Požár a jeho následky jsou odnepaměti velkým postrachem pro lidi, a pokud se to týká uzavřených prostor, platí to dvojnásob. Být uvězněný v uzavřeném prostoru a v ohrožení ohně představuje velmi vysoké nebezpečí. Proto je třeba se proti požáru co nejvíce chránit. Každý rok jsou počítány statistiky obětí požáru budov a nejedná se o žádná zanedbatelná čísla. Myslet si, že něco, co na první pohled nehoří, nemusíme řešit, je špatně. Veškeré stavební konstrukce je třeba opatřit protipožární ochranou. Tento článek je zaměřen na požární izolace, tedy ty, které se někdy zároveň používají jako akustické a tepelné výplňové izolace, jako součásti skladeb stavebních konstrukcí.
Rizika požáru a význam požární ochrany
Při požáru vznikají velmi vysoké teploty, které mají velmi špatný vliv na lidský organismus a mohou jej nenávratně poškodit či člověka usmrtit. Například již při teplotě kolem 120°C vznikají po 8 minutách setrvání v takové teplotě popáleniny 1. stupně. Pokud je lidský organismus vystaven po dobu jen 2 až 3 minut teplotě kolem 200°C, dochází ke stejnému popálení. Navíc vdechování takto horkého vzduchu zpravidla popálí dýchací cesty. V ČR je ročně evidováno kolem 20 tisíc požárů, což jsou jen ty, které řešili hasiči a byly nahlášeny na tísňové lince 150. Při těchto požárech dochází k úmrtím stovek a ke zraněním tisíců lidí a nakonec i k miliardovým škodám. Tím, že si pohlídáte, aby při stavbě vašeho domu byly použity správné požárně odolné izolace, tato rizika a dopady značně ponížíte. Pojistka je sice hezká věc, ale zdraví a vaše blízké vám nevrátí. Použitím správných izolací a celkově správným řešením požární ochrany stavby je možné docílit nižších cen za pojištění stavby.
Mnoho pojišťoven se již touto problematikou zaobírá, jelikož se tímto podpoří používání méně hořlavých či nehořlavých materiálů při realizacích staveb a tím se poníží i neblahé statistiky požárů. Z pohledu záchranných složek, tedy hlavně hasičů, je aplikace nehořlavých či méně hořlavých materiálu velmi důležitá, jelikož při požáru je každá minuta drahá a někdy i vyvážená lidskými životy. Dostatek času způsobený pomalejším hořením konstrukcí domu, které se tak rychle nezhroutí, je velké plus právě při záchranných pracích hasičů a evakuaci osob z hořící stavby. Zpomalení požáru snižuje i jeho šíření, a to nejen v již hořící stavbě, ale i možnost přenosu požáru na okolní sousedící stavby. Nepodceňujte požární ochranu vašeho domu, používejte ohni odolné materiály a zejména pak tepelné izolace. Tyto mají většinou v případě vysoké požární odolnosti i velmi dobré tepelně izolační a akustické vlastnosti.
Klasifikace stavebních materiálů z hlediska požární bezpečnosti
Veškeré používané stavební materiály jsou dnes posuzovány z hlediska hořlavosti a reakce na oheň. Dále se posuzuje doba odolnosti při požáru, jakým způsobem přispívá materiál k vývinu požáru a jak moc vyvíjí nebezpečný kouř při požáru. Dále se posuzuje doba vzplanutí u hořlavých či částečně hořlavých stavebních materiálů nebo rychlost šíření plamene těmito materiály. Jako doplňková klasifikace je také posuzováno, zda při hoření materiálu nedochází k uvolňování tzv. hořících kapek z materiálu při hoření. Tyto kapky mohou způsobovat jak popáleniny u lidí a zvířat, tak i dále napomáhat k šíření plamene a tím požáru v budově.
