Založení samotné stavby domu je jednou z nejdůležitějších částí celé stavby. Sokl domu má ochrannou a izolační funkci a chrání spodní část domu zejména proti průnikům vody do budovy, únikům tepla z budovy, proti kyselosti půdy či mechanickým tlakům. V dnešní době má sokl běžně hydroizolaci a drenáž zajišťující odvod vody.
Tudíž se od soklu vyžaduje dostatečná pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, působení proti mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Důležitá je také možnost mechanického čištění. Zateplené základy domu šetří peníze za energie vynaložené na vytápění a zvyšují teplotní komfort.
Kdy zateplovat základy a sokl?
V jaké fázi stavby máme základy a sokl zateplit? Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete.
Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén. Obecně ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Lidé mají tendenci řešit především tloušťku polystyrenu, jeho umístění, typ a zda je vůbec nutný.
Všiml jsem si trendu zateplovat dům více, než je nezbytně nutné. Dnes můžeme vidět i 300 mm tlustou izolaci na základech, kde bylo dříve obvyklým standardem 100 mm.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Výběr materiálu pro zateplení
Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou.
Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany.
Jak již bylo několikrát zmíněno, zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná. Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti.
Vhodné materiály pro zateplení základů domu jsou tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu. Rozhodně je třeba se vyvarovat běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Běžný fasádní polystyren je příliš nasákavý a během pár let by izolace ztratila svoji funkčnost.
Při výběru materiálu na zateplení základů domu je třeba také zohlednit, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení podloží.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Pracovní postupy a doporučení
Každý dělník má svůj vlastní postup, který mu při práci vyhovuje. Nelze stanovit pouze jeden konkrétní návod na všechny možné typy případů. Do hry vstupuje příliš mnoho parametrů a až na jejich základě se můžeme bavit o vhodném postupu zateplení. V případě jakýchkoliv nejasností spojených s montáží soklového a základového zateplení, pracovním postupem apod. máme v podstatě tři možnosti na koho se obrátit.
Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí. Abychom neproděravěli hydroizolaci. S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami.
Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek. Je ale nutné postupovat stejně jako například u zateplení ploché střechy, tj.
Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.
Detaily provedení soklu
Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky, tj. Tento prvek by měl být popsán ve stavebních detailech soklu domu. Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku. Systémový, tj.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Zvolíte-li některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek.
Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem, tzn. Řešení soklu starého domu je tak obšírné téma, do kterého vstupuje příliš mnoho specifických faktorů, že by to vydalo snad i na samostatnou publikaci.
Hydroizolace a její aplikace
Stejně jako pro ETICS musí být podklad pro soklové izolace vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém, nicméně například výrazně snižuje množství zkondenzované vlhkosti v konstrukci.
V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS). Podobně jako u zateplení stěn se lepidlo nanáší nejčastěji ve formě obvodového věnce a několika bodů uprostřed desky. Přípustné je i celoplošné lepení. Po nalepení a přiměřeném zatvrdnutí lepidla se provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Kotví se v počtu cca 6 ks/m2.
Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit, nebo použit zesílenou tzv. pancéřovou perlinku. Základní vrstva se zatahuje min. 300 mm pod úroveň terénu, aby byly izolační desky dostatečně chráněny proti mechanickému poškození a např.
Před prováděním povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení a sjednocení savosti podkladu. Jako 5 povrchová úprava soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. umělého kameniva. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene. V tomto případě je nezbytné provedení tepelně-technického výpočtu, protože keramický i kamenný obklad je difuzně uzavřený a v zateplovacím systému by tak mohlo kondenzovat vysoké množství vlhkosti vedoucí k poruchám.
Funkce tepelné izolace soklu
Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Zateplením soklu dochází k výraznému omezení kondenzace v místech napojení základu na zdivo, zamezí se prolínání vlhkosti do vyšších částí nad terénem.
Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Je třeba se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak se zajistí, že skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny je nenaruší.
Provětrávaný zateplovací systém
Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce.
Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:
- fasádního obkladu
- nosného roštu
- kotevních prvků
- tepelné izolace
Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády.
Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.
Zateplení soklu polystyrenem Isover EPS Sokl 3000
K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Pro obvodové stěny je ideální zvolit zateplovací systém. Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost zateplení jsou ale důležité i navazující části domu, jako například soklová oblast.
Hydroizolace u vstupních dveří a HS portálu
Abychom mohli hydroizolační vrstvu pohodlně nanést, je nutné provést kontrolu podkladu a vyrovnání všech nerovností. Pokud budeme aplikovat hydroizolační vrstvu po celém obvodu domu, provedeme zapravení všech mezer mezi cihlami v místě dořezů, drážek v cihlách či u ztraceného bednění nebo mezer u zakládací malty pod první vrstvou zdiva. Pro tento účel lze s výhodou využít univerzální opravnou maltu s označením Planitop Rasa & Ripara.
Než přejdeme k provádění hydroizolace, je třeba provést dokonalé mechanické očištění stávajícího živičného pásu. U oken a dveří je nutné zkontrolovat, zda do exteriéru pod fólií nevyčnívají vyrovnávací podložky, které se při instalaci oken a dveří vkládají pod purenitové podkladové profily. Pokud by tomu tak bylo, je nutné vyčnívající části podložek odstranit, například oscilační bruskou.
Pro přechod mezi okenním profilem a ostěním nebo izolací na základové desce použijeme samolepící butylový pás Mapeband SA.
Očištěný podklad napenetrujeme penetrací Plastimul C, kterou ředíme v poměru 1:10. U staveb z cihel plněných minerální vatou Porotherm T Profi je dle doporučení výrobce vhodné přesah cihly ve druhé řadě zdiva ve spodní části uzavřít vrstvou cementového lepidla.
Aplikace první vrstvy hydroizolace
Podle plánované výšky zpětného spoje, který budeme vytvářet hydroizolační hmotou Plastimul 2K Plus, si předem nařežeme výztužnou tkaninu Mapenet 150, abychom po nanesení hydroizolace mohli s výztužnou tkaninou ihned pracovat. Plastimul 2K Plus je dvousložkový, velmi pružný, rychleschnoucí hydroizolační živičný nátěr bez obsahu rozpouštědel, a tedy bez zápachu. Před aplikací je nutné obě složky promíchat.
Hydroizolaci nanášíme ozubeným hladítkem s výškou zubu 6 mm. Do vrstvy hydroizolace následně vložíme výztužnou tkaninu. Hladkou stranou hladítka tkaninu zapravíme. Podle potřeby hydroizolaci doplníme nebo rovnoměrně rozprostřeme v celé ploše a následně zahladíme plochým štětcem. Důležité je pamatovat na to, že na hladítko nesmíme příliš tlačit, aby nám na podkladu zůstalo dostatečné množství hydroizolační vrstvy. Na purenitový profil ani na ostění u otvorů výztužnou tkaninu Mapenet 150 nevkládáme.
Aplikace druhé vrstvy hydroizolace
„Jakmile máme provedenou první vrstvu hydroizolace, tzn., že je dokonale vyschlá, (při teplotě kolem 20 °C je ideální počkat minimálně 24 hodin), můžeme přikročit k aplikaci finální - druhé vrstvy dvousložkové hydroizolace Plastimul 2K Plus. Do druhé vrstvy už se nevkládá znovu skelná síťovina Mapenet 150. Hydroizolace se nanáší pouze hladkou stěrkou. Poté, co si hydroizolaci aplikujeme na všechny části, můžeme finálně zatřít dohladka štětcem. Samozřejmě musíme dávat pozor na to, abychom měli správně udělané všechny kritické body. Ty už ale byly opatřeny bandáží v prvním kroku. Hydroizolaci doporučujeme vždy přetáhnout i do spodní soklové části přes zpětný spoj hydroizolace tak, aby plnila svou funkci.“
Druhou vrstvu hydroizolace necháváme vyzrát 4 dny. Následně na ni můžeme nalepit soklový polystyren. Ten na hydroizolaci lepíme k tomu určenou PUR pěnou, kterou naneseme na obvodový rámeček a vnitřní podélnou linku, případně šrafování ve středu desky. Pro snazší manipulaci a urovnání polystyrenových desek můžeme na desky aplikovat terče cementového lepidla.
Cementová hydroizolace na polystyren
Nalepený soklový polystyren po vytvrdnutí lehce přebrousíme a zbavíme ho případných nečistot. Budeme na něj nanášet dvousložkovou cementovou hydroizolaci Mapelastic.
tags: #hydroizolace #soklu #domu #postupy