Letošní léto plné bouřek znovu připomnělo, jak důležitá je ochrana budov před rizikem úderu blesku. Na vyhodnocení statistik pro tento rok je ještě brzy, ale čísla z předchozích let jsou neúprosná. Jen v roce 2021 vzniklo na území ČR celkem 25 požárů objektů, z nichž celá dvacítka nebyla vybavená hromosvodem.
Z principu vzniku a směřování bleskových výbojů vychází konstrukce hromosvodu (neboli bleskosvodu), který je pomyslnou vábničkou na blesk směřující k vašemu objektu. Pokud je totiž dům vybavený tímto ochranným prvkem, s velkou pravděpodobností udeří blesk právě do něj a vyhne se střešní krytině či dalším konstrukčním prvkům. Na první pohled je hromosvod obyčejný drát, který se tyčí nad střechou a směřuje kamsi do země. Ve skutečnosti jde však o propracovaný systém složený ze tří základních prvků - jímače, svodu a uzemnění.
Hlavním úkolem bleskosvodu je vnější ochrana budovy před rizikem vzniku požáru a souvisejících škod. Aby byl bleskosvod plně funkční a zajistil spolehlivou ochranu, musí být každá z konstrukčních částí správně navržená a nainstalovaná.
Je povinné instalovat hromosvod na objekt?
Povinné je provést výpočet rizika dle souboru ČSN EN 62305, který musí být součástí projektu a předkládá se stavebnímu úřadu při kolaudaci stavby. Tento výpočet provede ELEKTRO projektant s odpovídající kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb., který vyhodnotí, zda je hromosvod nutné nainstalovat, a zároveň určí konkrétní parametry hromosvodu (počet svodů, oddálení jímače od anténního stožáru ve vzdálenosti s, atd.). Novostavba bez hromosvodu se tak pravděpodobně neobejde.
Už ve fázi projektové přípravy musí stavebníci na umístění a způsob provedení bleskosvodu myslet. Potřebný materiál se určí z výkazu výměr stavby, který by měl být součástí projektové dokumentace. To platí zejména pro rodinné domy a jednodušší stavby. Montér hromosvodu musí mít pro vykonávání činnosti platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
Čtěte také: Zkušenosti s betonovým oplocením v Nové Vsi
Konstrukční části hromosvodu
Jímač
Základní konstrukční částí bleskosvodu je jímač, tedy prvek (resp. sestava) zajišťující samotné zachycování bleskového výboje. K tomuto účelu se nejčastěji využívá ocelová jímací tyč umístěná na střeše, která musí převyšovat vrchol budovy. Součástí soustavy jímače bývá také jímací drátové vedení umístěné na střeše. Jímací tyče respektive jímací soustava musí být provedena tak, aby anténní stožáry a další prvky byly umístěny v jejím ochranném prostoru. Způsob kotvení na střechu závisí na typu použité střešní krytiny.
Výrobci krytin nabízí systémová řešení pro montáže jímacího vedení, jako je např. hromosvodová taška KM BETA nebo hromosvodový hřebenáč Bramac. Jímač musí dostatečně převyšovat chráněný komín, vytváří nad komínem pomyslný ochranný deštník, který je tvořen nejvyšším bodem hromosvodu a rozvírá se k zemi v úhlu 120 stupňů.
Svod
Jímač je s uzemněním spojený pomocí svodů, které jsou obvykle zhotoveny z ocelových lan. Najdete je na vnějších stěnách objektů. Nejčastěji se pro výrobu bleskosvodu používá zinkovaná ocel, dále hliníkové slitiny a měď. Od všech vodivých prvků budovy, jako jsou např. kabelové rozvody, anténní stožáry, apod., je nutné zachovat izolační vzdálenost, která by měla zajistit, že v případě úderu blesku výboj nepřeskočí na tyto prvky a nezpůsobí škody uvnitř objektu. Vzdálenost elektrické izolace (s) je vypočítána projektem, obvykle se pohybuje mezi 400-1 000 mm a pro její zajištění lze s výhodou použít podpěry na tyčích z izolačního materiálu.
Výjimkou mohou být kovové prvky, které mohou působit jako náhodné svody. Hromosvod lze namontovat i ve dvou etapách, kdy je zcela dokončen pouze na střeše až k okapovým žlabům, od nich pak k uzemnění je sveden jen provizorně, volně, bez kotvení svodů s přiměřenou rezervou. Ochráníte tak i nedokončenou stavbu proti úderu blesku. Podpěry vedení hromosvodu se umisťují ve vzdálenosti nejvýše 1 m.
Uzemnění
Při úderu blesku musí být proud bezpečně svedený do země. Proto je nedílnou součástí každého bleskosvodu kvalitní uzemnění s nízkým zemním odporem. Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 se pro uzemnění systému ochrany před bleskem u staveb navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič. Ten je tvořen obvykle páskem 30 / 4 mm z pozinkované nebo nerezové oceli, umísťuje se na dno základové rýhy a podepře se distančními prvky tak, aby byl po betonáži obklopen ze všech stran betonem, a to v tloušťce alespoň 50 mm. Popřípadě lze zemnění doplnit zemnícími tyčemi.
Čtěte také: Kvalitní betonové ploty – Nová Ves
V případě, že konstrukce spodní stavby je tvořena z monolitického vodonepropustného betonu, je vhodné vybrat jiné provedení uzemňovací soustavy, například obvodový zemnič ve vzdálenosti zhruba 1 m od chráněné stavby, aby byl zajištěn odpovídající odpor uzemňovací soustavy. Pokud vás zhotovení základů čeká, nezapomeňte, že vývod zemnicího pásku musíte umístit i do vnitřní části domu na hlavní uzemňovací svorku (HUS). Na ni následně připojíte i uzemňovací vodiče a další části vnitřní elektroinstalace.
Dle souboru ČSN EN 62305 je nutné součásti hromosvodu ošetřit antikorozní ochranou zejména v následujících místech: přechod beton-půda, přechod beton-vzduch, přechod půda-vzduch a spoje uzemňovací soustavy.
Zkušební svorka
Nenápadnou součástí všech hromosvodů je také zkušební svorka. Ta umožňuje rozpojení svodů a následné změření uzemňovacích odporů. Zkušební svorky se označují unikátním číslem a musí být dobře dostupné.
Hromosvod a zateplená fasáda
Častou otázkou při zateplování objektu je, zda může vést drát hromosvodu pod zateplením. Zde panují různé názory a postupy. Někteří odborníci striktně nedoporučují ukládat svod hromosvodu pod polystyren ani do něj, s doporučením minimální vzdálenosti 10 cm od polystyrenu.
Důvodem je riziko rozžhavení drátu při zásahu bleskem a možné následné poškození či požár izolačního materiálu, jako je polystyren. Při zásahu bleskem se drát ale dokáže prý i rozžhavit, u polystyrenu to může být průser. I slabý blesk pustí do bleskosvodu 20 tisíc ampér, silnější i 100 tisíc, i více.
Čtěte také: Realizace betonové podlahy
Jiní však připouští možnost skrytí svodu do fasády, ale za specifických podmínek. Ano LZE TO a normy to připouští! Ale nesmí to být obyčejný drát (klasický svod v pozink. oceli nebo měď). Na takovou montáž musí být spoje mimo zateplení, tj. vyústění ze zateplení pod střechou a dole při zemi. Také je potřeba použít speciální drát v bužírce (např. Al, který jde perfektně narovnat) a měl by být v chráničce, přičemž musí být zachován přístup k veškerým spojům. Při tomto řešení je vhodné osadit montážní krabici (např. 15x15 cm) se víčkem, které je pak překryto omítkou, aby elektrikář mohl provést přeměření.
Pokud jde o kotvení svodu na fasádu se zateplením, je důležité zajistit pevné a stabilní uchycení. Norma předepisuje podpěry jak u vodorovných, tak u svislých vedení. Pro kotvení podpěr v Ytongu nebo jiném zdivu přes zateplení o tloušťce 30 cm lze použít následující řešení:
- Vyvrtat díry až do zdi, umístit hmoždinku/kotvu a pomocí prodlužovacího nástavce se závitem (vnějším nebo vnitřním) se dostat až nad omítku. Na kotvu s metrickým závitem lze našroubovat trubku s vnitřními závity v patřičné délce nebo závitová tyč.
- Použít závitovou tyč s chemickou kotvou: Vrtákem vyvrtat do polystyrenu díru a do díry namačkat chemickou kotvu (epoxydovocementová směs). Do té vložit závitovku a po půl hodině drží na pohodu. Osazuje se to jen do vrstvy polystyrenu.
- Plastové podpěry typu DEHNsnap kotvené na závitovou tyč, kterou zase kotvíme na chemickou "hmoždinku" do zdiva. Instalují se pokud je to možné, tak těsně před "probarvenou" závitovou tyč, na jejíž konec se nasadí matka, aby se nezasvinil závit. Po "probarvené", než se shodí lešení je pak už otázka krátké chvíle našroubovat podpěry a natáhnout svod.
- Použití speciálních hmoždinek do polystyrenu (např. MUNGO), které se osazují před fasádou. Je však třeba dbát na jejich pevnost a odolnost proti vytržení větrem nebo bleskem.
Je důležité upozornit na tepelné mosty při instalaci podpěry vedení do zateplení objektu. Běžně se na kotvení zateplovacích materiálů používají talířové hmoždinky. Pokud šroub či závitová tyč, budou v izolačním materiálu, který tak omezí rozdíly v teplotách a tím i vznik kondenzátu. To Jan Hájek: A vlastně jejich použitím, tepelné mosty nehrozí, rosení ani roztažnost různých materiálů atd. nevadí? Běžně se na kotvení zateplovacích materiálů používají. Přiznám se bez mučení: kotvám do izolačního materiálu moc nevěřím, hlavně kvůli pevnosti uchycení.
Pravidelné revize a doplňková ochrana
Ať už se pro montáž hromosvodu rozhodnete dobrovolně, nebo vás k tomu stavební úřad donutí, nepodceňujte význam pravidelných revizí. Špatně zhotovený nebo nefunkční hromosvod totiž dokáže napáchat velké škody - blesk při bouřce přitáhne a nedokáže jej bezpečně svést do země. Ze statistik je zřejmé, že také u objektů s hromosvodem dochází k požárům (v roce 2021 jich bylo 5).
Doporučené intervaly revizí hromosvodů se odvíjí od zařazení do zóny ochrany LPZ. U hromosvodů v zónách LPZ I a LPZ II by měl technik provést plnou revizi každé 2 roky, u bleskosvodů v zónách LPZ III a PLZ IV stačí revizi provést jednou za 4 roky. Pokud však blesk do hromosvodů udeří, je potřeba novou revizi provést bez odkladu. Na vizuální kontrolu hromosvodu byste si však měli odborníka pozvat každoročně.
Sám o sobě hromosvod nezajistí adekvátní ochranu elektrických zařízení a spotřebičů uvnitř domu. Doporučujeme proto vybavit domovní rozvaděč přepěťovou ochranou (neboli svodičem přepětí), která omezí napěťové a proudové vlny. U rozvodů elektřiny v novostavbách je instalace přepěťové ochrany samozřejmostí, ve starších rozvaděčích ji ale zpravidla nenajdete.
Shrnutí klíčových informací
| Aspekt instalace | Doporučení a požadavky |
|---|---|
| Povinnost instalace | Dle výpočtu rizika dle ČSN EN 62305, součást projektu pro kolaudaci. |
| Kvalifikace projektanta | ELEKTRO projektant dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. |
| Kvalifikace montéra | Platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. |
| Uzemnění | Zpravidla základový zemnič (pásek 30/4 mm z pozinkované/nerezové oceli), obklopen betonem min. 50 mm. Příp. zemnící tyče. |
| Antikorozní ochrana | Na přechodech beton-půda, beton-vzduch, půda-vzduch a na spojích uzemňovací soustavy. |
| Vzdálenost podpěr svodu | Maximálně 1 metr. |
| Vztah k vodivým prvkům | Jímací soustava musí chránit anténní stožáry a další prvky. Izolační vzdálenost (s) 400-1000 mm od vodivých prvků. |
| Svody pod zateplením | Nedoporučuje se obyčejný drát, ale speciální izolovaný v chráničce s přístupnými spoji mimo zateplení. Alternativně min. 10 cm od polystyrenu. |
| Kotvení na zateplenou fasádu | Chemické kotvy se závitovými tyčemi, prodlužovací nástavce, speciální podpěry přes zateplení do zdiva. Zajištění stability proti větru a blesku. |
| Revize hromosvodu | LPZ I a II: každé 2 roky; LPZ III a IV: každé 4 roky. Po úderu blesku bez odkladu. Vizuální kontrola ročně. |
| Doplňková ochrana | Přepěťová ochrana v domovním rozvaděči. |
tags: #hromosvod #na #novou #fasádu