Stále častěji slýcháme, jak málo je vody, že je období sucha a je potřeba šetřit vodou pitnou. V současné době je vyhlášen a probíhá příjem žádosti o dotaci z programu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Dešťovka, kde můžete dosáhnout až na 50 % výše nákladů na pořízení systému pro využívání dešťových vod v domácnosti. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace?
Pokud plánujete rekonstrukci nebo výstavbu rodinného domu, můžete právě při této příležitosti vhodnou metodou řešit i hospodaření se srážkovou vodou. Domácnost tak může ušetřit až 50 % spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Takové hospodaření s dešťovou vodou není jen ekologické, ale i finančně velmi výhodné řešení. V tomto ohledu představuje srážková voda levný a dostupný zdroj především jako voda provozní.
Využití dešťové vody v domácnosti
Dešťovou vodu můžeme v domácnosti využívat pro splachování WC, praní prádla, topný okruh, mytí auta, úklid, i k plnění bazénů po desinfekci, ale i k jiným účelům, pro které je užitková voda dostačující. Dešťová vody je měkká a k řadě činností vhodnější než voda pitná (např. k zalévání, praní atd.). K praní je dešťová voda ostatně velmi vhodná, je totiž měkká a prací prostředek se v ní dobře rozpouští a špína se z prádla lépe uvolňuje. Když ji použijete k zalévání květin v bytě, které jsou zvyklé na vodu z kohoutku, uvidíte, jak budou za pár dní vypadat lépe.
Je známo, že průměrná denní spotřeba pitné vody na jednoho obyvatele činní cca 100 litrů. Přitom je patrné, že téměř 50 % z tohoto množství vody nemusí (s ohledem na účel jejího využití) nutně tvořit vodu pitnou. V porovnání s povrchovými vodami má srážková voda dobrou kvalitu, při její další minimální úpravě (filtrace) lze dosáhnout velkých úspor v domácnosti.
Akumulace a systémy pro využívání dešťové vody
Na začátek si musíme vhodně vybrat akumulační nádrž. Volit můžeme z nadzemní sezónní nádrže, ale mohou být i nádrže podzemní. Pro zalévání postačí umístit sud pod okap a zajistit z něj přepad do kanálku, který přebytečnou vodu odvede. Pokud se rozhodneme dešťovou vodu využívat v domácnosti, můžeme ji shromažďovat a uchovávat v nádržích z různých tvarů, velikosti a materiálů (ocelové, betonové, sklolaminátové či plastové - hlavně polyethylenové).
Čtěte také: Beton: cement, písek, voda
Plastové nádrže jsou velice oblíbené vzhledem ke své nízké váze a tedy snadné manipulaci. Instalace takové nádrže není náročná, údržba a kontrola je výrazně jednodušší než u jiných materiálů. Mnohem širší využití nabídne dešťová voda, kterou zachytíte do podzemí nádrže. Dešťová voda je zde ve tmě a při nízké teplotě a proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Tyto jsou vhodné především pro využití dešťové vody v domě. Umisťují se do nezámrzné hloubky a je tedy možné je využívat po celý rok. Důležité je při výběru dobře zvolit potřebnou velikost. S návrhem velikosti Vám pomůže buď výrobce nádrží, nebo projektant. Velikost sběrné nádoby je dobré odvodit od úhrnu srážek v nejdeštivějším měsíci v dané lokalitě a podle plochy pozemku či střechy, ze které vodu sbíráte. K výpočtu je dobré přidat předpokládanou spotřebu podle počtu osob v domácnosti.
Systém pro využívání dešťové vody v domácnosti se nejčastěji skládá z těchto zařízení - filtry (lapač listí v okapovém žlabu, nátokový filtr), akumulační nádrž, plovací sací soupravy, sifon na přepad, čerpadla či zařízení na čerpání vody (ponorná čerpadla nebo domácí vodárny), řídící jednotky, hladinový senzor, potrubí a tvarovky na uklidnění přítoku. Podzemní nádrž musí mít bezpečnostní přepad, který je napojený na vsakovací zařízení. Vsakovací zařízení je v takovém případě řešeno pomocí vsakovacích tunelů, bloků atd. Slouží k odvádění nadbytku vody z nádrže a pomalému vsakování do pozemku.
