Pojistná hydroizolační fólie (PHI) je nenápadná, tenká vrstva, která leží skrytá pod střešní krytinou. Mnoho investorů při stavbě domu řeší typ krytiny, barvu, oplechování nebo okapy, ale o fólii většinou uslyší až od pokrývače. Správně zvolená fólie rozhoduje o tom, zda střecha zůstane suchá, izolace účinná a konstrukce zdravá i po desítkách let.
Co je pojistná hydroizolační fólie?
Pojistná hydroizolace (zkráceně PHI) je oficiální technický název podle norem ČSN. Tato fólie se pokládá pod střešní krytinu a tvoří pojistnou vrstvu proti vodě a větru - chrání konstrukci i tepelnou izolaci v případě, že pod krytinu pronikne déšť, sníh nebo kondenzát. Má za úkol nepropustit vodu dovnitř konstrukce, ale naopak pára může z konstrukce samovolně vyvětrávat ven do exteriéru. Tyto vlastnosti bývají shrnuty pojmem „difuzně otevřená“. Pojistná hydroizolace se prodává v rolích o nejčastější šíři 1500 mm a délce 20 m / 50 m. Materiál bývá laminovaná polypropylénová textilní fólie (Eurovent, Tyvek, Guttafol, Pama atd.). Nejčastěji se s pojmem pojistná hydroizolace setkáváme u šikmých střech rodinných domů, kde se přibíjejí latěmi ke krokvím. V momentě, kdy selže hlavní střešní krytina - například střešní tašky, profilované plechy nebo šindele, zachrání Vás právě pojistná hydroizolace, která sahá až ke kraji střechy, kde bývá nejčastěji okap.
Pojistná hydroizolace tvoří jen malou část celkové ceny střechy. U běžného rodinného domu s krytinou za 250-300 Kč/m² stojí kvalitní fólie často jen 30-40 Kč/m². Střecha je klíčovou součástí každé stavby a její životnost zásadně ovlivňuje ochranu domu před povětrnostními vlivy i vlastní komfort bydlení, ať už se rozhodneme podkroví obývat či ho nechat volné.
Historie a vývoj PHI
V 80. a 90. letech se v Evropě běžně používaly mřížkované fólie z HDPE. Byly levné, snadno se pokládaly a působily jako moderní řešení své doby. O dvacet až třicet let později však německé studie (AIBau, Fraunhofer, ZVDH) zjistily, že tyto fólie jsou často v naprosto nefunkčním stavu - zkřehlé, potrhané, nebo zcela rozpadlé. I když současné třívrstvé PP fólie představují technologicky pokročilejší variantu, jejich teplotní limit je často stejný - 80 °C. Zkušenosti z minulosti ukazují, že materiály pracující „na hraně“ své odolnosti z dlouhodobého hlediska nevydrží. V 90. letech se pojistné hydroizolační fólie začaly používat jako revoluční a poměrně dostupný prvek, od kterého jsme si slibovali prodloužení životnosti střech. Ve velkém počtu se tak začaly instalovat i do skladeb střech s nevyužitým podkrovím.
Klíčové vlastnosti difuzních fólií pro PHI
1. Vodonepropustnost
Základní vlastností, kterou musí mít každá difuzní fólie navrhovaná do funkce pojistné hydroizolační vrstvy v konstrukcích šikmých střech, je vodonepropustnost. Pokud by materiál tuto vlastnost nezaručoval, pak jeho použití je zpochybněno.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Je však třeba úzkostlivě rozlišovat, zda k průsaku dochází před položením vlastní krytiny nebo i po jejím položení. Průsak před položením krytiny za výše uvedených okolností je zcela normální chování, ke kterému dochází u běžných difuzních fólií. V případě novostaveb nevede případný průsak ke škodám. U rekonstrukcí by však škody mohly dosáhnout zdrcující úrovně. Průsak po položení krytiny bývá obvykle spojován s pochybnostmi o kvalitě použité fólie. Pochybnosti lze snadno potvrdit nebo rozptýlit provedením jednoduché zkoušky vodním sloupcem.
Pokud vzorek odpovídá normovým požadavkům, pak při vyloučení vlhnutí fólie v důsledku kondenzace vodní páry je průsak možný jedině v důsledku mechanického poškození fólie, čemuž mohou vydatně napomáhat tenzidy z preventivní ochrany dřeva. Je třeba zdůraznit, že při vyloučení vlivu kondenzace vodní páry a za předpokladu odborného položení krytiny, včetně odborného napojení krytiny na prostupy, je vyloučen průnik srážkové vody v kapalném skupenství. Ať si však sníh uložený na fólii pozvolna odtává, pokud bude utěsněna spára mezi kontralatěmi a fólií a nebudou latě a kontralatě opatřeny impregnací, pak nemůže za žádných okolností dojít k průniku vody.
Řada moderních difuzních fólií je již z výroby opatřena jedním nebo i dvěma samolepicími proužky, např. z etylenvinylacetátu (EVA), a většinou v sortimentu difuzních fólií nechybí ani speciální lepicí pásky, lepicí tmely nebo těsnicí pěny. Všechny tyto produkty musejí být samy o sobě odolné i proti dlouhodobému působení vlhkosti, což nelze tvrdit o lepidlech či lepivých úpravách fólií na bázi akrylátu. Při pečlivé práci lze pomocí vhodných materiálů a příslušenství vytvořit vodotěsné podstřeší i bez těžkých asfaltových či plastových pásů.
2. Paropropustnost
Zatímco paropropustnost difuzních fólií je bezvýznamná vlastnost u tříplášťových střešních konstrukcí (tepelná izolace je přímo odvětrávána do vzduchové vrstvy pod PHI), u dvouplášťových skladeb má mimořádný význam. Je tedy zřejmé, že do dvouplášťových konstrukcí mohou být navrhovány PHI jen z materiálů vysoce difuzně otevřených. Podle Pravidel smí mít difuzní odpor vyjádřený ekvivalentní difuzní tloušťkou hodnotu sd < 0,3 m. Tato hodnota pochází z německého originálu Pravidel, který byl vydán v roce 1997. Dnes německá norma DIN 4108-3 připouští množství zkondenzované vodní páry u dvouplášťových konstrukcí 0,5 kg/m².rok, zatímco naše ČSN 73 0540-2 jen 0,1 kg/m².rok. U dvouplášťových konstrukcí s bedněním musí být při vnitřním líci navržena parotěsná vrstva, která při požadavku úplného vyloučení kondenzace vodní páry uvnitř souvrství musí mít difuzní odpor sd > 50 m.
Proč mohou být difuzní fólie současně vodonepropustné a zároveň paropropustné? To lze ukázat na schematickém znázornění difuzní membrány, na kterém je ve velkém zvětšení vidět síť vláken, z nichž se skládá funkční membrána. Ta vlákna jsou navzájem tak blízko, že nepropustí ani tu nejmenší kapku vody, avšak zároveň jsou navzájem tak daleko, že bez potíží propustí molekulu vodní páry, která má ze všech látek nejmenší průměr d = 0,0004 µm. To platí i u difuzních fólií s difuzní membránou, která je opatřena mikroperforací, tj. póry o velikosti 1-5 µm. Nicméně za určitých okolností difuzní membrány vodní kapky propustí.
Čtěte také: Vlastnosti pojistné hydroizolace
3. Mechanické vlastnosti
Soudobé podstřešní fólie jsou zpravidla vícevrstvé materiály, přičemž každá vrstva má své specifické úkoly. Na rubu a líci je vidět vrstva z netkané textilie, např. z PP vláken. Tyto povrchové vrstvy mají za úkol chránit důležitou vnitřní vrstvu, tzv. difuzní membránu (funkční film), před poškozením, umožňují vůbec s fólií manipulovat a připevňovat a lícová vrstva je potisknuta i důležitými značkami. Čím mají mít fólie vyšší mechanické vlastnosti, tím mají i větší plošnou hmotnost. Někdy jsou tyto požadavky tak vysoké, že je třeba zvolit fólii s armovací sítí.
Mezi důležité mechanické vlastnosti difuzních fólií pro PHI patří pevnost v tahu a odolnost proti vytržení z hřebíku. Pevnost v tahu se zkouší podle EN ČSN 12311-1, přičemž se zatěžuje pruh fólie odebraný v příčném nebo v podélném směru. Snaha o dosažení velké pevnosti v tahu není samoúčelná, v praxi je vysoká pevnost fólie významnou předností v případě pokládání na bednění, kdy naopak fólie s malou pevností by mohly být snadno poškozeny.
4. Odolnost proti UV záření
Skládané střešní krytiny včetně kovových doplňků z příslušných střešních systémů jsou samy o sobě zcela rezistentní vůči UV záření. Naprosto nejhorší následky působení UV záření jsou však shledávány u makromolekulárních polymerů, z nichž jsou na střechách používány výrobky zejména na bázi PE, PVC a PP. Pro zvýšení odolnosti se proto používají různé absorbéry UV záření, např. saze, jimiž je docíleno stabilizace plastových produktů. Týká se to zejména fólií používaných ve střešních konstrukcích jako PHI. U těch uvádějí výrobci odolnost vůči UV záření po dobu 3-5 měsíců, což se obecně vnímá jako doba, po kterou může být tato fólie volně vystavena slunečnímu svitu do plného zakrytí střechy taškami.
Velmi rozšířený je mylný výklad těch 3-5 měsíců odolnosti fólie vůči UV záření. Tato doba neomezuje jen lhůtu do zakrytí střechy krytinou, ale je jí omezena i expozice rubu fólie UV zářením! Toto může na fólii působit i přímým osvitem štítovými okny a u střech s větším sklonem i přímým osvitem střešními okny. Okenní sklo o tloušťce 3 mm absorbuje i více než 90 % UV záření, ale jen do vlnové délky 320 nm. Od 340 nm je propustnost mnohem větší a až při vlnové délce 380 nm je dokonce 88 %. Bohužel se tyto fólie nevyhnou expozici UV záření ani v případě vyloučení přímého oslunění. Při dopadu slunečního paprsku na betonovou podlahu podkroví se téměř úplně absorbuje tepelná složka slunečního záření, avšak záření o krátké a velmi krátké vlnové délce se odrazí a vznikne tak difuzní (rozptýlené) světlo. Proto je nutné bez zbytečných průtahů buď dokončit výstavbu podkroví.
Moderní membrány jako Difflex Thermo ND nebo Rewasi Top UV+ nabízejí teplotní odolnost až 100 °C, vynikající rozměrovou stabilitu a vysokou odolnost proti stárnutí. Vyšší teplotní stabilita znamená vyšší jistotu a klid na desítky let.
Čtěte také: Správná skladba pojistné hydroizolace ploché střechy
5. Teplotní stabilita
Pod tmavou střešní krytinou, zvlášť na jižních a západních stranách střechy, panují v létě teploty, které si mnoho lidí ani neumí představit. Běžné třívrstvé fólie na bázi PP nebo PE mají přitom teplotní stabilitu právě do +80 °C. Jinými slovy, pracují dlouhodobě na hranici svých možností.
Monolitické fólie
Drtivá většina současných difuzních fólií je vysoce propustná pro vodní páru díky mikroperforaci, avšak již několik let nabízí firma Dörken svůj produkt pod názvem Delta Maxx s ekvivalentní difuzní tloušťkou sd = 0,15 m a od roku 2011 i firma Bramac svoji fólii pod názvem Bramac Maximum o sd = 0,08 m (tzv. monolitické fólie). Oba produkty jsou vodotěsné i kolem hřebíků, tudíž odpadá utěsňování spáry fólie/kontralať. Navíc jsou absolutně rezistentní vůči působení tenzidů, které obsahují prostředky chemické ochrany dřeva. Tyto materiály jsou vhodné pro vytvoření PHI ve dvouplášťové i tříplášťové skladbě, avšak mají jednu drobnou nevýhodu: jsou mimořádně drahé.
Kontaktní a nekontaktní fólie: Mýty a realita
Jen v českém a slovenském prostředí se ujala velmi neblahá praxe dělení difuzních fólií na kontaktní a nekontaktní, nikde ve světě by nechápali, co tyto termíny mají znamenat. Všude totiž je jednoznačně určující pro správné použití jejich difuzní odpor vyjádřený jako sd. Klasifikování fólií pouze s ohledem na jejich pozici v konstrukci vůči tepelné izolaci je zcela nedostatečné. Termín kontaktní fólie označuje způsob pokládky - tedy, že fólie může ležet přímo na tepelné izolaci nebo bednění. Takové membrány jsou dnes běžné u moderních difuzně otevřených střech, kde se pod fólií nenachází ventilační mezera.
Stanový efekt
Ještě dnes se můžeme setkat s argumentem proti použití podobných fólií, jako jsou např. Jutafol D nebo Dragofol, ve dvouplášťové konstrukci, a sice že u těchto fólií dochází k tzv. stanovému efektu, kdy totiž při kontaktu rubu fólie s nějakým podkladem, třeba bedněním nebo tepelnou izolací, propouštějí vodu. Aby byl tento argument relevantní i pro Jutafol D nebo Dragofol, musela by také i po něm stékat voda, aby mohlo dojít k průsaku. Ta voda je kondenzát z vodní páry v důsledku buď špatné funkce spodní vzduchové vrstvy ve tříplášťové skladbě, anebo velkého difuzního odporu PHI v případě skladby dvouplášťové, ale v žádném případě ne v důsledku stanového efektu.
Pojistné hydroizolace při nízkých sklonech střech
Pokud u běžných skládaných střešních krytin (pálených, betonových, vláknocementových, ...) je potřeba tyto krytiny použít pro nižší sklon střechy, než jaký je stanovený bezpečný sklon (BSS) dané střešní krytiny, je potřeba v závislosti na rozdílu bezpečného a zamýšleného sklonu a v závislosti na "zvýšených požadavcích" střechy pod vrstvou krytiny vytvořit vyšší stupeň a třídu těsnosti použité pojistné hydroizolace. Čím větší je rozdíl mezi zamýšleným a bezpečným sklonem a čím více se u střechy vyskytuje množství zvýšených požadavků, tím těsnější systém pojistné hydroizolace je nezbytné pod střešní krytinou vytvořit.
Drtivá většina tzv. nekontaktních (nízkodifúzních) mikroperforovaných nebo antikondenzačních fólií (např. Jutafol D, Jutacon, ...) však může být aplikována pouze pro stupeň těsnosti 1. Jakmile je potřeba dosáhnout vyššího stupně těsnosti (2a), už je nezbytné použít buď systém kontaktních fólií při tříplášťové bedněné střechy (např. Jutafol DTB 150) nebo zvolit použití vysocedifúzních membrán (např. Jutadach,...). Pro dosažení stupně těsnosti 2c je navíc nezbytné tyto materiály mezi sebou spojit (slepit). Pokud však chceme vytvořit stupeň těsnosti 3A, již je nezbytné pojistnou hydroizolaci podložit bedněním, avšak zde se již nedají použít běžně na trhu dodávané membrány či fólie. Pro tuto aplikaci je nezbytné použít speciální vysoce vodotěsné vysoce difúzní membrány s příslušnými spojovacími a těsnícími komponenty tak, abychom i u této skladby mohli konstrukci tvořit jako dvouplášťovou.
Většina pojistných hydroizolací je použitelná do sklonu 17°, některé i do 15° a výjimečně i pro 12° sklon střechy. Proto JUTA a.s. vyvinula nový speciální systém pojistné hydroizolační membrány pod názvem JUTADACH SUPER s příslušnými komponenty. To je tedy systém JUTADACH SUPER, který umožňuje aplikaci pojistné hydroizolace i pro stupeň a třídu těsnosti 3A a zároveň pro střechu se sklonem min. 7°.
Tabulka: Možnost použití typů pojistných hydroizolací JUTA a.s. dle sklonu a stupně těsnosti
| Typ fólie | Stupeň těsnosti | Minimální sklon střechy |
|---|---|---|
| Jutafol D, Jutacon | 1 | >17° (běžné sklony) |
| Jutafol DTB 150 (kontaktní pro tříplášťové bedněné střechy) | 2a | 15°-17° |
| Jutadach (vysoce difúzní membrány) | 2a | 15°-17° |
| Jutadach + lepení | 2c | 12°-15° |
| JUTADACH SUPER (s bedněním a speciálními komponenty) | 3A | 7° |
Doporučení pro ochranu dřeva
Pokud budou střešní latě a kontralatě ošetřované chemickými ochrannými prostředky, měly by se tyto prostředky aplikovat tlakově přímo ve výrobě. Pokud dochází k impregnaci střešních latí a kontralatí přímo na stavbě, nastává nejen riziko kontaminace vody a okolní půdy jedovatými látkami, ale přítomné tenzidy mohou snižovat vodotěsnost pojistných hydroizolací. Podle normy DIN 68800 a pravidel pro navrhování střech se preferuje konstrukční ochrana dřeva před chemickou.
Problémy spojené s nevhodným použitím PHI
Použití pojistných hydroizolačních fólií ve střechách s neobývaným podkrovím často přináší více problémů než užitku. Místo prodloužení životnosti střechy tedy mnohdy dochází k opačnému efektu - zkrácení životnosti střechy a zvýšení nákladů na opravy. Proto se ukazuje jako vhodnější pojistné fólie ze skladby střech bez obytného podkroví zcela vyloučit a spolehnout se na skladbu pouze se střešní taškou, která napomůže větrání konstrukce a umožní její přirozené vysychání bez rizika skrytých defektů. Mezi časté problémy patří:
- Kondenzace na vnitřní straně fólie: Při tepelně neizolovaném podkroví může docházet ke kondenzaci vodních par z domu na vnitřní straně fólie.
- Nevhodné řešení prostupů střešním pláštěm: Provedení díry pro kabely, netěsnosti u komínového tělesa.
- Degradace fólie UV zářením: Fólie bez dalších vrstev skladby není chráněna proti účinkům UV záření. To způsobuje její zrychlenou degradaci. Z reálných aplikací na starších střechách se ukazuje její maximální životnost cca 25 let. Po této době fólie ztrácí své vlastnosti, stává se křehkou a odpadává z výztužné mřížky.
- Složité lokální opravy: V případě výměny prasklé či jinak poškozené tašky je nutno postupovat buď z venku střechy, což při vyšších budovách bez možnosti výlezu na střechu je možné jen s využitím lešení nebo plošiny, a nebo je nutné poškozené místo zevnitř najít a pro výměnu tašky fólii rozříznout.
- Nedostatečné řešení detailů: Ďábel se skrývá v detailech, které často rozhodují o celkové kvalitě a funkčnosti. Nejinak je tomu u pojistných hydroizolačních fólií, kdy se lze při průzkumech střech běžně setkat s nevyhovujícími detaily okolo střešních oken, komínů a dalších prostupů střešním pláštěm.
- Poškození dřeva: Poškození pozednice dřevokaznými houbami v důsledku její zvýšené vlhkosti. Nad ní shnilé bednění s navazující dožilou pojistnou hydroizolační fólií.
Nové produkty JUTA a.s.
Sortiment podstřešních membrán, fólií a parozábran od společnosti JUTA a.s. je značný a JUTA Dvůr Králové nad Labem je zároveň jedinou výrobní firmou v ČR s kompletním sortimentem těchto materiálů.
Nová vysoceparopropustná podstřešní membrána "JUTADACH MASTER" svými mechanickými a vodotěsnými vlastnostmi "převálcuje" drtivou většinu na trhu se pohybující konkurence. Lze ji použít v podstatě v jakékoliv skladbě šikmé střechy (tříplášťové i dvouplášťové, bedněné i nebedněné), a to i v případě extrémních roztečí krokví (> 120 cm), v případě extrémního vlivu větru působícího na střešní konstrukci, a dokonce v případě sklonu střechy již od 15°. Stejně jako ostatní membrány Jutadach i tento materiál lze použít také jako větrozábranu.
Vyloženě horkou novinkou v sortimentu podstřešních membrán je materiál "JUTADREN". Jedná se o vysocedifúzní drenážní membránu určenou na bednění pod falcované střešní krytiny fakticky všech typů, zejména pak pro titanzinek. Tam zkondenzované vodní páry jsou drenážní vrstvou ihned staženy na vodotěsnou vrstvu membrány a aniž by se dotýkaly střešní krytiny, jsou vyvedeny mimo střešní konstrukci. Nedochází tak ke korozi vlastní střešní krytiny, drenážní vrstva zároveň tlumí hluk (např. od deště, hluk z ulice, ...).
Nová vysoce parotěsná reflexní samozhášivá parozábrana "JUTAFOL REFLEX N 150", která svými parotěsnými a mechanickými vlastnostmi výrazně předčí drtivou většinu dosud na trhu nabízené konkurence. Tím, že místo reflexní vrstvy z hliníkové fólie byl použit speciální 4-vrstvý reflexní komponent, fólie dosahuje i kvalitnějšího vzhledu, netrpí elektrokorozí při dotyku s ocelí a rovněž netrpí korozí při dotyku s alkalickými materiály (cement, vápno, ...).
Jedním z nových komponentů pro aplikace parozábran je kaučukový tmel "JUTAFOL MASTIC", určený pro parotěsné napojování parozábran, zejména na pórovité materiály (zdi, příčky, nadezdívky, podlahy, apod..), popř. pro parotěsné těsnění různých detailů tam, kde nelze použít spojovací pásky.
V Aplikačním manuálu JUTA a.s. lze nalézt nové podrobné informace o výše uváděných novinkách a ostatních podstřešních membránách, fóliích, parozábranách a montážních doplňcích JUTA a.s.
tags: #phi #c2 #pojistná #hydroizolace #vlastnosti #a