Norma, která klasifikuje stavební materiály v reakci na oheň, je norma ČSN EN 13501-1, kterou vydala Evropská unie. Norma „Eurotřída“ sice určuje, jakou mají reakci stavební materiály na oheň, ale nezabývá se použitými tloušťkami. Tato norma zahrnuje třídy stanovující míru podílu stavebního materiálu na rozvoj ohně. Eurotřída také stanovuje stupeň rozhoření v průběhu testu RCT, což je navození reálných podmínek a tím otestování, jak se bude materiál chovat při reálném požáru.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Třídy reakce na oheň dle Eurotřídy:
- A1: Nehořlavý materiál, který nepřispívá k rozvoji ohně. Téměř neprodukuje kouř při požáru a netvoří hořící kapky.
- A2: Téměř nehořlavý materiál, který také nepřispívá k rozvoji ohně. Téměř neprodukuje kouř při požáru a netvoří hořící kapky.
- B: Materiály velmi omezeně přispívají k rozvoji ohně.
- C: Materiály omezeně, ale postřehnutelně přispívají k rozvoji ohně a vývinu požáru. Po 10 minutách se rozhoří, vzplanou.
- D: Materiály podstatně přispívají k vývinu požáru. Vzplanou po 2, ale nejpozději do 10 minut při požáru.
- E: Materiály značně přispívají k vývinu požáru.
- F: Materiály jsou na tom stejně jako materiály ve třídě „E“ anebo hůře, prostě nejsou klasifikované pro nedostatek informací.
Je faktem, že některé označení a vysvětlivky jsou leckdy zavádějící a mohou toho, kdo se nevyzná, mystifikovat. Například samozhášlivý materiál není nehořlavý, ale obsahuje složku, která zlepšuje jeho vlastnosti z pohledu požární ochrany. Dále někdy zdánlivě hořlavý materiál použitý v malé tloušťce nemusí být tak nebezpečný jako stejný materiál v dvojnásobné tloušťce, kdy bude značně přispívat svou hořlavostí k rozvoji požáru.
Klasifikace kouře a hořících kapek:
Kouř někdy zabíjí rychleji než sám oheň. Je prokázáno z hasičských statistik, že kouř zabíjí ve dvou třetinách požárů, což je mnohem více než uhořením. Navíc kouř poměrně hodně komplikuje hasičům a ostatním záchranným složkám záchranné práce, snižuje orientaci zejména uvnitř objektů, tím zpomaluje a někdy úplně znesnadní evakuaci osob z objektu zasaženého požárem. Eurotřída na toto také pamatuje, a proto hořlavé výrobky od třídy „A2“ až do třídy „D“ musejí na výrobní etiketě mít uvedeno množství emisí a vývin kouře při požáru. Třídy „E“ a „F“ tuto informaci na výrobní etiketě nemají, jedná se o naprosto hořlavé a velké množství kouře produkující materiály. Toto označení na etiketách je známé a srozumitelné zejména pro profesionální stavebníky. Ti podle těchto označení velmi snadno odhalí rizikovost stavebních materiálů z hlediska nejen hoření a příspěvku k rozvoji požáru, ale také z hlediska ohrožení produkcí kouře, který je velmi nebezpečný pro lidské zdraví.
Nakonec je tady ještě jedno riziko spojené s požárem, a to hořící částice. Tento termín označuje například hořící kapky, které mohou dále šířit požár a způsobovat popáleniny. Ve světě se tento problém označuje profesionálním termínem „droplet“ (kapička). U stavebních materiálů se sleduje míra rizikovosti vzniku odkapávání hořících kapek při požáru. Tyto plamenně hořící kapky jsou velmi nebezpečné a kromě popálenin mohou způsobovat ohniska požáru na dalších místech. Na etiketách naleznete třídu rizikovosti plamenně hořících kapek pod zkratkou písmene „d“ a třídy jsou pak rozděleny na:
- d0: žádné plamenně hořící kapky.
- d1: málo plamenně hořících kapek/částic (přirovnání k odlétajícím jiskrám při hoření dřeva).
- d2: mnoho plamenně odlétajících kapek/částic, které mohou způsobit popáleniny kůže, nebo další šíření požáru.
Tento problém se naprosto netýká Eurotřídy „A1“, jelikož tyto materiály jsou nehořlavé a tím pádem nemohou produkovat tyto hořící kapky. Problém plamenně hořících kapek a částic se tedy týká tříd od „A2“ do „E“. Tento problém byl vyzdvižen do stavebnictví až právě díky Eurotřídě a do té doby nebyl prakticky vůbec ve stavebnictví řešen a brán jako zásadní riziko důsledků požáru na vědomí.
Tabulka: Příklady materiálů a jejich klasifikace dle Eurotřídy
| Třída reakce na oheň | Příklady materiálů | Popis |
|---|---|---|
| A1 | Kamenná vlna (čedičová vata) | Nehořlavý materiál, nepřispívá k rozvoji ohně, žádný kouř, žádné hořící kapky. Odolává teplotám kolem 1000°C. |
| A2 | Minerální vlny s vysokou objemovou hmotností, minerální vlny s vysokým obsahem pojiva | Téměř nehořlavý materiál, nepřispívá k rozvoji ohně, téměř žádný kouř, žádné hořící kapky. |
| B | Některé fenolové pěny (FP) | Velmi omezeně přispívá k rozvoji ohně. |
| C | Některé pěny (PU) PIR | Omezeně, ale postřehnutelně přispívá k rozvoji ohně, vzplane po 10 minutách. |
| E | Výrobky EPS, PU (PUR) s přídavkem retardantů | Značně přispívá k vývinu požáru. |
| F | Neklasifikované materiály nebo materiály s velmi špatnými vlastnostmi | Nejsou klasifikované pro nedostatek informací, značně přispívají k vývinu požáru. |
Výběr a aplikace izolace
Již při plánování a architektonickém projektování budovy je třeba počítat s výběrem správné izolace z pohledu odolnosti při požáru. Výběr izolace úzce souvisí ve většině případů s typem stavební konstrukce a s její realizací. Někdy se dá použít více druhů a typů izolace, ale pak jsou i odolnosti v případě požáru jiné a někdy poměrně hodně odlišné. Platí zde nepřímá úměrnost a to, že i když bude izolace hodně silná, tak to neznamená, že je stavební konstrukce, dům lépe chráněn proti požáru. Také to v případě nevhodné izolace může znamenat, že v případě požáru bude naopak hořlavá, nebo částečně hořlavá izolace s větší tloušťkou i více přispívat k rozvoji a rychlosti šíření požáru. Což nás přivádí k názoru, že izolace nemusí být pomocníkem a ochráncem, ale klidně i ohrožujícím faktorem.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Navíc ani nehořlavá izolace nemusí být řešením pro případ požáru, když nebude správně aplikována, tedy v případě stěn v souvislé vrstvě po celé obálce domu, mezi sebou těsně napojována a v případě dutin musí vyplňovat celou dutinu v příčce, nebo podhledu, stropu či v šikmé střeše. Pokud nejsou dodrženy montážní pokyny, tak se může stát, že při požáru pronikne plamen skrze nedostatečně chráněná místa, kde izolace částečně chybí, nebo je prostě vynechána. Z všech těchto výše uvedených podkladů se dá těžit a vysledovat správnou tepelnou izolaci pro danou stavební konstrukci.
Kvalitní izolace z kamenné vlny odolávají při požáru teplotám kolem 1000°C a tato vlastnost nabízí v případě požáru delší časový prostor, než se dotčená stavební konstrukce zhroutí. Například je často prokázáno testy, že správně provedená konstrukce obvodové stěny dřevostavby s izolací, která je nehořlavá, tedy třída reakce na oheň „A1“, vydrží déle nežli klasicky zděná stěna. Osazením kamenné vlny jako izolace do stavební konstrukce tak postavíte ohni do cesty velmi odolnou překážku a získáte tím mnoho času na evakuaci či zdolání požáru. Kamenná vlna neprodukuje při požáru a je-li zasažena plamenem žádný kouř, a také z ní neodkapávají žádné plamenně hořící kapky a neodlétávají hořící částice.
Dnešní trend neustále se zvětšující tloušťky tepelných izolací a to zejména v oblasti obálky domu (obvodové stěny) zvyšuje v případě požáru i riziko rychlosti hoření a rozvoje požáru, proto se jednoznačně doporučuje v případě nadprůměrných tlouštěk použití nehořlavých izolací, tedy ve třídě „A1“ a maximálně „A2“. Samozřejmě, že pak vyjde takové zateplení na více peněz, ale je třeba si stanovit priority. Stačí si jen uvědomit fakt, že kontaktní zateplení obvodové stěny ve velké tloušťce polystyrenem EPS fasádním bude rizikovější, nežli při použití zateplovacích desek fasádních kamenné vlny, které jsou nehořlavé a nepřispívají k rozvoji požáru.
Požární ochrana potrubních prostupů
Autor v článku upozorňuje na nepříliš řešenou problematiku požárních prostupů potrubních rozvodů v projekční praxi. Zároveň poukazuje na důsledky, které se projeví při dokončování staveb. Hlavní zodpovědnost za správně provedené požární průchodky nesou dodavatelé příslušných technologických souborů, ve výhodnějším smluvním vztahu pak dodavatel stavební části. Budeme se věnovat potrubním prostupům vnitřních potrubních rozvodů vytápění, chladu, zdravotních instalací (vodovod, kanalizace), požárního vodovodu a plynu. Rozvodům vzduchotechniky bude věnována samostatná stať jindy. Problematika kabelových rozvodů elektrického vedení je zmíněna pouze okrajově.
Ochrana potrubních prostupů (ucpávky) patří mezi druhy požárně bezpečnostních zařízení, které jsou vyjmenované ve vyhlášce o požární prevenci a musí jim proto být věnována patřičná pozornost. Především jde o prostupy požárně dělicími konstrukcemi (stěny, stropy, podlahy) tak, jak jsou tyto konstrukce definovány v požárních technických normách. Požárně dělicí konstrukce, jak je z jejího názvu patrné, brání šíření požáru mimo požární úsek a je schopná po stanovenou dobu (15, 30, 45, 60, 90, 120, 180 minut) odolávat účinkům požáru, čímž se myslí, že odolává teplotám při požáru, aniž by došlo k porušení její funkce.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Z hlediska požárních norem jsou potrubní rozvody kategorizovány na rozvody nehořlavých a hořlavých látek, které jsou dopravovány v potrubí z nehořlavého nebo hořlavého (popř. nesnadno hořlavého) materiálu. U námi popisovaných profesí proto musíme věnovat zvýšenou pozornost plastovým potrubním rozvodům. Bez zajímavosti však nejsou ani kovové potrubní rozvody, u kterých se díky dobré tepelné vodivosti velmi rychle zvyšuje teplota, což má dvojí vliv na požárně ochranný materiál použitý v potrubní chráničce. Jednak na něj působí zvyšující se teplota a dále se dilatačními účinky potrubí narušuje těsnost chráněného prostupu. V této souvislosti bude dobré si také uvědomit, že ocel se pevnostně bortí při dosažení tzv. kritické teploty kolem 500 °C, což je teplota běžně dosažitelná při požáru ve vnitřním prostoru budov. Prostupy rozvodů a instalací, technologických zařízení a elektrických rozvodů požárně dělicími konstrukcemi musí být utěsněny. Těsnicí konstrukce prostupů musí vykazovat stejnou požární odolnost jako má požárně dělicí konstrukce, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut.
Typy protipožárních ucpávek a materiálů pro prostupy:
- Protipožární elastické tmely: Nejvhodnější jsou silikonové tmely (stupeň hořlavosti B nebo C1). Používají se pro utěsňování prostupů nehořlavých (kovových) potrubí. Jsou chemicky neutrální a kouřotěsné.
