Životnost všech stavebních konstrukcí závisí na kvalitě materiálu a samozřejmě na kvalitě provedení. Na co se ale často zapomíná, je jejich pravidelná kontrola, která může odhalit problémy v prvopočátku, a jejich včasným vyřešením prodloužíme životnost stavby o několik dalších let. Z výše uvedených informací je patrné, že kontrola střechy je pro udržení její funkčnosti a dlouhé životnosti velmi důležitá.
Proč je kontrola střešní krytiny tak důležitá?
Střecha je nejvíce vystavena povětrnostním vlivům. Prudké sluneční záření, nárazové deště, bouřky, vichřice nebo přívaly sněhu znamenají pro vaši střechu velkou zátěž. Vlivem povětrnostních podmínek dochází k namáhání střešního pláště a mohou se objevit potíže se zatékáním. Abyste nemuseli řešit havárii okamžitě za nepříznivého počasí, věnujte dostatečnou pozornost důkladné kontrole střechy. Zároveň na ploché střeše s asfaltovými pásy není vhodné pohybovat se za horkých dnů. Hrozí nebezpečí, že se změklá krytina poničí (zatlačení ochranného posypu, prohlubně, trhliny apod.). V případě fóliových hydroizolací by kontrola neměla probíhat za sněhu a mrazu.
Pravidelná údržba a prevence
- Zanedbání pravidelné údržby střechy způsobuje rychlejší stárnutí hydroizolace a klempířských prvků.
- Poruchy vznikají také zanedbáním čištění žlabů, vtoků i střešních ploch od nejrůznějších nečistot. Nečistoty zpomalují odtok vody a mají za následek její kumulaci zvláště na střešních plochách s povlakovou krytinou o malém sklonu a ve žlabech a působí tak rychlejší stárnutí jak krytiny.
Důsledky zanedbání kontroly
Zanedbání pravidelné údržby střechy způsobuje rychlejší stárnutí hydroizolace a klempířských prvků. Poruchy vznikají také zanedbáním čištění žlabů, vtoků i střešních ploch od nejrůznějších nečistot. Nečistoty zpomalují odtok vody a mají za následek její kumulaci zvláště na střešních plochách s povlakovou krytinou o malém sklonu a ve žlabech a působí tak rychlejší stárnutí jak krytiny. Až 80 % závad na střechách je způsobeno podceněním pravidelných kontrol a údržby. Důsledkem bývá překročení únosnosti nosné konstrukce střechy. V důsledku ztráty únosnosti nosné konstrukce pak dochází k havárii celé střechy.
Záruka a odpovědnost
Za pravidelné prohlídky a kontrolu střech odpovídá vlastník budovy, takže pokud by došlo k újmě na zdraví či majetku vinou zanedbané údržby střechy, nese veškerou finanční a právní odpovědnost majitel objektu. Jestliže není střecha odborně zkontrolována, nemusí pojišťovna hradit škodu. A to se může prodražit, zvláště v případě škody na zdraví třetí osoby. Dalším důvodem, proč pravidelně a odborně kontrolovat střechu, je záruka. Ta bývá až pět let, ale pokud se u nových či tzv. předaných děl (rekonstrukce) nedodrží pravidelná kontrola, záruka nebude dále platit.
Frekvence a načasování kontrol
Norma i zkušenosti našich odborníků doporučují kontrolovat střechu a její konstrukční části minimálně 2krát do roka. Doporučené cykly kontrol vybraných konstrukcí a nutná opatření na uchování jejich životnosti udává norma ČSN 73 1901. Podle České správy střech a doporučení dalších odborníků by kontrola střechy měla probíhat minimálně jednou do roka, ideálně dvakrát, a to před zimou a po zimě. Dále pak je vhodné zvláště ploché střechy zkontrolovat po větším dešti, bouřce, krupobití nebo větru. Pravidelné kontroly se provádí podle stanoveného plánů správy, údržby a obnovy střech dle normy ČSN 73 1901.
Čtěte také: Událost v historických budovách Úřadu vlády
Sezónní kontroly
- Po zimě: Důkladná kontrola je důležitá, abychom zajistili optimální stav střechy a připravili ji na příští období. Zima s kombinací mrazu, sněhu, větru a vody prověří každý detail.
- Na jaře: Vhodné zkontrolovat stav, jestli velké mrazy nebo přívaly sněhu nezpůsobily nějaké poškození.
- Na podzim: Kontrola střechy je vhodná zejména kvůli vlivu silného slunečního záření a zabezpečení nepropustnosti střechy před zimou.
Kdo by měl kontrolu provádět?
Na střeše by se měla pohybovat pouze odpovědná, poučená osoba a měla by dbát na svou bezpečnost a na stávající klimatické podmínky. Nikdo z nás nemůže být odborníkem na všechno. Proto je lepší kontrolu ploché střechy svěřit do rukou odborníků. Ti se na střechách dokážou pohybovat bezpečně, mají potřebné vybavení, znalosti a zkušenosti. Rozhodnutí o provádění vizuální kontroly nebo kontroly střechy svépomocí je na každém majiteli nemovitosti. Můžete být ale nepříjemně zaskočeni. Odborníci doporučují pozvat si na kontrolu specialistu. Mnohdy jsou totiž právě ta místa, kde je nutné kontrolu provést, nejhůře přístupná.
Metody kontroly střešní krytiny
1. Vizuální kontrola
Jak je patrné z tabulky, každá prohlídka střechy by měla začínat kontrolou samotného povrchu střechy. Kontrola střechy po zimě začíná vždy ze země. Už první pohled dokáže napovědět, zda některá z tašek není posunutá, zda hřeben drží v přímce nebo jestli se v úžlabí nehromadí naplavené nečistoty. Vizuální kontrola je základ, který může odhalit zjevné závady bez nutnosti vstupu na střechu.
Co sledovat při vizuální kontrole:
- Plocha krytiny: Prvním krokem při kontrole plechové střechy je vizuální prohlídka povrchu. Hledejte případné poškození, jako jsou oděrky, praskliny nebo ohnutí plechu. Při vizuální kontrole nezapomínejte sledovat také stav povrchu střechy v oblastech s vyšší expozicí, jako jsou okraje, kde může být plech náchylnější k poškození od větru a vlivů počasí.
- Okapy a svody: Velmi důležitá je kontrola průchodnosti střešních vtoků a svodů, i zde se můžou nacházet nečistoty. Okapy jsou důležitou součástí střešního systému a chrání budovu před účinky dešťové vody. Zkontrolujte, zda okapy nejsou poškozené nebo ucpané, což by mohlo vést k problémům s odvodněním a následnému zatékání vody do stavební konstrukce.
- Spoje a těsnění: Důkladně prohlédněte všechny spoje a těsnění vaší střešní krytiny, včetně spojů mezi jednotlivými plechovými panely a kolem komínů, okapů nebo jiných protržení v krytině. Jejich pravidelná kontrola je klíčová, protože právě zde mohou začít první příznaky problémů, které by mohly vést k únikům vody.
- Mechanicky kotvené střechy: U mechanicky kotvených střech vizuálně zkontrolujeme, zda není někde uvolněno kotvení, u střech přitížených je zase důležitá kontrola podložek pod dlažbou.
- Střešní tašky (včetně imitací): Pokud máte plechovou střechu s imitací střešních tašek, je důležité zkontrolovat také stav těchto tašek. Ujistěte se, že nejsou poničené nebo poškozené, a že jsou stále pevně upevněné na střešní krytině.
- Detaily a prostupy: Nejcitlivějšími místy každé střechy jsou detaily. Úžlabí patří k oblastem, kde se logicky koncentruje voda i nečistoty, a proto zde dochází k poruchám nejčastěji. Pozornost si zaslouží také prostupy střechou. Komíny, střešní okna, antény nebo prvky odvětrání kanalizace a digestoře představují přirozené oslabení střešního pláště. Po zimě je vhodné prověřit těsnost napojení a stav těsnicích prvků.
- Závěrečná kontrola z interiéru: Závěrečná část kontroly by měla proběhnout v interiéru. Podkroví nebo půda často odhalí problém dříve, než se projeví na fasádě a v obytném prostoru. Mapy od vlhkosti, kondenzace na fóliích, změny oproti podzimnímu stavu nebo zápach mohou signalizovat narušení těsnosti podstřeší.
2. Destruktivní a nedestruktivní metody detekce poruch
Příspěvek se zaměřuje na stavebně-technické průzkumy šikmých i plochých střešních plášťů postižených vlhkostními vadami a poruchami. Popisuje dostupné měřicí či diagnostické metody používané ke kontrole vodotěsnosti a k lokalizaci poruch v ploše.
Lokalizace poruch na šikmých střechách
V případě šikmých střešních plášťů je nejčastější příčinou poruch opracování konstrukčních detailů a prostupů střešní krytinou, zpravidla skládanou, méně často falcovanou. Nalezení zdroje je často poměrně usnadněno spádem střešní konstrukce, vymezením konstrukčním nosným systémem a navíc lze tyto převážně skládané krytiny za účelem zhodnocení stavu poměrně nedestruktivně rozkrýt. V případě položení parotěsné zábrany, nejčastěji z polyetylénové fólie, přímo na vrchní líc vnitřního obkladu (obvykle ze sádrokartonových desek), lze pomocí příložných kapacitních či impedančních vlhkoměrů určit místo dopadu vodního toku na vrchní líc parotěsné zábrany a tím lépe lokalizovat zdroj.
Lokalizace poruch na plochých střechách
Daleko komplikovanější situací se z tohoto pohledu stavebně-technického průzkumu poruchy jeví případ plochých střešních plášťů, kdy je spád zpravidla nevýrazný, nejsou povětšinou provedeny žádné hydroizolační přepážky a pronikající srážková voda diskontinuitou povlakové vodotěsné izolace se nám poté následně roztéká po velké ploše, ne-li často i po celé ploše, střešního pláště a proniká směrem k vnitřnímu povrchu konstrukce buď trhlinami nebo prasklinami nebo pracovními či dilatačními spárami, případně otvory pro prostupy střešním pláštěm a kolem střešních vpustí. Skutečné místo poruchy vodotěsnosti je však stále nejasné.
Čtěte také: Jak správně kontrolovat beton po odbednění
Dostupné měřicí a diagnostické metody pro ploché střechy:
- Zátopová zkouška: Základním, v současnosti nejčastěji využívaným testem je tzv. zátopová zkouška. Zátopová zkouška se provádí zpravidla po rozsektorování plochy střešního pláště hydroizolačními přepážkami a cíleným a řízeným zaplavením jednotlivých částí nad nejvyšší úroveň ploché části, resp. roviny, pláště. Předpokládaná doba trvání zkoušky pro dostatečnou průkaznost je 48 hodin.
- Jiskrová zkouška: Druhým poměrně často využívaným typem zkoušky je tzv. jiskrová zkouška. Při této zkoušce se využívá tzv. poroskopu s napětím mezi 5 kV až 40 kV. Jeho elektroda je po povlakové izolaci tažena rychlostí asi 10 m/min. V místě nespojitosti povlaku krytiny přeskakují mezi elektrodou a podkladem jiskry, tyto jsou viditelné a slyšitelné.
- Podtlaková zkouška spojů: Variantou defektoskopie využívanou především u povlakových krytin ze syntetických fólií je podtlaková zkouška spojů. Při této zkoušce se využívá podtlakových průhledných zvonů předem určených tvarů.
- Dýmová zkouška: Jednou z relativně nedávno objevených metod defektoskopie plochých střešních plášťů je tzv. dýmová zkouška. Zkouška je založena na principu vhánění dýmu tlakem pod hydroizolaci. Je určena pro kontrolu fóliových hydroizolací a jednovrstvých kotvených asfaltových pásů.
- Termografická defektoskopie: S určitým úspěchem se setkává též tzv. termografická defektoskopie střešních plášťů, která využívá principu výrazného zvýšení prostupu tepla tepelnou izolací ve vlhkém stavu. Provádí se termografické snímkování spolu s průběžným označováním "teplých" ploch, tj. ploch s vlhkou, či spíše mokrou tepelnou izolací.
- Pulzní elektromagnetická metoda: Zatím v Čechách ne zcela prozkoumanou metodou je pulzní elektromagnetická metoda. Tuto metodu lze provádět pouze na zatopených plochách a nevodivých povlakových izolacích.
- Impedanční defektoskopie: Do budoucna se jako nejperspektivnější jeví metoda nedestruktivní impedanční defektoskopie. Tato moderní a sofistikovaná metoda je založena na principu měření elektrické impedance ve vrstvách pod hlavní povlakovou izolací. Pro měření se využívají příložné impedanční vlhkoměry.
Tabulka doporučených cyklů kontrol a opatření (ČSN 73 1901)
Doporučené cykly kontrol vybraných konstrukcí a nutná opatření na uchování jejich životnosti udává norma ČSN 73 1901.
| Konstrukční část střechy | Frekvence kontroly | Nutná opatření |
|---|---|---|
| Povrch střechy | Minimálně 2x ročně | Vizuální kontrola poškození, oděrek, prasklin, ohnutí. Řešení korozních skvrn. |
| Střešní vtoku a svody | Minimálně 2x ročně | Kontrola průchodnosti, odstranění nečistot. Kontrola účinnosti odvádění vody. |
| Spoje a těsnění (plechové panely, komíny, okapy) | Minimálně 2x ročně | Kontrola uvolnění, ohýbání plechů, prasklin. |
| Mechanicky kotvené střechy | Minimálně 2x ročně | Vizuální kontrola uvolnění kotvení. |
| Střechy přitížené | Minimálně 2x ročně | Kontrola podložek pod dlažbou. |
| Střešní tašky (včetně imitací) | Minimálně 2x ročně | Kontrola poškození, pevného upevnění, těsnosti spojů. |
| Úžlabí | Minimálně 2x ročně (a po zimě) | Kontrola průchodnosti, stavu napojení krytiny, deformací plechových částí. |
| Prostupy střechou (komíny, okna, antény) | Minimálně 2x ročně (a po zimě) | Prověření těsnosti napojení, stavu těsnicích prvků. |
| Hromosvody | Minimálně 1x za 4 roky (certifikovaný odborník) | Revize a případné opravy. |
| Podkroví/Půda | Minimálně 2x ročně (a po zimě) | Kontrola vlhkých skvrn, kondenzace, plísní, zápachu. Kontrola dřevěných konstrukcí (hniloba, houby). |
Hlavní příčiny poruch střech
1. Nedostatečná údržba
Nejčastější poruchou dvouplášťových střech je zpravidla špatný vlhkostní režim uvnitř vzduchové dutiny v důsledku jejího nedostatečného větrání.
2. Špatná kvalita materiálů
Životnost střechy je dána zpravidla trvanlivostí jednotlivých materiálů. Po uplynutí životnosti střešní krytiny je třeba provést její výměnu. V souvislosti s návrhem nové střešní krytiny je vždy nutné vzít v úvahu její životnost. Vlastnosti příslušného výrobku nebo materiálu garantuje vždy výrobce. Ten je povinen předložit jeho atest a technický list, v němž jsou uvedeny vlastnosti výrobku.
3. Chyby při realizaci
Příčinou je často neznalost technologického postupu nebo nedbalost při realizaci.
- Nedostatečné vzájemné natavení dvou na sobě položených asfaltových pásů. Důsledkem nedostatečného natavení je uzavření vlhkosti v místech, kde se pásy nenatavily.
- Nedostatečné spojení přesahů dvou sousedních asfaltových pásů nebo fólií. Voda proniká neslepenými přesahy do střešního pláště a posléze do interiéru. U tepelné izolace, která se zpravidla nachází bezprostředně pod krytinou a je zde smáčena nejvíce.
- Zvlňování hydroizolační vrstvy. Špatné napojení hydroizolace na střešní vtok. Chybné výškové osazení střešního vtoku. Často se stává, že střešní vtok je osazen nad úroveň okolní střešní plochy nebo nikoli na nejnižším místě. V okolí takto chybně osazeného vtoku se pak tvoří kaluže.
- Osazení vtoku v blízkosti atiky nebo jiné svislé konstrukce. Zanesení ochranné mřížky vtoku. V případě dvouúrovňového vtoku je vhodné utěsnění spodní úrovně gumovým kroužkem.
- Špatné provedení spádu povrchu střechy.
- Nedostatečné slepení přesahů parozábrany a nedostatečně těsné napojení parozábrany na svislé konstrukce, které pronikají rovinou střechy. Pokud tomu tak není, dochází k pronikání vodní páry z interiéru do vrstev střešního pláště, které se nacházejí nad parozábranou.
- Nedodržení počtu kotev u povlakových hydroizolací u asfaltových pásů a fólií, které jsou kotveny mechanicky. Použití kotev nevhodných nebo méně kvalitních. Sáním větru vzniká nebezpečí celkového utržení hydroizolace. Nesmí se používat kotvy s nedostatečnou ochranou proti korozi (např. ocelové pozinkované kotvy).
4. Nevhodné konstrukční řešení
- Nesprávné konstrukční řešení detailů.
- Poruchou v místě vnějšího okraje střechy bývá často kondenzace vodní páry ve vodorovných koutech v místě styku obvodové stěny a nosné konstrukce střechy.
- Expanzní vrstvy mezi podkladním betonem a hydroizolací. Separační, expanzní a dilatační vrstvy zároveň mezi tepelnou izolací a hydroizolací.
- Chybějící parotěsná vrstva, nebo její nedostatečná dimenze tam, kde je tato vrstva pro správnou funkce střešního pláště nutná.
- Dříve se pro spádové, podkladní a vyrovnávací vrstvy používala škvára a škvárobeton. Škvára obsahuje síru. Síra pak působí agresivně na ocelové prvky. V případě škvárobetonu se pak v důsledku vlhkosti tvoří Candlotova sůl, jejíž krystaly zvětšují svůj objem, čímž dochází také ke zvětšování objemu škvárobetonu. Důsledkem toho je posléze vytlačování atik nebo vznik trhlin v ploše střechy.
- Kondenzace vodní páry na dolním povrchu horního pláště (např. u nosné konstrukce tvořené z ocelových trapézových plechů) a posléze kapání vody do tepelné izolace. V zimním období může dojít k tvorbě ledových krápníků na dolním povrchu horního pláště.
- U plochých střech je možno se často setkat s chybným řešením klempířských výrobků v místech ukončení vnějších a vnitřních okrajů střech.
- Správný návrh skladby střešního pláště je závislý na definovaných okolních podmínkách.
5. Vnější vlivy a havárie
Poruchy mohou být způsobeny různými příčinami, jako jsou vichřice, prudký déšť, kroupy, požár, výbuch. Důsledkem bývá překročení únosnosti nosné konstrukce střechy. V důsledku ztráty únosnosti nosné konstrukce pak dochází k havárii celé střechy.
Čtěte také: Systémy kontroly plochých střech
tags: #kontrola #stresni #krytiny #informace