Když se rozhodneme si nádrž pořídit, je nutné vykopat jámu, do které se zásobník umístí, a instalovat speciální rozvod vody k pračce a záchodu. Je proto dobré, když rozhodnutí pořídit si zásobník na dešťovou vodu padne před tím, než začnete stavět, nebo když se rozhodnete provést na stávajícím domě nějaké stavební úpravy (rekonstruovat). Důležité je dodržet oddělení rozvodů pitné a dešťové vody, nesmí být smíseny, a to ani ve společné výtokové armatuře. Je to hygienický požadavek ochrany vodovodního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717.
Musíte mít oddělený rozvod vody na pitnou a užitkovou. Někdy se tomu říká dvojí rozvod. Dešťová voda je vedená stejně jako voda pitná. Standardní vodovodní trubky, kohouty, tlakoměry a jednoduché mechanické filtry. Nákladnost takového zařízení bude záviset na vzdálenosti, kterou dešťovou vodu potřebujeme vést. Je tedy výhodnější, umístit nádrž blízko domu.
K čerpání vody lze využít jednoduché vodní čerpadlo (ponorné, kalové), výkon je třeba spočítat podle požadovaného tlaku vody v místě odběru s přihlédnutím na délku a kroucení vodovodního řádu. V současnosti existuje řada firem, které vyrábějí příslušenství k využívání dešťových vod. Zařízení je možné koupit i jako komplet. Vybírat můžeme z široké nabídky akumulačních nádrží, filtračních zařízení, čerpadel a řídících jednotek.
Čtěte také: Recepty na beton
Dešťová voda a stavebnictví
Nekonečným zdrojem užitkové vody je dešťová voda. Její výhodou je, že nezdražuje a popularitu si udržuje jak u chalupářů, tak novostaveb. Nicméně rostoucímu zájmu o využití dešťovky také výrazně pomohla novela vodního zákona. Na druhou stranu žijeme v časech, kdy se mění objem a intenzita dešťů. Prší čím dál méně často, zato vydatněji. Pořízení více sudů na vodu je levnější alternativou k instalaci podzemní nádrže. Stačí jen dopravit na pozemek nádobu a jednoduše ji postavit pod okap.
V případě, že spotřebujete více dešťové vody, můžete jednotlivé sudy vzájemně propojit do kaskády a zvýšit tak celkovou kapacitu zásobníku. Sudy na dešťovku jsou dostupné v různých objemech, tvarech, barvách i dekorech. Vyrábějí se ze zdravotně nezávadného plastu. Dešťovou vodu schraňuje a konzervuje, proto je tato nádoba vhodná pro zalévání nebo splachování. Má funkci retence, tedy česky řečeno pozdržení. Smyslem nádrže tedy není akumulovat konkrétní objem dešťové vody pro další využití, ale pouze zpomalit nátok do dešťové kanalizace, vodního toku či vsaku. Je to potřebný článek tehdy, když se potřebujete dešťové vody zbavit.
Nadzemní přenosné systémy jsou možná cenově příznivější, nicméně se většinou nedají automatizovat. Do pravoúhlých částí zahrad jsou nejvhodnější kývavé postřikovače, protože vodu stříkají na obdélníkovou plochu. Nejde jen o designový prvek, využít se dá zahradní jezírko hned několikrát - jako pítko pro zvěř nebo jako zachycení dešťové vody. Doporučujeme ho vybudovat v polostínu, aby tak nedocházelo k jeho zbytečnému odpařování vody. Život na zahradě je i díky vodě. Nemusí přitom jít rovnou o bazén, ale i taková malá vodní plocha, fontánka s kolující vodou dokážou zázraky. Výhodou je, že na splachování dešťovou vodou se poskytují dotace, a tak celé řešení můžete pořídit výrazně levněji, než se může na první pohled zdát. Nejběžnějším způsobem, jak využít dešťovou vodu, je zalévání zahrady. Je to snadné - dešťovku zachytíte na střeše nebo na dalších plochách objektů, a následně je voda svedena do podzemní nádrže, kde čeká na své využití. Důležité je se hlavně zaměřit na správnou velikost nádrže na vodu. Proto vám i z vlastní zkušenosti doporučuji zakoupit větší nádrž.
Další variantou, jak využít dešťovou vodu, je kombinace se šedou vodou. Jedná se o vodu, která se využívá při koupeli nebo osobní hygieně. Kromě využití dešťové vody tak můžete přidat i recyklaci šedých vod. Nevýhodou je, že se nedá spolehnout na jednu nádrž - musíte mít dvě. Jednu na šedou vodu a druhou na dešťovku. Dešťovou vodu lze využít i pro sprchování a praní prádla. Na druhou stranu je i tato voda k tomu vhodná, protože je měkčí než klasická pitná voda z řádu a nehrozí tak zanesení vodním kamenem.
