Instalace hromosvodu je klíčovým krokem k ochraně vašeho domu před nebezpečím blesků. Hromosvody, známé také jako bleskosvody, jsou navrženy tak, aby chránily budovy a jejich obyvatele před přímým zásahem bleskem. Blesk může způsobit vážné škody, včetně požárů, poškození elektrických zařízení nebo dokonce ohrožení života. Správně nainstalovaný hromosvod odvádí elektrický výboj bezpečně do země, čímž minimalizuje riziko škod.
Dle statistik dochází každý rok k tisícům úderů blesku, které způsobují značné škody. Proto je důležité, aby byla každá budova, zejména rodinné domy, vybavena kvalitním hromosvodem. Pokud váš dům hromosvod nemá, vystavujete se zbytečnému riziku.
Jak funguje hromosvod?
Hromosvod představuje klíčovou část ochrany domácnosti před úderem blesku - respektive před poškozením elektrickým proudem. Hromosvod do jisté míry funguje jako Faradayova klec. Elektrický proud po nemovitosti „steče“ a rozptýlí se v zemi. Systém hromosvodu se skládá z několika klíčových částí:
- Jímací tyč - umístěná na nejvyšším bodě budovy, slouží k zachycení blesku.
- Svody - vedou elektrický výboj z jímací tyče směrem k zemi.
- Uzemnění - zajišťuje bezpečné svedení elektrického výboje do země.
Celý systém je navržen tak, aby blesk prošel budovou bez toho, aby způsobil škody. Správná instalace hromosvodu je proto klíčová pro jeho funkčnost.
Povinnost hromosvodu a projektová dokumentace
V České republice není hromosvod na rodinných domech povinný. Výjimky určuje norma ČSN EN 62305 (ochrana před bleskem). Nicméně, váš revizní technik má pravdu, na hromosvod je třeba mít zpracovaný projekt. Povinné je provést výpočet rizika dle souboru ČSN EN 62305, který musí být součástí projektu a předkládá se stavebnímu úřadu při kolaudaci stavby. Projektant musí zohlednit řadu faktorů, než navrhne nejvhodnější variantu a vzhledem k výši rizika i koncepci provedení, tzn. vnější nebo skrytý svod a jeho materiálové provedení.
Čtěte také: Role zemnicího systému hromosvodu
Projektant s odpovídající kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. provede výpočet rizika pro stavbu, vyhodnotí, zda je hromosvod nutné nainstalovat, a zároveň určí konkrétní parametry hromosvodu (počet svodů, oddálení jímače od anténního stožáru ve vzdálenosti s, atd.).
Hromosvod lze namontovat i ve dvou etapách, kdy je zcela dokončen pouze na střeše až k okapovým žlabům, od nich pak k uzemnění je sveden jen provizorně, volně, bez kotvení svodů s přiměřenou rezervou. Ochráníte tak i nedokončenou stavbu proti úderu blesku. Je lepší pokud projekt existuje, ale není nezbytnou podmínkou montáže. To platí zejména pro rodinné domy a jednoduší stavby.
Hromosvod pod omítku: Problémy s revizí a řešení
Pokud jsme svody dali do husího krku pod omítku, revizní technik vám nemusí udělat revizní zprávu. Údajně podle nové vyhlášky, normy nebo čeho to musí jít po omítce (což je jistě estetický zážitek, kterému se většina lidí chce vyhnout). Estetický zážitek je černá špinavá čára na fasádě, která je mnohdy způsobena od zatékání vody v místě zaústění svodu do fasády a která stéká po svodu ze střechy. Nicméně, nikomu nevadí na fasádě například svod okapu, ale svod hromosvodu je nepřekonatelný problém.
Přestože se skryté svody pod omítkou mohou zdát esteticky příjemnější, norma ČSN EN 62305 stanovuje jasné požadavky na instalaci hromosvodů. Z tohoto důvodu je nezbytné mít zpracovaný projekt, který zohlední všechny faktory a navrhne nejvhodnější koncepci provedení, ať už vnější nebo skrytý svod.
Příprava před instalací hromosvodu
Než začnete s montáží hromosvodu, je důležité provést důkladnou přípravu. Technici ze společnosti GN Hromosvody si po vybalení materiálu a nářadí prošli projektovou dokumentaci hromosvodu. Ta byla navržena s ohledem na všechna zařízení umístěná na střeše, kterými jsou solární kolektory, televizní a internetová anténa či krycí deska a oplechování komínu.
Čtěte také: Řešení hromosvodu pro novou fasádu
Před samotnou instalací je nutné provést posouzení rizik. To zahrnuje analýzu okolí budovy, výšky stavby, typu střechy a dalších faktorů, které mohou ovlivnit pravděpodobnost úderu blesku. Na základě této analýzy se určí, jaký typ hromosvodu je pro danou budovu nejvhodnější.
Z čeho se vyrábí hromosvody?
Na výrobu hromosvodů lze používat celou škálu materiálů. Nejčastěji se v historii používala měď, poté se přešlo na pozinkovanou ocel a v současné době kraluje slitina hliníku a nerezové prvky a vodiče. Jako podpěry se již léta používají materiály plastové, které jsou odolné a není zde problém s životností.
Hromosvody jsou vyráběny z různých materiálů, jako je měď, hliník nebo pozinkovaná ocel. Každý materiál má své výhody a nevýhody. Měď je velmi vodivá a odolná, ale také dražší. Hliník je lehčí a levnější, ale méně odolný vůči korozi. Pozinkovaná ocel je cenově dostupná, ale může být náchylná k rezavění.
Potřebný materiál se určí z výkazu výměr stavby, který by měl být součástí projektové dokumentace.
Krok za krokem: Montáž hromosvodu
Montáž hromosvodu zahrnuje několik fází. Postupujte podle následujících kroků:
Čtěte také: Řešení kritických bodů hromosvodu na dřevě
Krok 1: Provedení uzemnění
Uzemnění je kritické místo celé soustavy. Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 se pro uzemnění systému ochrany před bleskem u staveb navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič. Ten je tvořen obvykle páskem 30 / 4 mm z pozinkované nebo nerezové oceli, umísťuje se na dno základové rýhy a podepře se distančními prvky tak, aby byl po betonáži obklopen ze všech stran betonem, a to v tloušťce alespoň 50 mm. Popřípadě lze zemnění doplnit zemnícími tyčemi. V případě, že konstrukce spodní stavby je tvořena z monolitického vodonepropustného betonu, je vhodné vybrat jiné provedení uzemňovací soustavy, například obvodový zemnič ve vzdálenosti zhruba 1 m od chráněné stavby, aby byl zajištěn odpovídající odpor uzemňovací soustavy.
Existují různé druhy uspořádání a samotné uzemnění nespočívá v pouhém „strčení drátů do země“. Právě výpočet uzemnění je důvod, proč se nedoporučuje dělat hromosvod svépomocí.
Správné umístění uzemnění rozhoduje o účinnosti a bezpečnosti celého systému. V praxi se setkáme s několika typy zemnění:
- Páskové - tvoří ho ocelové pozinkované pásky položené do hloubky 0,5-0,7 metrů pod zemí. Důležité je dosažení nezámrzné hloubky. Kolem domu se následně vytvoří uzavřená uzemňovací smyčka.
- Tyčové - jiný typ uzemnění se spoléhá na zemnící tyče zatlučené do hloubky 1,5-3 metry pod zemí. Využívá se v případě, že nelze využít páskové uzemnění.
- Zemnící desky - speciální typ, který se instaluje u půdy se špatnou vodivostí.
Neexistuje univerzální hloubka uzemnění. Vždy záleží na konkrétním projektu a hloubku uzemnění vám spočítá odborník. Jako minimální se uvádí hloubka alespoň 0,5 metru pod povrchem, běžně se využívá hloubka 0,8 metru. Důležitá je proto dobrá půdní vodivost. Jenže zmrzlá půda (běžně do 0,5 metru) vede špatně elektrický proud. Naopak s postupující hloubkou se zvyšuje vlhkost a snižuje elektrický odpor (a zvyšuje vodivost).
Před betonováním základů jsme do výkopu umístili zemnící pásek a na každém rohu domu, kde bude okap a svod hromosvodu ze střechy, vyvedli na povrch zemnící drát. Samostatný zemnící drát jsme vyvedli také do technické místnosti k elektrickému rozvaděči.
Zemnící drát vedoucí ze základů nahoru nad terénem propojíme se zaváděcí nerezovou tyčí, která bude k zateplené fasádě upevněna pomocí hmoždinek do zateplení. Spoj zaváděcí nerezové tyče a zemnícího drátu je nutné ošetřit také proti korozi. Pro tento účel používají technici speciální hydroizolační pásku, gumoasfaltový nátěr nebo kombinaci obou typů ochrany proti zemní vlhkosti.
Krok 2: Instalace jímače
Jímač je část hromosvodu, která zachycuje blesk. Obvykle se instaluje na nejvyšší bod budovy, například na střechu nebo komín. Jímací tyč je klíčovou součástí hromosvodu. Musí být umístěna na nejvyšším bodě budovy, aby byla schopna zachytit blesk. Tyč by měla být dostatečně vysoká, aby pokryla celou plochu střechy. V některých případech může být potřeba instalovat více jímacích tyčí, aby byla zajištěna dostatečná ochrana. Jímací tyče respektive jímací soustava musí být provedena tak, aby anténní stožáry a další prvky byly umístěny v jejím ochranném prostoru. Konkrétní způsob provedení vždy najdete v projektu.
Což znamená, že hromosvod není s komínem přímo spojen, ale je vedle něj instalován jímač, který je vyšší než vlastní komín. Jímač musí dostatečně převyšovat chráněný komín, vytváří nad komínem pomyslný ochranný deštník, který je tvořen nejvyšším bodem hromosvodu a rozvírá se k zemi v úhlu 120 stupňů.
Krok 3: Instalace svodů
Svody vedou elektrický výboj z jímače směrem k zemi. Je důležité, aby byly svody umístěny tak, aby co nejkratší cestou vedly k uzemnění. Svody by měly být pevně připevněny k budově a chráněny před mechanickým poškozením. Doporučuje se použít více svodů pro rovnoměrné rozložení proudu.
Zaváděcí nerezovou tyč poté propojíme se svodem umístěným na okapu. Všechny svody by měly být číselně označeny podle projektové dokumentace. Aby byl ustřižený kus drátu rovný a při instalaci na střeše se s ním dobře pracovalo, použili technici obyčejnou vrtačku a drát s její pomocí srovnali.
K vytvoření svodu umístěného na okapu se nejprve drát hromosvodu přichytil svorkou na okapní žlab. Poté bylo třeba drát ohnout ideálně rovnoběžně s okapovým svodem a po maximálně jednom metru přichytit hromosvod k okapu držákem s eska páskou.
Krok 4: Instalace držáků a drátu na střeše
Po přípravě bezpečnostního jištění, začalo rozmisťování držáků hromosvodu. Držáky se umisťují na hřebenové tašky. Vzdálenost držáků mezi sebou může být maximálně 100 cm. Držáky hromosvodu jsou vyrobeny z nerezové pásky a plastového úchytu pro drát, který zároveň slouží jako matice pro dotažení pásku.
Do připravených držáků na hřebenových a v některých místech i základních taškách si technici podali na střechu připravený drát.
Časté chyby při instalaci hromosvodu
Při instalaci hromosvodu se často objevují chyby, které mohou vést k nefunkčnosti systému. Zde jsou některé z nejčastějších chyb:
- Nesprávné umístění jímací tyče - pokud není jímací tyč umístěna na nejvyšším bodě budovy, nemusí být schopna zachytit blesk.
- Nedostatečné uzemnění - pokud není uzemnění dostatečně vodivé, může dojít k poškození budovy.
- Nepřiměřená délka svodů - svody by měly být co nejkratší, aby byl výboj blesku rychle sveden do země.
- Nedostatečná údržba - hromosvod vyžaduje pravidelnou údržbu, aby byl funkční. Pokud není systém pravidelně kontrolován, může dojít k jeho poškození.
Kontrola a údržba hromosvodu
Po instalaci hromosvodu je důležité provést kontrolu, zda je systém správně nainstalován a funkční. Pravidelná údržba hromosvodu je klíčová pro jeho dlouhodobou funkčnost. Hromosvody vyžadují pravidelnou údržbu a kontroly, aby byla zajištěna jejich funkčnost. Doporučuje se provádět kontroly alespoň jednou ročně nebo po každé bouřce. Během kontroly se zaměřte na:
- Stav jímače, svodů a zemnících prvků.
- Pevnost spojů a upevňovacích prvků.
- Odpor uzemnění.
Pokud zjistíte jakékoli poškození nebo nesrovnalosti, okamžitě proveďte opravy. Revizi hromosvodu spousta domácností odkládá a považuje za nedůležitou. Ve skutečnosti ale platí, že poškozený hromosvod je nebezpečnější než žádný. U běžných objektů se doporučuje interval revize po pěti letech, u rizikových objektů s nebezpečím požáru jednou za dva roky.
Cena instalace hromosvodu
Cena instalace hromosvodu se může lišit v závislosti na několika faktorech, jako je velikost budovy, typ střechy, použitý materiál a složitost instalace. Průměrná cena instalace hromosvodu pro rodinný dům se pohybuje mezi 20 000 až 50 000 Kč. Je důležité si uvědomit, že investice do hromosvodu je investicí do bezpečnosti vašeho domova a může vám ušetřit značné náklady na opravy v případě úderu blesku.
| Faktor | Popis |
|---|---|
| Velikost a tvar stavby | Čím větší dům, tím delší jímací vodiče, svody a uzemňovací vedení. A tím pádem i více práce. U velkých domů velikost a tvar stavby zvyšují cenu až o desítky tisíc. |
| Počet svodů | Minimum u rodinných domů jsou dva svody (každý na jedné straně). Optimální počet jsou 3 až 4 svody, aby se proud rozložil a nešel jedním směrem. Svody vyžadují vedení, uchycení ke zdi a připojení na uzemnění. |
| Typ uzemnění | U nových projektů se využívá páskové uzemnění pod základy. Již vystavěné stavby obvykle užívají tyčové uzemnění. |
| Terén a přístupnost | Zajištění domu na rovině s dobrou přístupností stojí méně než dům ve svahu, v těžkém terénu a se špatnou dostupností. |
| Materiál | Pozinkovaná ocel (nejčastější materiál, levný a odolný), nerezová ocel (odolnější, ale také dražší), měď (dobře odvádí elektrický proud, dlouhá životnost, dobře vypadá). |
Materiály pro hromosvody
Od Jana Hájka jsem dále zjišťoval, z jakého materiálu se dnes nejčastěji vyrábí hromosvody a zda svody ze střechy musí být umístěny viditelně na fasádě. "Na výrobu hromosvodů lze používat celou škálu materiálů. Nejčastěji se v historii používala měď, poté se přešlo na pozinkovanou ocel a v současné době kraluje slitina hliníku a nerezové prvky a vodiče. Jako podpěry se již léta používají materiály plastové, které jsou odolné a není zde problém s životností," sdělil mi Jan Hájek.
Instalace hromosvodu je technicky náročný proces, který vyžaduje odborné znalosti a dodržování platných norem. Z tohoto důvodu se nedoporučuje instalovat hromosvod svépomocí. Neodborná instalace může vést k nefunkčnosti systému a zvýšení rizika poškození budovy. Vždy je lepší svěřit instalaci odborné firmě, která má zkušenosti s touto problematikou.
Monér hromosvodu musí mít pro vykonávání činnosti platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
tags: #hromosvod #pod #omitku #postup #montáže