená na problematiku bezbariérového užívání staveb. Příkladem je pravidelná rubrika „Bezbariérové užívání staveb“ ve Stavebně správní praxi, která je součástí časopisu Urbanismus a územní rozvoj, vydávaného Ústavem územního rozvoje v Brně.

Čtěte také: betonové povrchy na silnicích Karlovarska

Historický vývoj právní úpravy

  • Vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu.
  • Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
  • Následně Ministerstvo hospodářství vydalo vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
  • V roce 2001 byla vyhláška č. 174/1994 Sb. novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tato vyhláška doplnila požadavky pro zrakově postižené osoby.
  • V listopadu roku 2009 vstoupila v platnost vyhláška č. 398/2009 Sb., která zrušila a nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb.

Důležité změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. (zrušená, ale relevantní pro historický kontext):

  • Rozsah uplatnění vyhlášky byl rozšířen i na kontrolní prohlídky staveb.
  • U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců.
  • Zásadní změnou je nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Požadavek se od 101 a více celkového počtu stání zmírnil až na 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy při 501 a více stání.
  • Vyhláška jasně stanovuje přístup k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb.
  • Obdobně jako u stanovení počtu vyhrazených parkovacích stání vyhláška ve shromažďovacích prostorech detailně definuje minimální počty vyhrazených míst, které jsou daleko přísnější než ve vyhlášce č. 369/2001 Sb.
  • Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele, s ohledem na zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.
  • Stavby se přednostně vybavují výtahy. Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb.
  • Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak s parametry standardní sazby.

Obrubníky a možnosti jejich použití

Různé typy a tvary obrubníků, nájezdů či bezbariérových přechodových prvků jsou důležitou součástí dlážděných ploch, chodníků nebo vjezdů do garáží. Obrubníky vymezují a ohraničují dlážděnou plochu nebo pás dlažby tvořící chodník, cestu nebo nájezdový pruh. Kromě estetického vzhledu mají obrubníky i praktický význam. Zabraňují prorůstání trávy a zanášení nečistot na dlážděné plochy, usnadňují úklid vydlážděných prostranství a slouží jako přirozená a jasně viditelná hranice i při údržbě zeleně nebo při pohybu na cestách a chodnících. Také dlažbu stabilizují a zpevňují a představují důležitou oporu při případném pohybu dlaždic kvůli vlhku a mrazu. V každém případě je dobré obrubníky použít, i když nejsou nezbytné.

Praktické, stabilní a široce využitelné jsou především obrubníky a další ohraničující doplňky dlažeb vyrobené z betonu. Trvanlivé betonové výrobky lze kombinovat se zámkovou dlažbou i betonovými dlaždicemi, ale není důvod nepoužít je i s jinými materiály dlažeb včetně kamenů nebo třeba kolem štěrkových chodníků.

Jaký obrubník vybrat

  • Záhonový obrubník: Slouží k oddělení vegetace od chodníků. Například zahradní obrubníky značky Diton jsou k dostání v šesti barevných kombinacích a spojují se na pero a drážku. Rozměry se pohybují mezi 50 × 5 × 20 cm a 100 × 5 × 20 cm. Presbeton nabízí zahradní obrubníky v rozměrech 100 × 5 × 25 cm nebo 60 × 5 × 15 cm a v různých barvách (přírodní beton, černá, hnědá, karamelová, olivová) a s reliéfním povrchem.
  • Chodníkový obrubník: Je zpravidla o něco silnější než obrubník zahradní, může z terénu o něco výše vyčnívat a slouží především k ohraničení příjezdové cesty či k oddělení cesty od chodníku pro pěší. Lze je však použít i pro vymezení chodníků nebo k vyřešení převýšení na zahradách.
  • Rohové a obloukové obrubníky: Hodí se pro méně tradiční vymezování plochy kolem stromů nebo zahradních posezení.

Někteří výrobci, jako například Best, nabízejí obrubníky trvale impregnované proti znečištění a pro zvýšení odolnosti povrchu proti chemickým rozmrazovacím látkám.

Bezpečné nájezdy

Pro bezpečné najíždění autem, ale také pro pohodlné přemísťování sekačky, zahradního traktoru nebo třeba invalidního vozíku je praktické umístit mezi obrubníky i speciální nájezdové či bezbariérové díly. Best nabízí řadu Mono, v níž najdete různě tvarované přechodové i nájezdové obrubníky v levém nebo pravém provedení. Pro vjezd do garáže a bezbariérový přechod má v sortimentu příslušné výrobky i Diton, Presbeton a další výrobci.

Instalace obrubníků

Jak usadit obrubníky s betonem

  1. Příprava podloží: Volitelně se zhutňuje sypká zemina.
  2. Napnutí vytyčovací šňůry: Slouží k vyznačení průběhu obrubníků.
  3. Betonování obrubníků: Usadí se první obrubník a poklepe se na něj. Kontroluje se vyrovnání obrubníku.
  4. Osazení obrubníků: Usadí se další díly obrubníku a provede se konečné polohování.
  5. Stavba zadních podpěr: Zadní podpěry se přitlačí zednickou lžící.

Jak na obrubníky bez betonu (trávníkové obrubníky)

Výhodou je, že realizace je méně časově náročná a potřebujete méně materiálu.

Čtěte také: Tipy pro efektivní odstranění betonového povrchu

  1. Napněte vytyčovací šňůru, abyste vyznačili průběh dlažebních kostek.
  2. K odstranění trávníku použijte ořezávač okrajů trávníku nebo rýč.
  3. Vyhloubte okraj trávníku do hloubky cca 10 cm.
  4. Výkop vyplňte jemnou štěrkodrtí nebo pískem tak, aby byly obrubníky později v jedné rovině s trávníkem.
  5. Rovnoměrně rozprostřete podklad a zkontrolujte vyrovnání povrchu pomocí vodováhy.
  6. Nyní písek zhutněte a položte obrubník.
  7. Nakonec vyplňte zbývající výkop zeminou a vložte odstraněný okraj trávníku.

Pokládání obrubníků na svahu

Postupuje se podle návodu pro usazení obrubníků a zajistí se, že je základ dobře zhutněn. K obrubníkům se připevní stabilní opěry a po položení se obrubníky podepřou pomůckami, dokud beton zcela neztvrdne. V závislosti na typu svahu může být atraktivnější a lépe se s ním manipuluje, pokud se místo velkých tvárnic použijí menší dílce. S menšími obrubníky je také větší flexibilita pro zakřivené trasy nebo různé výšky.

Usazení obrubníků z přírodního kamene

Přírodní kámen dobře zapadá do designu zahrady a je odolný po dlouhá léta. Obrubníky z přírodního kamene jsou ve srovnání s betonovými bloky poněkud dražší. Použití vysokotlakého čističe může poškodit i přírodní kámen, protože povrch může být poškozen vysokým tlakem vody.

Bezbariérové řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

Základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany.

Pojem „bezbariérovost“ je mnohdy chápán jako úprava umožňující pohyb a manipulaci vozíčkáře. Jde o mylné chápání tohoto problému. Termín handicap není myšlen pouze pro těžké tělesné či smyslové postižení. Pojmem handicap je obecně myšlena ztráta nebo omezení příležitostí, ať už se jedná o zdravotně postižené, starší osoby, dočasně postižené vlivem úrazu, nebo o osoby s nadměrnými lidskými proporcemi. Proto je daleko výstižnější pracovat s pojmem „přístupné prostředí“, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého, bez rozdílu věku či zdravotního postižení.

Každé postižení má svá specifika. Pro osoby na invalidním vozíku návrh vychází z rozměrových parametrů samotného invalidního vozíku, ze sníženého horizontu pohledu a nižší dosahové vzdáleností. Naproti tomu pohyb nevidomého je závislý na hmatovém značení a trasování s identifikací nebezpečných či nepřístupných míst.

Čtěte také: Potřebujete ohlášení stavby pro pergolu nebo novou dlažbu?

Minimalizace výškových rozdílů a délkových mezer je nezbytná pro snadný pohyb osob s omezenou schopností pohybu. Při vytváření vnějšího prostředí je nutné vzít v úvahu stále se zvyšující počet elektrických vozíků, které oproti ručním vozíkům snižují schopnost překonat horizontální a vertikální proluky.

Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelně a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace. Pro bezpečný pohyb osob s úplnou i částečnou ztrátou sluchu jsou nutné vizuálně sdělené informace. Pro starší osoby nabývá na významu přístupnost a dosažení cíle pomocí chůze. Tato skupina není schopna ujít vzdálenost 350-450 m bez zastávky, což je nutné respektovat při návrhu bezbariérových pěších tras a vhodném umístění mobiliáře (lavičky).

Rozměrové parametry a manipulační prostory

Návrh optimálního prostředí pro pohybově postižené osoby vychází z prostorových nároků lidí pohybujících se na invalidním vozíku a z jeho rozměrových parametrů.

