Proniká vám do sklepa voda? Máte na zdech ve sklepě plíseň? Vlhkost se do místností dostává převážně z podlahy a spárami mezi stavebními materiály při špatné či žádné izolaci sklepa proti spodní vodě. To může vést u starších domů k částečnému zatopení sklepa spodní vodou.
Aby zdivo ve sklepě zůstalo suché i v budoucnu, je nutné provést správnou izolaci sklepa proti spodní vodě. Pokud chcete odstranit příčinu, čeká vás izolace sklepa proti spodní vodě prostřednictvím několika možných způsobů. Je nutné provést vodorovnou (horizontální) i svislou (vertikální) izolaci.
Firma Bohemia Decor Group s.r.o. vám může nabídnout provedení komplexní izolace sklepa proti spodní vodě. Na základě dlouhodobých zkušeností svým zákazníkům nabízíme efektivní a moderní způsoby izolace sklepa proti spodní vodě s individuálním a profesionálním přístupem. Při práci využíváme všechny dostupné metody, technologie a moderní materiály určené pro izolace sklepa proti spodní vodě.
Izolace sklepa proti spodní vodě provádíme bez ohledu na tloušťku odvlhčovaného zdiva, jeho zasažení vlhkostí a skladbu materiálu. Naši zkušení a proškolení pracovníci provádějí všechny izolace sklepa proti spodní vodě za použití certifikovaných materiálů a technologií. Na postup prací vždy dohlíží autorizovaný technický dozor. Firma Bohemia Decor Group s.r.o. se snaží o profesionální a individuální přístup ke každé zakázce při zachování vysokého stupně kvality.
Obecně by práce při izolaci sklepa proti spodní vodě měly být prováděny z venkovní strany. Jsou však situace, kdy je přístup ke zdivu z venkovní strany velmi problematický. Přesto i v těchto případech, pokud se postupuje s potřebnou pečlivostí, je možná a úspěšná izolace z vnitřní strany.
Čtěte také: Ochrana spodní stavby před vlhkostí
Nabízené metody izolace sklepa proti spodní vodě
Při izolaci sklepa proti spodní vodě se většinou kombinují různé sanační systémy. Námi prováděné práce jsou vždy provedeny kvalitně a zaručují dlouholeté řešení problémů s vlhkostí. Naše firma provádí vlhkostní průzkumy s vyhodnocením, diagnostiku staveb, návrhy a komplexní projekty.Sklep můžeme izolovat před nepříznivým působením vody:
- použitím izolačního materiálu na základy, na zdivo pod úrovní terénu nebo dodatečným zhotovením ochranné vrstvy vodotěsnou omítkou (v současnosti jde o méně používaný způsob)
- Vzduchovou vrstvou (dnes se tento způsob používá pouze při rekonstrukcích)
- elektroosmózou
- injektáží
- speciální izolační vrstvou - hydroizolační soustavou (nejčastější a nejúčinnější způsob)
- ochranou vně objektu systémem drenáží po obvodu domu
- izolace podřezáním zdiva nebo vrážením ocelových plechů
Konkrétní metody hydroizolace
Pásová izolace
K pásové izolaci sklepa proti spodní vodě se používají modifikované asfaltové pásy, které se natáhnou na dané místo. Po tepelném spojení se provede ochranný nátěr a nanese se vrchní cementová izolace technologií PCI.
Stěrková izolace
Speciální stěrková hmota se natře nebo nastříká na izolovaný povrch a nechá se vytvrdit. Po vytvrzení tenkovrstvé izolace lze získat bezešvý a bezespárý povrch. Po několika dnech je možno základ zasypat a celý proces izolace sklepního zdiva lze zkrátit technologicky do časového horizontu tří dnů.
Injektáž zdiva
Injektáž se provádí v cihelném, smíšeném i v kamenném zdivu. Při této metodě se do zdiva injektují speciální hydrofobní prostředky. Pomocí tlakové a beztlakové chemické injektáže se vytvoří dodatečná horizontální izolace. Do zdiva se navrtají dutiny, ve vzdálenosti cca 120 mm. Průměr vrtů při beztlakové injektáži je 30 mm a jejich úhel je v rozmezí 30 až 45 stupňů. Byla-li injektáž provedena v oblasti pod úrovní terénu, je nutné provést ještě vertikální izolaci, abychom dostatečně zabránili průniku boční vlhkosti. Používáte-li injektáž u starých domů, jejichž tloušťka zdí činí 1 m a více, je nutné zeď injektovat z obou stran.
