Pálené cihly jsou nejčastějším stavebním materiálem nejen kvůli cenové dostupnosti a snadné práci s nimi, ale tyto cihly mají navíc skvělé akumulační vlastnosti a jsou téměř nesmrtelné.
Ačkoliv za uplynulá desetiletí a možná staletí prošly pálené cihly značným vývojem a jejich kvalita se neustále zlepšuje, přeci jen nejsou pálené cihly top co do ideálního stavebního materiálu.
Na druhou stranu je ale cihlová zeď estetická a spousta milovníků starých materiálů nedá na cihlu dopustit.
Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem.
V souvislosti s vývojem moderní stavební praxe je vidět velký potenciál v nízkoenergetických a pasivních domech.
Čtěte také: Malbork – Cihlový gigant
Vývoj cihel a tepelně technické parametry
Do nedávné minulosti jsme si pod pojmem cihla představili plnou pálenou cihlu.
V souvislosti s vývojem požadavků na součinitel prostupu tepla zejména konstrukcí obvodových plášťů se cihla začala proměňovat.
V současnosti jsou na trhu dostupné cihly, které jsou vhodné i pro jednovrstvé konstrukce obvodových plášťů pasivních domů.
S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm.
V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D.
Čtěte také: Cihlová drť: praktické využití
V sousedním Německu se v první polovině 90. let začínají objevovat tzv. broušené cihly, které mají zbroušené ložné plochy.
Stejně tak jako v Rakousku či Německu se v České republice začínají na trhu uplatňovat cihelné bloky o šířce 500 mm (v Německu je používaný rozměr 490 mm).
Jedna oblast bude řešena neustále, a tou je vývoj keramického střepu a vytváření cihlářské suroviny. V současné době je vývoj zaměřen na snižování tepelné vodivosti střepu při zachování maximální možné pevnosti.
Další oblast vývoje spočívá v hledání nových možností vytváření samotné geometrie cihelných bloků potlačující přenos tepla. S tím souvisí samozřejmě i vývoj nových technologií.
V podstatě novou oblastí, kterou se „cihláři“ budou muset zabývat, je právě oblast izolačních materiálů. I v tomto směru se již pokročilo a úspěšně se vyvíjejí izolační hmoty na anorganické bázi.
Čtěte také: Jak postavit cihlovou zeď v zahradě?
Technologie zdění
Technologie zdění bez nutnosti mokrých procesů přináší nespočet výhod. Těmi jsou například lepší tepelně izolační vlastnosti zdiva, menší pracnost a zkrácení doby výstavby.
Vynikajících tepelných vlastností a eliminaci tepelných mostů dosáhneme ve zdivu díky broušeným cihlovým blokům. Ty totiž dovolují zdění s minimálními spárami.
Zdít s tenkovrstvými materiály, jako je PUR pěna nebo tenkovrstvá malta, je možné pouze s broušenými cihlovými bloky.
Tenkovrstvá malta se snadno nanáší pomocí válečku nebo nanášecího vozíku, který má šířku shodnou s šířkou cihlových bloků. PUR pěna se nanáší pomocí aplikační pistole.
Tenké spáry mezi cihlami zaručují perfektně rovný podklad pod omítku, což usnadňuje proces omítání a zamezuje případnému vzniku budoucích trhlin na omítce.
Díky malému množství vody obsažené v tenkovrstvé maltě není zapotřebí technologických přestávek pro vysychání zdiva.
Nemělo by se zdít při teplotě nižší než 5°C. Pokud je venkovní teplota nižší, pak je zapotřebí použít směs se zimní úpravou, kde je obsažena přísada, která umožňuje tvrdnutí malty i za nízkých teplot.
Zeď se vždy zakládá do maltového lože, na které je pak následně nanesena PUR pěna. Na korunu zdiva se PUR pěna nepoužívá.
Cihlové stěny na míru
Cihlové stěny představují revoluční řešení pro stavebnictví, zejména v době, kdy je nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Stěny na míru vyrobené a vyzděné na robotické lince představují rychlejší výstavbu bez těžké manuální práce.
V první fázi řemeslníci zaměří a vytyčí stěny. Poté položí distanční podložky a nanesou zakládací maltu. Na takto připravený podklad následně umísťují cihlové stěny, které se fixují šikmými vzpěrami.
Spáry mezi jednotlivými stěnami jsou řešeny jako tupé spoje a vyplněny nízkoexpanzní pěnou.
Cihlové stěny vyrábíme přímo pro vás na míru, tedy na míru konkrétnímu projektu.
Alternativní materiály pro zdivo
Pórobetonové tvárnice jsou složené z křemičitého písku, vápna, cementu a vody. Při značné velikosti jsou velmi lehké díky vtlačenému plynu, čímž se navíc podstatně zvyšují tepelně izolační vlastnosti, stavba postupuje rychle a díky broušeným formátovaným bokům tvárnic je stavba velmi přesná.
Betonové zdi jsou dobrou alternativou, zvláště s použitím tzv. ztraceného bednění. Jsou to prefabrikáty, které nám díky stálosti tvaru ušetří spoustu práce se zaměřováním a dbaním na estetickou stránku. Práce s nimi je rychlá a snadná.
Dřevo je skvělý tepelný izolant, je měkké a výborně opracovatelné. Struktura je však také podstatně křehká, dřevo velmi rychle podléhá zkáze, velmi složitě se ochraňuje před požárem.
Opěrné zdi z cihel
Když na zahradě postavíte opěrnou zeď, vyřešíte tím nejen výškové rozdíly v terénu, ale zároveň vytvoříte estetický prvek, který dodá zahradě osobité kouzlo.
Než začnete stavět opěrnou zeď, nejprve pečlivě naplánujte a navrhněte celou konstrukci. Dobře zpracovaný návrh vám usnadní samotnou výstavbu a zároveň pomůže správně naplánovat rozpočet.
Opěrná zeď zpravidla pomáhá zadržovat půdu ve svahu, esteticky snižuje rozdílnost terénu a zabraňuje přirozenému vyrovnávání terénu a jeho vyrovnávání vlivem srážek.
V dalším kroku vyberte vhodné materiály - například přírodní kámen, cihlu, beton nebo dřevo - které odpovídají stylu vaší zahrady a zároveň splňují nároky na odolnost.
Dobrá příprava terénu, tedy základ pro stavbu opěrných zdí, je zárukou, že konstrukce později nepraská ani se nezřítí a bude funkčně sloužit členům domácnosti.
Na začátku bude důležité odstranit rostliny, kameny a další překážky z místa, kde bude zeď postavena. V dalším kroku vykopejte základ v hloubce přibližně 30-50 cm - konkrétní hloubku přizpůsobte výšce plánované zdi.
Když je základ připraven, můžete začít stavět samotnou zeď. Způsob pokládky závisí na zvoleném materiálu.
Jedním z nejdůležitějších aspektů stavby opěrné zdi je správné odvádění vody. Hromadění vody za opěrnou zídkou může vést k jejímu poškození nebo zřícení.
Po dokončení výstavby zdi a instalaci drenážního systému můžeme začít s dokončovacími prácemi. Patří mezi ně vyplnění spár, vyrovnání plochy a výsadba rostlin.
Závěrem
Při správném plánování a realizaci bude opěrná zeď plnit nejen svou praktickou funkci, ale stane se i estetickým prvkem zahrady, který bude těšit svým vzhledem po mnoho let. Pamatujte, že klíčem k úspěchu je pevný základ, vhodné materiály a drenážní systém, který zabrání poškození konstrukce.
tags: #cihlová #zeď #konstrukce #a #stavba