Parametr Hodnota
Minimální manévrovací plocha pro vozík (otočení o 180°) 1 500 x 1 200 mm
Optimální manévrovací plocha pro vozík (otočení o 360°) 1 500 x 1 500 mm
Dosahová vzdálenost (max.) od úrovně podlahy 1 200 mm
Minimální průchozí šířka pro osobu na vozíku 900 mm
Optimální šířka pro snadný provoz (vozík, hole, kočárek) 1 200 mm
Minimální pruh pro osobu se slepeckou holí (krátkodobé zúžení) 900 mm
Optimální pruh pro osobu se slepeckou holí 1 200 mm

Výškové umístění mobiliáře a jiných ovládaných prvků je odvozeno od možností čelního nebo bočního přístupu osoby na vozíku. Často opomíjeným faktem je dosahová vzdálenost, která je nejvýše 1 200 mm od úrovně podlahy. Děti na vozíku jsou zcela opomíjenou skupinou všech návrhů a realizací, vzhledem k jejich vzrůstu jsou dosahové vzdálenosti zcela odlišné než u dospělých osob.

Hmatové prvky pro zrakově postižené

Pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením musí mít prvky vnímatelné slepeckou holí a nášlapem zajištěny hmatový kontrast vůči okolí a správně materiálově řešeny. Výrobky pro vytvoření těchto prvků nelze na určených stavbách použít k jinému účelu.

Zvláště u komunikací pro pěší je nutno používat materiály, které jsou v souladu s Nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (Příloha č. 2, bod 12. betonová dlažba tl. 60 mm, dlažba z umělého kamene tl. 60 mm, plastické pásy pro signální, varovné a hmatné pásy, s vyztuženými výstupky pravidelného tvaru).

Jednou ze sledovaných vlastností těchto výrobků je tvarové řešení hmatné dlažby s reliéfním povrchem. Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm. Dlažební prvky rovinné, bez výstupků a reliéfu, lemující signální, vodicí, varovný a hmatný pás, obdélníkového nebo čtvercového tvaru (bez zkosené hrany, uložené se šířkou spár max. 3 mm). Maximální počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je 5 a na šířku 250 mm lemujícího pásu je 1. Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech 200 x 200 mm, 250 x 250 mm bez sražené hrany.

Bezbariérové trasy a orientace

Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. To znamená, že ne každý chodník bude na bezbariérové trase a respektovat ustanovení vyhlášky v platném rozsahu (např. svažité území a vytyčení nejkratší cesty).

Vodicí linie

Přirozenou vodicí linii tvoří zvýšený obrubník trávníku, stěny domu, zábradlí se soklem apod. Vodicí linie jsou nepostradatelné pro zrakově postižené a měly by být zřizovány po obou stranách chodníku, pokud nelze využít přirozené vodicí linie. V odůvodněných případech (přístup k objektu občanské vybavenosti) se zřizují krátké úseky umělých vodicích linií, např. před vstupy do budov. Umělé vodicí linie (reliéfní dlažba se dvěma podélnými drážkami, šíře 0,4 m) jsou vhodné pouze v pěších zónách.

Přechody a obrubníky

V místech, kde je nutné překonat výškový rozdíl (např. přejetí z chodníku na vozovku), se zřizuje sklopený obrubník. Přitom je nutné zachovat rovinný charakter ploch chodníku a v ideálním případě se zde nezřizují žádné hmatové úpravy, aby nedocházelo ke kolizi s vodicí linií pro zrakově postižené.

Ve vyjmenovaných případech (přecházení) se zřizuje varovný pás. Varovný pás musí být z téhož materiálu jako signální pás a musí být vizuálně kontrastní s okolní dlažbou. Při šířce chodníku menší než 4 m, jsou akustické prvky u signálních pásů vůči sobě blokovány uživatelem. Odsazení signálního pásu je konstantní, 0,3 m.

Pokud je ve vozovce zřizován ochranný ostrůvek, je nutné, aby byly hmatové úpravy vytyčovány jako celek. Důležitá je návaznost signálního pásu na dlažbu ostrůvku a vozovkou. Svislý obrubník mezi chodníkem a vozovkou je min. 0,08 m. Obrubník musí být z betonu nebo lepeného přímo na živičný povrch.

Příklady bezbariérových úprav

  • Vjezd do obytné zóny je přejízdným chodníkem.
  • Výjezd z pěší zóny je veden do vozovky.
  • Na zastávkách veřejné dopravy je nutné vyznačit místo nástupu do vozidla a zajistit přirozené vodicí linie (např. stěny domu, zábradlí se zarážkou pro slepeckou hůl). Přístřešky musí být řešeny tak, aby tomuto pohybu nepřekážely.
  • Prostorové požadavky pro snadný pohyb jednotlivých skupin tělesně postižených:
    • Minimální průchozí šířka 900 mm pro osobu na vozíku je identická také pro osoby chodící o holích, pomocí chodítka nebo pro osoby s dětským kočárkem. Pro snadný provoz je optimální šířka 1 200 mm.
    • Nevidomý pro samostatný pohyb získává základní poznatky hmatem prostřednictvím bílé slepecké hole a nášlapem. Pro osobu chodící se slepeckou holí je potřebný pruh při krátkodobém zúžení nejméně 900 mm, optimálně 1 200 mm.

Případová studie: Centrum sociálních služeb Vysoké Mýto

V Centru sociálních služeb ve Vysokém Mýtě (třípatrová budova s modrožlutými balkóny) byly zjištěny dílčí nedostatky v bezbariérových úpravách. Přestože zvonky jsou umístěny, jejich funkčnost pro osoby na vozíku by mohla být problematická, pokud nejsou odsazeny od rohu závětří. Stejně tak je třeba dbát na dosahovou vzdálenost ovládacích prvků, která by neměla přesáhnout 1 200 mm od úrovně podlahy. Tyto detaily jsou klíčové pro zajištění plné přístupnosti.

Trasa pro zrakově postižené z nádraží Vysoké Mýto do Centra sociálních služeb

Cílem této trasy je umožnit samostatnou chůzi s bílou holí nebo projít s vidícím průvodcem. Instruktor prostorové orientace a samostatného pohybu z TyfloCentra Pardubice může trasu naučit.

Z autobusové zastávky "Vysoké Mýto, nádraží"

Po vystoupení z autobusu na zastávce číslo 6 vás vodicí linie dovede na okraj zvýšeného ostrůvku. Pokračujete podél vodicí linie ze zastávky číslo 1, která je tvořena obrubníkem s trávníkem. Po přibližně 8 metrech obrubník končí a následují budovy a ploty. Cestou minete dva výklenky, v kterých parkují auta (první před policejní stanicí). Po 120 metrech minete druhý výklenek a následuje odbočka do ulice Prokopa Velikého. Ulici Prokopa Velikého přejdete v přímém směru. Po levé ruce budete mít přechod přes ulici Jiráskova, který je přerušený ostrůvkem bezpečí a budete přecházet i koleje. Cesta pokračuje po protějším chodníku. Po přibližně 165 metrech bude po levé ruce ulice U Staré zastávky. Po dalším úseku přejdete vjezd do ulice Prokopa Velikého. Po levé ruce blok budov s Café a restaurací Družba. Na konci ulice Větrná se nachází přechod přes ulici Prokopa Velikého, zvýrazněný reliéfní dlažbou. Zde odbočíte doleva a držíte se levé strany chodníku, který vede do zeleně k Centru sociálních služeb.

Z vlakového nádraží Vysoké Mýto

Po vystoupení z vlaku jdete po nástupišti doprava podél vodicí linie. Na konci se nástupiště snižuje. Po 14 metrech přejdete přes silnici ulice Gen. Závady, která vede kolmo k železniční trati. Následuje mírně zvýšený obrubník nepravidelné šířky, který končí hranou a níže položeným trávníkem. Zde odbočíte doleva podél plotu, který bude na pravé straně. Trasa pokračuje rovně na konec posledního plotu celkové délky cca 60 m. Poté se stočíte v pravém úhlu vlevo do ulice Rašínova. Po přejití v přímém směru se nachází snížený obrubník chodníku. Budova Centra sociálních služeb je třípatrová s modrožlutými balkony. Objekt objedete, tzn. za objektem zahnete doprava do ulice Plk. B. a odbočte doprava na parkoviště Centra sociálních služeb.

Poznámky k orientaci v Centru sociálních služeb

Pro vstup do budovy je nutné vyhledat důležitý záchytný bod - plot, který vede k další zdi. Vchod do budovy je vzdálen cca 8 m a je otevřen dle otevírací doby budovy. Na konci navazuje vodicí linie směrem vpravo, která je dlouhá 6 m a poté se láme vlevo.

tags: #prujezd #do #dvora #vodici #obrubniky

Oblíbené příspěvky: