Cihla je uměle vyrobený zdicí blok z keramického materiálu (hlíny). Lidé vyrábějí cihly z hlíny nebo jílu (keramické suroviny) již tisíce let, dlouhou dobu ručně, od dob industrializace však mechanizovaně. Cihly jsou tvarované stavební bloky, které se tradičně tvarují ručně, dnes většinou strojově, do pravidelného, obvykle krychlového tvaru a poté se tvrdě vypálí.
Co jsou to cihly?
Pojmem cihla se rozumí maloformátový zdící prvek z pálené hlíny. Když mluvíme o cihlách, máme obvykle na mysli načervenalé, často plné cihly. Cihla nemusí být vždy červená jako cihla.
Aby se vytvarované cihly zpevnily, suší se na vzduchu, pálí nebo vypalují. Cihly mají mnoho výhod: poskytují dobrou zvukovou a protipožární ochranu a také dobrou tepelnou izolaci. Cihly dokážou velmi dobře akumulovat teplo a uvolňovat ho s časovým zpožděním. Působí tak jako teplotní nárazník. Póry v jílu rovněž absorbují vlhkost a po zahřátí ji opět uvolňují. Hliněné cihly mají díky svým dobrým stavebně-fyzikálním vlastnostem, které vycházejí i z přirozenosti čistého stavebního materiálu, pozitivní vliv na životní klima. V neposlední řadě je zdivo díky cihlám trvanlivé a zachovává si svou hodnotu.
Typy cihel
Pálené cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované.
- Zděná cihla: Zděná cihla je souhrnné označení pro ty druhy cihel, které se podle svého formátu a kvalitativních vlastností používají k výrobě nosných, ztužujících a výplňových zdí.
- Opěrná cihla: Opěrná cihla je souhrnný název pro cihly zděné z cihel, u nichž není požadována mrazuvzdornost. Podkladové cihly se používají u zdiva, které je obloženo, omítnuto nebo opatřeno jinou ochranou proti povětrnostním vlivům.
- Lícová cihla: Lícová cihla je souhrnné označení pro cihly, u nichž je požadována mrazuvzdornost. Lícové cihly se používají pro obnažené zdivo a obklady.
- Klinker: Klinkerové cihly se pálí, dokud se nespálí; je vyžadována mrazuvzdornost.
- Obkladová cihla: Obkladová cihla.
Další druhy cihel:
- NF - Normalformat
- WF - Waalformat
- Lícové cihly ražené
- Cihly klinker
Rozměry cihel a normy
Jednotnost je zaručena normami, které jsou shodné pro celou EU. Jen se v různých státech označují jinak a aby to nebylo jednoduché, mají i rozdílní čísla, čímž často dochází k mnohým nedorozuměním. Například je možné se setkat na tuzemských stavbách v pohraničí s produkty německých cihelen. Zde proto můžeme vidět označení DIN kdežto u nás je to ČSN. Pro úplnost uvádíme, že německá norma DIN 105-100 z roku 2012 byla zrušena a nahrazena normou DIN 105-41 z 1. 1. 2019 a normou DIN 105-4 také z 1. 1. 2019. Norma DIN 20000-401 je z 1. 1. 2017 je platná.
Čtěte také: Použití plné pálené cihly
Klasicky je cihla podlouhlý krychlový tvar, jehož rozměry nebo formát odpovídají určitému poměru: Největší délka hrany (délka) je obvykle o něco větší než dvojnásobek průměrné délky hrany (šířky). Rozdíl odpovídá šířce svislé spáry (tupý spoj). Postupem času se vyvinulo mnoho formátů cihel, např. pro 30 cm silné zdi, ale zejména pro obklady (např. císařský formát, klášterní formát, oldenburský formát, hamburský formát atd.). Základem většiny uvedených formátů byl tzv. modul, krychle složená ze šesti cihel normálního nebo osmi cihel tenkého formátu (včetně tloušťky spár), jejíž délka hrany se rovnala délce hrany cihly.
Rozměry a vlastnosti cihly PP:
- Rozměr: 290 x 140 x 65 mm
- Skladebný rozměr (s omítkou a maltou): 300 x 150 x 75 mm
Další formy klasické cihly:
- „devítka“ - 3/4 cihly = 9″ - také „tříčtvrtka“
- „půlka “ - 1/2 cihly
- „kvantlík“ - 1/4 cihly - také „čtvrtka“
- „pásek“ - 1/2 cihly rozpůlené po délce
Další rozměry cihel:
- NF (Normalformat): 250 x 120 x 65 mm
- WF (Waalformat): 210 x 100 x 50 mm
Vlastnosti cihel
Cihly mají mnoho výhod: poskytují dobrou zvukovou a protipožární ochranu a také dobrou tepelnou izolaci. Cihly dokážou velmi dobře akumulovat teplo a uvolňovat ho s časovým zpožděním. Působí tak jako teplotní nárazník. Póry v jílu rovněž absorbují vlhkost a po zahřátí ji opět uvolňují.
- Modulový formát
- Estetický vzhled
- Dobře akumuluje teplo
- Dobrá pevnost
- Ekologické řešení - přírodní materiál
- Dobře izoluje zvuk
- Vysoká požární odolnost
Spotřeba cihel
Udávaná spotřeba klasické normované pálené cihly na metr čtvereční se u různých prodejců v detailech liší, ale podle tloušťky zdi se udává nejčastěji v hodnotách 89 / 45 / 22 ks/m², přičemž 89 cihel budete potřebovat na zeď o tloušťce 290 mm, 45 kusů na zeď o tloušťce 140 mm a 22 cihel na zeď, tlustou 65 mm.
Počet cihel ovlivní i tloušťka vrstvy malty, takže poměrně silný nános klasické zdicí malty může spotřebu cihel o něco snížit, zatímco případné zdění na tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo) zase ušetří zpracovávaný objem pojiva.
Tabulka rozměrů a spotřeby cihel
| Tloušťka zdi | Spotřeba cihel (ks/m²) |
|---|---|
| 290 mm | 89 |
| 140 mm | 45 |
| 65 mm | 22 |
Vazba zdiva
Zdivo se vždy staví na vazbu, bez ohledu na konstrukci stěny. Toto převázání cihel po vrstvách je nezbytné pro rozložení svislého zatížení působícího na stěnu po celé délce stěny, a tím pro zajištění její únosnosti.
Čtěte také: Výroba sýra cihla
Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů.
Základní typy vazeb:
- Natahovací vazba: Při natahovací vazbě se cihly kladou na sebe s podélným posunem tak, aby tloušťka stěny odpovídala šířce cihel.
- Příhradová vazba: Příhradová vazba se vyznačuje tím, že cihly jsou uspořádány příčně posunutě, přičemž tloušťka stěny vyplývá z délky cihel.
- Bloková vazba: V blokové vazbě se střídají vazby natahovací a vázací. Tupé spoje jednotlivých typů spojů jsou vždy nad sebou.
- Křížová vazba: Při křížové vazbě jsou jednotlivé vrstvy natahovací vazby uspořádány také vzájemně posunutě, takže tupé spoje pouze každé druhé vrstvy natahovací vazby jsou nad sebou.
- Divoká vazba: Jedná se o divoké, nepravidelné uspořádání zdicích prvků, ale je třeba dodržovat určitá pravidla: Tupé spoje musí být odstupňovány po 1/4 cihly, aby nevznikaly stupně. Měly by být uspořádány maximálně 3 až 4 kroky.
Kromě toho existuje několik dalších typů vazeb (hlavičková, křížová, gotická, holandská, slezská, vlámská, krysařská atd.), které však mají pouze druhotný (historický) význam, a proto se jim nevěnujeme.
Postup zdění z cihel:
- Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou.
- Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás.
- U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože.
- Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.
- Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm.
- Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
- Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou.
- Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící.
- Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.
- Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.
Vývoj tepelně technických parametrů cihel
Do nedávné minulosti jsme si pod pojmem cihla představili plnou pálenou cihlu. V souvislosti s vývojem požadavků na součinitel prostupu tepla zejména konstrukcí obvodových plášťů se cihla začala proměňovat. V současnosti jsou na trhu dostupné cihly, které jsou vhodné i pro jednovrstvé konstrukce obvodových plášťů pasivních domů.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V letech 1961-1980 se objevuje typ cihly CDK a CD Týn. V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. V sousedním Německu se v první polovině 90. let začínají objevovat tzv. broušené cihly, které mají zbroušené ložné plochy.
V současnosti hodnotu U = 0,25 W/(m2‧K), která odpovídá doporučené hodnotě podle normy ČSN 73 0540-2:2007 pro vnější těžké stěny, bez problémů splňuje jednovrstvé zdivo z cihelných bloků typu Therm o šířce 440 mm. Zdivo tloušťky 440 mm dosahuje součinitele prostupu tepla kolem hodnoty U = 0,21 W/(m2‧K) případně i nižší.
Vývoj tepelně technických parametrů cihel
| Období | Charakteristika |
|---|---|
| Do roku 1949 | První norma zabývající se tepelně technickými vlastnostmi. |
| 1949-1964 | Hodnoty tepelného odporu stěn vycházely z etalonu stěny z plných pálených cihel. |
| 1946-1960 | Přechod k příčně děrovaným cihlám typu CDm. |
| 1961-1980 | Objevuje se typ cihly CDK a CD Týn (velkoformátové cihelné bloky). |
| 90. léta | Cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. Broušené cihly v Německu. |
| Současnost | Cihelné bloky o šířce 500 mm (v Německu 490 mm) s U < 0,16 W/(m2‧K). |
Budoucnost cihel
Jedna oblast bude řešena neustále, a tou je vývoj keramického střepu a vytváření cihlářské suroviny. V současné době je vývoj zaměřen na snižování tepelné vodivosti střepu při zachování maximální možné pevnosti. Další podmnožinou tohoto směru vývoje je používání surovin, zejména charakteru odpadních hmot, které jednak zlepšují vlastnosti střepu (např. tvorbou pórů svým vyhoříváním při vypalování), snižují energetické nároky na výpal, zlepšují proces sušení apod.
Další oblast vývoje spočívá v hledání nových možností vytváření samotné geometrie cihelných bloků potlačující přenos tepla. S tím souvisí samozřejmě i vývoj nových technologií.
Třetí oblast tvoří vývoj v oblasti kombinování páleného cihelného bloku a izolačního materiálu.
Ceny cihel
Ceny cihel se liší v závislosti na materiálu, tvaru, velikosti a zpracování. Další současnou vlastností je i rychle se měnící cena. Stejně jako u mnoha jiných stavebních materiálů platí, že při odběru většího množství je vždy k dispozici množstevní sleva. Většinou musíte cihly stejně kupovat po paletách. Je také vhodné věnovat pozornost tomu, kolik nakonec stojí metr čtvereční zdiva.
Cihla váží zhruba 4 kg a její cena se v současné době na trhu stavebnin pohybuje nejčastěji od 7 do 10 korun za 1 kus včetně DPH, přičemž můžete narazit i na výhodnější ceny pro druhou jakost, množstevní slevy, ale i na prémiové cihly zvonivky, jejichž cena přesahuje 20 korun za kus. Ty se používají zejména na pohledové zdivo bez dalších povrchových úprav, stavbu krbů, plotových sloupků, nebo jako cihlová dlažba.
tags: #cihla #plna #rozmery #norma