Vyberte stránku

Střecha je bezesporu jednou z nejdůležitějších částí každého domu, která nejen dotváří celkový estetický dojem stavby, ale zároveň hraje i poměrně významnou praktickou roli. Správně navržená a zhotovená střecha je jedna z nejdůležitějších podmínek pro ochranu vnitřního prostoru domu, obvodových zdí i fasády. Střešní konstrukce uzavírá rodinný dům z jeho horní části a chrání celou stavbu před venkovními klimatickými vlivy. Mezi tyto vlivy patří srážková voda, sníh a vítr. Dřevostavbám nedává hezký tvar jenom jejich prostorové řešení formou stěn, ale vše dolaďuje střešní konstrukce. Dalo by se říct, že střecha dělá dům.

Tvar střechy se odvíjí nejen od územního plánu jednotlivých měst a obcí, ale je dán také umístěním stavby podle nadmořské výšky. Výběrem tvaru střechy se dá také docílit potřebné velikosti podstřešního prostoru. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou (dřevo)stavbu.

Historicky nejrozšířenějším druhem střechy na českém území je sedlová střecha, a to jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i domů v řadové zástavbě. Je častou střešní konstrukcí u chalup a domů ve vysokohorských oblastech. Ačkoli se dnes stále častěji u moderních novostaveb prosazuje valbová a pultová střecha, sedlová střecha je prostě klasikou, která navíc umožňuje i praktičtější využití podkroví. Možná z toho důvodu je stále nejrozšířenějším typem střechy u nás.

Co je sedlová střecha?

Sedlová střecha je jednou z nejčastějších typů, která je díky svému vzhledu často označovaná jako „áčková střecha“. Jedná se o historicky nejběžnější typ střechy používaný na českém území. Sedlová střecha je tvořena dvěma částmi, které zakrývají objekt. Ohraničení těchto částí tvoří dva štíty domu a odvodňující žlaby. V pomyslné špici, tedy v místě, kde se dvě části střechy stýkají pak vzniká hřeben. Sedlová střecha je konstrukčně řešená krovem s různou strmostí a je tvořená dvěma střešními rovinami, ohraničenými okapy a dvěma štíty. Průnik střešních rovin pak tvoří hřeben.

V našich podmínkách se většinou setkáte se sedlovou střechou s větším sklonem okolo 45°. V některých horských lokalitách je pak sklon střechy ještě větší, a to až 50°. V alpských oblastech se pak používá nižší sklon střechy.

Čtěte také: Podrobný návod na stavbu plotu

Typy střešních konstrukcí a jejich porovnání

Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Existuje mnoho typů střešních konstrukcí, a každý se hodí pro jiný účel. Záleží na tom, jak chcete dům využívat, zda má být podkroví obytným prostorem nebo jen úložným, jaký typ krytiny preferujete, a také na dalších faktorech. Volba střešní krytiny je poplatná preferencím uživatele, musí však být v kontextu s řadou technických hledisek.

Pojďte si s námi zopakovat rozdělení střech a jejich specifické názvosloví:

  • Pultová střecha - dřevostavby s pultovou střechou mají jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty. Konstrukce je jednoduchá a relativně nenákladná. Pultová střecha se hodí k zastřešení garáže či pergoly a je ideální pro nízkoenergetické domy. Chybí jí podkrovní část.
  • Sedlová střecha - konstrukce tohoto tvaru má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapními a štítovými hranami. Je nejvíce voleným typem střechy.
  • Valbová střecha - střechy tohoto typu mají na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy. Valbová střecha má hřeben a střechu na všechny čtyři strany. U ní je okap po celém obvodu domu.
  • Polovalbová střecha - od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
  • Mansardová střecha - u tohoto typu střechy jsou čtyři střešní roviny. Dvě roviny jsou mezi hřebenem a okapem z každé strany a mají zpravidla jiný sklon. Mansardová střecha se skládá ze dvou rovin různého sklonu: ve spodní části je strmá, ve vyšší plošší. Toho se rovněž využívá pro zlepšení podchodné výšky podkroví s možností jeho většího využití.
  • Stanová střecha - jedná se o střechu, která má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu. Taková střecha pak má připomínat tvar čtyřbokého jehlanu. Stanová střecha má tvar pyramidy nebo kuželu.
  • Pilová střecha - jedná se o soustavu opakujících se pultových nebo sedlových střech.
  • Zelené střechy - ve skladbách střechy jsou umístěné vrstvy zeminy nebo substrátu, které umožňují vysázet zeleň na povrchu střechy.

Následující tabulka porovnává sedlovou střechu s vybranými typy:

Typ střechy Popis Využití podkroví Složitost realizace
Sedlová střecha Dvě šikmé plochy, hřeben, dva štíty a okapy. Velmi dobré, možnost obytného prostoru a kolmých oken. Jednoduchá a méně nákladná.
Valbová střecha Čtyři šikmé plochy, okap po celém obvodu domu, nahrazuje štíty valbami. Omezenější než sedlová kvůli skloněným valbám. Složitější na realizaci.
Pultová střecha Jedna střešní rovina s pultovou a okapní hranou. Není podkrovní část. Jednoduchá a nenákladná.
Stanová střecha Čtyři střešní roviny sbíhající se do jednoho vrcholu, čtvercový půdorys. Omezené. Složitější, ale esteticky zajímavá.

Konstrukce sedlové střechy

Krov je v podstatě dřevěná konstrukce, nesoucí krytinu v požadovaném tvaru. Obvykle se střešní konstrukce skládá ze zpravidla dřevěného krovu, případné tepelné izolace, hydroizolace, a nakonec ze střešní krytiny. Krov přenáší zatížení do obvodových zdí.

Nosná konstrukce

Při montáži nosné konstrukce sedlové střechy se používají různé typy vazeb. Nosnou konstrukci tvoří obvykle krokvový nebo vaznicový systém, případně příhradové vazníky. Sedlové střechy se snadno přizpůsobují různým typům půdorysů a jejich jednoduchý tvar zajišťuje snadnější výpočty, rychlejší montáž i servisní přístup.

Čtěte také: Zvláštnosti heraldického popisu architektonických prvků

  • Vazníky: V případě nízkého sklonu střechy se pak nejčastěji používají vazníky, které výslednou cenu střechy sníží. Kromě toho je konstrukce střechy za pomoci vazníků velmi rychlá.
  • Krovy: Pro střechy s vyšším sklonem, tedy v případě, že má pod sedlovou střechou vzniknout obytný prostor, se používají krovy. Jejich konstrukce je oproti vazníkům nákladnější a náročnější, ale výsledek stojí za to. V současné době se začínají i pro sedlové střechy s nízkým sklonem od 5 ° používat krovy. Hovoříme zde o jednoduché konstrukci z fošen, kterou ztužujeme z prvků typu vazníků se zatlačovacími styčníky z plechů s trny.

Součásti krovu

Krovovou konstrukci jako celek tvoří několik vzájemně uspořádaných dřevěných prvků zpravidla spojených vhodnými tesařskými spoji. Vzájemné uspořádání jednotlivých prvků krovu závisí na typu krovové konstrukce:

  • Vazný trám - může se také objevit pod pojmem vazník a jedná se o hlavní nosný trám celého krovu. Je uložen příčně na směr střechy a většinou na něm spočívá tíha všech ostatních prvků krovu. Trámy spojující protilehlé pozednice krovu. Ne vždy jsou však použity, na nových stavbách se tuhost krovu řeší upnutím pozednice do pozedního věnce.
  • Pozednice - jedná se o vodorovný podélně uložený trám, který je pevně spojen s nosnou obvodovou konstrukcí domu. Trámy položené na obvodových zdích, do kterých se uchytí krokve.
  • Vaznice - vodorovný podélně probíhající trám, který podpírá krokve. Podle umístění rozlišujeme vaznice hřebenové, středové, mezilehlé a již zmíněné pozednice.
  • Krokev - jedná se o šikmý nosný prvek, který nese latě, na které se poté pokládá střešní krytina. Trámy vytvářející sklon sedlové střechy. Krokve utváří střešní rovinu. Jsou uloženy na pozednici a vaznicích.
  • Kleština - vodorovné prvky, vždy umístěné ve dvojici, které spojují protilehlé krokve a ztužují tak celou krovovou konstrukci. Kleštiny lze posunout výš, zachovat jejich funkci a zvětšit tak využitelný prostor.
  • Sloupky - dřevěné trámky podepírající středovou, příp. vrcholovou vaznici.

Krovy a jejich zavětrování

Krov je většinou udělaný tak, že mezi vaznicí nesenou svislou nebo ležatou stolicí a pozednicí jsou uloženy krokve. A sloupy té stolice stojí na vazném trámu. Velice důležité je také zavětrování krovu. Lze říci, že spojení dvou krokví v hřebeni reaguje podobně, jako když se o sebe opřou dvě karty nebo kostky domina. Když zafouká vítr, funguje i zde dominový efekt. Stejně tak má tendenci padnout krov, proto se mezi krokve v rovině střechy vkládají úhlopříčné trámy ve tvaru Ondřejského kříže, tj. X.

Materiály pro krov

Základním stavebním materiálem krovu je bezkonkurenčně dřevo. Na krovovou konstrukci nelze použít jen tak ledajaké dřevo. Dřevo pro výrobu krovu by nemělo obsahovat velké množství suků, mělo by být dostatečně proschlé a zároveň lehké. Proto je vhodné dřevo z jehličnanů, zejména tedy ze smrku a borovice. Zatímco smrkové dřevo je lehčí a levnější, tak dražší borové dřevo zase díky většímu obsahu pryskyřic odolá i horším povětrnostním podmínkám.

Při budování krovu musí být zajištěno splnění vlhkostní podmínky dřeva. Abyste dosáhli spolehlivosti a co největší životnosti krovu, tak je třeba dřevo patřičně ochránit před působením dřevokazného hmyzu a hub. Impregnaci lze provádět namáčením, postřikem, nátěrem či tlakováním. V každém případě je třeba dodržet návod přiložený k chemickému přípravku, a hlavně množství látky, které na dřevo aplikujete, aby bylo dosaženo požadovaného efektu.

Typy krovových konstrukcí

Existuje několik různých typů krovových konstrukcí, které se vzájemně odlišují uspořádáním jednotlivých prvků:

Čtěte také: Průvodce řešením problémů palubní desky Espace III

  • Vaznicová soustava je základní druh krovu vhodný i pro komplikovanější a větší půdorysy střech, neboť pomocí několika vaznic může vzniknout konstrukce s velkým rozpětím. Základním nosným prvkem je, jak název napovídá, vaznice, které jsou podepírány sloupky, díky kterým je přenášeno ztížení do vazného trámu. Podle polohy sloupků a celkového rozložení zbylých prvků rozdělujeme vaznicové krovy na stojatou stolici (vaznice je podpírána sloupkem ukotveným ve vazném trámu) a ležatou stolici (vaznice je podepřena šikmými sloupky).
  • Hambálková soustava se vyznačuje přidáním speciálního střešního prvku neboli hambálku. Jedná se o prvek, který spojuje dvě protější krokve a při symetrickém ztížení (tíhou střešní krytiny nebo sněhem) funguje jako vodorovná střešní podpěra.

Výhody sedlové střechy

Sedlová střecha patří k nejběžnějším a nejspolehlivějším typům střešních konstrukcí. Její jednoduchý tvar - dvě rovinné plochy se sklonem směřujícím do stran, které se setkávají v hřebeni - zajišťuje efektivní odvod vody, statickou stabilitu a snadnou realizaci. Právě pro svou funkčnost, nízkou náročnost a široké uplatnění je sedlová střecha volbou číslo jedna pro rodinné domy, chaty, školy, menší bytové domy, technické a hospodářské objekty.

Mezi největší výhody sedlové střechy patří:

  • Praktické využití podkrovního prostoru: Při nejpoužívanějšímu sklonu střechy okolo 40° umožňuje sedlová střecha dobré využití pro výstavbu obytného podkrovního prostoru a kolmý štít pak dobré prosvětlení ve štítové oblasti. Jen v případě, že byste se rozhodli pro malý sklon střechy, mohlo by podkroví působit poněkud stísněně.
  • Jednoduchost konstrukce: Díky jednoduchosti konstrukce sedlové střechy patří k méně nákladným. Realizace sedlové střechy je navíc rychlá a méně pracná. Na rozdíl od pultové střechy je s ní ovšem možno překlenout větší rozpětí bez nutnosti vložení středních podpor.
  • Minimální riziko zatékání: Díky jednoduchému tvaru je další její výhodou minimalizace možného rizika zatékání.
  • Efektivní odvod dešťové i sněhové vody: Díky dvousklonnému tvaru nehrozí zatékání ani přetížení konstrukce.
  • Statická stabilita: Ideální řešení pro sněhově zatížené oblasti. Díky své konstrukci jsou sedlové střechy vhodné i do míst, kde panují náročnější klimatické podmínky, jako například v oblastech se zvýšeným výskytem sněhu, nebo větru.
  • Nižší pořizovací a realizační náklady: Oproti složitějším konstrukcím.
  • Snadná údržba a servis: Jednoduchý tvar bez komplikovaných napojení.
  • Všestranné použití: Hodí se do města i na venkov, k moderním i tradičním stavbám.

Sedlovou Střechu můžeme zvolit s přesahem nebo bez přesahu. Přesah chrání obvodové zdi od povětrnostních podmínek.

Nevýhody a kdy zvolit jiný typ

  • Jednodušší vzhled: Pro některé investory může být příliš „běžná“ nebo nenápadná.
  • Omezené možnosti pro využití celé půdy: Podkroví má omezený prostor u menších sklonů.
  • Možné komplikace s napojením více hmot: U složitějších půdorysů je třeba promyšlenější návrh.

V těchto případech může být vhodnější volbou například mansardová, valbová nebo kombinovaná střecha, případně řešení s vikýři nebo zvýšenou atikou.

Optimální sklon sedlové střechy

Už z výše uvedeného je zřejmé, že optimální sklon střechy je dán zaprvé tím, zda chcete dosáhnout obytného podkroví, ale také jak velké rozpětí střechy chcete využít. Sklon sedlové střechy se volí s ohledem na využití podkrovních prostorů. Optimální sklon sedlové střechy s možností realizace podkroví je 35°.

  • Pokud si zvolíte vyšší sklon střechy kolem 45° bude podkroví působit útulně.
  • V případě, že si zvolíte alpský typ sedlové střechy s malým sklonem okolo 20° nemůžete použít některé střešní krytiny, a navíc stropy v podkroví mohou být velmi nízké. Na základě světlé výšky by se pak vůbec nemuselo jednat o obytný prostor.
  • Pro pálenou nebo betonovou tašku je optimální sklon mezi 30° a 45°. Mírnější sklony omezují výběr krytiny, strmější sklony zvyšují náklady na lešení a práci. Konkrétní sklon závisí na dispozičním řešení podkroví, regulativech zástavby a architektonickém záměru.
  • Minimální sklon sedlové střechy je 5°. Pláště jsou od sebe odděleny vzduchovou provětrávanou vrstvou.

Pokud plánujete novostavbu v horském klimatu, není od věci zvolit i sedlovou střechu tzv. alpského stylu s nízkým sklonem. Má dobrou schopnost překlenout větší rozpětí, odvodu vody a efektivnější izolace podstřešních místností. A navíc přídavná izolace v zimě má pak podobu ležícího sněhu, proto tzv. alpská střecha.

Doporučené krytiny

Sedlové střechy umožňují použití široké škály střešních krytin. Výběr závisí především na sklonu, rozpočtu a vzhledu budovy. Co se týče materiálů na pokrytí sedlové střechy se používají:

  • Klasické pálené tašky (kvalitní pálená taška má životnost přes sto let).
  • Betonové tašky.
  • Bitumenové šindele.
  • Přírodní šindel.
  • Došky.
  • Plechové krytiny (falcovaný plech - vhodný pro nižší sklony nebo moderní architekturu).
  • Vláknocementové šablony, lehké kompozitní krytiny - pro objekty s nižší nosností nebo tam, kde je třeba snížit zatížení.

Je tedy zřejmé, že právě na sedlovou střechu je možné použít nejvíce typů střešní krytiny.

