Slovesný čas je jednou z kategorií, které určujeme u sloves. U sloves můžeme rozlišit tři různé časy podle toho, kdy se daná událost, činnost, děj odehrává.
Slovesné časy
Minulý čas
Pokud děj již proběhla, jedná se o minulý čas. Tato záležitost je pro nás už minulostí, teď se nás netýká. Při určování si můžeme pomoci tím, že si řekneme, zda děj proběhl v minulosti (např. volala jsem, přispěchali jste, četl jsi).
Přítomný čas
Přítomný čas označuje děj, který právě probíhá nebo děj, který probíhá v okamžiku promluvy. Při určování si můžeme pomoci tím, že si řekneme, zda děj probíhá právě teď (např. čtete si tento článek).
Budoucí čas
Budoucí čas se vztahuje k dějům, které nastanou, budou se někdy dít v budoucnosti (např. budu se učit, budu jíst). Budoucí čas může mít hned dvě podoby. Slovesa dokonavá (např. dokážu, uvařím, přečtu) a nedokonavá (např. budu se učit, budu jíst).
Slovesný vid
Mluvnická kategorie vidu vyjadřuje, zda je děj dokončený nebo nedokončený, ohraničený nebo neohraničený.
Čtěte také: Podrobný návod na stavbu plotu
Nedokonavý vid
Označuje děj, který není ohraničený. Pokud se jedná o sloveso nedokonavé, můžeme si při tvorbě budoucího času přidat tvar slovesa být, lze si říci budu. Např. padá - bude padat, čte - bude číst, píše - bude psát apod. Jedná se zpravidla o děj, který může dále pokračovat. Pamatujte si, že vid nedokonavý vyjadřuje děj „nedokonaný“, tzn. neskončený; děj může být opakován - např. píše (teď), ještě nedopsal a může v psaní pokračovat.
Dokonavý vid
Označuje děj, který je časově nějak ohraničený, je ukončen. Slovesa v tomto vidu nemohou vyjadřovat přítomnost, ale pouze minulost (dočetl jsem) nebo budoucnost (dočtu). Je to děj, který se děje nebo bude dít jednou a nebude se opakovat.
Doporučené použití pro popis zesnulé osoby
Při popisu zesnulé osoby je vhodné používat minulý čas a dokonavý vid, protože popisujeme děje, které se již staly a jsou ukončeny. Například:
- „Petr přinesl nůši.“
- „Byla to laskavá žena, která milovala svou rodinu.“
- „Často pomáhal druhým.“
Použití budoucího nebo přítomného času by bylo v tomto kontextu nevhodné, neboť by naznačovalo, že děj stále probíhá nebo se teprve stane, což u zesnulé osoby není relevantní.
Etiketa v souvislosti s úmrtím a pohřbem
Zpráva o úmrtí vám blízkého člověka vás zachytí téměř vždy nepřipravené, měli byste však znát způsoby, jak vhodně reagovat. Pohřeb je jistě jednou z nejméně příjemných společenských událostí. O to více je nutné dát najevo úctu a respekt zesnulému a pozůstalým. Etiketa, vhodné chování a odpovídající oděv v den rozloučení je absolutní minimum.
Čtěte také: Zvláštnosti heraldického popisu architektonických prvků
Kondolence
Vždy záleží na okolnostech, na našem smyslu pro uměřenost a také na tom, jak blízce se známe s rodinou zesnulého. Těžko lze uvádět univerzální text, měl by ovšem obsahovat vyjádření našich pocitů, tedy zejména lítosti nad ztrátou člověka, a rovněž osobní vzkaz pozůstalým.
- Každý, kdo dostane parte, projevuje stručným, ručně psaným dopisem soustrast.
- Je také možno vykonat soustrastnou návštěvu nebo kondolovat osobně před obřadem nebo po obřadu zpravidla do dvou týdnů po pohřbu.
- Postačí jen prostá, jednoduchá slova.
- Písemnou kondolenci pošleme tak, aby přišla v den pohřbu.
- Používá se výhradně bílého dopisního papíru a nepřipisují se žádná jiná sdělení.
- Také se může použít krátká kondolence prostřednictvím telegramu.
- Naprosto nevhodné je kondolovat telefonicky.
- Při účasti na pohřbu se osobně kondoluje pozůstalým. Jako projev soustrasti mnohdy stačí prosté podání ruky beze slov.
Dostanete-li do vaší schránky dopisní obálku, většinou orámovanou černou linkou, je pravděpodobné, že se v ní nachází parte. Často se jedná o strohé oznámení. Je nyní na nás, abychom odeslali písemné vyjádření soustrasti. Nejvhodnější je rukou psané. Je jisté, že může dojít k emočnímu vypětí a dopis rukou napsat nelze. V tom případě postačí dopis vytištěný nebo psaný na stroji a vlastnoručně podepsaný.
Když k vám zpráva dorazí formou krátké textové zprávy, považuji za vhodné velmi blízkým lidem zavolat a jednou větou sdělit svoji soustrast. Pokud je zpráva ze vzdálenějšího příbuzenstva či od známých, postačuje kondolence (vyjádření soustrasti) formou psané textové zprávy: "Upřímnou soustrast".
Vhodné oblečení na smuteční obřad
Etiketa oblékání na smuteční obřad má svoji historii, která nás zavazuje k dodržování. Typickou barvou smutku je u nás i ve velké části Evropy černá. Z toho vyplývá vhodný oděv i dnes.
Pro ženy
- Černé šaty bez vzoru, černé punčochy a černé boty.
- V chladném počasí nebo v dešti kozačky, černý plášť, v zimním období černý kabát nebo černý kožich. Plášť nebo kabát může být i antracitově šedý.
- Černý baret nebo klobouk a černé rukavice jsou velmi vhodné.
- Často jsou projevem rozloučení slzy, vezměte si s sebou tmavé brýle a bílý plátěný kapesník.
- Nejsou žádoucí okázalé šperky, odhalená ramena, krátké sukně nebo velké rozparky či hluboké výstřihy na šatech.
Pro muže
- Černý oblek.
- Jedinou vhodnou barvou košile je bílá s dlouhým rukávem (optimálně s francouzskou dvojitou manžetou) doplněná černou kravatou a bílým bavlněným kapesníčkem v náprsní kapse saka.
- Černé polobotky a černé, dostatečně vysoké ponožky.
- Proti větru či dešti si vezměte černý nebo tmavě šedý plášť, v zimě kabát nebo kožich.
- Klobouk nebo baret, který se hodí k obleku i kabátům, doporučuji podobně jako černé rukavice.
- Při nepřízni počasí černý deštník.
- Košile bez kravaty je nevhodná, podobně jako je nevhodné jít se rozloučit se zesnulým bez saka, jen v košili.
- Není vhodné, aby muž měl jakékoli ozdoby, výrazné hodinky, boutoniere nebo výrazné kapesníčky.
- Nežádoucí jsou také jakékoli jiné barvy kravaty než černá, případně tmavě šedá. Motýlek je nevhodný, jelikož působí slavnostně.
Chování na pohřbu
Společenská událost tohoto typu je mnohdy také příležitostí, jak se setkat po dlouhé době se vzdálenými příbuznými a řídce vídanými známými. Před pohřbem však není prostor pro sdělování rodinných informací či dávných nebo nedávných situací. Během obřadu není vhodné mluvit ani šeptem.
Čtěte také: Průvodce řešením problémů palubní desky Espace III
Často je součástí rozloučení také smuteční projev, který pronáší najatý řečník nebo někdo z přátel nebo z rodiny.
Po obřadu máte možnost osobně kondolovat pozůstalým, a to v pořadí, ve kterém stojí či sedí. Krátkou osobní kondolenci "Upřímnou soustrast" pronášejte tiše, nevyžadujte oční kontakt pozůstalého, podejte ruku a krátce stiskněte. Mírně ukloňte hlavu.
Smuteční hostina
Patříte-li do nejbližšího rodinného kruhu budete jistě po rozloučení pozváni. Je vhodné, abyste se smuteční hostiny účastnili, případně se v době pozvání, které bývá nejčastěji osobní před obřadem, omluvili. Smuteční hostina slouží k odpočinku po emočně vypjaté situaci a také společenskému setkání mezi příbuznými.
Je zapovězeno hovořit o dělení majetku, závěti nebo případných dluzích. Je také nevhodné "vytahovat" staré křivdy nebo se posilňovat alkoholem. Vhodné je na zesnulého zavzpomínat, nebát se také sdílet veselejší historky, které jste s ním prožili. Cílem této části rozloučení je také "setřepání smutku". Proto není nutné bránit se v průběhu hostiny úsměvům či tichému smíchu.
tags: #jaký #slovesný #čas #použít #popis #zesnulé