Stavba plotu je často nedílnou součástí realizace stavby samotné, mnohdy však probíhá samostatně a nezávisle na nové výstavbě či rekonstrukci. Není rozhodující typ stavby, který se oplocuje, pravidla jsou stejná jak pro pozemek, kde je umístěn rodinný dům, rekreační objekt či sklad.
Právní úprava a povolení
Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 79/2 v písmenu f) pro výstavbu oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (chodník) a které se zároveň nachází v zastavěném území či zastavěné ploše nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. V praxi to tedy znamená, že při splnění výše uvedených podmínek stavebník pro takovýto typ oplocení nebude potřebovat ničeho ze strany stavebního úřadu. Stejné to bude i v případě provádění stavebních úprav a udržovacích prací v případě renovace oplocení.
Typickým příkladem oplocení bez nutnosti povolení jsou stavby oplocení do výšky 2 metrů u řadových domů, kdy plot začíná až za domem a nedochází tak k jeho střetu s chodníkem či komunikací. Pokud u takového plotu soused zvolí zjevně nepřiměřený typ oplocení, zejména s ohledem na zastínění sousedního pozemku, není v pravomoci stavebního úřadu řešit nesouhlas souseda s typem oplocením, ale takto „postižený“ soused se musí bránit prostřednictvím civilní žaloby v rámci ochrany před imisemi.
V případě, že stavba plotu nevyžaduje povolení, ale vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav (což oplocení zpravidla vyžaduje - např. hloubení jam a kotvení sloupů) je povinností stavebníka zjistit si informace o existenci staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu (§79/4 stavebního zákona).
Problematické jsou situace mezi sousedy, kdy se plot umísťuje nad prováděné terénní úpravy (opěrné zdi), kdy faktická výška rozhrady může dosahovat více jak 2 metry, a přesto nebude vyžadovat povolení. Právní úprava v tomto kontextu chybí. Z aplikační činnosti stavebních úřadů vyplývá, že výška opěrné zdi a plotu se nesčítá, a zpravidla není počítána od souseda položeného níže, ale výška oplocení se počítá od úrovně terénu pozemku, který se oplocuje.
Čtěte také: Baumit B20: Co potřebujete vědět
Komplikovanější situaci bude mít stavebník, který oplocuje pozemek, který hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací nebo volí výšku plotu vyšší než 2 metry. V takové případě již stavba oplocení vyžaduje vyřízení územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Pokud se jedná o novostavbu, je povolení takového plotu zpravidla zahrnuto už do žádosti týkající se stavby samotné. Pokud je řešeno samostatně předkládá stavebník stavebnímu úřadu jednoduchý technický nákres a další doklady, které si stavební úřad vyžádá v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu k umístění plotu.
Oplocení pozemku v nezastavěném území je regulováno § 18/5 stavebního zákona, kdy oplocení v nezastavěném území lze umísťovat pouze tehdy, pokud to územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu nevylučuje. Územně plánovací dokumentace má vliv na charakter oplocení i v zastavěném území, neboť některé obce jejich prostřednictvím stanoví bližší požadavky na charakter výplně nebo i mohou oplocení pevné vyloučit a požadovat k oddělení pozemků přirozenou rozhradu ze zelených porostů.
Pozor i na situaci, kdy pozemek, který se má oplotit, leží v památkově chráněné oblasti.Specifickým nástrojem jsou Pražské stavební předpisy uplatňované na území hl. města Prahy, které jsou v regulaci oplocení podrobné - V § 30 odst.1-7 jsou požadavky na oplocení stanoveny tak , že v zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem. V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. Výšku lze zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li vyšší oplocení jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti.
Nový stavební zákon
Rekodifikace stavebního práva, která probíhá v České republice, si klade za cíl ulehčit a zrychlit stavebníkovi proces vyřizování žádosti. Můžeme říci, že pravidla pro oplocování pozemků, jak byla pospána výše, se vesměs přenesla i do nového stavebního zákona.
Pro kvalifikaci oplocení v rámci dělení staveb v závislosti na povolení, které nově přináší stavební zákon, je opět důležitá jeho výška a charakter okolních pozemků. Samostatně je řešena problematika pozemků hraničí s veřejným prostranstvím a veřejně přístupnou komunikací.
Čtěte také: Kronospan OSB desky: Podrobný technický list
Oplocení, které bude do 2 m výšky, ale bude hraničící s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní komunikací je zařazeno mezi stavby jednoduché (příloha č.2 bod 1 písmeno e)) a tyto již procesu povolení ze strany stavebního úřadu budou podléhat. Stavebník, tak jako dnes, bude muset podat žádost o povolení a tuto doplnit o dokumentaci jednoduché stavby v rozsahu požadavků § 158. Tuto dokumentaci dle § 156/2 bude moci zpracovat i tzv. neautorizovaná osoba. Výstavba oplocení jako jednoduché stavby je pak zařazena i mezi stavby, které stavebník může realizovat tzv. svépomocí.
