Požární ochrana staveb a používané zkratky

Při řešení požární bezpečnosti staveb se setkáte s celou řadou klíčových pojmů a zkratek, v nichž se můžete snadno ztratit. Tento odborný slovník a průvodce vám pomůže srozumitelným způsobem vysvětlit nejdůležitější termíny a principy požární ochrany, ať už jde o technické parametry stavebních konstrukcí, hasicí zařízení nebo legislativní požadavky.

Základní pojmy a zkratky požární odolnosti

Požární odolnost je klíčová vlastnost stavebních prvků, která vyjadřuje schopnost konstrukce bránit šíření požáru po stanovenou dobu. Je vyjádřena písmennými symboly a číslem udávajícím čas v minutách (např. EI 30).

• Celistvost (E): Základní mezní stav požární odolnosti. Znamená, že prvek (dveře, stěna, okno) nepraskne a nevytvoří otvory, kterými by prošlehly plameny nebo horké plyny.
• Bránění tepelnému toku (I): Vlastnost požárního uzávěru (označení EI), která zajišťuje, že se teplo z požáru nepřenese na druhou stranu dveří v nebezpečné míře. Povrchová teplota na odvrácené straně zůstává nízká.
• EI (Izolační schopnost): Nejpřísnější klasifikace požární odolnosti. Prvek brání plamenům (E) a plně izoluje teplo (I). Nutné pro únikové cesty a byty.
• EW (Omezení sálání): Klasifikace, kdy prvek brání plamenům (E), ale propouští část sálavého tepla (W). Sálání je však omezeno tak, aby neohrozilo osoby v dostatečné vzdálenosti. Časté u prosklených stěn.

Konstrukční typy a materiály

• DP1 (Nehořlavá konstrukce): Konstrukce prvku, která nezvyšuje intenzitu požáru a obsahuje pouze nehořlavé materiály (ocel, minerální vata).
• DP3 (Hořlavá konstrukce): Konstrukce prvku obsahující hořlavé materiály (např. dřevo), která však splňuje předepsanou požární odolnost.

Požární odolnost zděných konstrukcí je ve většině případů dostačující. Požární odolnost zdiva je především ovlivněna tloušťkou stěny a typem použitých zdicích prvků (množstvím děrování). Velmi citlivé na vysoké teploty při požáru jsou konstrukce ocelové. U ocelových konstrukcí dochází vlivem vysokých teplot k zásadnímu poklesu meze kluzu, pevnosti a modulu pružnosti a ke zvyšování teplotní roztažnosti oceli - velké deformace. Ocelové konstrukce musí být vždy chráněny proti účinkům vysokých teplot za požáru. Při splnění normových podmínek lze využít nátěry a nástřiky, obecně lze konstrukci obložit deskovými materiály. U dřevěných konstrukcí je požární odolnost řízena především rozměry prvků, ale závisí také na obsahu pryskyřice ve dřevě, vlhkosti apod.

K ochraně konstrukcí se používají různé metody:

• Obetonování: Mokrá technologie, kterou je dosažena protipožární ochrana o velké objemové hmotnosti.
• Obezdění: Tradiční technologie, kterou jsou obezděny svislé konstrukční prvky. K obezdění jsou výhodnější tepelněizolační tvarovky.
• Protipožární nástřiky: Omítky speciálního složení, které se ve většině případů používají na ocelové a železobetonové konstrukce.
• Obklady deskovými materiály: U požární ochrany v podobě požárních ochranných desek hraje roli nejen výběr druhu desky, ale také systém upevnění k chráněné konstrukci.

Reakce na oheň

Reakce na oheň: Klasifikace stavebních výrobků (A1, A2, B až F) podle toho, jak přispívají k rozvoji požáru. Nehořlavé materiály se využívají např. Třídu reakce na oheň a doplňkovou klasifikaci výrobků udávají výrobci v technických listech na základě malorozměrových zkoušek provedených v akreditované laboratoři. Ta vydává tzv. Protokol o klasifikaci.

