Doplněkova hydroizolační vrstva udrží vaši střechu suchou a zabrání tomu, aby se voda dostala do konstrukce vaší stavby. To je nejdůležitější úkol při realizaci projektu nové střechy. Klíčem k úspěchu je tzv. pojistná hydroizolace (DHV).
Není až tak neobvyklá situace, kdy se voda dostane pod střešní krytinu. Může se tak stát třeba kvůli drobným netěsnostem ve střešní krytině, kvůli jejímu poškození nebo třeba v případě větrem hnaného deště či sněhu. Pokud by se v těchto případech pod střešní krytinou nenacházela pojistná hydroizolace, voda by se mohla dostat do tepelné izolace, a tím narušit tepelněizolační vlastnosti vašeho domova. Vlhkost také může narušit dřevěné nosné konstrukce, zejména pokud se problém s vlhkostí dlouhodobě neřeší.
Výběr a třídy těsnosti DHV
Klíčem pro výběr DHV je správné stanovení (a dodržení) třídy těsnosti. I když na dvě různé střechy použijete stejnou krytinu, můžete potřebovat jinou podstřešní fólii. Střechy totiž mohou mít rozdílné délky krokví, být konstrukčně řešeny odlišně nebo se nacházet v jiných klimatických podmínkách. Roli hraje také to, zda se podkroví využívá jako obytný prostor, nebo ne.
Do jaké třídy těsnosti DHV střecha patří, závisí na řadě podmínek. Patří mezi ně sklon střechy, typ použité střešní krytiny, ale také lokalita konkrétní stavby a množství tzv. zvýšených požadavků, jež na střechu mohou působit. Není žádný? Nebo je pouze jeden, jsou dva, tři, nebo dokonce více než tři? To zásadně ovlivňuje volbu typu DHV.
Například pro obytné účely, jako kancelářské prostory apod., se počítá zvýšený požadavek jako dva. V případě, že střecha má výrazné riziko vzniku hydrostatického tlaku vody, je nutné od rizikového místa až k okapu použít min. DHV typ 1.2/třída 2 nebo těsnější. Při požadavku řešit provizorní zakrytí pomocí DHV se doporučuje použití materiálů vhodných pro třídu těsnosti DHV typ 1.2/třída 2 nebo těsnější, tj. V případě delší prodlevy před montáží krytiny by měla být DHV překryta např. zakrývací plachtou, čímž hydroizolační fólii ochráníme před přímým UV zářením, které může po čase poškodit některé typy membrán.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Pro splnění požadavků na montáž (například podtěsnění kontralatí nebo přelepení spojů fólie) doporučujeme vždy používat systémové prvky výrobce fólie. Dle třídy těsnosti vybereme správnou paropropustnou fólii.
Problémy s těsností a řešení
Rozpoutaná diskuze o problematice těsností podstřešních fólií vyvolaná neutěšenou situací na trhu a na střechách je výsledkem absence normy pro navrhování skládaných krytin a DHV. Hodně realizačních firem a projektantů nerozlišuje vlastnosti mezi pojistnými hydroizolacemi a také někteří výrobci je ani neuvádějí. Všeobecně je známo, že skládané krytiny nejsou těsné a umožňují proniknutí vlhkosti pod krytinu.
U dvouplášťové šikmé střechy s větranou mezerou nad pojistnou hydroizolací (tvořenou kontralatí) se pojistná hydroizolace umísťuje nad tepelnou izolaci nebo nad bedněním. U minerálních izolací vkládaných mezi krokve se izolace vyboulí, čímž dojde ke zmenšení větrané mezery a následně ke stékání vody ke kontralatím. U komprimovaných izolací se to děje téměř vždy.
Dalším důvodem podtěsňování pod kontralatěmi je perforace kotevními hřebíky od střešních latí, které jsou ve vzdálenosti cca 300 - 350 mm. Kontralatě jsou kotveny hřebíky do krokví, čímž dochází vždy k perforaci pojistné hydroizolace. Kotevní hloubka hřebíků v pevném podkladu by měla být 2/3 délky hřebíku. Při tloušťce latě 40 mm je kotevní hloubka 80 mm (40 mm v kontralati a 40 mm v krokvi). Délka hřebíku by měla být 120 mm. Běžně se používají hřebíky délky 100 mm. Potom je kotevní hloubka jen 60 mm.
U nadkrokevního zateplení z PIR desek dochází k preforaci tepelné izolace v místě krokve. Pro vodotěsné utěsnění prostoru mezi kontralatí a pojistnou hydroizolací a k utěsnění kolem hřebíků a vrutů se aplikuje těsnící vypěňovací hmota nebo těsnící páska. V případě těsnosti doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) třídy 2 je potřeba používat butylkaučukové pásky (např.Jutadach TPK SUPER), v případě těsnosti DHV 3 (a nižší) lze použít i pěnovou pásku (Jutafol TPK) nebo vypěňovací hmotu (např. Permo Seal, Jutadach THK).
Čtěte také: Správná skladba pojistné hydroizolace ploché střechy
Funkce a rozdíly mezi fóliemi
Mezi střešní fólie řadíme parozábrany a pojistné hydroizolace. Základní rozdíl mezi nimi je v jejich použití. Zatímco pojistná hydroizolace se používá pod krytinu, takže ji pokládáme zvenku, parozábrana se používá v interiéru, pod podhledy, nebo pod vnější tepelnou izolaci. Od jejich použití se dá odvodit i jejich funkce.
Hydroizolační fólie slouží vlastně jako pojistka pod krytinou - pokud by například došlo k porušení celistvosti střechy (posunula se taška nebo hřebenáč, proděravěl se plech nebo se uvolnila vláknocementová šablona) má za úkol nepustit vodu dovnitř, ochránit tepelnou izolaci a vlastně i celou stavbu před zatékáním, dokud nedojde k opravě problému. Zároveň je schopná propustit případnou vlhkost z izolační vaty ven. Oproti tomu parotěsná fólie už dle svého názvu chrání izolaci před pronikáním par z místností. A to tak těsně, že jí neprojde ani voda ani pára - i obyčejná vzdušná vlhkost proniká podhledem až do izolace, kde se dokáže vysrážet a způsobit škody (vlhká vata ztrácí své izolační vlastnosti).
Pokud však při její instalaci dodržíme zásady správné pokládky, především utěsnění spojů (přelepením speciální páskou), ochráníme nejen tepelnou izolaci nad ní, ale i své peněženky, protože vata bude správně fungovat, takže teplo nám neuteče.
Plechové střešní krytiny a hydroizolace
Pro své vlastnosti (zejména nízkou hmotnost, snadnou a rychlou montáž, bezúdržbovost, dlouhou životnost a možnost využití i na nízké sklony střech) patří dnes plechové střešní krytiny k těm nejvyhledávanějším. Nejvhodnější skladbu pro střechy z plechu tak dnes často řeší nejen projektanti novostaveb, ale i montážní firmy realizující rekonstrukce. Jaké faktory je třeba v návrhu střešní skladby zohlednit a jak se vyvarovat omylů? A jak zajistit akustickou neprůzvučnost plechových střech?
Pokud se stavebník rozhodne pro plechovou krytinu profilovanou do tvaru klasických skládaných tašek, může si zvolit z řady druhů tvarů profilace (Topline, Mega, Ideal, Goodlock), charakterizovaných buď výraznou, nebo naopak nenápadnou vlnou. Pro příznivce klasických falcovek je v sortimentu krytina Seamline ve dvou kvalitativních řadách a různých kombinacích materiálů, povrchů a barev. Oblíbené jsou i trapézové plechy.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat pojistnou hydroizolaci?
U každé z těchto krytin je třeba provětranou střešní skladbu řešit jinak - a to jak podle druhu profilace krytiny, tak i zvoleného izolantu a jeho umístění ve skladbě. Protože k ní není potřeba žádných dodatečných systémových řešení, je provětraná střešní skladba pro profilované plechové střešní krytiny nejklasičtější a nejjednodušší. Používá se také u skládaných krytin z jiného materiálů než oceli. Mezi krokvemi je využita minerální tepelná izolace (vata), nad ní je pojistná hydroizolace v podobě difuzní fólie. Pro skladbu s profilovanými krytinami je typické laťování.
U provětrané střešní skladby pro profilované plechové střešní krytiny, která jako tepelný izolant využívá nadkrokevní izolace z PIR desek, je až na umístění izolantu nad krokvemi vrchní souvrství stejné jako u předchozího případu (tzn. jako u skladby s mezikrokevním izolantem). Ani zde není potřeba řešit žádné zvláštní systémové požadavky.
V případě, že se majitel domu rozhodne pro falcovanou plechovou krytinu (v případě Lindabu jde o krytinu Seamline), je provětraná skladba střechy podobná jako u profilovaných střešních krytin. S tím rozdílem, že pro zajištění správné funkce střešního pláště se musí místo laťování použít celoplošný záklop z klasických coulových prken (tloušťky minimálně 24 mm).
Akustika plechových střech
Otázka akustiky plechových střešních krytin je v přípravné fázi projektu velmi častým tématem konzultací a diskusí. Hlučnost plechových střech je nejčastějším mýtem, s nímž jsou plechové střechy neprávem spojovány. Hluk u plechu jako materiálu je způsoben jeho vibracemi. Možnost vzniku vibrací (a tím i hluku) je zase způsobena okolními vlivy - zejména větrem (sáním či podfukováním), deštěm nebo kroupami. Správně zvolená profilace krytiny ve spojitosti s dobře zvolenou střešní skladbou zajistí dokonalou akustickou neprůzvučnost. Každý druh plechové krytiny - od profilovaných po falcované - má totiž své specifické vlastnosti a svůj unikátní způsob montáže, který řeší její odolnost mimo jiné i vůči působení větru. Když se návrh ještě spojí s precizní montáží, není žádný důvod, aby plech rezonoval a obtěžoval tak svým hlukem.
Je tak mnohem pravděpodobnější, že uslyšíte bubnování dešťových kapek na střešních oknech nebo okenních parapetech, než na střeše. Je třeba vzít v úvahu, že u profilovaných střešních krytin je plech silně zpevněný už samotným profilováním - a když je správně ukotven, jsou vibrace prakticky nulové. U klasických falcovaných krytin pak zamezí vibracím již samotná instalace na celoplošný záklop, zajišťující dostatečné podepření volných ploch krytiny.
Pojistná hydroizolace u dřevostaveb a rekonstrukcí
Pojistná hydroizolace má za úkol nepropustit vodu dovnitř konstrukce ale naopak pára může z konstrukce samovolně vyvětrávat ven do exteriéru. Tyto vlastnosti bývají shrnuty pojmem „difuzně otevřená“. Naopak parozábrana nepropustí ani vodní páru, ta se používá na vnitřní interiérové straně skladeb aby zmírnila pronikání vodních par dovnitř konstrukce. Pojistná hydroizolace se prodává v rolích o nejčastější šíři 1500mm a délce 20 m / 50m . Materiál bývá laminovaná polypropylénová textilní folie (Eurovent, Tyvek, Guttafol, Pama atd.).
Asi nejčastěji se s pojmem pojistná hydroizolace setkáváme u šikmých střech rodinných domů. Zde se přibíjejí latěmi ke krokvím. V momentě, kdy selže hlavní střešní krytina - například střešní tašky, profilované plechy nebo šindele, zachrání Vás právě pojistná hydroizolace, která sahá až ke kraji střechy, kde bývá nejčastěji okap.
Jestli jste uvažovali někdy o dřevostavbě, možná jste zaznamenali fasády z dřevěných profilů, které mají mezi sebou mezery. Mohou to být jak vertikálně ale i horizontálně kladené laťky. Pakliže jsou horizontálně kladené, mívají kosodélný profil, aby voda snázeji stékala svým směrem. Tyto fasády krásně vypadají, avšak neobejdou se bez pojistné hydroizolace. Případnou vlhkost uvnitř konstrukce stěn pojistná hydroizolace propustí ven ale chrání vnitřek stěn před případným zatékáním zvenčí. Ve skladbách stěn dřevostaveb bývá pojistná hydroizolace standardním komponentem i v případě, že je fasáda z palubek bez mezer, či jiného materiálu.
U rekonstrukcí střech staršího data je často nutné doplnit pod krytinu pojistnou hydroizolaci. U velkých staveb typu nádraží, divadlo ale někdy také bytové domy, kanceláře atd. bývá konstrukce střechy složitá. Může mít i několik záložních systémů hydroizolací střechy. V případě, že selže jeden, bývají další v záloze.
Parozábrana je také fólie, ale parotěsná. Používá se hlavně těsně za obložením interiéru u dřevostaveb. Jejím úkolem je zabránit tomu, aby interiérová vlhkost nepronikala dovnitř konstrukce a tam vlivem snižující se teploty směrem do exteriéru nekondenzovala a nezpůsobovala degradaci- hnití, plísně apod.
tags: #pojistná #hydroizolace #pod #plechovou #krytinu #vlastnosti