Podřezání zdiva
Řetězová pila
Prořezává cihelné zdivo ve spáře. Do spáry se vkládá izolační fólie o síle 2 mm. Zdivo se zaklínuje pevnostními klíny a na závěr se spára injektuje cementovou směsí. Fólie přesahuje přes zdivo dle potřeby následných izolací podlah a podobně.
Čtěte také: Dodatečná hydroizolace základů
Diamantové lano
Smyčka tvořená lanem s průmyslovými diamanty postupně prořezává smíšené nebo kamenné zdivo bez průběžné spáry. Po prořezání spáry se vkládá izolační fólie o síle 2 mm. Zdivo se klínuje pevnostními klíny a závěrem se proříznutá spára injektuje cementovou směsí. Metoda podřezání zdiva zaručuje spolehlivost a dlouhou životnost. Takto provedené odvlhčení zdí vydrží až do konce životnosti celé stavby.
Vrážení plechů
Jedná se zarážení ocelových desek do průběžných spár ve zdivu. Použití je omezeno pouze na existenci průběžné ložné spáry ve zdivu. Při aplikaci této metody nedochází k razantnímu zásahu do statiky budovy, celá metoda je velmi šetrná. Odvlhčení domů pomocí vrážení plechů je poměrně rychlé a lze jej provádět i za současného provozu objektu.
Opatření u starších staveb
Spousta chalup nemá základy izolované proti vodě a působení vlhkosti se tak může stát noční můrou. Alespoň některá opatření však můžete podniknout, aniž byste museli bourat či podřezávat.
U novostavby je to vcelku jasné - u základů je kvalitní hydroizolace standardem a jejím účelem je chránit stavbu nejen proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale také například proti radonu. Co ale se starou chalupou či chatou, která má základy proti vlhkosti izolované jen nedostatečně nebo případně vůbec? Nemůžete-li k základům „od základů“, je třeba se smířit s tím, že plnohodnotnou hydroizolaci lze udělat jen obtížně. Můžete však podniknout některá opatření, která působení vody a vlhkosti na dům alespoň zmírní.
Hydroizolace základů nebo různá stavební opatření, která mohou její účinnost posílit či provizorně nahradit, není totéž jako opatření proti vlhkosti ve zdech. Je-li však dům vlhký i ve zdech, bude zřejmě tak či onak nutné začít od základů a dostat vlhkost z domu kombinací všech možných opatření a zásahů včetně drenáže, vysoušení či podřezání zdí a jejich „podražení“ plechy či asfaltovými pásy.
Čtěte také: Tipy a triky pro dodatečnou hydroizolaci podlah
Dodatečným odizolováním základů však můžete problému s vlhkostí v domě předejít nebo ho alespoň omezit.
Dům někdy vlhko potřebuje
Souboj s vlhkostí je u starého domu poměrně ošemetná věc. Nikdo ji sice v domě nechce, ale pro určitý typ tradičních stavebních materiálů může úplné vysušení domu skončit katastrofou. Buďte opatrní zvlášť v případě hliněných domů, jejichž zdi z vepřovic či kotovic obvykle stojí na nízkých kamenných základech, spojených rovněž hlínou. Ale pozor také na základy v oblastech s porézním kamenem, například s různými typy vápence.
Drtivá většina sanačních opatření, souvisejících s dodatečnou hydroizolací, předpokládá odkrytí základů. Tady je třeba mít se opět na pozoru. Stará chalupa totiž pravděpodobně nebude mít armované betonové základy v dostatečné hloubce, a jestliže odhalíte základy po celém obvodu stavby nebo se při kopání rýhy pro drenáž či výkopu pro dodatečné odizolování dostanete až pod ně, může vám zeď popraskat, případně i spadnout.
Předejít tomuto riziku lze tak, že budete dělat výkopové a sanační práce tohoto typu postupně, po třech či čtyřech metrech. Například při odvlhčení pomocí kombinace drenážní roury se zásypem, geotextilie a nopové fólie to znamená vždy odkopat pouze zmíněný kus, položit fólii a drenáž, zasypat a teprve pak pokračovat dál. Práce se tím samozřejmě zkomplikuje, ale omezíme tak nebezpečí, že se odhalené nestabilní základy pohnou.
Zvláště u starých domů ve svahu může hrozit i nebezpečí náhlého rozdělení stavby na „suchou“ a „mokrou“ právě v důsledku dodatečné hydroizolace, což může zapříčinit například vysychání spojovací hliněné malty mezi kameny nebo vyschnutí a nežádoucí pohyb materiálu sypaného při původní stavbě mezi vnější a vnitřní kamenné či smíšené zdivo. Je dobré mít tato možná nebezpečí na paměti zvláště v případě, kdy přesně nevíte, z čeho byla vaše chalupa kdysi postavena.
Voda pod domem
U některých typů staveb se může stát i to, že dodatečná pečlivě udělaná hydroizolace sice ochrání základy, ale způsobí odvedení vody pod dům. Voda pak jde až pod základy, může narušit sklepy a postupně ohrozit celou stavbu, což opět platí zvláště pro chalupy ve svahu. Pokud by takové nebezpečí mohlo hrozit, povolejte raději ke konzultaci statika.
Opatření pro dodatečnou hydroizolaci
A jaká opatření k dodatečné hydroizolaci základů vlastně připadají v úvahu? Především už zmíněné vytvoření bariéry proti vodě z nopové fólie. Ta se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu, její horní hranu pak přichytíte ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy.
Aby se nápor vody snížil, je třeba ji odvést. K tomu slouží drenáž.
Dodatečná tepelná izolace
Při výkopu kvůli odhalení základů se vyplatí zvážit i dodatečnou tepelnou izolaci. Izolant by měl vždy respektovat materiál základů a zvláště při kombinaci s hydroizolací je nutné brát v úvahu zmíněná rizika, související s náhlým odvedením vody od starého domu. Specialisté z pražské firmy Trumf, která se zabývá renovacemi a sanacemi staveb, postupovali při sanaci sklepních prostor jednoho z památkově chráněných domů tak, že nejdříve dodatečně izolovali jeho základy. Obvodovou stěnu odkopali až na základovou spáru, obnažené opukové zdivo základů domu nejdříve doplnili a vyrovnali cementovou stěrkou a dále ošetřili asfaltovou hydroizolační stěrkou. Pro zateplení základů použili extrudovaný polystyren. Finální vrstvu vytvořila nopová fólie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu.
Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody. Jestliže to není možné - například když potřebujete dodatečně izolovat hluboký sklep - lze udělat izolaci i z vnitřní strany. V takovém případě je nutné vytvořit celistvou a uzavřenou vrstvu izolace na stěnách i podlahách, nejčastěji z asfaltových pásů.
Na dodatečnou vnější i vnitřní hydroizolaci základů či spodní stavby můžete použít rovněž některou z asfaltových (bitumenových) izolačních stěrek. Například výrobce asfaltové stěrky Profi dicht 1K FIX upozorňuje, že stěrka dokáže na rozdíl od asfaltových pásů vytvořit bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité a složitě tvarované základy. Potřebuje však povrch bez ostrých výstupů a nesoudržných částic, takže například spáry a prohlubně v kamenných základech by bylo nutné vyplnit maltou.
Stěrka se pak nanáší ve dvou vrstvách špachtlí nebo hladítkem, po zaschnutí je dobré zakrýt ji geotextilií nebo polystyrenem a teprve poté zahrnout základy zeminou.
Drenáže
Drenáž základů je jedním z nejúčinnějších opatření při boji s vlhkostí v domě. Spolu s dalšími kroky může přispět k odvlhčení domu a zabránit postupné destrukci fasád i vnitřních omítek a zdiva. Samotná drenáž však problém s vlhkostí obvykle nevyřeší, kombinovat ji s jinými postupy je nutné při náporu vlhkosti z dešťové vody i při působení zemní vlhkosti, kvůli které vlhnou stěny.
Odvedení vody od základů však domu prospěje i v případě, že není spojeno s dalšími radikálními postupy (např. podřezávání zdí). Je sice pracné, ale zároveň lze drenážní systém udělat bez složitějších zásahů do konstrukce stavby a bez problému ho zvládnete udělat svépomocí.
Co drenáž základů přesně znamená?
V podstatě jde o vytvoření jednoduché bariéry, která vodu z podmáčeného terénu zachytí a odvede mimo dům. Drenážní systém může vodu odvádět buď do sběrné jímky, ze které je odčerpávána, nebo do otevřeného kanálu, kterým pak odtéká. Ani v jednom případě nemusí jít o nijak složitou a nákladnou stavbu, využít lze například výkopu s dostatečně hlubokou vrstvou štěrku a kameniva nebo perforovaných drenážních trubek, které vodu odvedou do terénu, což je systém srovnatelný například s tradičním trativodem.
Samotný drenážní výkop je třeba udělat po celém obvodu základů (případně kdekoli ve volném terénu, který chcete odvodnit). Dělá se zhruba na šířku lopaty a je nutné počítat s vyspádováním, které umožní odtékání vody v drenážní trubce potřebným směrem.
Drenážní výkop se vyplní kamenivem (většími kameny), na němž je uložena vrstva menších kamenů, horních asi pět centimetrů tvoří vrstva hlíny, která se nakonec zatravní. Jinou možností je zakončení drenážního příkopu kameny, dlažbou nebo hrubým štěrkem. Aby hlína shora nepropadala mezi kameny, klade se pod ni geotextilie.
V současné době se nejvíce používají perforované drenážní roury uložené na dně výkopu, které jsou pak zasypány hrubým štěrkem a zahrnuty zeminou. Výkop by měl být od základů vzdálen aspoň 80 cm. Je nutné vyhloubit ho k patě základů, ale ne o moc hlouběji, aby se podloží pod základy nenarušilo příliš rychlým vysycháním. K odhaleným základům se pak může upevnit tzv. nopová fólie, přečnívající mírně nad povrch. K vnější zdi se okraj nopové fólie může uchytit pomocí speciální lišty nebo hřebíků s podložkami. Výstupky z fólie (nopy) musí směřovat ke stěně, aby se mezi zdí a zeminou v drenážním příkopu vytvořila potřebná vzduchová mezera.
Drenážní trubka se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. Horní konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Pokud jde o složení vrstev hrubého a jemného kameniva, existují různé postupy a doporučení. Výkop by se měl vždy vyložit geotextilií, která zabrání prorůstání kořenů a narušování drenážního systému vegetací.
Můžete zvolit například postup, kdy se příkop na položenou geotextilní tkaninu vysype vrstvou jemného písku, vrstvou štěrku a vrstvou drti. Na tu pak položíte drenážní hadici, kterou poté opět zasypejte vrstvou drti a vrstvou štěrku. Na tu lze položit například valouny nebo betonovou dlažbu se spádem od chalupy. Nedoporučuje se obalovat geotextilií samotnou drenážní trubku, protože pak by se perforace (otvory v drenážní hadici nebo trubce) mohly ucpat a systém by přestal správně fungovat.
Na obou koncích vyvedených nad terén je vhodné umístit perforované kryty proti hlodavcům a dalším živočichům. Tyto kryty se prodávají na míru k jednotlivým průměrům drenážních hadic.
Vnitřní zateplení sklepních stěn
Vnitřní zateplení sklepních stěn se musí provést parotěsně, protože vnější strana trvale vlhne zeminou. Tam nic nevyschne. Také v suchých sklepech byste pro jistotu měli obvodové zdi na jejich vnitřní straně nejdříve izolovat proti vlhkosti, například izolační stěrkou, kterou jednoduše natřete. Jako izolace se hodí vlhkovzdorné desky z tvrdé pěny, například z extrudovaného polystyrénu. Tyto izolační desky jsou také relativně odolné vůči vodní páře, takže paropropustná folie už většinou nebývá nutná. Pro jistotu byste se však měli u prodejce stavebních materiálů nebo výrobce izolačních materiálů informovat, zda se paropropustná folie doporučuje či ne.
Jestliže má místnost okno, měli byste rovněž izolovat špalety. Vzhledem k tomu, že povrchová teplota neizolovaných špalet je nízká, hrozí zde nebezpečí kondenzační vody.
Hydroizolace stěn pod úrovní terénu
Hydroizolace stěn pod úrovní terénu je klíčovým krokem při ochraně budov před vlhkostí a podzemní vodou. Nesprávné provedení izolace může vést k vážným problémům, jako je vzlínající vlhkost, plísně nebo dokonce narušení statiky stavby.
Hydroizolace má několik klíčových funkcí:
- Ochrana proti podzemní vodě - zabraňuje pronikání vody do konstrukce.
- Prevence vzlínající vlhkosti - minimalizuje riziko poškození omítek a vnitřních povrchů.
- Zvýšení životnosti stavby - chrání stavební materiály před degradací.
