Při realizaci stavby rodinného domu je jedním z často diskutovaných témat instalace hromosvodu, zejména v kontextu moderních fasád, jako jsou dřevěné obklady nebo zateplené systémy. Článek se zaměřuje na otázky spojené s montáží svodů hromosvodu pod dřevěnou fasádou, riziky spojenými se skrytými svody a optimálními postupy kotvení.
Dilema: Hromosvod před nebo po fasádě?
Jedním z prvních rozhodnutí je, zda instalovat hromosvod ještě před zhotovením fasády, nebo až po ní. Pro fasádu typu lepidlo, perlinka, fasáda na Ytong bez EPS existují různé názory firem. Zatímco některé preferují instalaci před fasádou, jiné argumentují pro montáž po jejím dokončení. Klíčové otázky, které vyvstávají, jsou:
- Pokud je instalace po fasádě, nedojde k jejímu poškození při montáži hromosvodu?
- Pokud je instalace před fasádou, půjde fasádu pod hromosvodem řádně natáhnout?
Osobně se nejčastěji doporučuje používat plastové podpěry, například typu DEHNsnap. Tyto se kotví na závitovou tyč, která je dále ukotvena chemickou hmoždinkou do zdiva. Instalace by měla proběhnout těsně před "probarvenou" fasádou. Na konec závitové tyče se nasadí matka, aby se nezasvinil závit. Po dokončení fasády, ještě než se shodí lešení, je pak otázkou krátké chvíle našroubovat podpěry a natáhnout svod.
Skryté svody hromosvodu pod fasádou: Rizika a doporučení
Mnoho investorů zvažuje esteticky elegantní řešení v podobě skrytých svodů hromosvodu, které jsou zasekané do zdiva a ukryté pod fasádou, případně v chráničce. Existují však zkušenosti, které varují před tímto řešením.
Jeden známý tvrdil, že kdesi provedli svod hromosvodu ve svislé části vnějšího zdiva v chráničce zasekaný do zdiva a skrytý pod fasádou. Pak jim do domu uhodil blesk a svod vedený zdí byl prý úderem v celé své délce vyrván ze zdi. Závěr z tohoto případu byl nerealizovat svod zabudovaný skrytý pod fasádou, ale vést ho vnějškem po fasádě.
Čtěte také: Funkce a typy okapů
Fyzikální aspekty sil působících při úderu blesku:
Může to být pravda. Tam, kde hrozí zásah bleskem akutně (osamocený dům na kopci, na hraně), by se kryté svody rozhodně neměly dělat. Tam, kde je nebezpečí úderu menší, by se toho člověk až tolik nebál, ale blesky jsou nevyzpytatelné.
Síla mezi dvěma vodiči s proudem I1 a I2, délky l, vzdálenými d je F = 10e-7 x I1 x I2 x l / d. Pro proud 20 000 A a vzdálenost 0,2 m to činí 200 N/m. Při proudu 100 000 A se síla zvyšuje na 5 kN/m. Pokud je směr proudu souhlasný, vodiče se odpuzují. To nastane po přeskoku na armaturu budovy nebo jiné uzemněné části.
Až tak velká síla může odtahovat svod hromosvodu například od armatury nebo od vnitřního rozvodu, pokud dojde k přeskoku z hromosvodu na uzemněnou vodivou část. Podstatná je vzájemná vzdálenost vodičů a součin proudu svodem a armaturou. Nejdůležitější je zabránit přeskoku (průrazu).
Pokud bude odpor mezi uzemněním hromosvodu a uzemněnou armaturou 20 ohmů (např. 5 ohmů armatura + 15 ohmů hromosvod), bude rozdíl potenciálu U = R x I = 20 x 20 000 = 200 000 V. Tomuto napětí izolační schopnost zdi nedokáže odolat. Rozhodující je tedy dobře provedené uzemnění hromosvodu, navíc spojené s uzemněním neživých částí (armatura) v budově.
Čtěte také: ochrana budovy před dešťovou vodou
Jak by mohlo dojít k "přeskoku" na armaturu, když je tato část obvykle skrytá v betonu? Navíc souběh armatury se svodem hromosvodu prakticky není, neboť kari sítě v podlahách či armatura věnců vede kolmo ke svodu hromosvodu. Na druhou stranu je v blesku ukryta pořádná porce energie, takže kdoví, jaké síly a efekty se mohou uplatňovat. Nicméně závěr - uzemnit armatury v konstrukci domu se zdá celkem rozumný.
Kovová chránička je problém. Pokud s ní nespojíte svod, existuje šance, že dojde k přeskoku, a tím, že se jednou výbojem ionizuje vzduch, vznikají podmínky k přeskoku na další předměty, zapálení. Nejde ani tak o přeskok uvnitř, ale v místě vstupu svodu do chráničky. Pokud to spojíte, stává se chránička svodem.
Existují jisté vzdálenosti, které je třeba dodržet pro přeskok na armaturu. Čím větší odpor zemniče, tím větší by měla být vzdálenost svodu od cizích kovových předmětů. Lze narazit na údaj 20 cm na 1 Ohm.
Normy a právní aspekty
Hromosvod pod omítkou je nesmysl. Existuje hromosvodní soustava, ale pod omítkou je pouze svod. Pokud je proveden podle norem, nemůže dojít k jeho vytržení z fasády. Pokud k takovému jevu došlo, je na místě požadovat opravu do stavu podle norem na organizaci, která hromosvod provedla. Zákonem je Evropská směrnice a norma je její prováděcí vyhláška.
V případě, že trváte na skrytých svodech, je potřeba si od investora či odborné společnosti, která realizuje tyto svody, doložit certifikát na použitý hromosvodný materiál. I přesto se evidují případy, kdy materiál od renomovaných společností nevydržel a musel být reklamován. Na otázku, jaký materiál použít pro skrytý svod pod fasádu, výrobci a distributoři hromosvodného materiálu doporučují raději zasekat do zdiva a následně maltou zazdít. V ostatních případech postupovat dle ČSN a EN, které jsou v současné době v souběhu. Hlavně ne vsunout do husího krku (elektrické chráničky), což se ve větší části dnes děje.
Čtěte také: Výhody betonových plotů s dřevěnou výplní
Montáž hromosvodu na zateplenou fasádu (např. s 30 cm polystyrenu)
Pro kotvení současných podpěr v Ytongu se používá standardní podpěra na hmoždinku. Taková kompletovaná nerezová podpěra stojí přibližně 45 Kč bez DPH.
U nového pasivního RD se zateplením 30 cm polystyrenu, s délkou stěn 10, 10, 14, 14 m a 4 svody, se nabízí připevnit hromosvod ke 2 okapovým svodům. Další 2 rohy přicházejí v úvahu pouze s upevňovacími hmoždinkami do polystyrenu, například Mungo. Obavy, že je vyrve blesk i s lepidlem a tkaninou fasády, jsou oprávněné, stejně jako obavy z vibrací od větru po delší době.
Hromosvod lze namontovat i ve dvou etapách, kdy je zcela dokončen pouze na střeše až k okapovým žlabům, od nich pak k uzemnění je sveden jen provizorně, volně, bez kotvení svodů s přiměřenou rezervou. Ochráníte tak i nedokončenou stavbu proti úderu blesku.
Metody kotvení do zateplení:
- Prodlužovací nástavce: Vyvrtat díry až do zdi, dát hmoždinku/kotvu a pomocí prodlužovacího nástavce se závitem (vnějším nebo vnitřním) se dostat až nad omítku. Nástavec má na jednom konci vrut do dřeva a na druhém metrický závit. Na kotvu s metrickým závitem lze našroubovat trubku s vnitřními závity v patřičné délce nebo závitovou tyč.
- Talířové hmoždinky: Pro kotvení desek zateplení se používají talířové hmoždinky. Lze si vyžádat pár těchto hmoždinek od dodavatele zateplení a připevnit svody. Tyto jsou malinko utopené, překryté perlinkou, stěrkou a finálním povrchem. Pak se na ně dají použít standardní úchyty pro svod z polyamidu.
- Chemická kotva a závitová tyč: Vyvrtat díru do polystyrenu a do díry namačkat chemickou kotvu (epoxydocementová směs). Do té vložit závitovku. Po půl hodině drží pevně.
- Montážní deska do zateplení (MDZ od KOPOSu): Toto řešení je vhodné pro elektroinstalace, hromosvody i okapy. Její limit je 20 cm, pro kratší se uřízne. Nosnost jedné MDZ je 20 kg. Realizace: přilepit na běžné fasádní lepidlo (výrobce doporučuje asfaltové lepidlo, ale pro menší množství postačí fasádní lepidlo). Dále je kotvena stejně jako EPS.
- Deska z pěnového skla: Pro uchycení těžších prvků, jako je zábradlí u francouzského okna, se ukázala MDZ jako nedostatečně nosná. Alternativou je deska z pěnového skla - velmi lehký materiál s prostupem tepla odpovídajícím cca 2/3 hodnoty EPS. S materiálem se pracuje jako s Ytongem (řezání, vrtání), a pak se do něj klidně zatluče hřeb nebo hmoždinka a přichytí potřebné prvky.
Tepelné mosty a rosení
Při zateplení 30 cm polystyrenu je otázka tepelných mostů u svorníku M5 nebo vrutu často diskutována. Kotvení do izolačního materiálu vyvolává obavy o pevnost uchycení, avšak při správném řešení s minimálními tepelnými ztrátami (např. překrytí hmoždinek EPS zátkou) lze těmto problémům předejít.
Stěna z děrovaných cihel (porotherm) 24 cm s 5 cm EPS zadrží 2/3 tepla EPS a 1/3 cihla. Při 20 cm EPS už 90 % tepla zadržuje EPS a cihlu lze téměř zanedbat. U 30 cm EPS cihla činí jen 6 % tepelné ochrany domu.
| Tloušťka EPS | Podíl EPS na tepelné ochraně | Podíl cihly na tepelné ochraně |
|---|---|---|
| 5 cm | ~67 % (2/3) | ~33 % (1/3) |
| 20 cm | ~90 % | ~10 % |
| 30 cm | ~94 % | ~6 % |
Pokud šroub či závitová tyč budou v izolačním materiálu, který tak omezí rozdíly v teplotách a tím i vznik kondenzátu, sejme vás jen specialista na zateplení.
Zkušební svorka a zemní odpor svodu
Na každém svodu hromosvodu v projektu domku je nakreslena zkušební svorka, která slouží ke zjištění parametrů hromosvodu. Zemní odpor svodu je přechodový odpor, který vykazuje každý zemnič, a to je to, co se měří. Zkušební svorka slouží k tomu, aby se mohly jednotlivé svody odpojit a kontrolovat zemniče jednotlivě. U nových staveb se často dělá v zemi jako zemnič jedno okružní vedení, na které jsou spojeny všechny svody.
Metodika měření zemního odporu spočívá v tom, že pomocí dalších zemnicích "kolíků" umístěných v dostatečné vzdálenosti od měřeného zemniče (20 a 40 metrů) se vytvoří okruh, kterým teče proud, a měří se úbytek napětí na měřeném zemniči. K dispozici jsou i náhradní způsoby měření, například měření impedance poruchové smyčky rozvodné sítě a pak impedance mezi vodičem L a zemničem, nebo kontrola zemniče pomocí "dvou kleští" (např. Eurotest), kdy se nemusí zemnič odpojovat.
Minimální výška pro zkušební svorku není explicitně uvedena, ale je logické ji provést v dostupné výšce nad upraveným terénem.
Dřevěná fasáda a hromosvod
Před montáží dřevěné fasády je třeba důkladně zkontrolovat obkladové palubky a jejich kvalitu. Pokud se nepracuje s již impregnovanými palubkami, nezapomeňte je opatřit ochranným nátěrem proti vlhkosti a UV záření. Nátěr by měl být nanesen z vrchní strany (minimálně dvě vrstvy) a alespoň jednou z rubové strany. Je nezbytné ošetřit proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním také dřevěné hranoly, které se použijí na nosný rošt. Hranoly by měly být dostatečně vysušené a perfektně rovné.
Za fasádou musí proudit dostatek vzduchu směrem nahoru, odkud může bez problému unikat ven. Rozteč roštu by měla být přiměřená tloušťce fasádního profilu. Před montáží by se obkladové palubky měly aklimatizovat, aby jejich rozměry i tvar zůstaly stejné. Nechte je ležet zabalené pod střechou tak, aby k nim mohl vzduch, ale aby nemokly.
Způsoby kotvení dřevěné fasády:
- Skrytý způsob: Kotvení palubek do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min.
- Viditelný způsob: Palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující oceli.
- Skrytý způsob s nerezovými příchytkami: Nerezové příchytky se připevní na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt.
Zakončení rohů dřevěné fasády:
- Překrývaný: Všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, které dohromady vytvoří masivní rohovou lištu.
- Přiznaný: Palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě. Nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
- Segmentový: Používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.
Spodní a horní zakončení fasády se doporučuje opatřit mřížkou (plastovou nebo hliníkovou), tím se zabrání vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu za palubky.
Provedení svodu LPS na domě s dřevěným obkladem (modřín) vyžaduje vhodné kotvicí prvky. Případně, pokud by se svod vedl po okapu, je nutné dbát na správné kotvení okapu.
tags: #svod #pod #drevenou #fasadou #hromosvod #montáž