Objevte Tajemství Dodatečné Tepelné Izolace Šikmé Střechy – Úspora Energie a Komfort Domova!

Jak je známo, teplo stoupá vzhůru. Není proto divu, že 25 až 30 % všech tepelných ztrát má na svědomí právě střecha. Správně zateplená šikmá střecha snižuje tepelné ztráty, šetří náklady na vytápění a zvyšuje komfort bydlení. Pokud ji ale dobře zateplíte, udržíte teplo doma a výrazně ušetříte za energie na vytápění. Při špatně izolované střeše může dojít k významným ztrátám tepla v zimě a přehřívání v létě. V létě zase zateplení brání přehřívání podkroví, takže uspoříte i za klimatizaci a v prostorách pod střechou už nebude nesnesitelné horko. Kvalitní tepelná izolace šikmé střechy je proto nezbytná pro snížení nákladů na energie a zajištění dlouhodobé ochrany střechy.

Proč je dodatečné zateplení střechy aktuální?

V současné době, kdy ceny energií stoupají a jen stěží lze odhadnout jejich budoucí vývoj, je stále více kladen důraz na snižování jejich spotřeby. Vzhledem k současným trendům, kdy i objekty postavené cca před 10 lety nesplňují současné představy o optimálních tepelnětechnických parametrech obálky budovy, je pro dosažení nízké energetické náročnosti nutné přemýšlet o dodatečném zateplení konstrukcí s určitými výchozími tepelněizolačními vlastnostmi. Pokud nejste spokojeni s energetickou efektivitou vašeho domu, je na místě zvážit dodatečné zateplení šikmé střechy.

Funkce tepelné izolace

Tepelně-izolační vrstva má několik funkcí:

minimalizuje tepelné ztráty z vnitřního prostředí v zimě,
zamezuje přehřívání místností v létě,
tlumí venkovní hluk,
je součástí požární bezpečnosti (odolnost proti ohni),
přispívá ke snížení nákladů za energie.

Kromě těchto základních funkcí tepelná izolace brání především tepelným ztrátám, ale také poskytne vaší střeše komplexní ochranu. Použití tepelné izolace chrání vaši střechu také před dřevokazným hmyzem, který může postupně narušovat střešní konstrukci. Díky těmto vlastnostem funguje tepelná izolace jako ochrana prodlužující životnost krovů a celé vaší střechy. Díky zateplení střechy můžete podkroví využít k bydlení. Dosud nevyužitá půda se rázem promění třeba v dětský pokoj, prostor pro návštěvy, nebo útulnou pracovnu. Lze tedy konstatovat, že optimálně navržená tepelná izolace podkroví chrání uživatele před zimním chladem i letními vedry.

Optimální tloušťka izolace a normové požadavky

Tloušťku izolace je nutné zvolit tak, abyste splnili požadavky normy a dosáhli očekávaných úspor. Běžně se zatepluje izolanty o tloušťce 300 mm, ale odborníci doporučují i více, například hodnotu pro pasivní domy - 400 až 460 mm. Nejlepší tepelnou ochranu a nejvyšší pohodu prostředí dosáhnete při hodnotě součinitele prostupu tepla U ≤ 0,10 W·m^-2·K^-1 - doporučená hodnota pro pasivní domy. To odpovídá tloušťce izolace až 430 mm (tloušťka může být i menší v závislosti na druhu použitého materiálu). Rozhodnutí o správné tloušťce izolace určuje již nyní náklady uživatele na vytápění pro příští desetiletí. Pro splnění nákladového optima dle vyhlášky 264/2020 Sb. je nutná tloušťka tepelné izolace 280 mm či více, a to bez vlivu krokví. S uvažováním jejich vlivu se často dostáváme k hodnotám izolace 300 mm či více. Při dodatečném zateplování stávajících konstrukcí je vhodné snažit se dosáhnout hodnot normou doporučených či nižších (např. hodnot doporučených pro pasivní domy).

Čtěte také: Vše o dodatečné hydroizolaci sklepů

Klíčové komponenty pro správné zateplení

Předpokladem pro bezchybnou funkci zateplených střešních konstrukcí je parotěsné, a tím i vzduchotěsné uzavření konstrukce ze strany interiéru. Parozábrana (parobrzda) je nezbytnou součástí izolace střechy. Jde o fólii, která brání pronikání vodní páry do konstrukce. Parozábrana hraje klíčovou roli v prevenci pronikání vlhkosti do izolační vrstvy, což je zásadní pro dlouhodobou účinnost zateplení.

Pro zajištění správného vlhkostního režimu konstrukce je zapotřebí ctít několik základních zásad. Co nejblíže vnitřního líce konstrukce by měla být umístěna parozábrana či parobrzda. Směrem k exteriéru by se měla ekvivalentní difúzní tloušťka jednotlivých vrstev konstrukce snižovat. Difúzní folie plnící funkci pojistné hydroizolace a zajišťující ochranu tepelné izolace by měla mít výrazně nižší hodnotu ekvivalentní difúzní tloušťky než použitá parozábrana, řádově by se hodnota sD měla pohybovat do 0,2m. Samozřejmostí je dostatečné odvětrání konstrukce mezi tepelnou izolací a střešním pláštěm. Větraná vzduchová vrstva musí být dostatečně dimenzovaná, průběžná, s dostatečnou plochou vstupních a výstupních otvorů. Při je zásadní eliminovat riziko kondenzace a zajistit, aby všechny vrstvy správně spolupůsobily. Dále je při návrhu konstrukce nutné pamatovat i na požadavky z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci. Souvrství střešního pláště je nutné navrhovat tak, aby v něm nedocházelo ke kondenzaci vodní páry, která by mohla ohrozit dřevěné prvky střešního pláště. Dokonce by měla být zajištěna taková relativní vlhkost dřevěných konstrukcí, aby nedocházelo k překročení rovnovážné vlhkosti dřeva, kterou stanovuje ČSN 73 0540-2 na 18%. Při překročení tohoto limitu již dochází k degradaci dřevěných prvků a hrozí riziko růstu dřevokazných hub. Střešní plášť musí samozřejmě splňovat požadavky z hlediska průvzdušnosti, tzn. musí se jednat o vzduchotěsnou konstrukci.

Materiály pro zateplení šikmých střech

Existuje několik materiálů, které jsou ideální pro zateplení šikmé střechy. Mezi nejoblíbenější patří minerální vata, polystyren a stříkaná pěna. Každý materiál nabízí specifické vlastnosti, které je třeba vzít v úvahu při výběru správného izolačního řešení.

Minerální izolace (minerální vata, skelná a čedičová vata)

K izolaci šikmé střechy se nejčastěji používá minerální izolace (MW).
Jde o materiál, který má nejen výborné tepelně-izolační vlastnosti, ale zároveň tlumí hluk a dobře propouští vodní páru. Minerální vata je odolná vůči vlhkosti, nehořlavá a má dlouhou životnost, což z ní činí ideální volbu pro zateplení šikmých střech.
Minerální vlákna se vyznačují nízkým faktorem difúzního odporu a nízkým součinitelem tepelné vodivosti.
Kamenné tepelné izolace můžeme znát také pod pojmem čedičové. Vyrábí se z tenkých čedičových vláken, ze kterých po spojení vzniká tuhá vata. Dodávají se v podobě desek a liší se zejména svou tuhostí. Měkčí desky bývají lehčí než desky tužší. Ty zase lépe drží požadovaný tvar. Nejznámějšími a největšími výrobci jsou společnosti Isover, Rockwool a Knauf Insulation.
Dalším typem běžně používaných tepelných izolací jsou ty vyrobené ze skleněných vláken. Tato vlákna se spojí do souvislé vlny. Dodávají se v podobě rolí (méně častěji desek). Mezi známé výrobce izolací ze skleněných vláken patří Knauf Insulation či Isover. Je třeba vždy hledět na kvalitu výrobku.
Příklady produktů: Isover Uni, Isover Orsik (desky z čedičové vlny s univerzálním použitím), Isover Domo Plus (role ze sklených vláken s univerzálním použitím), Isover Multmax 30 (tuhé desky skelné izolace s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi).

Polystyren

Extrudovaný a expandovaný polystyren jsou lehké a snadno zpracovatelné materiály s dobrými izolačními vlastnostmi.
Jsou ideální pro zateplení šikmé střechy, zejména tam, kde je důležité minimalizovat pronikání vlhkosti.

PIR/PUR izolace (desky a stříkaná pěna)

Deskové tepelné izolace PIR se montují nad krokve. Tento způsob zateplování je v posledních letech velice oblíbený.
PIR označuje polyisokyanurát. Tento materiál se vyznačuje vysokou pevností a uzavřenou strukturou. Díky tomu neabsorbuje vlhkost. V posledních letech se se zvyšující oblibou PIR desek zvyšuje i počet výrobců.
Speciální tepelně izolační desky PIR s integrovanými dřevěnými latěmi, které jsou součásti PIR desky. Doporučujeme použít desku puren UKD, METALFIX nebo puren FD-L.
Desky PIR (polyisocynaurát), popř. PUR (polyuretan) se vyznačují výrazně nižší hodnotou součinitele tepelné vodivosti oproti minerálním izolacím, ale výrazně vyšší hodnotou faktoru difúzního odporu. Většina dostupných systémů bývá opatřena hliníkovou folií na obou stranách, což vede k dalšímu snížení propustnosti konstrukcí pro vodní páry.
Stříkaná pěna nabízí vynikající tepelnou izolaci střechy díky své schopnosti přizpůsobit se tvaru střechy a eliminovat tepelné mosty. Stříkaná pěna zajišťuje celistvé pokrytí a tím i maximální účinnost zateplení.
Chytrá pěna neboli stříkaná PUR pěna vyniká svými akustickými i tepelněizolačními vlastnostmi. Aplikuje se stříkáním za použití speciální pistole a její využití je možné jen profesionály.

Foukaná izolace

Zateplení foukanou izolací je velmi efektivní způsob zateplení.
Izolaci je možné aplikovat i do výdutí, puklin anebo prasklin nejen ve dřevě. Zaručuje perfektní pokrytí všech potřebných míst, čímž zamezí vzniku tepelných mostů a zajistí tak ochranu pro celý prostor vaší střechy.
Díky technice foukání je aplikace všech těchto materiálů velmi rychlá a bez dodatečného nepořádku. Zateplení foukanou izolací je skvělou volbou i v případě těžko přístupných prostor.

Postupy zateplení šikmé střechy

Správné provedení zateplení šikmé střechy vyžaduje profesionální přístup. Prvním krokem je kontrola stávající izolace a stanovení nejvhodnějšího postupu. Střešní tepelné izolace se v současné době nejvíce umísťují:

mezi a pod krokve,
nad krokve,
mezi a nad krokve.

Zateplení mezi krokvemi

Nejčastěji se tepelná izolace osazuje do prostoru mezi krokve.
Mezikrokevní zateplení se využívá v případě, že neplánujete obývat podkroví. Izolace se klade mezi krokve v dostatečné vrstvě.
Je třeba utěsnit místa mezi trámy, aby se předešlo vzniku tepelných mostů. Tato technika může být u některých střech nedostatečnou izolací.
Při návrhu mezikrokevní tepelné izolace je nutné počítat s tím, že některé prvky střešní konstrukce, jako jsou krokve, představují významné liniové tepelné mosty. Jejich tepelná vodivost je přibližně čtyřikrát vyšší než u běžně používané tepelné izolace a pokrývají přibližně 20 % plochy střechy.
Instalace tepelné izolace z čedičových vláken je velmi jednoduchá. Materiál je poměrně tuhý, a tak se s ním lépe pracuje. Nejčastěji se vata vkládá mezi krokve. Desky se nařežou dle mezery mezi krokvemi a jednoduše se mezi ně vloží.

Zateplení pod krokvemi

Zateplení pod krokvemi se používá v případě již existujícího mezikrokevního zateplení. Podkrokevní izolace je tedy dodatečný krok, který se používá, jestliže chcete zvětšit vrstvu izolace.
Pokud byste použili pouze izolaci pod krokve, vznikla by dutina, kvůli které by došlo ke vzniku tepelných mostů. Pod krokve se desky vkládají buď za rošt nebo přímo do roštu mezi profily.
Přidání souvislé vrstvy pod krokvemi eliminuje účinek mostů a podstatně zlepšuje celkovou energetickou bilanci střechy.
Pokud máte položenou již starší mezikrokevní izolaci a chtěli byste na ni aplikovat další vrstvu podkrokevní izolace, je nutné stávající vrstvu zkontrolovat. Starší izolace mohou být porušené, navlhlé nebo napadené dřevokazným hmyzem. Tím by znehodnotily novou vrstvu izolace.

Zateplení nad krokvemi (nadkrokevní izolace)

Zateplení nad krokvemi je jeden z moderních způsobů zateplení šikmých střech. Tento způsob zateplování je v posledních letech velice oblíbený.
V současnosti, kdy rostou požadavky na tloušťku izolantu, je tento způsob zateplení elegantním řešením bez nutnosti zmenšení obytného prostoru. Celá skladba je umístěna z horní strany krokví, takže se nesníží obytný prostor v podkroví.
Nadkrokevní izolace účinně zabraňuje vzniku tepelných i akustických mostů a umožňuje dokonalé položení parozábrany. Nadkrokevní izolace výrazně snižuje tepelné mosty.
Díky umístění nad celou konstrukcí krovu vzniká souvislá vrstva bez prostupů, což je výhodné z hlediska tepelné i akustické izolace.
Je to ideální řešení pro rekonstrukce bez zásahů do obytných prostor. Zvenku aplikovaná nadkrokevní izolace umožňuje provádět práce bez nutnosti zasahovat do interiéru. To ocení zejména majitelé rekonstruovaných domů.
Díky tomuto systému je pohodlně možné dosáhnout tloušťky tepelné izolace až 340 mm, kdy veškerá izolace je umístěna z horní strany krokví. Kombinací materiálů z EPS a minerální vlny lze dosáhnout celistvé vrstvy izolace a jsou eliminovány tepelné mosty v podobě krokví.
Nadkrokevní izolace umožňuje ponechat otevřený krov a zachovat viditelné dřevěné prvky konstrukce v interiéru.
Instalace nadkrokevních PIR desek je sice o něco složitější, avšak je poměrně rychlá a efektivní. Desky v provedení pero-drážka jsou samy o sobě samonosné, a tak není potřeba celoplošného podkladu. U ostatních provedení (polodrážka, rovná hrana) je nutné pod desky nainstalovat celoplošný podklad. Důležité je na konec krokví umístit hranol, nad který se namontuje první řada desek. Ty se kotví speciálními vruty, které se navrtají do krokví.
Do tohoto druhu tepelné izolace se snadno montují střešní okna a vikýře.
Při výměně krytin u šikmých střech se jednoznačně přidává tepelná izolace nad krokve.
Variabilní systém nadkrokevní izolace BramacTherm díky široké nabídce variant, materiálů a tlouštěk umožňuje navrhnout řešení odpovídající konkrétnímu objektu. Systém umožňuje vytvoření otevřeného krovu s vysokou funkčností. Přehled dostupných variant BramacTherm zahrnuje PIR izolace (Kompakt, Basic, Top, Basic ALU) a Resol izolace (Clima Comfort).

Kombinované zateplení (mezi + pod krokvemi, mezi + nad krokvemi)

Zatímco dříve stačila izolace mezi krokvemi, dnes už takové zateplení nesplňuje normu. Proto se mezikrokevní izolace kombinuje s podkrokevní.
Nejvíce využívaným řešením je aplikace tepelné izolační vrstvy mezi krokve a pod ně. Díky tomuto postupu nedochází k vytváření tepelných mostů (místa, kde uniká ven teplo). Zároveň dvě vrstvy tepelné izolace zaručí utěsnění drobných netěsností.
Posledním způsobem zateplení střešního pláště je kombinace mezi a nad krokvemi. Toto řešení se hodí zejména při rekonstrukcích střešního pláště. Zateplení se aplikuje mezi krokve a současně nad krokve z horní strany.
Zateplení nad + mezi krokvemi je řešení, které se hodí zejména při rekonstrukci střešní krytiny. Zateplení se aplikuje mezi krokve a současně z horní strany krokví.
Nejvýhodnějším řešením je však umístění tepelné izolační vrstvy nad krokve. Tato vrstva bývá spojitá s konstantní tloušťkou. Je také zamezeno vytváření tepelných mostů. Výhodou je i prostor, který v podkroví vznikne. Tento nezanedbatelný prostor je tím důležitější, čím je nižší sklon střechy.

Praktický příklad dodatečného zateplení z exteriéru

Mnoho majitelů domů postavených před 10-15 lety řeší otázku dodatečného zateplení střechy kvůli změněným požadavkům na energetickou efektivitu a rostoucím cenám energií. Jako příklad lze uvést situaci, kdy stávající skladba šikmé střechy zahrnuje pálenou tašku Tondach, střešní latě a kontra latě, difúzní fólii, minerální vatu mezi krokvemi 150 mm, parozábranu a sádrokarton s přiznanými krokvemi. Cílem dodatečného zateplení je snížit únik tepla střešní konstrukcí a zabránit prohřívání střechy a celého domu v létě, zejména v podkrovních prostorech s přiznanými krokvemi.

Čtěte také: Ochrana spodní stavby před vlhkostí

Jedno z navrhovaných řešení dodatečného zateplení z exteriéru zahrnuje:

Sundání střešní tašky.
Demontáž střešních latí a kontra latí.
Nástavbu krokví o 150 mm.
Položení nové minerální izolace o tloušťce 150 mm mezi rozšířené krokve, na stávající difúzní fólii.
Natažení difúzní reflexní fólie přes novou izolaci a krokve.
Následnou instalaci kontra latí a střešních latí.
Opětovné položení původní demontované pálené tašky s výměnou případných poškozených kusů.

Tento postup zvyšuje celkovou tloušťku izolace a zlepšuje tepelně-izolační vlastnosti střechy.

Porovnání materiálů pro dodatečné zateplení a úspora nákladů

Vzhledem k tomu, že se soustředíme na rekonstrukce objektů starých 10 let a více, valná většina z nich bude zapadat do kategorie difúzně uzavřených konstrukcí s parozábranou na vnitřním líci. Vlastnosti parozábrany jsou pro návrh dodatečného zateplení stěžejní. Většinou lze její stav velice těžko odhadnout, v modelových případech budeme tedy předpokládat, že její vlastnosti z hlediska nepropustnosti vodních par jsou značně degradované. Pro účely srovnání byla vybrána minerální izolace a PIR izolace v nadkrokevním systému. Pro stávající konstrukci (160 mm tepelné izolace z minerálních vláken mezi krokvemi, stávající parozábrana z PE folie a sádrokartonový obklad směrem z interiéru) je navrženo její zateplení z exteriéru nad krokvemi ve dvou materiálových variantách: z minerálních vláken a z PIR desek. Tloušťka dodatečné tepelné izolace byla navržena ve dvou variantách: dosažení normou doporučených hodnot součinitele prostupu tepla a dosažení hodnot součinitele prostupu tepla doporučených pro pasivní objekty.

Na základě modelových výpočtů vyplývají pozitiva i negativa jednotlivých systémů dodatečného zateplení. Z hlediska potřebné tloušťky tepelné izolace pro dosažení doporučených, případně lepších, hodnot součinitele prostupu tepla je jednoznačně lepší materiál na bázi PIR. Ovšem z hlediska kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce je tomu právě obráceně. PIR desky, které jsou navíc velmi často opatřeny Al folií na obou stranách, jsou výrazně méně difúzně propustné, proto při jejich aplikaci může docházet ke kondenzaci vodní páry na rozhraní stávající tepelné izolace a PIR desek. Pro dosažení vyhovujícího stavu bývá většinou navrhována současná aplikace kvalitní parozábrany směrem z interiéru. Tento krok však vyžaduje výrazný zásah do konstrukce z interiéru. Navíc, i když by při dodatečné aplikaci parozábrany byla konstrukce vyhovující z hlediska normových požadavků, došlo by realizací takovéto konstrukce k uzavření dřevěných prvků mezi difúzně nepropustné materiály a mohlo by zde i tak docházet k jejich degradaci. Z praktického hlediska je navíc použití desek z PIR rizikové při tvorbě detailů, které musí být vyřešeny precizně. V případě netěsného provedení spojů desek, případně nedůsledného vyřešení detailů hrozí výrazně vyšší riziko kondenzace vodní páry. Při dodatečné aplikaci tepelné izolace z minerálních vláken je sice zapotřebí použít větší tloušťky tepelné izolace, dřevěné prvky krovu jsou však směrem z exteriéru překryty difúzně propustným materiálem a nemělo by tak docházet ke kondenzaci v jejich blízkosti. Do budoucna lze předpokládat, že se dimenze potřebné izolace z minerálních vláken bude zmenšovat, a to díky novým technologiím výroby, kdy postupně dochází ke snižování deklarovaných hodnot součinitele tepelné vodivosti. Jak vyplývá z modelové situace, při požadavku na dodatečné zateplení daného typu šikmého střešního pláště je z prověřovaných variant vhodnější varianta se zateplením minerálními vlákny.

Zateplení střechy je z dlouhodobého hlediska návratnou investicí. Kvalitní tepelná izolace v zimě minimalizuje tepelné ztráty, v létě naopak zamezuje přehřívání místností. Zateplené střechy tak přispívají ke snížení nákladů za energie. Pro ilustraci úspor byl vytvořen model zateplení pro běžný menší rodinný domek s šikmou střechou o ploše 120 m², s cenou energie 5 Kč/kWh (vycházeno z roku 2019).

Čtěte také: Dodatečná hydroizolace základů

Kritérium	Levnější izolace (U=0,24 W/m²K)	Kvalitní izolace (U=0,12 W/m²K)
Roční náklady na energii	17 000 Kč	8 500 Kč
Roční úspora (oproti levnější)	-	8 500 Kč
Rozdíl v pořizovací ceně (kvalitní vs. levnější)	-	+33 000 Kč

Dobrá tepelná izolace je schopna ušetřit nemalé náklady za energie.

Zateplení svépomocí, nebo s odborníky?

Výhodou izolace mezi trámy je možnost zateplení střechy svépomocí v závislosti na zvolené formě izolačního materiálu. Pokud byste se při zateplování chtěli spolehnout na sebe, je to možné. Zateplení střechy můžete zvládnout svépomocí. Je však nutné předejít chybám, které mohou vést k neefektivitě položené izolace nebo k jejímu znehodnocení. Častým problémem bývá nedostatečné pokrytí krovů, které vede ke vzniku tepelných mostů. Při výběru i instalaci bychom měli vždy volit ověřené dodavatele a odborníky, abychom předešli chybám (které bývají u tohoto prvku stavby fatální) a nekvalitnímu materiálu. Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu.

tags: #vše #o #dodatečné #tepelné #izolaci #šikmé

Vše o dodatečné tepelné izolaci šikmé střechy