Vyberte stránku

Okapy jsou neustále vystaveny všem rozmarům počasí. Postupně se tak mohou objevit trhliny nebo díry. Nejpozději v tu chvíli je čas na utěsnění okapu, aby nedošlo k drahým následným škodám. Většinu drobných netěsností lze naštěstí bez větších problémů opravit. Oprava děravého okapu může znamenat víc, než se zdá na první pohled. Voda, listí a nečistoty mohou vašim okapům způsobit problémy. Když k tomu dojde, nejlepší je přesně identifikovat problém, připravit si nástroje a lepidlo a pustit se do práce.

Předcházení škodám na okapu

Abyste předešli poškození okapu, měli byste ho pravidelně čistit. Částice nečistot mohou poškodit okap zevnitř a navíc brání odtékání dešťové vody. Většinou nestačí pouze odstraňovat listí smetáčkem. Při silném dešti se ze střešních tašek smývá jemný prášek, který se hromadí v okapu. Kromě toho na žlab často sedají ptáci a zanechávají na něm trus, který má žíravý účinek. Jaro je období, kdy se vyplatí provést kontrolu okapů. Žlaby namáhané listím, nízkými teplotami, mrazem a tlakem sněhu mohly během podzimní/zimní sezóny utrpět různé druhy poškození. Vyplatí se také chránit okapový žlab před listím, malými živočichy nebo větvemi. K tomu jsou k dispozici speciální zachytávací systémy, které zabraňují ucpání okapových žlabů nebo okapových svodů. Okapy vyžadují pravidelnou a systematickou kontrolu a také údržbu, včetně oprav všech závad, které se mohou objevit.

Příprava okapu před utěsněním

Do utěsnění okapu se pusťte v den, kdy je sucho. Než ale začnete, měli byste provést některé přípravné práce. K nim patří:

  • Odstranění listí, větví, mechu a otěru ze střešních tašek ze žlabu.
  • Vyčištění místa kolem poškození mýdlovou vodou.
  • Důkladné odstranění zbytků trusu.
  • Nechte okap dobře vyschnout.
  • Spáry musí být čisté, suché a zbavené prachu a mastnoty.

Předtím, než použijete klempířský tmel, odstraňte z okapu veškeré listí a bláto, které by mohly způsobit ucpání svodu.

Utěsnění okapu: Jaký materiál je vhodný?

Pro utěsnění okapů z hliníku, plechu, plastu, mědi nebo zinku existuje celá řada materiálů a možností. Které z nich jsou pro vás vhodné, závisí na několika faktorech:

Čtěte také: Oprava Betonových Konstrukcí

  • Z jakého materiálu je okap?
  • V jakém ročním období okap opravujete?
  • Jak velká je díra nebo trhlina?

Při výběru těsnicí hmoty pro okapový systém je důležité mít na paměti, že musí být vhodná do náročných venkovních podmínek, tj. mrazuvzdorná a voděodolná, odolná vůči UV záření nebo plísním.

Utěsnění silikonem

Pro malé trhliny v plastovém nebo kovovém žlabu můžete k utěsnění použít silikon bez rozpouštědel. Silikon se hodí i k utěsnění plastových okapových žlabů.

Těsnění pomocí těsnicí hmoty

Těsnicí hmota pro plastové okapy je založena rovněž na silikonu. Protože se však nejedná o čistý silikon, má hmota delší životnost. Zvláště zajímavým produktem je plasticky pružný střešní tmel PERFECT SEAL STŘECHA & KOMÍN, který vykazuje výrazně vyšší odolnost vůči plísním než silikony. Univerzální pokrývačský kaučukový tmel je vyvinutý pro těsnění spojů střešních krytin a stavebních prvků z oceli, kovu, dřeva, skla, betonu, keramiky, kamene, vybraných plastů (včetně PVC, polykarbonátu). Pokud potřebujete zabránit vnikání vody do vašeho domu, doporučujeme vám Pattex univerzální silikon. Má vynikající přilnavost k většině neporézních povrchů, a kromě toho je tento klempířský silikon odolný vůči vodě, ozónu, UV záření a plísním. Pro lepení a těsnění živičných střešních krytin, nouzové opravy za vlhka a mokra (za deště), tmelení a těsnění trhlin, puklin, děr, spár ve stavebních materiálech, tmelení a těsnění zakončovacích profilů, oplechování komínů, atik apod., je vhodný Pattex bitumenový střešní tmel - prémiový klempířský tmel, který udrží vaši střechu i okapy ve skvělém stavu.