- Zlepšení vnitřního klimatu - snižuje riziko vzniku plísní a zlepšuje tepelnou izolaci.
Postup správné hydroizolace
- Příprava podkladu
Než se začne s aplikací hydroizolace, je nutné důkladně připravit podklad:
- Odstranění nečistot, prachu a volných částic.
- Vyrovnání povrchu - odstranění výstupků a vyplnění trhlin.
- Nanesení penetračního nátěru pro lepší přilnavost izolační vrstvy.
- Výběr vhodného izolačního materiálu
Existuje několik typů hydroizolačních materiálů:
- Asfaltové pásy - tradiční metoda, vhodná pro většinu staveb.
- Tekuté hydroizolace - moderní řešení s vysokou elasticitou.
- Bentonitové rohože - ideální pro vysokou hladinu podzemní vody.
- Cementové stěrky - vhodné pro vnitřní i vnější použití.
- Aplikace hydroizolace
Samotná aplikace závisí na zvoleném materiálu:
- Asfaltové pásy - pokládají se na ohřátý podklad a svařují se horkým vzduchem.
- Tekuté hydroizolace - nanáší se štětcem nebo válečkem ve dvou vrstvách.
- Bentonitové rohože - pokládají se přímo na stěnu a fixují se mechanicky.
- Cementové stěrky - nanášejí se hladítkem a vytvářejí vodotěsnou vrstvu.
- Ochrana hydroizolace
Po aplikaci je nutné hydroizolaci chránit:
- Použití ochranných fólií nebo geotextilií.
- Instalace drenážního systému pro odvod vody.
- Zajištění správného zasypání zeminou bez ostrých kamenů.
Nejčastější chyby při hydroizolaci
Při realizaci hydroizolace se často vyskytují chyby, které mohou vést k selhání celého systému:
- Nedostatečná příprava podkladu - nečistoty a nerovnosti snižují přilnavost izolace.
- Použití nevhodného materiálu - nesprávná volba izolace může vést k jejímu selhání.
- Špatné napojení izolačních vrstev - netěsnosti umožňují průnik vody.
- Absence drenážního systému - voda se může hromadit a vytvářet tlak na konstrukci.
Hydroizolace základů
Hydroizolace základů je klíčovým krokem při každé stavbě. Správná ochrana proti vlhkosti a podzemní vodě prodlužuje životnost stavby, zamezuje vzniku plísní a chrání konstrukci před degradací.
Význam hydroizolace základů
Hydroizolace základů je nezbytná pro dlouhodobou ochranu stavby před negativními účinky vlhkosti a podzemní vody. Pokud není provedena správně, může dojít k pronikání vody do konstrukce, což vede k ztrátě statické stability, vzniku plísní a znehodnocení interiéru. V extrémních případech může být nutná i kompletní sanace základů, což je finančně i časově náročné.
Typy hydroizolací a jejich použití
Existuje několik typů hydroizolací, které se používají v závislosti na konkrétních podmínkách stavby:
- Asfaltové pásy: Tradiční a velmi účinná metoda. Používají se především u novostaveb a větších objektů.
- Tekuté hydroizolace: Nanášejí se štětcem nebo válečkem. Vhodné pro členité povrchy a dodatečné izolace.
- Fólie z PVC nebo HDPE: Používají se především u základových desek a sklepů.
- Bentonitové rohože: Samoaktivující se materiál, který při kontaktu s vodou zvětšuje objem a utěsňuje spáry.
Postup hydroizolace základů krok za krokem
Správný postup hydroizolace základů zahrnuje několik důležitých fází. Každý krok je klíčový pro zajištění účinné ochrany proti vlhkosti.
- Příprava podkladu
Než začnete s aplikací hydroizolace, je třeba důkladně připravit podklad:
- Odstraňte prach, nečistoty, mastnotu a zbytky betonu.
- Zkontrolujte rovinnost povrchu - případné nerovnosti vyrovnejte stěrkou.
- Podklad musí být suchý a soudržný.
- Aplikace penetračního nátěru
Penetrace zajišťuje lepší přilnavost hydroizolační vrstvy. Používá se především u asfaltových pásů a tekutých izolací. Nanáší se štětcem nebo válečkem a nechává se zaschnout dle pokynů výrobce (obvykle 4-6 hodin).
tags: #dodatečná #hydroizolace #sklepa #postup
Oblíbené příspěvky: