Bouřky mohou být děsivé, pro někoho inspirativní, avšak vždy jsou velmi nebezpečné. Léto je obdobím roku, kdy se vyskytuje nejvíce bouří doprovázených blesky, tedy elektrickými výboji. Na první pohled je to nádherný přírodní úkaz, může však způsobit požár i zabít. Proto je důležité chránit budovy a jejich vnitřní elektrické vybavení a elektroniku před bleskem (hromem), respektive svádět elektrické výboje do země. Zásahu domu elektrickým výbojem totiž nemůžeme zabránit, na to účinná technologie neexistuje, můžeme však zmírnit následky úderu blesku.
Když se porozhlédnete po střechách domů a vidíte čnící hromosvody, většinu z nás ani nenapadne pomyslet na to, kolik majetku a osob už možná zachránily - a stále chrání. Naštěstí zájem o prevenci škod způsobených elektrickým výbojem blesku v dnešní době stále stoupá. Jen v roce 2021 vzniklo na území ČR celkem 25 požárů objektů, z nichž celá dvacítka nebyla vybavená hromosvodem.
Historie a princip hromosvodu
První bleskosvody byly instalovány na budovy State House a Academy Building ve Filadelfii. Klasické bleskosvody nesou název podle svého objevitele Benjamina Franklina z USA a používají se dodnes. Dříve se používaly hromosvody vysoké několik metrů. Předpoklad, že kuželovitý ochranný prostor vytvořený hrotem hromosvodu ochrání celou část budovy, se však nepotvrdil. Z těchto důvodů se používá spolehlivější hřebenové vedení, které tvoří větší počet kratších tyčí.
Hromosvod má vlastně jednoduchý mechanický úkol, nabídne blesku cestu, kterou se blesk vydá, a po které je elektřina odvedena do země. Jde o systém ochrany před bleskem, který se skládá ze vzdušných terminálů (tyčí), vodičů (drátů), kovových spojů a uzemnění (částí uložených v zemi). Z principu vzniku a směřování bleskových výbojů vychází konstrukce hromosvodu (neboli bleskosvodu), který je pomyslnou vábničkou na blesk směřující k vašemu objektu. Pokud je totiž dům vybavený tímto ochranným prvkem, s velkou pravděpodobností udeří blesk právě do něj a vyhne se střešní krytině či dalším konstrukčním prvkům.
Proč se říká hromosvod a ne bleskosvod?
Když blesk rozčísne oblohu, je doprovázen hromem, silným dunivým zvukem. A jelikož je zvuk pomalejší než světlo, hrom následuje až po blesku. Čím vzdálenější bouřka je, tím je prodleva mezi oběma jevy delší. Výrazem hrom přitom nazýváme jak silný dunivý zvuk doprovázející blesk, tak úder blesku. A při tvorbě slova hromosvod se tedy zřejmě uplatnil druhý význam. Lidé totiž rozlišovali mezi blýskáním se na obloze, které je neohrožovalo a úderem hromu. A ten zapaloval, ničil i zabíjel. A dokonce i v odborné terminologii je správně výraz hromosvod, jde o technický termín. Náhražka slovem bleskosvod je jen marketingová. Slovo hromosvod je dokonce správně i česky, což dokládá slovník spisovné češtiny. Ten říká, že hrom je silný dunivý zvuk doprovázející blesk a zároveň i úder blesku. Společný význam slova hrom dokonce není jen výsadou češtiny, třeba Poláci říkají ochrona odgromowa. Hromosvod je tedy správné technické a jazykové pojmenování pro zařízení chránící objekt a lidi v něm před úderem a účinky hromu.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
Konstrukční prvky a materiály hromosvodu
Na první pohled je hromosvod obyčejný drát, který se tyčí nad střechou a směřuje kamsi do země. Ve skutečnosti jde však o propracovaný systém složený ze tří základních prvků - jímače, svodu a uzemnění. Aby byl bleskosvod plně funkční a zajistil spolehlivou ochranu, musí být každá z konstrukčních částí správně navržená a nainstalovaná.
Jímač
Základní konstrukční částí bleskosvodu je jímač, tedy prvek (resp. sestava) zajišťující samotné zachycování bleskového výboje. K tomuto účelu se nejčastěji využívá ocelová jímací tyč umístěná na střeše, která musí převyšovat vrchol budovy. Součástí soustavy jímače bývá také jímací drátové vedení umístěné na střeše. Jímací tyče respektive jímací soustava musí být provedena tak, aby anténní stožáry a další prvky byly umístěny v jejím ochranném prostoru.
Svod
Jímač je s uzemněním spojený pomocí svodů, které jsou obvykle zhotoveny z ocelových lan. Najdete je na vnějších stěnách objektů. Hromosvod musí být zhotoven z materiálů, které dobře odolávají korozi. Nejrozšířenějším materiálem je žárově pozinkovaná ocel, bohužel její životnost se díky vlivům životního prostředí neustále zkracuje. Proto jsou stále používanějšími materiály nerezová ocel, hliník a jeho slitiny a měď. Je pravda, že pořizovací náklady hromosvodu zhotoveného z těchto materiálů je vyšší než u pozinkované oceli, avšak zaručuje téměř bezúdržbový provoz a několikanásobnou životnost; což stojí za zvážení.
Tradiční je způsob drátovým vedením hromosvodu (měděným, pozinkovaným nebo slitinovým drátem z hliníku, hořčíku a křemíku). Zemnící dráty a pásky jsou vodiče výhradně používané pro sestavení hromosvodu, jeho vedení a uzemnění. Volit lze z hliníkové slitiny, oceli, mědi, případně nerezu. Nejčastěji se pro výrobu bleskosvodu používá zinkovaná ocel, dále hliníkové slitiny a měď.
Uzemnění
Při úderu blesku musí být proud bezpečně svedený do země. Proto je nedílnou součástí každého bleskosvodu kvalitní uzemnění s nízkým zemním odporem. Zemnící systém (pásky a tyče) je pro změnu ideální montovat již při realizaci základů domu. Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 se pro uzemnění systému ochrany před bleskem u staveb navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič. Ten je tvořen obvykle páskem 30 / 4 mm z pozinkované nebo nerezové oceli, umísťuje se na dno základové rýhy a podepře se distančními prvky tak, aby byl po betonáži obklopen ze všech stran betonem, a to v tloušťce alespoň 50 mm. Popřípadě lze zemnění doplnit zemnícími tyčemi. V případě, že konstrukce spodní stavby je tvořena z monolitického vodonepropustného betonu, je vhodné vybrat jiné provedení uzemňovací soustavy, například obvodový zemnič ve vzdálenosti zhruba 1 m od chráněné stavby, aby byl zajištěn odpovídající odpor uzemňovací soustavy.
Čtěte také: Lepená zámková dlažba – návod
Nenápadnou součástí všech hromosvodů je také zkušební svorka. Ta umožňuje rozpojení svodů a následné změření uzemňovacích odporů. Zkušební svorky se označují unikátním číslem a musí být dobře dostupné.
Antikorozní ochrana
Dle souboru ČSN EN 62305 je nutné součásti hromosvodu ošetřit antikorozní ochranou zejména v následujících místech: přechod beton-půda, přechod beton-vzduch, přechod půda-vzduch a spoje uzemňovací soustavy.
Instalace hromosvodu a související předpisy
Zásadně důležité přitom je, aby byl hromosvod a jeho všechny části instalován kvalifikovaným odborníkem a aby byly všechny použité materiály a metody v souladu s místními stavebními předpisy. Elektrikář odpovědný za montáž hromosvodu přitom rozhoduje, kudy bude hromosvod veden a kde bude uchycen, aby vydržel nejen zásah bleskem, ale i všechny další přírodní extrémy. Na odbornou montáž hromosvodu je nakonec vždy vystaven certifikát o provedení. Samozřejmostí je vyhotovení revizní zprávy, která je povinná ze zákona. A pozor, některé pojišťovny vám dům nepojistí, pokud nemáte funkční systém ochrany před bleskem!
Povinnost instalace hromosvodu
Povinné je provést výpočet rizika dle souboru ČSN EN 62305, který musí být součástí projektu a předkládá se stavebnímu úřadu při kolaudaci stavby. Tento výpočet provede ELEKTRO projektant s odpovídající kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb., který provede výpočet rizika pro stavbu, vyhodnotí, zda je hromosvod nutné nainstalovat, a zároveň určí konkrétní parametry hromosvodu (počet svodů, oddálení jímače od anténního stožáru ve vzdálenosti s, atd.). Potřebný materiál se určí z výkazu výměr stavby, který by měl být součástí projektové dokumentace.
Kvalifikace montéra
Montér hromosvodu musí mít pro vykonávání činnosti platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
Čtěte také: Spárování zámkové dlažby krok za krokem
Zásady montáže
- Jednotlivé části hromosvodu musí být na střeše přichycené pevně do záklopu. Nesmí je poškodit vítr, nesmí je utrhnout a zároveň poškodit střechu. Používají se proto různé úponky a příchytky, liší se přitom přichycení hromosvodu do ploché střechy, šikmé střechy a do fasády.
- Na střechách se úchytky montují nejčastěji při pokládce střešní krytiny a až nakonec je k nim připevněno lanko. Nemusí se tak do střechy zasahovat dodatečně. Na druhou stranu však není složitá ani dodatečná montáž.
- Zemnící systém (pásky a tyče) je pro změnu ideální montovat již při realizaci základů domu. Nemusíme později znova kopat. Na níže umístěných fotografiích vidíte zemnění v základovém betonu pro bytový dům, kdy dodavatel přivařoval podle projektové dokumentace zemnící pásek do základové armatury. Jde o nejlepší řešení pevného spoje.
- Podpěry vedení hromosvodu se umisťují ve vzdálenosti nejvýše 1 m.
- Od všech vodivých prvků budovy, jako jsou např. kabelové rozvody, anténní stožáry, apod., je nutné zachovat izolační vzdálenost, která by měla zajistit, že v případě úderu blesku výboj nepřeskočí na tyto prvky a nezpůsobí škody uvnitř objektu. Vzdálenost elektrické izolace (s) je vypočítána projektem, obvykle se pohybuje mezi 400-1 000 mm a pro její zajištění lze s výhodou použít podpěry na tyčích z izolačního materiálu.
Hromosvod u novostavby a dodatečná montáž
Pokud plánujete realizaci novostavby, bez bleskosvodu se pravděpodobně neobejdete. Už ve fázi projektové přípravy musí stavebníci na umístění a způsob provedení bleskosvodu myslet. Pokud vás zhotovení základů čeká, nezapomeňte, že vývod zemnicího pásku musíte umístit i do vnitřní části domu na hlavní uzemňovací svorku (HUS). Na ni následně připojíte i uzemňovací vodiče a další části vnitřní elektroinstalace.
Pokud si rizika spojená s bleskovými výboji uvědomujete, ale žijete ve starším domě bez bleskosvodu, můžete jej na budovu nainstalovat i dodatečně. Dodatečná montáž jímačů a svodů bývá bezproblémová, kritickým bodem může být uzemnění. Protože v základech není u starých domů nainstalovaný zemnicí pásek, musí se uzemnění zhotovit dodatečně v podobě zakopaných tyčí, drátů či desek.
Důležitost pravidelných revizí a rizika poškození
Hromosvod je zařízení ve svém principu nesmírně primitivní, ale účinné. Kdyby tomu tak nebylo, byl by tento vynález Prokopa Diviše z osmnáctého století již dávno zapomenutou epizodou. Jakmile se hromosvod nainstaluje a uvede do provozu, může na vás působit jen jako kus ocelového drátu, který se pne podél stavební konstrukce, aby protínal zemský povrch, a může vám připadat, že bude funkční navěky. Tomu tak skutečně může být, hromosvody bývají umístěné na nejvyšším bodě objektu a je velmi pravděpodobné, že se stanou terčem úderu blesku mnohem víc, než okolní části stavby, jenže toto funguje pouze do chvíle, kdy je hromosvod funkční.
Jestliže podceníte pravidelné revize hromosvodů a zařízení se mezitím poškodí povětrnostními vlivy nebo mechanickou činností, například při stavebních úpravách na domě, může být hromosvod dokonce na překážku a stát se zdrojem nebezpečného požáru. Pokud je hromosvod poškozený, blesk po něm sice sjede, ale v místě závady tu dojde k velkému přechodovému odporu a blesk s v důsledku toho v tomto bodě koncentruje a může zapálit hořlavé předměty v okolí. Obrovská energie bleskového výboje rozžhaví ocelový drát a ten pak může zažehnout dřevěné bednění pod střechou, střešní latě či krovy, dřevěné fasádní obklady, okenice a další hořlavé předměty. Není to legrace a vyhořet jen kvůli tomu, že nikdo nerevidoval hromosvod, to tedy opravdu zamrzí a naštve. Revizní technik může při revizi hromosvodu odhalit prasklé či zkorodované lanko, poškozené svorky anebo zrezivělé destičky a plechy, které hromosvod spojují se zemí. V případě poškození hromosvodu blesk nesjede „jako po másle“; musí překonávat odpor, čímž hrozí rozžhavení drátu a případný požár. Výboj si ale může vybrat i jinou pohodlnější cestu, jakou můžou být například elektrické rozvody či televizní kabely.
Ať už se pro montáž hromosvodu rozhodnete dobrovolně, nebo vás k tomu stavební úřad donutí, nepodceňujte význam pravidelných revizí. Špatně zhotovený nebo nefunkční hromosvod totiž dokáže napáchat velké škody - blesk při bouřce přitáhne a nedokáže jej bezpečně svést do země. Ze statistik je zřejmé, že také u objektů s hromosvodem dochází k požárům (v roce 2021 jich bylo 5).
Doporučené intervaly revizí
Doporučené intervaly revizí hromosvodů se odvíjí od zařazení do zóny ochrany LPZ. U hromosvodů v zónách LPZ I a LPZ II by měl technik provést plnou revizi každé 2 roky, u bleskosvodů v zónách LPZ III a PLZ IV stačí revizi provést jednou za 4 roky. Pokud však blesk do hromosvodů udeří, je potřeba novou revizi provizi bez odkladu. Na vizuální kontrolu hromosvodu byste si však měli odborníka pozvat každoročně.
Vnitřní ochrana objektu a vlhkost od zámkové dlažby
Hlavním úkolem bleskosvodu je vnější ochrana budovy před rizikem vzniku požáru a souvisejících škod. Sám o sobě však nezajistí adekvátní ochranu elektrických zařízení a spotřebičů uvnitř domu. Doporučujeme proto vybavit domovní rozvaděč přepěťovou ochranou (neboli svodičem přepětí), která omezí napěťové a proudové vlny. U rozvodů elektřiny v novostavbách je instalace přepěťové ochrany samozřejmostí, ve starších rozvaděčích ji ale zpravidla nenajdete.
V případě, že je příčina zavlhání spodní části omítky způsobena stykem omítky s dlažbou, což opravdu není nic neobvyklého, je reálná úvaha omítku od dlažby odizolovat. Omítka se dá odizolovat od zámkové dlažby Systémem AquaStop Cream a to v podstatě jako u klasického postupu při injektáži zdiva, s tím rozdílem, že vrty budou mít hloubku pouze na tl. omítky, respektive bych doporučil s malým prodloužením vrtů do zdiva, řekněme o 20 mm než je tl. omítky, aby se vrt dal vůbec dostatečně naplnit injektážní emulzí AquaStop Cream. Vrty byste samozřejmě zhotovil co nejblíže k pochozí ploše. Navržený postup: po odstranění omítek v předpokládané tloušťce omítky položíte/navaříte/nanesete hydroizolační stěrku a tím vytvoříte hydroizolační pásek od svislé roviny zdiva do vzdálenosti tl. omítky a tím se nová omítka nebude již dotýkat zavlhlého povrchu pochozích ploch. Tím vznikne oddělení omítky od povrchu vlhké zámkové dlažby a není žádný směr (svislý ani vodorovný podklad), odkud by omítka měla být dotována vlhkostí. Dále je potřeba zohlednit dotaci vlhkosti při deštích (odcákávání vody na spodní část fasády), zejména při intenzivnějších srážkových úhrnech, a tím se také urychluje degradace omítek, zejména a taktéž u pochozích ploch. Tyto soklové omítkové povrchy se velmi spolehlivě ochraňují hydrofobními nátěry. Voda při styku s takto ošetřeným povrchem odskakuje a tím se nevsakuje. Jen je potřeba tyto hydrofobní nátěry cca po 3 - 5 letech obnovovat. Tyto nátěry ochraňují omítky i před značkováním pejsky.
Tabulka: Povinnosti a kvalifikace v souvislosti s hromosvodem
| Činnost | Požadavek | Kvalifikace/Dokumentace |
|---|---|---|
| Instalace hromosvodu | Výpočet rizika dle ČSN EN 62305 | Projektant s kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. |
| Montáž hromosvodu | Platné osvědčení | Montér s osvědčením dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. |
| Provedení uzemnění | Zpravidla základový zemnič (pásek 30/4 mm, min. 50 mm betonu) | Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 |
| Antikorozní ochrana | Ošetření součástí v kritických místech | Dle souboru ČSN EN 62305 |
| Revize hromosvodu | Pravidelné revize (2 nebo 4 roky, po úderu blesku bez odkladu) | Revizní technik |
| Pojištění domu | Funkční systém ochrany před bleskem | Pojišťovny mohou vyžadovat |
Výrobci krytin nabízí systémová řešení pro montáže jímacího vedení, jako je např. hromosvodová taška KM BETA nebo hromosvodový hřebenáč Bramac. Svorky, speciální hromosvodové tašky a další související materiály zakoupíte na e-shopu i v kamenných pobočkách Izomat, kde vám naši specialisté s výběrem pomohou.
tags: #hromosvod #v #zamkove #dlazbe #informace