- Zpěňující protipožární tmely: Základem je zpěňovadlo a akrylátová disperze (stupeň hořlavosti B nebo C1). Vhodné pro plastová potrubí (do 50 mm) a kovová potrubí i s hořlavou izolací. Při požáru zvětšují objem a vyplní prostup.
- Protipožární pěny: Polyuretanové pěny (stupeň hořlavosti B nebo C1) k utěsnění nehořlavých potrubí do 160 mm. Pro větší průměry v kombinaci s manžetami.
- Protipožární manžety: Plechové manžety s zpěňující látkou, které se připevňují k požárně dělicí konstrukci. Vhodné pro kovová i plastová potrubí pro vnější průměry 32 až 250 mm.
- Protipožární desky a obklady: Materiály na bázi minerálních látek (stupeň hořlavosti A - nehořlavé). Používají se jako obklady kolem prostupů, výplně v přepážkách.
Nejkomplikovanější situací při projekci i realizaci je kumulace mnoha instalačních vedení v jedné lokalitě. Tam, kde se sešly kabelové lávky silnoproudu a slaboproudu s několika potrubními rozvody vody, tepla, chladu, plynu a odpadu a k tomu ještě vzduchovody, je situace mnohdy opravdu neřešitelná. Proto se pro tyto komplikovanější případy doporučuje použít atestovaná systémová řešení, která nabízejí specializovaní výrobci. Může se jednat o přepážky vyplněné protipožárními deskami, požární ochrannou maltou, kabelovými tvarovkami, protipožárními cihlami nebo polštáři apod.
Legislativní rámec a normy
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanovují technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb. Základními kmenovými normami v ČR pro požární bezpečnost staveb jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Normy uvádějí způsoby určení požárního rizika a stanovují požadavky na řešení staveb.
Klíčovou roli vždy hrají dodavatelské firmy. Zodpovědná osoba za montáž písemně (tedy velmi adresně) potvrzuje splnění těchto požadavků. Investor by proto neměl váhat svěřit realizaci specializované a výrobcem proškolené firmě, která má za sebou příslušné reference a plně přebírá odpovědnost za dodané dílo. Taková firma může mnohé zachránit i v takovém případě, kdy je projektová dokumentace nedostatečná. Ochrana prostupu požární konstrukcí je účinný pasivní prvek požární ochrany staveb s vysokou životností a relativně nízkými náklady. Výrobci či dovozci nechávají atestovat své výrobky (požární izolace, komponenty nebo celé požárně bezpečnostní systémy) oprávněnou osobou - zkušebnou. Autorizovaný projektant je povinen (ze stavebního zákona) navrhovat jen takové výrobky, které mají ověřené požadované vlastnosti podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších novel.
Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit ztrátám na životech, zdraví a majetku. Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou stanoveny normami řady ČSN 73 08xx. Obecně můžeme konstatovat, že správně provedené certifikované zateplovací systémy z pěnového polystyrenu i z minerální vlny jsou bezpečné a proto jsou také v celé Evropě velmi rozšířené. Používání materiálů třídy reakce na oheň F je zcela zakázáno pro vysoké riziko požáru při skladování nebo v průběhu zabudování. Požadavek platí pro všechny typy izolantů.
Další požadavky a doporučení:
- Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut.
- Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň musí být klasifikována do tříd A až F.
- Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům vyhlášky a českých technických norem.
- Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením v souladu s českými technickými normami.
Podceňovat požární ochranu budov, ať už nebytových - průmyslových nebo bytových, se rozhodně nevyplácí. Dvojnásobně to platí pro komerční prostory, pro výrobu či sklady, kde se shromažďují hořlavé materiály. Bezpečnost budov před ohněm lze účinně zajistit. Je to ověřeno v praxi a potvrzeno českou technickou normou, která stanoví přísné požadavky na budovy z hlediska požární ochrany. Týká se zejména vlastností obvodových stěn, přes které by se případný požár neměl šířit ani ven, ani dovnitř po co nejdelší dobu. To platí také pro stále oblíbenější kazetové stěny.
tags: #hydroizolace #do #pozarniho #prostoru