Čtěte také: Parametry požární odolnosti

Požární uzávěry a prostupy

Požární uzávěry otvorů: Uzavírají otvory (dveře, vrata, poklopy, revizní dvířka instalačních šachet) v požárně dělicích konstrukcích. Jsou klíčovým prvkem pasivní požární ochrany.

• Atypické dveře: Požární uzávěry vyráběné na míru mimo standardní rozměrové řady. Často jde o řešení pro rekonstrukce starších objektů nebo architektonicky náročné projekty.
• CPL laminát: Odolná povrchová úprava dveří (střednětlaký laminát), která je odolnější proti poškrábání než běžná fólie.
• Dýha: Přírodní povrchová úprava dveří tvořená tenkým plátem skutečného dřeva.
• Historické repliky dveří: Specializované výrobky určené pro rekonstrukce památkových objektů.
• Hliníková okna (Protipožární): Moderní okna z hliníkových profilů s přerušeným tepelným mostem a protipožární výplní. Kombinují lehkost, estetiku a bezpečnost.
• Identifikační štítek: Trvalé značení, které musí být umístěno na každých certifikovaných dveřích (obvykle na pantové straně). Obsahuje údaje o výrobci, třídě odolnosti (např. EI 30) a číslo výrobní zakázky.
• Kazetové dveře: Typ dveří s profilovanou (kazetovou) výplní, který se často používá v historických budovách nebo stylových interiérech.
• Kování: Součást dveří zahrnující kliky, zámky a panty.
• Ocelové protipožární dveře: Dveře s konstrukcí z ocelového plechu, obvykle třídy DP1. Jsou vysoce odolné proti mechanickému poškození a požáru.
• Okna (Protipožární): Prosklené výplně otvorů, které brání šíření požáru. Mohou být ocelová, hliníková nebo dřevěná.
• Protipožární dveře: Certifikovaný uzávěr, který po stanovenou dobu (např. 30 minut) brání šíření požáru. Je to klíčový prvek pasivní požární ochrany.
• Protipožární stěna: Nenosná dělící konstrukce (příčka), která rozděluje prostor na požární úseky. Může být plná nebo prosklená.
• Samozavírač: Mechanické zařízení, které zajistí automatické zavření dveří po průchodu osoby. Je povinnou součástí většiny požárních dveří, aby byla zaručena jejich funkce.
• Sklo (Protipožární): Speciální sendvičové sklo s gelovou mezivrstvou. Při požáru gel reaguje a vytvoří neprůhlednou tepelnou izolaci.
• Skládací vrata: Typ průmyslových vrat, jejichž křídla se skládají do stran do tzv. paketu. Šetří místo v hale.
• Teleskopická vrata: Typ posuvných vrat, kde se jednotlivá křídla zasouvají za sebe (teleskopicky). Toto řešení šetří místo po stranách otvoru a je ideální pro velké průmyslové haly.
• Vrata (Gravitační): Posuvná protipožární vrata, která se zavírají samospádem (protizávažím) po uvolnění elektromagnetu při poplachu.
• Vstupní dveře do bytu: Specifický typ požárních dveří oddělující byt od společných prostor. Musí splňovat požární odolnost (EI 30), bezpečnost a hlukový útlum.
• Zárubeň (Protipožární): Ocelový rám určený k osazení požárních dveří. Může být pro zazdění nebo pro suchou montáž (do sádrokartonu).

Prostupové ucpávky

• Manžeta (Požární): Typ protipožární ucpávky určený pro plastová potrubí. Při požáru se vlivem tepla sevře a rozdrtí měknoucí plastovou trubku, čímž uzavře otvor ve stěně.
• Požární ucpávka: Systém utěsnění stavebních prostupů (kabelů, trubek) skrze požární stěny. Zamezuje šíření ohně a kouře do dalších úseků.

Hasicí přístroje a zařízení

Hasicí přístroj: Zařízení pro prvotní hasební zásah. Dělí se podle obsahu na vodní, pěnové, práškové a plynové. Pro prvotní zásah proti ohni uživateli domu jsou určeny přenosné hasicí přístroje. Jejich konečný počet v požárním úseku je určen výpočtem. Např. každý rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A. Hasicí přístroj musí být při vzniku požáru volně přístupný ke svému užití pro rychlý zásah proti ohni uživateli objektu.