Těsnění pomocí opravné pásky

Opravnou pásku budete potřebovat, pokud chcete utěsnit velký otvor nebo dlouhou trhlinu. Pásku upevněte na vnější nebo spodní stranu žlabu. Alternativně můžete okap utěsnit opravnou pásku. Páska je k dostání v různých barvách a povrchových úpravách, takže ji dobře sladíte se svým okapem. Páskou utěsníte zejména delší trhliny nebo větší otvory. Opravná páska nevyžaduje dobu schnutí.

Utěsnění kovových okapů: Postup

Při utěsnění kovových okapů můžete volit mezi několika metodami:

Čtěte také: Efektivní správa dešťových vod pomocí odvodňovacích žlabů

Utěsnění silikonem

Utěsnění silikonem je dočasné řešení pro utěsnění. Odstraňte přebytečný silikon.

Těsnění pomocí těsnicí hmoty

Použijte speciální těsnění pro okapy. Těsnicí hmotu nanášejte ve vrstvách. Nechte vrstvy dobře vyschnout.

Těsnění pomocí opravné pásky

Přiložte opravnou pásku na prasklinu nebo díru.

Spojování okapových žlabů

Okapové žlaby jsou důležitou součástí střechy, které slouží ke správnému odtoku dešťové vody. Když potřebujete spojit jednotlivé díly žlabu, existuje několik možností, jak to udělat. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody. To, jak budou jednotlivé díly žlabu spojeny, se odvíjí od materiálu okapu a daného výrobce. Můžete se setkat s letováním, nýtováním, lepením a spojováním pomocí speciálních spojek. Některé z těchto způsobů se využívají také současně. Pokud je okap poškozený na více místech, často se už nevyplatí oprava. Tradiční způsob spojování kovových žlabů, tj. pájení, vyžaduje specializované vybavení a určité dovednosti. Díky moderním výrobkům stavební chemie je však lze úspěšně nahradit mnohem jednodušším lepením. Tímto způsobem lze snadno docílit estetického, na pohled skrytého, spojení. Důležité je, že lepicí spoje díky své pružnosti umožňují absorbovat tepelné pohyby. V této roli se výborně osvědčí například lepicí tmel, který velmi dobře přilne k většině stavebních podkladů a je chemicky neutrální, takže nezpůsobuje korozi. Montáž okapového systému může být zrádná a vyžaduje správné výpočty, volbu průměrů žlabů a svodů, a přesné umístění vzhledem ke sklonu střechy. Klíčovou skutečností však je, že okapový systém se skládá z mnoha komponentů, které musí být trvale a pevně spojeny. Příprava okapů před montáží na střechu je důležitá činnost. Díky tomu si značně usnadníme práci. Před montáží se žlab opatří čely a kotlíky (hrdly), popřípadě rohy a kouty, pokud je okap lomený. Kusy okapů předem spojené do přiměřených celků se poté vytáhnou na střechu a vloží se do háků, následně se spojí ostatní spoje a žlaby se upevní příponkami.

Spojování pomocí spojek

Pokud se rozhodnete pro montáž okapového systému svépomocí, spojky jsou nejlepším řešením. Jejich použití je velmi snadné, a proto jsou nejrozšířenější metodou spojování okapů. Spojky nabízejí několik výhod. Například můžete okapový systém snadno rozebrat a znovu složit, což zjednoduší případné opravy. Spojky žlabů jsou k dispozici ve verzích plastových, pozinkovaných a pozinkovaných s lakem a můžete je použít pro okapy právě z těchto materiálů. Díky těsnicí gumě jsou spojky absolutně vodotěsné i při rozpínání materiálu způsobeného teplotními výkyvy. Spojky žlabu jsou obvykle k dispozici pro většinu pozinkovaných okapů a usnadňují jejich montáž. Výjimkou jsou však pozinkované okapy s průměrem 80 mm. Žlaby se vzájemně spojují pomocí důmyslných spojek vybavených těsněním. Osaďte ji tak, aby v místě spojení žlabu byla mezi oběma částmi dilatační mezera 2-3 mm. Poté zacvakněte bajonetový uzávěr a zabezpečte spojku proti uvolnění pojistným jazýčkem.

Čtěte také: správný návrh kapacity okapového žlabu

Postup pro pozinkované žlaby:

Pozinkované žlaby se spojí přiložením, resp. doražením k sobě, přičemž mezera mezi nimi může být maximálně 3 mm. Následně se přiložené žlaby zajistí spojkou, která se skládá ze dvou částí: horní část pro uchycení na návalku a spodní část pro uchycení za zadní ohyb žlabu. Mezi sebou jsou spojeny sponou. Spodní část obsahuje profilovanou těsnící gumu (materiál EPDM odolný vůči stárnutí v exteriéru), která slouží k utěsnění spoje dvou žlabů a zabraňuje průniku vody ze spoje. K zajištění proti uvolnění na straně návalky je použit pojistný segment plechu, který se před montáží vyhne a po montáži přitlačí na zajišťovací část.

Postup pro plastové okapy:

U plastových okapů instalace začíná nasunutím spojky do návalky žlabu a následuje zacvaknutí na zadní straně. Z druhé strany se provede to samé.

Letování (pájení) okapů

Letování okapů je tradiční klempířská technika spojování kovových materiálů, která se provádí pomocí pájení. Tato metoda je prověřená a spolehlivá, nicméně vyžaduje zkušeného profesionála, protože její správné provedení není snadné. Letování se používá u okapů vyrobených z pozinku, hliníku, mědi nebo titanzinku. Pájením vytvoříme spoje s obdobnými vlastnostmi, a především stejnou životností jako základní materiál. Tímto způsobem můžeme spojovat pozink, měď, ale jeho výhody oceníme zejména u titanzinku. Ten je totiž jediným stavebně klempířským materiálem, u kterého je možné hotový naměkko zapájený spoj pevnostně zatížit a který zároveň vykazuje i 100% vodotěsnost. Můžete se setkat s názorem, že pájení je zastaralá technologie, že spoj dobře nedrží a podobně. Pájení je však ověřená a fungující technologie. Hlavní výhodou této techniky je vytvoření velmi pevného spoje, který má stejné vlastnosti a životnost jako samotný materiál. Nevýhodou letování je jeho náročnost a nemožnost rozebrat spojené okapy. Pokud dojde k poruše, musí se celý kus nahradit novým. Tato skutečnost zvyšuje náklady na údržbu a opravy okapů. Proto se v dnešní době mnohem častěji využívají jednodušší metody. Pokud se však rozhodnete pro letování, doporučujeme přizvat zkušeného profesionála. Pro upevnění okapů se tradičně používají pájené spoje.

Nýtování a lepení okapů

Pro spojení hliníkových, pozinkovaných nebo lakovaných pozinkovaných okapů se často používá kombinace nýtování a lepení, což je rychlejší a jednodušší metoda než pájení. Při spojování okapů pomocí nýtování a lepení je důležité zajistit, aby byly konce spojeny a utěsněny správně, aby se zabránilo úniku vody. Tato metoda je pro vás vhodná, pokud jste technicky zruční a máte zkušenosti. Spojování okapů pomocí nýtování a lepení je běžnou praxí v klempířských a stavebních pracích. Tento způsob spojování umožňuje vytvořit pevné a trvanlivé spoje, které jsou odolné proti povětrnostním vlivům. Při použití správných postupů a materiálů mohou být tyto spoje provedeny i amatérskými klempíři, kteří jsou zruční a zkušení. Důležité je dbát na správnou úpravu povrchů, abyste zajistili dostatečný kontakt mezi spojovanými díly, a na volbu vhodného materiálu pro nýty a lepidlo, které odpovídá materiálu okapu.

Postup lepení:

Pro lepení okapů použijte klempířský tmel a postupujte následovně. Nejdříve musíte spojované konce okapu obrousit a odmastit. Povrch 8 cm od kraje žlabu zdrsněte brusným papírem, aby lepidlo mělo lepší přilnavost. Po zdrsnění očistěte konec žlabu a odmastěte jej. Poté naneste proužek tmelu na žlab asi 5 cm od kraje a přitiskněte druhou část. Žlaby by se měly překrývat asi o 10 cm. Naneste 8 mm široký proužek lepidla asi 5 cm od kraje žlabu, tím docílíte vytlačení lepidla dovnitř žlabu, a ne na pohledovou stranu. Žlaby by se měly překrývat o 100 mm. Díly můžeme k sobě stáhnout pomocí speciální svěrky žlabů, pak spoj bude téměř neviditelný. Do okapu naneseme proužek klempířského lepidla nebo silikonu a sesadíme žlaby do sebe. Můžeme dodatečně zajistit svěrkou. Lepení se provádí především u lakovaných okapových žlabů, které není možné pájet.

Postup nýtování:

Pro nýtování okapů použijte nýty v materiálu a barvě odpovídajícím vašemu okapovému systému. Žlab pronýtujte dvěma nýty v jeho nejvyšších místech a tmel vytlačený ze spoje dovnitř žlabu pravidelně rozetřete vlhkým prstem. Nyní je potřeba předvrtat otvory pro nýty. Jejich počet závisí na rozvinuté šířce žlabů. V nejvyšších místech (v návalce a u zadní vodní drážky) žlab pronýtujeme dvěma nýty. Vybrat můžete z přírodního pozinku, barevného pozinku nebo hliníku.

Počet nýtů v závislosti na rozvinuté šířce žlabu:

Rozvinutá šířka (r.š.) Počet nýtů
250 mm 6 nýtů
280 mm 8 nýtů
333 mm 8 nýtů
400 mm 10 nýtů

Pozor! Pokud spojujete hliníkový okap, který bude mít výslednou délku větší než 12 metrů, musíte použít žlabovou dilataci. Nýtované spoje jsou velmi pevné a neumožňují dostatečné rozpínání materiálu vlivem vnějších podmínek.

Montáž okapového systému

Fungování okapového systému není složité. Jeho úkolem je shromažďovat dešťovou vodu stékající ze střechy a odvádět ji od budovy. Úlohu okapů však nelze podceňovat. Příprava okapů před montáží na střechu je důležitá činnost. Díky tomu si značně usnadníme práci. Před montáží se žlab opatří čely a kotlíky (hrdly), popřípadě rohy a kouty, pokud je okap lomený. Kusy okapů předem spojené do přiměřených celků se poté vytáhnou na střechu a vloží se do háků, následně se spojí ostatní spoje a žlaby se upevní příponkami. V současnosti je na trhu velký výběr okapových systémů, řada z nich stavebnicových, vyznačujících se snadnou montáží. To ocení nejen řemeslníci - takové okapy je totiž možné namontovat i sám, bez odborných zkušeností a speciálních klempířských pomůcek. Pokud máme vybrán materiál a typ okapů, bude třeba správně změřit rozměry střechy a stanovit, co vše musíme nakoupit. Nejde jen o délku okapního žlabu, ale také o počet a umístění svodů, počty okapových háků a doplňků. Jednotlivé díly se do sebe pouze zasouvají.

Okapové háky a jejich montáž

Montáž okapového systému začíná okapovými háky. Ty drží celý systém na svém místě a při správné montáži zajistí, že bude okap plnit svou funkci. Při montáži začínáme umístěním okapových háků. Jejich správným upevněním dosáhneme požadovaného spádování. Důležité je hlavně správné rozměření jednotlivých háků a jejich umístění. Materiál žlabových háků by měl být shodný s materiálem celého okapového systému. Výjimkou jsou pouze okapy plastové, u kterých je možné zvolit i háky z kovu. Stejně jako u okapů se i u háků setkáte nejčastěji se čtyřmi materiály - plast, pozink, pozink s lakem a hliník. Držte se především stejného výrobce a pořiďte háky určené k okapovému systému, který jste si vybrali. Rozměr okapových háků pak musí odpovídat rozměru žlabu. Ten je nejčastěji udáván v rozvinuté šířce, která může být matoucí. Žlabové háky Zambelli jsou jedním z nejkvalitnějších produktů a vyrábí se v materiálových variantách: pozink, ocel a měď, pro žlaby o R.Š.: 333, 280 a 250 mm. Žlabový hák nesmíme umístit v místě spojky žlabů. Háky také musí být dostatečně nahusto - řiďte se pokyny výrobce.

Typy háků:

  • Klasické/rovné háky: Tento typ háků zvolíte, pokud okapový systém umisťujete pod střešní krytinu (svrchu na krokve či bednění). Háky pak musíte vždy ohnout do požadovaného sklonu. Nevýhodou je, že pro montáž musíte odkrýt kraj střešní krytiny. Klasické háky tedy využijete nejčastěji při rekonstrukci střechy nebo u novostavby. V případě použití horních okapových háků budeme muset nejprve vysekat drážky v místech jejich uchycení a správně háky naohýbat. Drážka umožňuje zapuštění žlabového háku - to aby se zde nenadzdvihovala krytina.
  • Překroucené háky: Ty použijete pro uchycení z boku na krokve (trámy), není tedy potřeba odkrývat střešní krytinu. Ne každý dům má ale pod střechou viditelné krokve, často jsou schované za bedněním. Pokud je možné háky umístit na trámy do různé výšky, aby byl dodržen minimální sklon, není potřeba je ohýbat.
  • Čelní/římsové háky: Tyto háky montujete buď na čela krokví, nebo přímo na římsy. Potřebného spádu dosáhnete umístěním háků do různé výšky, nemusíte je tak nikdy ohýbat. Jsou ale vhodné spíše pro menší stavby jako garáže nebo pergoly. V případě použití čelních háků dosáhneme požadovaného sklonu jejich posunem ve svislém směru - nemusíme tedy sice dlabat drážku, ale máme omezený prostor pro vytvoření spádu.

Spádování okapů

Aby okapový systém správně plnil svou funkci, musí mít odpovídající spád. Toho dosáhnete buď namontováním žlabových háků do různé výšky, nebo jejich ohnutím. Minimální normový sklon žlabu je 0,5 % (tzn. 5 mm na metr délky).

Stanovení směru spádu:

  • Při délce do 10 metrů stačí jeden okapový svod na libovolné straně - a k té bude celý žlab spádovaný.
  • Při délce nad 10 metrů musí být okapový svod na obou stranách a žlab se spáduje od středu ke krajům.

Minimální spád:

  • Spád plastového okapu by měl být minimálně 2 mm na metr.
  • Spád kovového okapu by měl být minimálně 5 mm na metr.

Na základě délky žlabu a potřebného spádu pak vypočítáte rozdíl výšky okapu na jeho začátku a konci.

Příklad výpočtu spádu:

  • Pokud je délka střechy 8 metrů, budete ji násobit 5 mm u kovového okapu a 2 mm u plastového okapu.
  • Pokud je délka střechy větší než 10 metrů a žlab budete spádovat od středu do stran, počítáte s poloviční délkou střechy. Právě v polovině délky střechy totiž bude nejvyšší bod okapového žlabu. V případě délky střechy 20 metrů bude rozdíl výšky kovového okapu 50 mm a plastového okapu 20 mm.

Ohýbání háků

Pro dosažení dostatečného spádu žlabu háky buď umístíte do různé výšky, nebo je ohnete. Ohýbání je nutné především u háků klasických/rovných. Háky překroucené musíte ohýbat pouze v případě, že trám, do kterého háky umisťujete, není dostatečně velký, abyste háky mohli namontovat do rozdílné výšky. Háky čelní nebo římsové se vždy montují do rozdílné výšky a nijak se neohýbají. Už víte, jakým směrem a s jakým sklonem budete spádovat okapový žlab. Můžete se tedy pustit do ohýbání háků.

Postup ohýbání háků:

  1. Nejdříve si vypočítejte potřebný rozdíl výšky okapu na jeho začátku a konci. Délku střechy v metrech vynásobte potřebným spádem na jeden metr. Dejte si pozor na to, jestli budete okap spádovat pouze jedním směrem, nebo od jeho středu ke krajům.
  2. Připravte si odpovídající počet háků. U plastových okapů umisťujete háky 40-50 cm od sebe, jinak by hrozilo prohnutí žlabu a zadržování vody. U kovových okapů umisťujete háky 80-120 cm od sebe.
  3. Následuje rozměření háků a vyznačení místa ohybu. Háky očíslujte, abyste je mezi sebou později nezaměnili, srovnejte je těsně k sobě a zajistěte proti posunu. Podle vypočítaného rozdílu mezi nejvyšším a nejnižším bodem žlabu načrtněte odpovídající šikmou rysku přes všechny okapní háky. Montážní postup se týká především spádování, pro které platí obecná pravidla, a to dodržení minimálního sklonu 0,5 %. Je však nezbytné, aby byly jednotlivé háky rozmístěny s pravidelnou roztečí.
  4. K ohýbání použijte buď speciální ohýbačku háků, nebo háky ohněte ve svěráku přes trubku o průměru alespoň 20 mm. To je důležité, aby byl ohyb plynulý a hák se nepoškodil. Při ohýbání háků nezapomeňte na to, že přední hrana okapního žlabu musí být oproti zadní hraně nižší přibližně o 6 mm.

Montáž okapových háků

K montáži okapových háků budete potřebovat vruty, vrtačku, šroubovák a dlouhý provázek.

  1. Rozměření a vyříznutí drážek pro žlabové háky: Pro správné a funkční umístění žlabových háků je třeba vyříznout drážky ve střešním záklopu nebo kontralatích. K naznačení se používá okružní pila nebo případně i ruční pilka. Předchystaná drážka se následně vyseká pomocí dláta a začistí se.
  2. Vytvoření spádu: V první fázi se na žlabových hácích vyznačí daný sklon. Minimální hodnota činní 0,5 %, což odpovídá rozdílu 5 mm na metru délky. Háky se poskládají vedle sebe, očíslují se a následně se nakreslí ryska, která vymezí místa ohybu.
  3. Ohnutí a kontrola krajních háků: Po vyznačení rysek se následně ohnou krajní žlabové háky pomocí ohýbačky, osadí se do drážek a provede se kontrola jejich správného tvarování. V případě, že nesedí převýšení žlabu, je nutné znovu použít ohýbačku a háky ještě dotvarovat.
  4. Osazení mezilehlých žlabových háků: Namontujte postranní háky - pokud jste spád vytvářeli ohýbáním háků, budete háky montovat ve stejné linii. Pokud vytváříte spád umístěním háků do různé výšky, namontujte nejvýše a nejníže položený hák podle potřebného rozdílu ve výšce okapu, jak jste vypočítali. Mezi postranní háky napněte dva provázky - získáte tak dva kontrolní body, což vám usnadní umístění mezilehlých háků. První žlabový hák (A) se namontuje do připravené drážky v nejnižším bodě a poslední (C) v bodě nejvyšším. Následně se mezi oběma žlabovými háky natáhnou provázky a dostatečně se napnou.
  5. Montáž zbylých háků: Podle linie vytyčené provázky namontujte zbylé háky - dejte si přitom pozor na maximální možnou mezeru mezi jednotlivými háky. U plastových okapů je to 40-50 cm, u kovových okapů 80-120 cm. Provázky musí být dobře napnuté a háky se o ně nesmí opírat. Pak už jsou háky připravené na montáž samotného okapového žlabu.

Postup montáže čelního háku:

V případě instalace čelních háků je postup téměř totožný, odpadá však potřeba vytváření drážek a ohýbání.

Příprava a montáž okapových žlabů

Nyní připravíme na montáž okapové žlaby. Ochrannou fólii nestahujeme předem celou, ale pouze tam, kde budeme žlab upravovat - např. na konci, kde bude umístěno žlabové čelo. Při jeho nasazování dbejte na to, aby nedošlo ke zkroucení gumového těsnění (bývá součástí čela). Pokud je potřeba žlaby krátit, použijte kotouč na řezání tenkého plechu, pilku na železo nebo nůžky na plech. V žádném případě na krácení lakovaných materiálů nepoužívejte flexu! Při řezu totiž vznikají vysoké teploty, které spálí protikorozní ochranu plechu. Řez je pak zakalený a roztřepený a dochází brzy ke korozi. Od brusky navíc odlétávají jemné žhavé piliny, které se zapečou do laku a okap v těchto místech začne rezavět. Žlabový kotlík napojuje žlaby a svody okapu. Jeho umístění není složité, jen pro něj musíme připravit odtokový otvor přiměřené velikosti. Odtokový otvor ve žlabu je potřeba navrhovat dle normy - tedy oválný. Kulatý se dělá pouze u hrdla, pro napojení kotlíku je třeba vyříznout oválný otvor. Důvod je ten, že u kulatého dochází k turbulentnímu odtoku a žlab se ucpává! Žlaby osadíme nejprve nanečisto, až poté sundáme všechny ochranné fólie. Upevnění žlabů na správném místě docílíme podle typu háků ohnutím plechových příponek přes návalky (zahnuté okraje) žlabu nebo zacvaknutím žlabů do háků. Pokud se použijí háky se zaklapávacím upevněním, položí se žlab do předního okraje háku. Pak se zaklapne v zadní části dolů do háku. Žlabové kusy u stavebnicových systémů se spojují pomocí speciálních spojek, nic se nemusí lepit. To je výhodou i pro ty, kteří chtějí okapy na zimu sundávat. Při montáži žlabů musí být jejich přední hrana níž než ta zadní (z důvodu bezpečnostního přelití v případě prudkého deště, kdy se svod zahltí a dojde k zaplnění žlabu a voda v tomto případě neteče na stěnu domu, ale odtéká přední částí okapu) a zároveň ve svém nejvyšším bodě 1 cm pod prodlouženou rovinou střechy (tento detail oceníte, až ze střechy sjede hromada sněhu). Montáž dokončíme namontováním okapových svodů - svislých okapových trubek. Díly spojujeme bez lepení, jednotlivé části se do sebe pouze zasouvají.

tags: #pretmeleni #okapovych #zlabu

Oblíbené příspěvky: