Se stavbou plotu je nutné začít poctivě od základu. A to doslova. Tedy správným rozvržením pozemku, vyhloubením děr a zabetonováním sloupků. Než se pustíte do práce, promyslete si materiál, pletivo, obvod plotu, postup práce i to, že betonem zalité sloupkové díry musí minimálně tři až pět dní schnout a v těchto dnech by nemělo mrznout, protože zmrzlá voda by beton roztrhala.
1. Plánování a vytyčení plotu
Plánovaný obvod plotu vytyčte kolíky a napnutým provázkem. Nejen, že později při hloubení děr neuhnete z přímky, budete moci „nanečisto“ zhlédnout, kudy plot povede, ale hlavně zjistíte, jestli se nechystáte pletivo mezi sloupky instalovat na nerovném terénu. Pokud by tomu tak bylo, je potřeba část zeminy ukopnout nebo navézt hlínu do ďolíku.
Doporučujeme budoucí plot vytyčit provázkem ve výšce spodního napínacího drátu a označit kolíkem nebo značkovacím sprejem místa, kde bude sloupek. Dosáhnete tím toho, že sloupky budou vůči sobě v zákrytu a dráha plotu povede rovně. Stavební provázek nám nejen určuje, kudy povede oplocení, ale zároveň simuluje spodní hranu pletiva. Přesněji spodní napínací drát. Díky natažení stavebního provázku přesně uvidíme, jak nad zemí bude umístěný plot. Ukáže nám, kde bude potřeba ukončit napínací drát a pokračovat novým kusem.
2. Rozestupy sloupků
Chystáte-li se udělat plot z klasického drátěného pletiva v rolích, doporučujeme sloupky zabetonovat ve vzdálenosti cca 2,5 m, maximálně 3 m od sebe. Vzdálenost mezi jednotlivými sloupky přitom měříme tak, aby byla v rozmezí 2,5 až 3 metry. Standardem je 2,5 metru. Při rozteči větší než 3 metry bude docházet k prověšování pletiva, naopak u rozteče pod 2,5 metru pak zbytečně platíme za větší množství sloupků.
Pokud bude oplocení panelové, nebo plánujete pod čtyřhranné drátěné pletivo pokládat podhrabové desky, musí být sloupky v přesné vzdálenosti podle šířky panelu či betonové desky. Podrobně popisujeme v návodu na montáž podhrabových desek nebo na montáž průmyslových panelů. Místa sloupků při vyměřování provázkem vyznačte značkovacím sprejem, nebo vytyčte kolíkem. Při kopání děr pak nebudete muset vše několikrát přeměřovat.
Čtěte také: Vrtání otvorů do betonu: krok za krokem
3. Hloubka a průměr děr
V ideálním případě byste se měli prokopat do nezámrzné hloubky, tedy kolem 70 až 80 cm. Pokud by totiž v betonu zamrzla voda, mohla by tato pevná hmota popraskat. Betonování by mělo probíhat až do nezámrzné hloubky, jinak hrozí, že přes zimu promrzne zemina kolem betonu. Určitě jste již viděli různě vychýlené nebo nakloněné sloupky. Abyste tomu zabránili, doporučujeme jít do hloubky 80 cm pod terén u standardních zemin, u jílovitých čím hlouběji, tím lépe. Z délky sloupku se do betonu zapouští asi 50 cm.
Reálně se proto ploty zakládají do děr o hloubce okolo 50 až 60 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný. Průměr díry pro sloupek by měl být v rozmezí od 20 do 30 cm, přičemž díru se snažíme udělat tak, aby měla kuželovitý tvar (tedy aby měla větší průměr v dolní části).
Díry je dobré si přeměřit nejen pro přehled o tom, jestli už je otvor dostatečný, ale také si budete podle rozměrů schopni přes objem válce spočítat přibližnou spotřebu betonu.
4. Nářadí pro hloubení děr
Způsob výkopu děr záleží na skladbě zeminy a počtu děr, které potřebujete udělat. Hloubení menšího počtu děr nebo kopání v tvrdé kamenité půdě se dá zvládnout s rýčem a lopatou, pro větší plochu oplocení se vyplatí motorový nebo ruční vrták. S výběrem hlíny z děr pomůže ruční bagr.
Na větší počet děr bude vhodný motorový vrták, který je možné si zapůjčit téměř ve všech půjčovnách nářadí. Usnadní vám práci v hlintých až jílovitých půdách. Další možností je ruční vrták. Pokud jste zastáncem poctivé ruční práce, zvládnete díry vykopat pomocí krumpáče, štycharu, rýče a lopaty (případně pomocí ručního bagru). V případě, že hloubíme jen několik málo děr, můžeme použít ruční vrták.
Čtěte také: Žaluzie na plastová okna
4.1. Motorový zemní vrták (jamkovač)
Velkým pomocníkem při přípravě děr pro sloupky je motorový zemní vrták (jamkovač). Vrtáky jsou tzv. jednomužné a dvoumužné, už podle názvu menší vrták zvládne obsluhovat pouze jedna osoba, větší vrtáky jsou vyráběné pro obsluhu dvou lidí. Při použití v lehkém nebo písčítém terénu je dostačující menší vrták, při těžším terénu už doporučujeme vrtáky pro dva, kde je lepší stabilita při práci. Stejně tak větší vrtáky jsou vhodnější pro větší množství děr.
Nedílnou součástí je tzv šnekovice nebo-li samotný půdní vrták. Na jeho konci je špička a vyměnitelný břit, který je brousitelný. Při zapůjčení v půjčovně si na toto dejte pozor. Špička je důležitá pro navádění vrtáku, aby vrtal v ose jakou potřebujeme. Ostrý břit nebo nůž nebo jak to kdo nazývá je zase důležitý pro rychlé odebírání zeminy. Tupý nůž bude po zemině klouzat a nebude vrtat směrem dolů tak jak by měl a vrták bez špičky nebude držet správný směr a díry nebudou v ose jakou potřebujeme. Následně budeme muset díry dokopávat.
Sprejem máme vyznačené křížky a špičku vrtáku se snažíme navést na střed. Vrtáme do požadované hloubky. Na vrták není potřeba příliš tlačit, pokud máme ostrý břit a je prostupná zemina bude se vrták zavrtávat téměř sám. Po dosažení požadované hloubky vrták vytáhneme a ještě jednou nebo dvakrát ho do jamky vrátíme a motorem šnekovici opět roztočíme, aby jsme vybrali co nejvíce zeminy. Po odvrtání je ještě potřeba vyvrtanou díru "dočistit". To dle možností a vybavení uděláme ručně a nebo ručním bagrem.
4.2. Ruční vrták
Ruční vrták se nejčastěji vyrábí v průměru 15 cm. Tento nástroj funguje velmi dobře na vybírání hlíny z děr. Pro tento účel ho také používáme a doporučujeme. Je vhodný pro vrtání několika děr.
4.3. Minibagr s vrtací hlavou
Nejrychlejší a nejméně namáhavé je použití minibagru s vrtací hlavou. Poradí si i horším terénem a nevadí mu ani menší kameny nebo jílovitá půda. Výhoda je rychlost a menší fyzická námaha. Nevýhoda je nemožnost použití v menších zahradách nebo v zahradách, které jsou umístěny za domem a jediný přístup je přes dům.
Čtěte také: Vrtání sloupků: Návod krok za krokem
5. Betonování sloupků
Při samotném betonování zvažte podle počtu sloupků a vašich dovedností, zda si beton namícháte sami, nebo necháte dovést z betonárky. Spotřebu betonu spočítáte přibližně pomocí vzorce pro objem válce (či kužele - záleží na tvaru děr).
Pro zjednodušení použijeme objem válce V = π * r² * v, kdy π je 3,14, r² poloměr díry na druhou a v je hloubka díry. Typická díra pro sloupek má průměr 0,3 m (poloměr tedy 0,15 m) a hloubku 0,6 m. V našem ukázkovém případě V = 3,14 * 0,152 * 0,6 = 0,04239 m3 betonu na jednu díru.
Pokud se do míchání vrhnete sami, dodržte poměr kameniva (písku), vody a cementu podle návodu výrobce. Další možností je koupit pytlovaný beton. Tato varianta je dražší než vlastní míchání z cementu, ale za to méně pracná. Postačí vám standardní betonový potěr B20 (C16/20). Na sloupky je však nejvhodnější takzvaný "RAPID" beton, který má zrychlené počáteční tuhnutí a umožní realizovat oplocení během jednoho dne. Beton lze koupit také v betonárce, kde se cena pohybuje okolo 2500 až 3000 Kč za m3 v závilosti na dodavateli, lokalitě apod.) bez dovozu. S takto dovezeným betonem se velmi dobře pracuje, má optimální konzistenci a nevyžaduje žádnou další úpravu.
5.1. Postup betonování
- Před betonováním nalijte do děr trochu vody.
- Poté umístěte do díry sloupek, na který použijte magnetickou vodováhu. Ještě lépe se vám bude pracovat s dvěma vodováhami, abyste jednu nemuseli nestále přendavat po obvodu sloupku.
- Přihoďte pár lopat betonu tak, aby sloupek bez pomoci držel ve svislé poloze. Vsypaný beton uhutněte pomocí topůrka, kulatiny, latě apod.
- Následně podle vodováhy sloupek vyrovnejte do kolma se zemí, dosypte beton do zbytku díry a opět dobře uhutněte.
- Vždy nekolikrát zkontrolujte vyrovnání sloupku podle vodováhy!
- Sloupek by měl být zhruba 50 cm zabetonovaný a neměl by se dotýkat země. Sloupek se nemusí dotékat země (a ani to není žádoucí).
5.2. Doba tvrdnutí betonu
Po dokončení posledního sloupku nechte beton minimálně 4 dny vytvrdnout před napínáním napínacího drátu. V opačném případě by se mohl sloupek v betonu pohnout. Pletivo doporučujeme montovat až po 7-10 dnech od zabetonování.
6. Fixbeton (rychlobeton)
Fixbeton (rychlobeton), na rozdíl od klasického betonu, je po rozmíchání řídký. Směs si připravíme stranou, např. ve stavebním kolečku. Případně můžeme rozmíchat přímo v díře pro sloupek. Směsí vyplníme celou díru a až teprve poté do ní vložíme sloupek. Sloupek již hned po vložení přesně srovnáme dle rysky a vodováhy. Po pár minutách směs vytvrdne a sloupek můžeme přestat přidržovat. Montovat pletivo lze již po 2 hodinách. Pozn.: U Fixbetonu velmi záleží na množství vody. Není se však třeba bát. I při použití většího množství vody beton nakonec vytvrdne.
7. Zemní vruty
Zemní vruty nemusí nutně sloužit jen jako základy pro pergoly, zahradní domky, prolézačky či jiné dřevostavby. Dají se použít i místo betonu u plotových sloupků. Je opravdu třeba betonovat? Odpověď na tuto otázku vám poskytne typ půdy na vašem pozemku. Zemní vruty jsou vhodnější spíše do pevnějších a tvrdších půd. Čím měkkčí zemina je, tím delší vruty je třeba použít. Na plotové sloupky jsou však plně dostačující vruty o délce 550 nebo 650 mm. Jediným typem půdy, kde byste je používat neměli, je zavážka.
8. Plotové vzpěry
Plotové vzpěry podpírají sloupky a fixují jeho správnou polohu, aby nedošlo k jejich ohnutí během napínání napínacího drátu. Vzpěry musí být umístěny vždy tak, aby působily proti tahu pletiva. Vzpěry by ke sloupku měly být přichyceny vždy v horní třetině nadzemní výšky sloupku a se sloupkem by v ideálním případě měly svírat úhel 45°. Délka vzpěr je vždy přibližně stejná jako délka sloupku, ke kterému vzpěru dáváme. Vzpěra by měla být stejně velká jako nadzemní část sloupku.
Vzpěry se používají na rohové, koncové a počáteční sloupky. Dále ke sloupkům od bran, branek a při každé změně směru plotu. V neposlední řadě také na každých 25 metrech rovné strany. Např. Pokud máte např. pletivo o výšce 160 cm a neseženete vzpěru délky 210 cm, použijte vždy tu délkou nadcházející, takže např. Tabulka uvádí délku vzpěry v ideálním terénu (na rovině). Např. ve svahu je potřeba vždy na délce přidat podle sklonu.
8.1. Betonování vzpěr
Vzpěry betonujeme až ve chvíli, kdy máme již zcela vytvrdnutý beton u sloupků. Upozornění! Vzpěry prvně betonujeme. Až poté fixujeme ke sloupkům. Vyhloubíme díru. Vzpěru doporučujeme před betonováním v díře podložit kamenem. Sklon je přibližně 45°. Vzpěra podepírá sloupek v 3/4 jeho výšky. Čím výše, tím lépe. Teprve až po vytvrdnutí betonu vzpěru opatrně odkloníme a do sloupku vyvrtáme ve výšce vzpěry díru vrtákem o průměru 8 mm. Následně ze vzpěry sundáme hákový šroub, se kterým je dodávána. Jeden konec hákového šroubu vložíme do vyvrtané díry ve sloupku. Na druhý konec následně nasadíme vzpěru, kterou zafixujeme pomocí matky (klíčem dotáhneme).
9. Doplňující tipy
- Při hloubení děr je potřeba si dávat pozor, aby se sloupek nedotýkal provázku. Doporučujeme zvolit střed pro vrtání těsně vedle provázku (nohou si provázek před vrtáním lehce posuneme stranou). Následný sloupek pak vkládáme těsně vedle stavebního provázku.
- Pokud již máme sloupky zabetonované a jsou vyšší než potřebujeme, lze je zkrátit seříznutím. Doporučujeme před tímto krokem vše minimálně 2x přeměřit. Sundáme čepičku a sloupek uřízneme.
- Při vyrovnávání sloupku a manipulaci s vodováhou totiž hrozí poškrábání sloupku.
Tabulka doporučených délek vzpěr
| Výška pletiva (cm) | Doporučená délka vzpěry (cm) |
|---|---|
| 100 | 150 |
| 125 | 175 |
| 150 | 200 |
| 160 | 210 |
Poznámka: Tabulka uvádí délku vzpěry v ideálním terénu (na rovině). Ve svahu je potřeba vždy na délce přidat podle sklonu.
tags: #vrtání #děr #pro #plotové #sloupky #postup