• CO2 hasicí přístroj: Přístroj plněný oxidem uhličitým (sněhový). Hasivo je plyn, který je elektricky nevodivý a po použití se beze zbytku odpaří.
• Pěnový hasicí přístroj: Přístroj obsahující směs vody a pěnidla. Vhodný pro třídy A a B. Pěna izoluje hořící látku od kyslíku.
• Práškový hasicí přístroj: Univerzální přístroj (ABC) s vysokou účinností. Prášek funguje na principu inhibice hoření.
• Sněhový hasicí přístroj: Viz CO2 hasicí přístroj. Nezanechává zbytky hasiva.
• Hydrant: Vnitřní odběrné místo požární vody. Skládá se ze skříně, hadice na bubnu a proudnice.

Další vybavení

• Absorbent (Sorbent): Látka s vysokou nasákavostí určená k likvidaci úniků nebezpečných kapalin, jako jsou oleje, benzín nebo chemikálie.
• Vapex: Ekologický sorbent na bázi perlitu. Používá se k zachycení ropných produktů při únicích v garážích či průmyslu. Je lehký a nehořlavý.
• Bezpečnostní tabulky pro požární ochranu: Povinné grafické značení v budovách. Musí označovat únikové cesty, umístění hasicích přístrojů, hydrantů a hlavních uzávěrů energií.
• RAL vzorník: Standardizovaná stupnice barevných odstínů používaná v průmyslu a stavebnictví.

Požárně bezpečnostní řešení staveb (PBŘS)

PBŘS: Je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby a vždy obsahuje textovou část a výkresovou část. Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla.

Základní principy

Hlavní požadavky na stavby v oblasti požární ochrany jsou:

• zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí;
• zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově;
• zamezit šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany;
• zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení;
• umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.

Požární riziko a úseky

Požární riziko: Představuje míru rozsahu případného požáru v posuzované budově nebo její části. V České republice je jako základní veličina pro určování požárního rizika zavedeno požární zatížení. Jednotkou je kilogram smrkového dřeva na metr čtvereční požárního úseku [kg/m2]. Uvolněné teplo (hmotnost × výhřevnost) z tohoto zatížení se rovná uvolněnému teplu ze všech hořlavých látek v požárním úseku.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

• Nahodilé požární zatížení p_n: Zohledňuje všechny hořlavé látky závislé na provozu v požárním úseku - nábytek, vybavení, dekorace apod.
• Stálé požární zatížení p_s: Zohledňuje hořlavé látky v pevně zabudovaných konstrukcích: podlahových krytinách, dveřích a rámech oken, popřípadě v dalších stálých konstrukcích (dřevěné pódium, obklady na stěnách, podhledy). Je nutno upozornit, že jde o celkové hodnoty, které se již nepřenásobují počtem oken nebo plochou hořlavé podlahoviny. Buď se započítají celé, protože se v požárním úseku objevuje hořlavá zabudovaná konstrukce, nebo se nezapočítají vůbec.
• Součinitel a (obvykle nabývá hodnot od 0,8 po 1,2): Zohledňuje rychlost odhořívání materiálu uvnitř požárního úseku - tedy charakter materiálu a způsob jeho umístění v prostoru (příklad: jinou rychlost odhořívání budou mít „zmuchlané“ noviny oproti knihám v policích).
• Součinitel b (nabývá hodnot od 0,5 po 1,7, přičemž jde o uzavřený interval: pokud vyjde méně, uvažuje se s hodnotou 0,5, pokud vyjde více, uvažuje se s hodnotou 1,7): Zohledňuje možnosti přístupu vzduchu (např. velikosti větracích otvorů) v obvodových stěnách či střeše. Celková plocha otvíravých otvorů v obvodových a střešních konstrukcích, které mohou zajistit neomezenou dodávku čerstvého vzduchu pro hoření. Za otvory se nepovažují výplně, např. protipožární okna.
• Součinitel c (nabývá hodnot od 0,5 po 1,0): Zohledňuje instalaci požárně bezpečnostních zařízení v požárním úseku, konkrétně instalace elektrické požární signalizace (EPS), samočinného odvětrávacího zařízení (SOZ; též označováno jako zařízení odvodu kouře a tepla (ZOKT)), stabilního hasicího zařízení (SHZ) a případně zřízení vnitropodnikové hasičské jednotky. Pokud v požárním úseku není žádné z předchozích zařízení instalováno, zůstává c = 1,0.

Tabulka B.1 ČSN 73 0802 umožňuje pro specifické provozy použít při splnění určitých podmínek tabulkovou hodnotu výpočtového požárního zatížení p_v bez nutnosti výpočtu. Důležitá je konzistence nahodilého požárního zatížení; v celé ploše daného PÚ může být pouze ten provoz, pro který je p_v stanoveno, popřípadě provozy s nižším požárním zatížením.

Požární úseky: Ohraničují tzv. požárně dělicí konstrukce. Objekt je členěn do požárních úseků pro zamezení šíření požáru uvnitř budovy: Rodinný dům s garáží může při dodržení předepsaných podmínek tvořit jediný požární úsek. Pokud by se stala garáž provozovnou, například autodílnou s parametry převyšující stanovené hodnoty, bylo by nutné potom provozovnu řešit jako samostatný požární úsek.

Stupeň požární bezpečnosti (SPB)

Stupeň požární bezpečnosti: Je základním ukazatelem míry požárního rizika daného požárního úseku. Určuje, jak moc má být okolí od tohoto požárního úseku chráněno, popřípadě jak moc má být daný požární úsek chráněn od ostatních prostor (to platí zejména pro chráněné únikové cesty vyšších typů). Stupeň požární bezpečnosti (SPB) je vyjádřen římskými číslicemi I-VII, přičemž požární úsek v I. SPB je „nejméně nebezpečný“ a VII. SPB je z požárního hlediska „extrémně nebezpečný“. Stupeň požární bezpečnosti se zvyšuje se zvyšující se požární výškou objektu, respektive se zvyšujícím se počtem užitných podlaží. Chráněné únikové cesty se zařazují minimálně do II. SPB. Pro určité požární úseky je stupeň požární odolnosti dán přímo. Příkladem jsou rozvody hořlavých látek v potrubí světlého průřezu max. 50 mm, nebo specifické provozy, u nichž může být SPB dán přímo projekčními normami.

Požární výška objektu "h"

Požární výška objektu "h": Je definována jako výška od čisté podlahy 1. NP k čisté podlaze posledního užitného NP. V případě hořlavého konstrukčního systému s požární výškou objektu v rozmezí 9 < h ≤ 12 metrů musí být v objektu navržena chráněná úniková cesta (CHÚC), tj. komunikace se zvýšenou požární odolností.

Požárně nebezpečný prostor

Požárně nebezpečný prostor: Nemá zasahovat na sousední pozemek, může zasahovat do veřejných prostranství, komunikací apod.

Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost

Únikové a zásahové cesty

Vhodný návrh únikových cest: Je nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. Při vzniku požáru je zapotřebí zajistit ochranu osob, jelikož jsou uživatelé objektu ohrožovány nejen samotným požárem, ale i zplodinami hoření. Řešení únikových a zásahových cest je nedílnou součástí pro umožnění zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah. Minimální šířka jednopruhové komunikace jsou 3 metry a v případě RD musí končit nejvýše 50 metrů od objektu.

Aktivní a pasivní požární ochrana

Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení. Aktivní požární ochrana hraje zásadní roli zejména v prvotní fázi požáru: při jeho vzniku a následném rozhořívání.

Aktivní požární ochrana: Je systém aktivních prvků doplňující pasivní ochranu budovy, a které se navrhují pouze u staveb většího rozsahu s vyšší koncentrací osob. Tyto doplňující prvky detekují a samočinně nebo řízeně reagují, likvidují, případně snižují účinek vznikajícího požáru. V rodinném domě se prvky aktivní požární ochrany nevyskytují a v případě vzniku požáru hraje tedy stěžejní funkci pasivní požární ochrana. Je zde však nutné instalovat bezpečnostní prvky, které mohou zabránit škodám na majetku či na životech lidí i zvířat.

• Zařízení pro odvětrávání a odvod kouře: Je bezpečnostní zařízení, které má za úkol odvod kouře, tepla a spalin hoření z budovy v případě požáru.
• Samočinné stabilní hasicí zařízení: Jsou pevně zabudovaná ve stavebních konstrukcích stavby a která v případě požáru začnou samočinně hasit vzniklý požár.

Legislativa požární ochrany (PO)

Legislativa PO: Právní rámec tvořený zejména zákonem č. 133/1985 Sb. a vyhláškou č. 246/2001 Sb. Definují povinnosti majitelů nemovitostí.

• Zákon o požární ochraně: Zákon č. 133/1985 Sb., který je základem legislativy PO v ČR. Definuje povinnosti právnických i fyzických osob. V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška 246/2001 Sb.: Klíčový předpis o požární prevenci. Stanovuje lhůty kontrol hasicích přístrojů a povinnosti vedení dokumentace. K zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Ministerstvo vnitra ČR prováděcí vyhlášku č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
• Vyhláška č. 23/2008 Sb.: O technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.

Další související předpisy

Kromě specifikací požární ochrany je nutné při návrhu staveb respektovat i další právní předpisy, mezi které patří:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);
• vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;
• vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti;
• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu;
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění);
• zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (tzv. změnový zákon);
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

Kontroly a revize

• Kontrola provozuschopnosti: Odborný termín pro pravidelnou roční revizi technických zařízení PO. Týká se hasicích přístrojů, hydrantů, ucpávek i požárních dveří.
• Revize: Běžné označení pro pravidelné kontroly a zkoušky hasicího vybavení.
• Tlaková zkouška (Periodická): Zkouška pevnosti nádoby hasicího přístroje nebo hydrantové hadice. Podle třídy se vybírá vhodný přístroj.

Dokumentace požární ochrany

Dokumentace požární ochrany: Soubor dokumentů vyžadovaný zákonem pro firmy se zvýšeným požárním nebezpečím. Zahrnuje začlenění provozu, posouzení požárního nebezpečí, poplachové směrnice a požární řád.

Požární řád: Je základní dokument dokumentace PO, který jasně upravuje pravidla chování zaměstnanců a podmínky požární bezpečnosti na konkrétním pracovišti.

• Začlenění do kategorie požárního nebezpečí: Začlenění je povinný dokument pro každého podnikatele, kterým zhodnotí míru požárního rizika svého provozu (bez nebezpečí, se zvýšeným, nebo s vysokým nebezpečím).
• DZP (Dokumentace zdolávání požárů): Zpracovává se pro prostory, kde jsou složité podmínky pro zásah HZS dle požadavků §34 Vyhlášky č.246/2001 Sb. DZP se skládá z Operativního plánu a operativní karty.

Kmenové normy

Kmenové normy: Základní kmenové normy jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Normy uvádějí způsoby určení požárního (popř. ekonomického) rizika.

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.

Zkratky související s bezpečností práce a požární ochranou

Orientace v legislativě bezpečnosti práce a požární ochrany může být složitá, už jen kvůli množství zkratek. Zde je přehled těch nejčastějších:

Kategorizace prací: Je zákonný proces vyhodnocení zdravotních rizik (např. hluk, prach, fyzická zátěž) na konkrétním pracovišti a jejich zařazení do kategorií 1 až 4.

Montáž požárně bezpečnostních zařízení smí provádět pouze proškolená osoba. Protipožární dveře, stěny i ucpávky smí montovat pouze proškolená osoba.

tags: #požární #ochrana #staveb #a #používané #zkratky

Oblíbené příspěvky:

• Proč si pořídit plastovou stěrku na těsto?
• Charakteristika pěnového polystyrenu KVK Penopol
• Výroba a použití cihel
• Jak snížit dozvuk v interiéru
• rehabilitace po podvrtnutí kotníku