Priessnitzův zábal, označovaný také jako obklad, je starý osvědčený lék a metoda domácí přírodní léčby, která pomáhá zmírnit bolest a podporuje regeneraci. Tento lidový recept se používá k léčbě širokého spektra potíží, jako jsou namožené klouby, svaly a vazy, poraněné podkoží, bolesti v krku, suchý kašel, horečka, zánět průdušek, angína, laryngitida, faryngitida a některé další onemocnění či příznaky. Terapie stimuluje prokrvení a urychluje metabolismus v místě, kde je zábal aplikován, což vede k rozšíření cév, úlevě od bolesti a zánětu. Díky tomu se mohou zrychlit některé hojivé procesy, takže se lze snáze zbavit pociťovaných obtíží. Zároveň patří mezi jeho velké výhody i dobrá snášenlivost a minimální invazivnost.
Jak správně provést Priessnitzův zábal?
Na Priessnitzově zábalu není nic složitého a zvládne ho doma udělat prakticky každý. Správné provedení zábalu je klíčové pro jeho efektivitu. Zde jsou základní kroky:
1. Příprava látky a namočení do studené vody
Než se vrhnete na máčení prostěradla či jiného textilu, zvolte tak velký kus textilu, aby zakryl či omotal část těla, kterou chcete léčit. Jako materiál na zábal se osvědčily například tradiční látkové pleny nebo bavlněná utěrka. Použít můžete i kapesník, který ale bude dostatečně velký na to, aby obtočil celý obvod krku. Látku namočte do studené vody, ideálně z kohoutku. U dospělých může být teplota vody velmi nízká, tj. 8 až 12 °C. Pro děti se doporučuje 22 stupňů, ale rozhodně ne méně. Pamatujte však, že příliš silný chlad může být kontraproduktivní, zvláště pokud je pokožka citlivá.
2. Přiložení namočené látky na postižené místo a vrstvení
Po namočení a vyždímání utěrky ji opatrně přiložte přímo na pokožku, aniž by byla příliš těsná nebo volná. Mokrou látku zajistěte po celém obvodu igelitem nebo jiným neprodyšným materiálem, aby se mohlo místo zapařit. Historicky Vincenz Priessnitz používal voskovanou látku, která nepropustila vodu do svrchní zahřívací vrstvy, ale byla prodyšná a efektivní. Moderní odborníci ale varují, že igelit není ideální, protože může způsobit zapaření kůže. Správně by podle nich měl být zábal tvořen prodyšnou látkou. Dnes existují také komerčně dostupné zábaly, jejichž použití je velmi jednoduché.
3. Zajištění zábalu suchým šátkem nebo ručníkem
Posledním krokem je zajištění zábalu suchým šátkem nebo ručníkem, logicky opět kolem celého krku. Znovu omotejte látkou, ale silnější, která bude místo zahřívat. Nejlépe se hodí ručník, pléd nebo tenká deka. Tento krok je důležitý, protože šátek udrží teplo na vnější straně, čímž vytváří kontrast mezi teplým a studeným prostředím. Právě takový kontrast stimuluje cirkulaci krve, což napomáhá k rychlejší regeneraci a zmírnění bolesti. Zábal uvažte dostatečně pevně, aby zůstal na svém místě, ale zároveň ne příliš těsně, abyste si nebránili v dýchání nebo pohybu. Zábal upevněte podle možností. Hodí se spínací špendlík, ale pozor na poranění.
Čtěte také: Úleva od bolesti břicha s Priessnitzovým zábalem
Doba působení: Tento zábal nechejte působit zhruba dvě hodiny. Po tomto časovém intervalu by se měl obklad sundat. Jeho opětovné přiložení je pak možné za další 3-4 hodiny. Takto je možné postupovat až do chvíle, kdy dojde k ústupu vašich potíží.
Jak funguje Priessnitzův zábal?
Je to docela prosté. Priessnitzův zábal je starý osvědčený lék, který využívá kombinaci studené vlhkosti a tepla. Studená a teplá fáze vybudí cévy ke stažení a následně roztažení. Tím se prokrví tkáně a zajistí rychlejší hojení. Tato terapie stimuluje prokrvení a urychluje metabolismus v místě, kde je zábal aplikován, což vede k rozšíření cév, úlevě od bolesti a zánětu.
Indikace a kontraindikace
Priessnitzův zábal funguje výborně na bolest v krku, kašel a nachlazení. Dlouhými léty osvědčený přírodní postup, který vede k lokálnímu prokrvení a tím ke zrychlení hojení, se používá při angíně, vysoké horečce, při suchém dráždivém kašli, při revmatických bolestech kloubů atd. Zábaly by se neměly používat při otevřených ranách, ale ani pokud je pacient nemocný se srdcem, trpí lupénkou, ekzémy či epilepsií. Teplota a trvání se upravuje podle síly, či naopak slabosti nemocného.
Vincenz Priessnitz: Zakladatel vodoléčby
Priessnitzův zábal je pojmenován po Vincenzu Priessnitzovi, zakladateli přírodní léčby a vodoléčby, který žil v 19. století. Vincenz Priessnitz se narodil 4. října 1799 na horské samotě v Gräfenberku u Frývaldova (dnes Lázně Jeseník) jako nejmladší ze šesti dětí chudého chalupníka. Malý Vincenz do školy chodil málo, ale měl velký pozorovací talent a vnímal okolní přírodu. V dětství byl zasažen oslepnutím otce, brzy se musel začít starat o celé hospodářství.
Životní příběh a uzdravení
Legenda praví, že pozoroval zraněnou srnu, která si chodila lehat do studánky a poté se uzdravila, a také si chodívala do lesní studánky vymývat zraněnou nohu tak dlouho, dokud si ji docela nevyhojila. Faktem ale je, že v mládí utrpěl těžký úraz zlomeniny žeber a pohmoždění vnitřností, když se dostal pod kola koňského povozu naloženého obilím. Ranhojič mu nedokázal pomoct a pokládal jeho stav za nevyléčitelný, a tak se Priessnitz začal léčit sám. Přikládal si na zraněná místa studené obklady a tímto způsobem se nakonec vyléčil. Zpráva o zázračném uzdravení mladého muže se rychle rozšířila.
Čtěte také: Tradiční léčba bronchitidy
Vznik prvních vodoléčebných lázní
Vincenz Priessnitz byl fascinován vodními procedurami a jejich léčivými účinky o to více, že se sám pomocí pramenité vody coby mladík vyléčil z úrazu, který byl považován za potenciálně smrtelný. Již jako třiadvacetiletý si založil ve svém rodném domě v Gräfenbergu jakousi ordinaci s neckami, která se stala prvním vodoléčebným „ústavem“ na světě. Svůj rodný dům nechal přestavět na zděnou budovu s patrem, v přízemí umístil jedny necky - tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě. V kraji se Priessnitzovi začalo říkat Vodní nebo také Houbový doktor. Léčebný význam vody byl znám již ve starém Římě a Egyptě.
Priessnitzovy léčebné metody
Ve své době pracoval s metodami, které zahrnovaly různé formy vodní terapie, jako jsou koupele, studené obklady, sauny a další způsoby využívání vody pro podporu zdraví. Priessnitz sám intenzivně zkoumal vliv vody na lidské tělo a používal ji při léčbě různých nemocí. K dalším způsobům léčby patřilo pití vody, vydatná strava, pobyt na čerstvém vzduchu či procházky ranní rosou bosýma nohama. Další novou léčebnou metodou byla potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Priessnitz neváhal své pacienty přimět v rámci léčby i ke štípání dříví. Z dnešního pohledu se vlastně otužovali.
| Prvek Priessnitzovy léčby | Popis |
|---|---|
| Vodní terapie | Studené koupele, sprchování studenou vodou, mokré zapařovací obklady (Priessnitzův zábal) |
| Pobyt na čerstvém vzduchu | Procházky, pohyb v přírodě, práce venku (např. štípání dříví) |
| Životospráva | Pravidelná strava, pití vody, dostatečný spánek |
| Relaxace | Odpoutání se od všedních starostí |
Uznání a odkaz
Okolní lékaře ale Priessnitzovy úspěchy dráždily a nařkli ho ze šarlatánství a nevědeckého způsobu léčení. Po letech sporů nakonec Priessnitz roku 1838 dostal oficiální povolení od císařské komise k provozování lázní. K lázeňské klientele patřila šlechta z celé Evropy i významné osobnosti kultury a politiky. V lázních pobýval pruský král Vilém nebo první žena-lékařka na světě Elisabeth Blackwellová. Priessnitzovy léčebné metody studovalo 120 lékařů z celé Evropy, aby pak doma založili vodoléčebné lázně. Vincenz Priessnitz měl se svou ženou Sofií pět dcer a vytoužený syn a dědic se narodil až pár let před koncem Priessnitzova života. Vodní doktor, jak se také Priessnitzovi říká, zažil uznání už za svého života. Podařilo se mu vybudovat lázně, kam přijížděli lidé z Evropy i zámoří. Pod vedením psychiatra Josefa Reinholda se pak z Lázní Jeseník stalo světoznámé neurologické středisko, kde se začaly léčit neurózy všeho druhu. Po druhé světové válce byla léčba zaměřena též na neuropsychiatrická onemocnění, ale i na nemoci cest dýchacích či odstraňování následků otrav těžkými kovy. Po roce 1989 byly lázně zprivatizovány v Priessnitzovy léčebné lázně a. s., které dnes nabízejí procedury zaměřené mj. na nemoci oběhového či dýchacího ústrojí, nemoci kožní a ženské či poruchy duševní.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
tags: #priessnitzuv #obklad #wikipedia