Zateplení sedlové střechy

Zvýšení tepelného odporu a zlepšení tepelně izolačních vlastností střech vrstvou tepelné izolace je v nynější době již téměř samozřejmostí. Díky velkému zájmu o zateplení střešních konstrukcí vzrostlo také množství způsobů, jak zateplení střechy provést a jaký materiál na zateplení použít.

Typy izolace

Podle umístění izolace rozlišujeme zateplení mezikrokevní (u dvouplášťových šikmých střech) a nadkrokevní (ty se mohou použít u jednoplášťových i dvouplášťových střech).

  • Mezikrokevní + podkrokevní tepelná izolace: Izolace uložená mezi krokvemi + pod krokvemi z důvodu eliminace tepelných mostů. Pro zateplení sedlové střechy se používá zpravidla vata v rolích, případně vata v deskách. Bohužel zateplení střechy pouze mezi krokvemi není dostatečné z důvodu výskytu tepelných mostů (dřevo lépe vede teplo), a tak je potřeba přidat ještě jednu vrstvu tepelné izolace pod tyto krokve (zpravidla v tloušťce 40-60 mm).
  • Nadkrokevní izolace: Deskové izolace se požívají v nadkrokevní variantě a jsou obvykle vyráběny z expandovaného polystyrenu, PUR nebo PIR pěny. Izolační desky obvykle tvoří jádro sendvičové skladby vrstev střešní konstrukce. Nadkrokevní izolace naopak vyžaduje demontáž krytiny, ale dává největší smysl právě při rekonstrukci, kdy se krytina mění stejně.

Parotěsná fólie

Parotěsná fólie je velmi důležitá, protože brání průniku vlhkosti a par z interiéru budovy do vnitřních částí tepelné izolace, kde by mohla zkondenzovat. Parotěsná fólie se montuje buď mezi podkrokevní a mezikrokevní tepelnou izolaci (z důvodu předejití poškození fólie při kotvení zařízení do střešní roviny), nebo na celoplošné bednění pod nadrokvení izolaci.

Pokládka střešní krytiny

Sedlová střecha je nejjednodušší. U ní se začíná kladením pravých tašek u okapní hrany a v dalších řadách v kombinací s půlenými taškami, aby byla dodržena převazba. Důležitým bodem, který je nutné dodržet je stanovení průměrné krycí šířky. To umožní dilataci střešní krytiny v ploše, a to i při působení teplot.

Na připravenou hydroizolační fólii přichytíme kontralatě a následně střešní latě. Rozteč latí závisí na vzdálenosti krokví, sklonu a zatížení střešního pláště. Pro potřebu přesného rozměření střechy je třeba dle zásad pokrývačského řemesla zjistit skutečnou průměrnou krycí šířku tašek. Okrajové tašky jsou opatřeny dvěma otvory. Každá taška musí být přichycena k latění pozinkovanými vruty. Při použití okrajových tašek je bezpodmínečně nutné, aby okapové a štítové hrany střechy svíraly pravý úhel.

Pokud je již dokončena pokládka střešních tašek, začneme s instalací hřebene. Nad ucpávku připevníme hřebenovou příchytku pro první hřebenáč. Hřebenáč nasuneme do příchytky a připevníme přes další příchytku vrutem do hřebenové latě. Pro napojení komínů, střešních oken, úžlabí střech se nabízí půlená střešní taška, okrajové střešní tašky poskytují elegantní řešení na zakrytí štítových hran.

Půdní prostory se již častokrát používají pro bydlení nebo kanceláře, které musí být dobře větrané. Proto se musí vytvořit funkční větrání mezi hydroizolační folií a střešními taškami.

Pokládka střešní krytiny svépomocí může na první pohled vypadat jako úsporná varianta, ale je lepší tento úkol svěřit zkušeným pokrývačům.

Kdy zvolit sedlovou střechu?

  • Rodinné domy - ideální volba pro jednoduchý půdorys a úsporné řešení.
  • Menší bytové domy, SVJ, přístavby - univerzální a cenově dostupné řešení.
  • Rekreační objekty, chalupy, hospodářské budovy - tradiční tvar, který dobře zapadne do venkovského prostředí.
  • Rozšíření nebo rekonstrukce - snadno navazující na stávající konstrukce.

tags: #sedlová #střecha #kompletní #informace

Oblíbené příspěvky: