Úřad vlády pokračuje v tradici dnů otevřených dveří jeho historických budov o červencových svátcích. 5. července si široká veřejnost může zpestřit návštěvu Prahy prohlídkou Lichtenštejnského paláce na pražské Kampě a o den později, 6. července, bude zpřístupněn Hrzánský palác.
Lichtenštejnský palác: Sídlo státníků a uměleckých sbírek
V sobotu 5. července, na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, bude otevřen Lichtenštejnský palác. Právě v něm probíhají protokolární přijetí zahraničních státníků, jednání poradních orgánů vlády a v neposlední řadě palác slouží jako prostor určený k ubytování státních delegací. V minulosti objekt obýval například španělský král Juan Carlos s chotí Sofií, britská královna Alžběta II.
Jako každou sobotu bude i na státní svátek 5. července zpřístupněna zahrada Strakovy akademie, kterou budou moci lidé navštívit od 10 do 18 hodin. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní výstavu, jejímž prostřednictvím Úřad vlády poprvé veřejnosti představuje reprezentativní výběr děl ze svých uměleckých sbírek. Při procházce mohou také využít audio průvodce, který bude k dispozici prostřednictvím QR kódů rozmístěných po zahradě. Vstup pro veřejnost je z Kosárkova nábřeží.
V Lichtenštejnském paláci byly pro zájemce tradičně připraveny komentované prohlídky reprezentačních prostor, které nyní slouží zejména k pořádání konferencí a protokolárních akcí. Návštěvníci si za doprovodu průvodců mohli prohlédnout například Zlatý salonek s nevšedním výhledem na Vltavu nebo Modrý salonek situovaný směrem k Werichově vile.
Hrzánský palác: Historie a reprezentační účely
V neděli 6. července, na Den upálení mistra Jana Husa, bude zpřístupněn Hrzánský palác, který slouží pro reprezentační účely Úřadu vlády a také jako náhradní sídlo vlády. Hrzánský palác je součástí řadové zástavby na jižní straně Loretánské ulice při hraně hradčanského ostrohu.
Čtěte také: Vlastnosti a využití betonového obkladu
Palác stojí na místě původně gotického domu, který ve 14. století patřil svatovítské kapitule a poté císařskému dveřníku Henslinovi. Od poloviny 15. století se zde rozkládala poustka, kterou městská rada přidělila krejčímu Matesovi. Dům na tomto místě postavil teprve míšeňský purkrabí a nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Od jeho dědiců budovu pro sebe získal Jindřich Mikuláš z Lobkovic. Další stavební úpravy provedl Oldřich Desiderius Pruskovský z Pruskova, komorník císaře Rudolfa II. Ten dal budovu renesančně adaptovat a zvýšit o jedno patro do Loretánské ulice. Také po Bílé hoře náležel objekt v Loretánské ulici šlechticům.
V letech 1658-1659 získává objekt reprezentativní charakter díky stavebním úpravám Viléma Krakovského z Kolowrat. Jeden z nich, nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr Vilém Albrecht Krakovský z Kolowrat, připojil v roce 1657 k areálu další parcelu v Úvoze. V letech 1658-1659 pak nákladně vybudoval zadní pětipodlažní dům a spojovací západní křídlo. Syn Viléma Albrechta Jan František v roce 1688 dům spojil se svým sousedním palácem, nazývaným dnes Dietrichštejnský. Vzniklý areál získal roku 1708 Sigismund Valentin Hrzán z Harrasu na úhradu četných pohledávek. Také hrabě Hrzán zemřel v dluzích. Jeho vdova Claudie, rozená hraběnka de Souchez, sice palác při dražbě roku 1728 zachránila, ale již o deset let později se také ona dostala do konkurzu. Prodlužený dům přešel po složitých jednáních v roce 1756 na metropolitní kapitulu u Sv. Víta.
Protože v té době již platily osvícenské zákony omezující církevní statky, museli se kanovníci zavázat, že palác nebude veden jako církevní majetek a že tu během pobytů císařského dvora v Praze poskytnou ubytovací kapacitu. V době, kdy se stal Hrzánský palác sídlem kapitulního proboštství, získal svou současnou vnější podobu. Tehdy vzniklo dodnes dochované pozdně barokní průčelí do Loretánské ulice. Vyznačuje se prostým členěním bez výraznějších architektonických prvků, pouze hlavní osu zdůrazňuje segmentový štít zdobený znakem svatovítských proboštů a bosovaný portál, upomínající na renesanční přestavbu budovy.
V roce 1915 dům koupil malíř Ferdinand Engelmüller, žák Julia Mařáka. Umělec, jehož dnes připomíná reliéf s portrétem v nádvoří, si v zadním křídle zřídil svůj ateliér. Nový majitel byl hradčanským palácem fascinován a rozhodl se pro jeho důkladnou opravu. Za spolupráce konzervátorů vídeňského památkového úřadu zde byly až do října 1918 prováděny rozsáhlé restaurační práce, během kterých se nalezly fragmenty sgrafit, ale i vnějších maleb ze 16. století. S Engelmüllerem sídlila v Hrzánském paláci i jeho proslulá soukromá malířská škola. V roce 1937 si v domě zřídil ateliér malíř Jan Slavíček.
V letech 1949-1954 byl celý objekt podle projektu Viléma Lorence radikálně upraven pro reprezentační účely Ministerstva informací a osvěty, později předsednictva vlády. Přestavba odstranila celý dvorní trakt a v patře vznikly velké sály. Vrchol této adaptace pak představuje osazení monumentálních děl „socialistického realismu“, zejména sgrafita Adolfa Zábranského Se Sovětským svazem na věčné časy a mozaiky s pionýry podle návrhů někdejšího surrealisty Vojtěcha Tittelbacha. Barokní éru tu dodnes připomíná půvabná kašna se sochou Herkula.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o betonových plotech s imitací břidlice
V Hrzánském paláci jsou přijímány státní návštěvy, konají se zde slavnostní obědy a večeře, významná zasedání a konference. Hrzánský palác bude pro veřejnost otevřen od 10:00 - 16:00 hodin, adresa je Loretánská 177/9, Praha 1.
Dny otevřených dveří v Hrzánském paláci
O den otevřených dveří, který Úřad vlády uspořádal v Lichtenštejnském a Hrzánském paláci, byl tradičně zájem. V neděli 17. listopadu 2019 při příležitosti oslav 30. výročí sametové revoluce uspořádal Úřad vlády ČR dny otevřených dveří v Hrzánském paláci na Hradčanech a v Lichtenštejnském paláci na pražské Kampě. Do Hrzánského paláce dorazilo na prohlídku 730 zájemců, Lichtenštejnský palác si prohlédlo 1 210 lidí.
V Hrzánském paláci si kromě reprezentačních prostor a jedinečného výhledu z terasy paláce mohli zájemci prohlédnout také stálou výstavu Symboly republiky. Průvodci taktéž návštěvníky seznámili s historií paláce i jeho nejvýznamnějšími obyvateli, mezi které patřil například Tomáš Garrigue Masaryk. Část loňského roku sloužil Hrzánský palác po dobu rekonstrukce Strakovy akademie jako náhradní sídlo předsedy vlády a jeho kabinetu.
V úterý 8. května 2018 otevřel Úřad vlády ČR veřejnosti Hrzánský palác na pražských Hradčanech. Historické a reprezentační prostory nejstaršího objektu ve správě Úřadu vlády ČR si během Dne vítězství přišlo prohlédnout 640 návštěvníků. Den otevřených dveří je součástí akcí, které Úřad vlády ČR pořádá v rámci jubilejního roku 100. výročí založení Československa.
Zájemci během prohlídky získali od odborných průvodců informace o historii a také o současných účelech a užívání této výjimečné stavby. Navštívili například Gobelínový sál, jídelnu, pracovnu předsedy vlády a terasu s jedinečným výhledem na Prahu. Mezi významné obyvatele paláce patřil například Tomáš Garrigue Masaryk, který zde pobýval v letech 1894-1896. Palác prošel radikální adaptací z činžovního domu ve výstavný palác mezi léty 1949-1952 a od roku 1961 ho užíval Úřad předsednictva vlády ČSSR, předchůdce dnešního Úřadu vlády ČR.
Čtěte také: Moderní dekory Fatra Thermofix
„Na státní svátek Den vítězství 8. května jsme veřejnosti zpřístupnili Hrzánský palác na pražských Hradčanech. I v další dny státních svátků pozveme veřejnost do budov, které využívá Úřad vlády v souvislosti s plněním úkolů spojených s činností vlády. Úřad vlády ČR se aktivně zapojuje do oslav jubilejního roku 2018.“ Úřad vlády ČR připravuje na pondělí 17. listopadu 2014 den otevřených dveří v dalším ze svých objektů. Hrzánský palác, který si veřejnost mohla naposledy prohlédnout v roce 2009, bude zpřístupněn u příležitosti 25. výročí sametové revoluce.
| Datum | Událost | Lichtenštejnský palác (návštěvnost) | Hrzánský palác (návštěvnost) |
|---|---|---|---|
| 17. listopadu 2019 | 30. výročí sametové revoluce | 1 210 | 730 |
| 8. května 2018 | Den vítězství | N/A | 640 |
| 17. listopadu 2014 | 25. výročí sametové revoluce | N/A | otevřen |
| 5. července (tradice) | Dny otevřených dveří | otevřen | N/A |
| 6. července (tradice) | Dny otevřených dveří | N/A | otevřen |
Kontrola Pražského hradu
Pražský hrad ruší plošné vstupní bezpečnostní kontroly. Policisté budou nově návštěvníky kontrolovat namátkově. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček sdělil, že plošné kontroly budou zrušeny i poté, co se veřejnosti otevřou kvůli pandemii uzavřená nádvoří a hradní objekty. Od pátku budou také zpřístupněny některé hradní zahrady a část Jeleního příkopu.
Kontroly na vstupech do Pražského hradu byly zavedeny v létě 2016. Podle kritiků byla opatření zbytečná. Zpočátku se kvůli nim také tvořily dlouhé fronty. Hrad opatření hájil potřebou zajistit bezpečí turistů. „Po vyhodnocení aktuální bezpečnostní situace a v souvislosti s posilováním kamerového systému a dalších prvků ochrany se na Pražském hradě ruší plošné bezpečnostní kontroly při vstupech do areálu,“ zdůvodnila úterní rozhodnutí Kancelář prezidenta republiky.
Kancelář zároveň odmítla, že by změna snížila kvalitu ochrany Hradu a jeho návštěvníků. Vstupy do areálu jsou podle ní vybaveny bezpečnostními technickými prostředky a střeží je policie a Hradní stráž. „Příslušníci Policie České republiky jsou i nadále oprávněni vyzvat návštěvníky, aby se podrobili namátkové osobní bezpečnostní prohlídce. Příslušník Policie České republiky má právo zamezit ve vstupu do Pražského hradu s předměty, jejichž vnášení je podle platného návštěvního řádu zakázáno,“ uvedla Kancelář.
Areál Pražského hradu je od podzimu uzavřen kvůli protipandemickým opatřením. Od pátku 2. dubna se ale pro veřejnost otevřou Královská zahrada, Jižní zahrady po Plečnikovu vyhlídku a Horní Jelení příkop, kde se opravovala kanalizace. „Kancelář prezidenta republiky tímto krokem přispívá k rozšíření oblastí, které mohou v době lockdownu sloužit jako místo pro relaxaci, odpočinek, modlitbu či procházku v přírodě s unikátní flórou,“ uvedl k otevření zahrad vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. I v zahradách je nutné dodržovat opatření.
Zahrady sousedící s historickým sídlem českých králů a prezidentů budou od Velkého pátku otevřeny denně od 10:00 do 17:00 hodin. Do Královské zahrady mohou lidé vstupovat od Belvederu, do Jižních zahrad od Opyše a do Horního Jeleního příkopu se dostanou z ulice U Brusnice. Od velikonočních svátků se současně otevře i zámecký park v Lánech.
Návštěvníci musí do zahrad vstupovat bez nadměrných zavazadel, mohou se pohybovat pouze po vyznačených chodnících, cestách a respektovat pokyny policistů a příslušníků Hradní stráže a dodržovat všechny nynější protiepidemické restrikce. „Celý areál Pražského hradu je připraven na otevření pro veřejnost, jakmile to dovolí epidemiologická situace a platná vládní nařízení,“ uvedla prezidentská kancelář. Věřící se budou moci účastnit bohoslužeb na Hradě včetně velikonočních obřadů.
Prezident Miloš Zeman ještě před vypuknutím koronavirové epidemie čelil kritice, že za jeho éry se Pražský hrad příliš uzavřel veřejnosti. Týkala se například Jeleního příkopu. Ten je rozdělen na horní a dolní náspem Prašného mostu s tunelem pro pěší. Za komunismu do této rozsáhlé rokle pod Hradem lidé stejně jako do dalších prostor areálu nesměli, otevřely se až za éry porevolučního prezidenta Václava Havla. V roce 2017 byly některé vstupy do dolní části příkopu uzavřeny s poukazem na bezpečnostní opatření. Následující rok Hrad oznámil, že dolní část Jeleního příkopu se uzavře kvůli rekonstrukci, která měla původně trvat deset měsíců, ale protáhla se.
tags: #kontrola #bridlice #palac #vlady #informace