Vliv dešťové vody na beton a maltu
Donedávna byla dešťová voda pro mnoho lidí jen zbytečným odpadem - dnes, v době neustálých změn klimatu a zvýšeného povědomí o životním prostředí, se využívá mnoha způsoby. Není divu, protože sběr dešťové vody je velmi dobrý zvyk s mnoha výhodami. Zajímá vás, k čemu můžete dešťovou vodu využít? Dešťová voda není vhodná k pití kvůli obsahu plynů a kyselému pH.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Praní prádla - pokud je dešťová voda správně skladována, lze ji použít na praní prádla v domácnosti. Neobsahuje vápník, takže nepoškozuje součásti pračky. Zemědělské práce - používá se v zemědělství, kde je potřeba vody velmi vysoká. Kromě toho, že je zachytávání dešťové vody šetrné k životnímu prostředí a zodpovědné řešení klimatických změn a pravidelného nedostatku vody, má také finanční výhody. Aby bylo možné volně hospodařit s dešťovou vodou, je nutné investovat do speciální nádrže. Ta může být vyrobena z plastu nebo betonu. Různé modely se liší jak kapacitou, tak instalací. Lze rozlišovat mezi nadzemními a podzemními nádržemi. Ty druhé se nejčastěji používají na farmách nebo ve firmách, zatímco soukromé osoby obvykle volí nadzemní nádrže.
Klimatické změny každoročně způsobují pokles množství srážek, který vede k častěji se opakujícím obdobím sucha. Ve společnosti se do popředí dostávají stále více otázky omezení zdrojů vody. Jako prospěšná náhrada vodních zdrojů se jeví využití dešťové vody. Stavebnictví, splachování či zalévání zahrady jsou činností, kde můžeme efektivně využít dešťovou vodu. Na trhu existuje několik druhů nádrží na dešťovou vodu. Mezi nejkvalitnější patří betonové nádrže. Betonová nádrž, ve srovnání s plastovou, je kvalitnější, trvanlivější, pevnější.
Kvalita dešťové vody
Dešťová voda je ve svém „vzniku“ považována za vodu destilovanou, jelikož k jejímu vzniku dochází odpařováním vody v troposféře a proto v ní nenajdeme žádné jiné rozpuštěné látky. Nicméně právě průchodem atmosférou dochází ke kontaktu s různými chemickými látkami. Kvalita této vody je v tomto prostředí zřetelně ovlivněna znečištěním vzduchu.
Znečištění již zachycené dešťové vody je trojího původu. Hodně známé je znečištění kyselinotvornými látky, ke kterým patří kyselina sírová, dusičná, chlorovodíková. Pocházejí převážně z průmyslových zdrojů znečištění, převažují nad zásaditými látkami (uhličitan vápenatý a hořečnatý, amoniakální dusík), pocházejícími především z přirozeného prostředí. Přesto k tomu „nejvýznamnějšímu“ znečištění patří rozpuštěné a nerozpuštěné látky v atmosférických srážkách, znečištění, které se během bezdeštného období nahromadí na povrchu území a během dešťové události je odváděno s dešťovou vodou, a znečištění, které vzniká při kontaktu dešťové vody s materiály na povrchu území.
Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Téměř veškeré látkové znečištění, které se vyskytuje v dešťovém odtoku, vykazuje na začátku odtoku vyšší koncentrace než v jeho dalším průběhu. Když začne pršet, jsou vyplavována atmosférická znečištění a lehčí částice na zkrápěném povrchu. Znečišťující látky v atmosféře jsou jednou z příčin znečištění dešťového odtoku, především ve velkých městech a v průmyslových oblastech.
Dešťová voda není tedy čistý kondenzát, odráží jak přirozené pozadí zemského povrchu (mořské soli, erozi půdy), tak i znečištění lidskou činností, především kouřovými plyny a dopravou. Látky obsažené v atmosféře mohou být přenášeny na velké vzdálenosti. V dešťové vodě se tak projevují jak vlivy ze vzdálených oblastí, tak i lokální znečištění. Znečištění dešťové vody může být způsobeno také sloučeninami chloru, které vznikají ze spalování umělých hmot s obsahem PVC, zejména v městských a průmyslových spalovnách. Zdrojem zásaditých látek je jednak zemědělství (v hnojivech) a přirozené pozadí (uhličitany).
K znečištění dešťové vody může dojít i odtokem ze střechy, která obsahuje vysoký podíl rozpuštěných kysličníků (CO2 a SO2) a proměnlivý podíl organických látek, jako jsou pyly, klacíky, listí, ptačí trus, prach a choroboplodné zárodky. Podle dosavadních zkušeností je ale toto choroboplodné zatížení vody tak nepatrné, že při zodpovědném zacházení s dešťovou vodou nemůže dojít k ohrožení zdraví. Kvalita vody závisí také na druhu povrchu, ze kterého stéká. Tím, že přichází do kontaktu se střešní krytinou, odpadními troubami, filtry apod. je tato voda znečištěna.
Opotřebováním stavebních částí budov vlivem vody, slunce, mrazu a deště se uvolňují částečky krytiny střech, cihel, betonu, kovů, barev, asfaltu, skla apod. Tyto částice tvoří značnou část znečištění v dešťovém odtoku. Rozsah znečištění závisí na stavu objektu a použitém materiálu. Z některých druhů střešních krytin, jako jsou eternit nebo lepenka, se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky, proto je jistější dát přednost jiným materiálům.
Závlaha zahrady dešťovou vodou
Voda je zapotřebí v každé zahradě. Vysoké nároky na závlahu mají především okrasné trávníky. Během horkého léta budete každý týden potřebovat k dostatečné závlaze jednoho metru čtverečního trávníku 25 až 40 litrů vody. Další stovky litrů vody ročně vyžadují zeleninové záhony, bylinky, okrasné květiny, keře a ovocné stromy. Čím větší zahradu máte, tím více vody spotřebujete. K zalévání zahrad je ideální dešťová voda. Je zadarmo, neobsahuje chlor, nezasoluje půdu a její využití je navíc ekologické.
Pokud chcete mít na zahradě dostatečnou zásobu dešťové vody pro zalévání záhonů, snažte se jí co nejvíce zachytit během vydatných dešťů. Dešťovou vodu můžete sbírat do podzemní nádrže i nadzemních sudů ze střechy domu, zahradního domku, skleníku a dalších staveb na pozemku. U trvale obývaných objektů jsou využívány především podzemní akumulační nádrže na dešťovku. Podzemní nádrže na dešťovou vodu mohou být vyrobeny z plastu, betonu i sklolaminátu. Podzemní nádrže jsou k dispozici v různých objemech, rozměrech i tvarech. Konstrukčně mohou být řešeny buď jako samonosné nádrže (pozn. po usazení do země je stačí pouze obsypat zeminou), nebo určené k obetonování.
Levnější alternativou k instalaci podzemní nádrže je pořízení jednoho nebo více sudů na vodu. Ty stačí pouze dopravit na pozemek a jednoduše postavit pod okap. Sudy na dešťovou vodu jsou dostupné v různých objemech, tvarech, barvách i dekorech. Sudy jsou vyrobeny ze zdravotně nezávadného plastu (pozn. z polypropylenu). Ke snadnému čerpání vody do konve a ostatních nádob jsou některé typy sudů vybaveny praktickým výpustným kohoutem.
Legislativa a dotace
Nové nastavení dotací programu Nová zelená úsporám od října 2021 obsahuje Podoblast D.3 - DEŠŤOVKA. Dotuje se využití dešťové vody na zálivku, zálivku + splachování WC, využití šedé vody a šedá voda+ (Systém se dvěma akumulačními nádržemi pro využití vyčištěné a dočištěné odpadní vody a pro dešťové vody jako vody užitkové a případně pro zálivku.)
Pojem srážkové vody dle Zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 1 odst. 3) zahrnuje rovněž povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod dopadajících na pozemky a je tedy širší než pojem srážkové vody dle Vodního zákona (§ 5 odst. 3), kde se jedná jen o srážkové vody ze staveb.
Dešťovou vodu lze vsakovat nebo akumulovat pro další použití mimo budovu (zálivka) nebo po úpravě ji používat v budově (např. pro splachování), kde musí být zcela oddělena od rozvodu pitné vody. Dříve běžně využívané odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací je dnes využíváno jen v případě, že vsak ani akumulace není možná. Vyřešení nakládání se srážkovou vodou je podmínkou pro vydání stavebního povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení nebo rozhodnutí o povolení změn stavby a změn užívání a kolaudačního souhlasu.
tags: #destova #voda #do #betonu