Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaným zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem.
Do nedávné minulosti jsme si pod pojmem cihla představili plnou pálenou cihlu. Klasická plná pálená cihla je materiál s dobrou požární odolností, vzduchovou neprůzvučností a výbornou schopností akumulace tepla.
Vlastnosti a Parametry Plných Pálených Cihhel
Cihla plná pálená P20:
- Rozměr: 290 x 140 x 6,5 mm
- Pevnost: min 20 N/mm2
- Váha: 1776 kg/m3
- Nasákavost: 13%
- Reakce na oheň: A1
- Počet ks na paletě: 250 (1150kg)
- Pro zdění nosného i nenosného chráněného zdiva v pozemních stavbách
Vývoj Cihel a Požadavky na Tepelně Technické Vlastnosti
V souvislosti s vývojem požadavků na součinitel prostupu tepla zejména konstrukcí obvodových plášťů se cihla začala proměňovat. V současnosti jsou na trhu dostupné cihly, které jsou vhodné i pro jednovrstvé konstrukce obvodových plášťů pasivních domů. Podle [2] lze vývoj požadavků na součinitel prostupu tepla (U) rozdělit na sedm generačních období podle jejich délky trvání. První norma zabývající se tepelně technickými vlastnostmi byla platná od roku 1949. Do roku 1964 hodnoty tepelného odporu stěn vycházely z etalonu stěny z plných pálených cihel.
S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V letech 1961-1980 se objevuje typ cihly CDK a CD Týn. Cihly typu CD Týn můžeme považovat za mezník, neboť se jednalo o bloky s rozměry (délka × šířka × výška), např. 290 × 190 × 215 nebo 240 × 365 × 238 mm, neboli o velkoformátové cihelné bloky. Výškový modul zdiva byl 250 mm při použití maltového lože o tloušťce 12 mm. V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D.
Čtěte také: Výroba sýra cihla
V sousedním Německu se v první polovině 90. let začínají objevovat tzv. broušené cihly, které mají zbroušené ložné plochy. V současnosti hodnotu U = 0,25 W/(m2‧K), která odpovídá doporučené hodnotě podle normy ČSN 73 0540-2:2007 pro vnější těžké stěny, bez problémů splňuje jednovrstvé zdivo z cihelných bloků typu Therm o šířce 440 mm. Zdivo tloušťky 440 mm dosahuje součinitele prostupu tepla kolem hodnoty U = 0,21 W/(m2‧K) případně i nižší.
Požární Odolnost a Bezpečnost
Obecně jsou cihly zatříděny do třídy reakce na oheň A1, tzn. jako nehořlavý stavební materiál. V případě požáru cihlové zdivo nehoří, neumožňuje šíření plamene po svém povrchu, a tak nezvyšuje ani intenzitu požáru. Zdivo neuvolňuje kouř a neodpadávají z něj hořlavé části nebo kapky. Požární odolnost zdiva cihelného hovoří o tom, že patří k nejspolehlivějším konstrukcím.
Cihlové zdivo je nehořlavé a zvyšuje požární odolnost celého objektu. Únosnost zdí z cihelných tvarovek je vyšší než u srovnatelných materiálů a masivní cihlové zdi dávají uživateli pocit bezpečí a ochrany před vnějšími vlivy.
Odborníci již dlouho potvrzují výjimečnou požární odolnost pálených cihel. Jednoznačným důkazem, že cihla tvoří přirozenou bariéru před požáry jsou smutné pohledy na stojící komíny a obvodové zdi poté, co se podaří požár uhasil.
Závěr
Zdivo z pálených cihel je spolehlivou konstrukcí z hlediska požární bezpečnosti. Pro zajištění obecné požární bezpečnosti při namáhání požárem musí splňovat základní funkce - nosnou a dělicí. Pro splnění nosné funkce musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby splňovaly kritéria únosnosti (kritérium R), případně též mechanické odolnosti (odolnost rázu - kritérium M) po celou požadovanou dobu požární odolnosti, případně po celou dobu trvání požáru.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru
tags: #cihla #plna #pálená #požární #odolnost #parametry