Jak bude kvalifikován záměr stavebníka plotu vyššího než 2 metry není z nové právní úpravy úplně jasné. Stávající právní úprava oplocení, které nesplňovalo parametry § 79/2, tedy výšku do 2 metrů, regulovala přes § 103 odst.1 písmeno e) bod 13 s nutností takovéto oplocení umístit vydáním územního rozhodnutí či územního souhlasu. Nová právní úprava ploty nad 2 metry v rámci dělení staveb neřeší, a tedy zřejmě budou tato oplocení spadat pod stavby tzv. ostatní. I tyto však podléhají povolení.
Otázkou budou pravidla pro zpracování dokumentace. S ohledem na nevyjasněná pravidla můžeme jen doporučit při plánování oplocení s ohledem na novou právní úpravu držet výšku plotu do 2 m. Co se týče charakteru oplocení a možností jeho regulace skrz územní plánovací dokumentaci obcí, toto zůstává beze změny. Obec i nadále skrze územní plán a regulační plán bude moci regulovat požadavky oplocení, zejména jeho vizuální a výškovou podobu.
Nadto se rozšiřuje okruh vybraných měst (územně samosprávných celků) mimo Prahy, které si budou moci stanovit prováděcím předpisem podrobné požadavky na umísťování staveb a technické požadavky odchylně od obecným požadavků, což je případ již dnes existujících Pražských staveních předpisů.
Stavba plotu krok za krokem
- Projekt a plánování: Začněte jasnou představou o materiálu, který chcete použít - ať už zvolíte dřevo, kov, beton nebo kombinaci více materiálů. Rozhodněte se také o výšce plotu a jeho průběhu podél hranice pozemku.
- Povolení a ohlášení: Zjistěte, zda pro váš projekt stačí ohlášení stavby nebo bude potřeba stavební povolení. Připravte si nezbytnou dokumentaci, jako je projektová dokumentace, technický popis a případný souhlas sousedů.
- Příprava terénu: Přesně vyměřte pozemek a pečlivě vytyčte průběh plotu. Odstraňte všechny překážky - starý plot, keře nebo kameny, které by mohly bránit stavbě.
- Výběr materiálu: Zvolte materiál podle vašich potřeb a rozpočtu. Dřevěné ploty působí přírodně, kovové ploty jsou odolné a snadno se udržují, zatímco betonové ploty nabízejí maximální stabilitu a dlouhou životnost.
- Stavba základu a sloupků: Pro stabilitu plotu je klíčové správné ukotvení sloupků. Vytvořte betonové patky nebo použijte kotvy do země podle typu terénu. Sloupky musí být rovnoměrně rozmístěny a pevně zakotveny, aby unesly hmotnost plotu.
- Montáž plotu: Připevněte vybraný materiál na připravené sloupky. Postupujte pečlivě podle návodu nebo si na montáž najměte zkušeného odborníka, který zajistí bezchybný výsledek.
Náklady na stavbu plotu
Cena stavby plotu závisí především na zvoleném materiálu, délce plotu a náročnosti realizace. Níže je uveden orientační přehled cen za metr jednotlivých typů plotů:
Čtěte také: Technický list OSB 3 Kronospan
| Typ plotu | Cena za metr |
|---|---|
| Dřevěný plot | 800-1 500 Kč |
| Kovový plot | 1 200-3 000 Kč |
| Betonový plot | 2 000-4 500 Kč |
| Pletivový plot | 300-600 Kč |
K ceně za materiál je potřeba připočítat také náklady na instalaci sloupků, betonování základů a případné další doplňky, jako jsou brány nebo ochranné nátěry. Pro co nejpřesnější kalkulaci si nechte zpracovat cenovou nabídku od několika dodavatelů.
Důležité aspekty a upozornění
- Informování sousedů: I když zákon nevyžaduje souhlas souseda pro stavbu plotu na vašem pozemku, je vhodné plánovanou stavbu se sousedy konzultovat.
- Inženýrské sítě: Pokud stavba plotu bude vyžadovat zemní práce nebo terénní úpravy, majitel pozemku si musí zjistit informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a následně zajistit jejich ochranu.
- Místní regulace: Každá obec může mít svá vlastní pravidla pro stavbu plotů, proto doporučujeme vždy konzultovat váš záměr na místním stavebním úřadě.
- Ochrana soukromí: Protipohledový plot je většinou vysoký jako dospělá osoba a poskytuje ochranu před zvědavými pohledy. Kvůli výšce protipohledové ploty často podléhají stavebnímu povolení.
Ať už zvolíte dřevěný, betonový či kovový plot, nezapomeňte na kvalitní materiály, pevný základ a dodržení všech právních předpisů.
tags: #technicky #popis #stavby #plotu