Dnes se budeme věnovat míchání betonu. Proč je třeba se tomuto tématu věnovat v samostatném článku, když se to zdá být tak jednoduché? Protože se to jednoduché opravdu jen zdá.
Co Budete Potřebovat k Namíchání Betonu
Vše, co na stavbě k namíchání betonu potřebujeme, je míchačka, písek, štěrk, cement, voda a plastifikátor. Ptáte se, proč je plastifikátor potřeba, když dřív potřeba rozhodně nebyl? S postupujícím vývojem se totiž mění jak technologie celé stavby, tak i jednotlivých materiálů jako je například cement. Bylo by tedy velkou chybou míchat beton bez použití plastifikátoru.
Jako první je dobré dát do míchačky vodu, aby se trochu zvlhčila. Co se týká poměru ostatních ingrediencí, záleží vždy na typu betonu, pevnostní třídě a receptuře. Ta se mění v závislosti na typu cementu, kameniva atd. Takže univerzální recept na poměr ingrediencí říct nelze.
Typy Cementu
V dnešní době se vyrábí již několik desítek druhů cementu. Základní rozdělení je na čistý portlandský a směsný. Mění se v nich jednotlivé složky a jejich poměry.
Nejpoužívanějšími cementy jsou ty s označením 42,5 R, 32,5 R, případně 42,5 N, 32,5 N atd. Přičemž označení R značí, že se jedná o rychlý cement, N značí normální cement. Číslo udává pevnost po 28 dnech.
Čtěte také: Beton a cement: výpočet
Pro svépomocné stavebníky je nejběžnější cement 32,5, protože jde o univerzální, směsný cement. Tyto cementy mají vyšší odolnost vůči chloridu, solím atd. Cement 42,5 je pak spíše pro profíky.
Písek a Štěrk
Pro výrobu betonu je ideální říční tříděný písek frakce 0-4 mm. Nejjemnější, tedy kopaný písek používáme jako přísadu do malt a omítek.
U štěrku saháme po frakci 4-16 mm nebo 8-16 mm.
Záleží na Typu Písku a Kameniva?
Odpověď je jednoduchá. Ano, záleží. Je to v podstatě gró betonu. Matrice by měla být tvořena převážně kamenivem a cement by měl být pouze jako doplněk a lepidlo, které kamenivo spojí. Je to nejslabší článek betonu. To znamená, že čím máme lepší frakční složení kameniva, tím lepší bude výsledný beton. Odborně se to nazývá zrnitostní křivka, která má být plynulá. Toho ale samozřejmě svépomocný stavebník na stavbě nedosáhne.
Dále záleží na tom, zda máte kamenivo kulaté nebo těžené, které je ostrohranné. Každé se pak používá za jiným účelem. Pro konstrukční betony je lepší použít drcené kamenivo, které je ostrohranné. To se do sebe lépe zasekne a beton má lepší pevnost.
Čtěte také: Výpočet cementu pro beton
Jaký by Měl Být Písek?
V ČR máme hodně lokalit s pískem, tím pádem je mezi pískem obrovský rozdíl. Může být jemný, ale je i s hrubšími zrny. Toto má vliv na to, zda a jak výsledný beton drží nebo nedrží vodu a jak je stabilní.
Může být i beton pískový. Pro beton například do zahradních obrubníků vůbec nepoužíváme kamenivo, ale jen písek a cement. Je ale třeba mít hodně hustou konzistenci, to znamená přimíchat co nejméně vody. Čím je jemnější směs a více vody, tím větší je smršťování. Bavíme o tzv. presbetonech, které jsou suché a lisují se. Dosahují vysoké pevnosti, nepraskají a mají výborné parametry.
Voda
Vodu používáme čistou ze studny či vodovodu a do míchačky ji dáváme vždy jako první ingredienci. Míchačku tak dobře promočíme.
Postup Výroby Betonu
Poté, co do míchačky dáme vodu, míchačku zapneme, aby se dobře promočila. Následně můžeme začít přidávat další ingredience.
Dnes jsme použili poměr 1 díl cementu : 5 dílů písku a kameniva. To si rozdělíme tak, že dáme 3 lopaty písku a 2 lopaty kameniva.
Čtěte také: Průvodce přípravou betonu
Poté, co do míchačky přidáme potřebné množství písku a kameniva, necháme směs promíchat. Následně můžeme přidat cement. Nakonec přichází na řadu plastifikátor. Na jednu naši míchačku použijeme přibližně 1 dl plastifikátoru.
Míchání betonu dnes je rozhodně jiné v porovnání s tím, jak se beton míchal za dob našich dědů, kdy se nepoužíval plastifikátor, vůbec ho neznali. Je to dáno tím, že dnes cement meleme na jemnější mletí, takže potřebujeme daleko víc vody na to, aby byl beton zpracovatelný. Cement potřebuje k hydrataci jen asi 25 % vody (vzhledem k váze cementu), což je ale málo a směs by byla příliš hustá a nedalo by se s ní pracovat. Proto vodu přidáváme. A plastifikátor nám pomáhá, abychom neměli té vody tolik.
Na 1 m3 betonu, kde máte 300 kg cementu, je potřeba cca 80 l vody. Ovšem reálně tam stavebník na stavbě dá 160-180 l vody, aby se mu se směsí dobře pracovalo. Takže jsme na cca 80-100 litrech vody, které jsou navíc a musí se odpařit. A tady nastává problém. Při odpařování vody totiž dochází ke smršťování a betony pak mají tendenci se kroutit a praskat.
Kolik Ingrediencí Potřebujeme pro Tvorbu Betonu a v Jakém Poměru?
Při míchání betonu rozlišujeme 3 jeho typy. Pro každý typ používáme jiný poměr vstupních surovin.
- K namíchání 1 m3 základového betonu potřebujeme 250 kg cementu. Při přepočtu na lopaty je to cca 1 díl cementu, 2 díly písku, 3 díly štěrku a odpovídající množství vody.
- Pro 1 m3 konstrukčního nosného betonu potřebujeme 350 kg cementu Přepočet na lopaty je pak 1 díl cementu, 2 díly písku, 2 díly štěrku a odpovídající množství vody.
- A pro betonový potěr v množství 1 m3 potřebujeme 300 kg cementu. Přepočet na lopaty je 1 díl cementu, 4 díly písku a odpovídající množství vody.
| Typ betonu | Množství cementu na 1 m3 | Poměr (lopaty) |
|---|---|---|
| Základový beton | 250 kg | 1 díl cementu : 2 díly písku : 3 díly štěrku |
| Konstrukční nosný beton | 350 kg | 1 díl cementu : 2 díly písku : 2 díly štěrku |
| Betonový potěr | 300 kg | 1 díl cementu : 4 díly písku |
Nejčastější Chyby Při Míchání Betonu
- Příliš vysoká teplota - Betonáž při vysokých teplotách nebo betonáž s materiálem o vysoké teplotě. Například při betonování v létě, kdy je kamenivo rozpálené od sluníčka, nebo voda braná v létě z kádě atd. Vysoká teplota urychluje hydrataci a náběh pevnosti, kvůli čemuž pak beton během pár hodin praská.
- Suchý podklad při betonáži věnců - Pokud cihla nebo keramika není provlhčená, vysaje z betonu vodu a ten následně praská.
- Správná volba směsi pro interiér či exteriér - Nelze použít jeden beton na vše. V exteriéru jsou podmínky výrazně jiné než v interiéru, působí zde více vlhkost a mráz. Pro venkovní betony se používá mrazuvzdorný provzdušněný beton. Ten má ještě jednu přísadu, a to provzdušňovací. Ta vytvoří ve struktuře malé mikrobublinky, které vznikající led rozloží do mnoha malých dílků. Nevznikne tedy pnutí velkého kusu ledu, ale více malých krystalků.
Beton lze využít na mnoho drobných realizací okolo domu i v zahradě. Schody, opěrné zídky, základové patky a další si mnozí zvládnou zrealizovat sami. Na takovou betonáž často nepotřebujete ani míchačku, na menší objemy stačí kolečko či plech. Jak namíchat beton? Na co si dát pozor? Kolik dát do betonu vody, písku a cementu? Pokud si nemůžeme nebo nechceme dovést beton z betonárny, je nejlevnější variantou obvykle nákup písku z místních zdrojů a pytlovaného cementu. Pak již záleží na znalostech zhotovitele i jeho řemeslné zručnosti. Výsledek může být jak zcela uspokojivý, ale i často problematický, především vzhledem k trvanlivosti v exteriéru.
Kvalita je výrazně ovlivněna použitým kamenivem. To by mělo být čisté bez hlinitých příměsí (říční, praný písek). Jeho maximální zrno by mělo být co největší (min. 8 mm). Písky jemnějších frakcí 0/2 nebo 0/4 mm jsou jistě použitelné, ale ne příliš vhodné. U masivnějších prvků lze použít štěrkopísek s maximálním zrnem kameniva 16 nebo 22 mm. Omezujícím požadavkem je pouze poměr největšího zrna v písku/štěrkopísku k minimálnímu rozměru prvku.
Dávka vody by měla nastavit zavlhlou konzistenci. Směs by neměla být tekutá. Ukládaná směs by měla být co nejpečlivěji hutněna. Nezhutněná směs i s vysokou dávkou cementu a nízkou dávkou vody nebude mít předpokládanou pevnost.
Dávkování složek by mělo být, pokud možno, prováděno hmotnostně. U pytlovaného cementu a vody není stanovení hmotnosti jedné dávky problém. Dávku cementu nelze stanovit univerzálně. Velmi záleží zejména na použitém kamenivu i způsobu hutnění. Podstatný je i požadavek na pevnost výsledného produktu. Ta se v současné době udává zlomkem, v němž prvé číslu je pevnost válcová, druhým pevnost krychelná.
V exteriéru bychom měli použít pevnostní třídy minimálně C 16/20, spíše C 20/25 nebo C 25/30. Dosažení krychelné pevnosti po 28 dnech by tedy měly být na úrovni 20, 25 nebo 30 MPa. Betonové pytlované směsi lze možné míchat ručním míchačem. Jako minimální dávku cementu na 1 m3 směsi lze doporučit 300 kg, horní mez cca 400 kg. Pro přepočet čistého písku frakce 0/8 mm (max. zrno 8 mm) by hmotnost kameniva na 300 kg cementu měla být orientačně 1850 kg/m3.
Při tomto způsobu realizace nebude výsledný „beton“ mrazuvzdorný. Jeho povrchová degradace však bude výrazně záviset na způsobu použití/expozice.
Z výše uvedeného nástinu požadavků vyplývá, že tam, kde je to možné, je třeba dát přednost komerčním pytlovaným směsím. Další variantou je dovoz přiměřeného množství betonové směsi, která je vyrobena v centrální betonárně. Podstatné je, aby dovezený objem zavlhlé betonové směsi byl zpracován obvykle do 90 minut (při teplotách do 20 °C). Při vyšších teplotách se čas zkracuje.
Velmi výhodnou variantou je použití prefabrikovaného betonu ve formě zámkových dlažeb a nejrůznějších tvárnic či jiných prvků (např. tzv palisády). Uživatel v tomto případě má garantovanou výslednou pevnost i trvanlivost zakoupených produktů a práce je možné realizovat v širokém teplotním rozmezí. Současný sortiment nabízí bohatou škálu barev i tvarů. I zde však platí, že podstatnou složkou výsledku je řemeslná zručnost zhotovitele.
tags: #mnozstvi #cementu #do #betonu #receptura