Malbork, nacházející se v severním Polsku, je bezpochyby jedním z nejzajímavějších míst v Pomořském vojvodství. Leží na řece Nogat, přibližně hodinu jízdy jihovýchodně od Gdaňsku. Hlavní dominantou města je stejnojmenný hrad, který se rozkládá na ploše přes 21 hektarů.
Hrad Malbork je největší hrad na světě co do rozlohy a zároveň největší cihlovou stavbou na světě. Jedná se o hrad a pevnost ze 13. století. Obranná tvrz postavená v gotickém slohu zaujímá plochu více než 250 000 m². Je to největší gotická stavba na světě postavená z cihel.
Historie Hradu Malbork
Řád německých rytířů zahájil stavbu hradu asi v roce 1274. Původně jej postavili němečtí rytíři, německý katolický náboženský řád křižáků, ve formě ordensburské pevnosti. Řád jej pojmenoval Marienburg na počest Marie, matky Ježíše. Roku 1276 dostala městská práva osada, která vznikla při stavbě hradu. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra řádu a hlavním městem křižáckého státu.
Řád německých rytířů vznikl ve 12. století v Jeruzalémě kvůli boji s pohany. Postupně byl však vytlačen konkurenčními řády johanitů a templářů, takže si začal hledat jiné působiště. Ve 13. století se usadil v Benátkách, načež byl králem Ondřejem II. Uherským pozván do Sedmihradska bránit východní hranici. Brzy byl však vyhnán, když začal na Uhersku usilovat o územní autonomii. Následně přišla pozvánka polského knížete Konráda I. Zalesněné bažinaté Prusko obývaly baltské kmeny včetně pohanských Prusů, které ohrožovaly místní obchodní trasy. Co se německým rytířům nepodařilo v Uhersku, vyšlo v Polsku více než úspěšně. Řád požíval hojné podpory ze západu. Císař Svaté říše římské Fridrich II. křižákům legalizoval zábory území, které měl posvětit i papež Řehoř IX. Směřoval k nim stálý přísun dobrovolníků lačných po bojových zkušenostech a kořisti.
Stát Řádu německých rytířů byl dobře organizovaný, prosperující, s rozvinutou infrastrukturou tvrzí a hradů, které stavěli netypicky, a snad i kvůli nedostatku jiného stavebního materiálu, z cihel. Kolem roku 1274 si v Pomořansku vybudovali vládní sídlo Malbork. Na ploše přes 250 tisíc m2 postavili obrannou tvrz ze tří částí: Podzámčí, Středního a Vyššího hradu. V sousedství vznikla osada, která už roku 1276 získala městská práva.
Čtěte také: Malbork – hrad z cihel
Malbork v Rukou Polských Králů
V roce 1457, během třináctileté války, byl českými žoldáky vedenými hejtmanem Oldřichem Červenkou, prodán polskému králi Kazimírovi IV. místo odškodnění. V 15. století získal stavbu od Řádu do zástavy český hejtman Oldřich Červenka místo výplaty za služby své žoldnéřské armády. I přes slib velmistrovi se Červenka v roce 1457 rozhodl hrad prodat polskému králi Kazimírovi IV. Hrad zůstal v polských rukou až do roku 1772, kdy došlo k prvnímu dělení Polska. Od té doby sloužil s několikaletým přerušením během švédské okupace jako jedno z polských královských sídel a sídlo polských úřadů a institucí. Tuto funkci zastával až do prvního dělení Polska v roce 1772.
Architektura a Části Hradu
Hrad se skládá ze tří samostatných částí: Dolního, Středního a Horního hradu, které jsou vzájemně propojeny a chráněny vnějšími hradbami. Skládá se ze tří částí. Podzámčí, Středního hradu a Vyššího hradu. Nejstarší část hradu je Podzámčí, které sloužilo s baštami a zbrojnicemi jako součást obranného systému. Patřily tam ale i obytné domy, nebo kaple sv. Vavřince.
Střední hrad sloužil reprezentativním účelům, zahrnoval velmistrův palác s přijímací síní, rytířské sály a ubytování pro hosty. Součástí Středního hradu jsou reprezentační prostory jako je přijímací síň a palác velmistra řádu, rytířské sály a hostinské pokoje. Nejmohutněji opevněný Horní hrad se pyšní vzácnou klenotnicí. Na jeho nádvoří stojí hluboká hradní studna. Vysoký hrad s kaplí Panny Marie měl funkci kláštera. Jedinečná je obranná čtvercová věž donjon, která zároveň sloužila jako latrína.
Malbork v Pruských Rukou a Obnova
Po prvním dělení země v roce 1772 Malbork připadnul Prusku a dokonce hrozilo, že bude celý rozebrán. Prusové k Malborku zaujali pragmatické stanovisko a začali jej přestavovat, místně dokonce rozebírat, protože se jim cihly hodily na novou výstavbu. Postavili kasárna, z hlavního refektáře vytvořili jízdárnu, založili přádelnu. Už na sklonku 18. století se objevily veřejné iniciativy k zachování historické krásy hradu a zastavení přestavby. Přesto dal Fridrich Vilém III. zelenou kompletní přeměně, při níž byly zlikvidovány téměř všechny gotické dekorativní prvky včetně vitráží a kleneb, kaple sv. Bartoloměje padla za oběť nové sýpce.
Po apelu mladého básníka Maxe von Schenkendorfa v roce 1803 vydal tehdejší pruský král dekret, který nařizoval ukončit demolici hradu a naopak naplánovat jeho obnovu. Zlom přinesl v roce 1803 populární článek v berlínských novinách od mladého básníka Maxe von Schenkendorfa, po němž se nová vláda rozhodla hrad začít chránit jako památku. Rekonstrukce hradu byly zahájeny již v roce 1817. Od r. 1877 byl hrad prakticky kontinuálně opravován až do roku 1945. Do poloviny 19. století se rekonstruovalo až příliš kreativně, stavěly se prvky, které neměly vždy předlohu v historii komplexu. Snad nejlepší práci na obnově odvedl mladý architekt Conrad Emmanuel Steinbrecht, jenž vycházel výhradně z historie a ducha památky, podařilo se mu objevit některé původní kamenické prvky a vrátit je na své místo. Rekonstrukci Malborku vedl skoro 50 let. Do začátku 20. století se podařilo dokončit základní práce na Vyšším hradě, včetně renovací interiérů chrámu požehnané Panny Marie, kaple sv.
Čtěte také: Fascinující fakta o Göltzschtalbrücke
Práce na Středním hradu pokračovaly do roku 1918, znovu se postavilo východní křídlo kaple sv. Bartoloměje, ošetřovna, východní křídlo velkého refektáře. Interiér paláce velmistra byl zrekonstruován už v první polovině 19. století.
Malbork Během Druhé Světové Války a Současnost
Smutný osud potkal Malbork během druhé světové války. Nástup nacistů v Německu nenechal Malbork bez povšimnutí. Už v roce 1933 zavlála na hlavní věži vlajka třetí říše, Malbork byl ustaven národně socialistickým řádovým hradem a odehrávaly se v něm různé oslavy a recepce. Během druhé světové války tam skládali přísahu noví členové Hitlerjugend nebo vojáci směřující do bojů na východní frontě. Závěr války se na tvrzi podepsal obzvlášť krutě. V roce 1945 byl silně poškozen Rudou armádou během bojů o město. Během bojů Sovětů s Němci byla zníčena více než polovina hradu. Poválečné období se ukázalo být pro Malbork neméně kritické.
V 50. letech se památka místo oprav začala rozebírat, cihly směřovaly do zničené Varšavy a zdálo se, že Malbork definitivně zmizí. Nakonec tento osud potkal pouze přilehlé městečko a samotný hrad opět odolal. Začala se o něj znovu zajímat veřejnost a rostoucí počty turistů oživily snahu o rekonstrukci. Ta probíhá postupně až do dnešní doby. Hradní muzeum zahrnuje mimo jiné sbírku brnění a jantaru.
Malbork Dnes
V Malborku sídlí od roku 1961 hradní muzeum, v roce 1997 byl pak hrad zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad Malbork je také jednou z oficiálních polských národních historických památek, která tak byla označena 16. září 1994. V roce 1997 byl hrad zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Patří k nejnavštěvovanějším místům v Polsku, přesto jej Češi ještě tak úplně neobjevili. Prohlídku můžete absolvovat ve skupině s místním průvodcem, případně individuálně s audioguidem. Prohlídka hradu zabere cca 3-4 hodiny. Kromě toho mohou návštěvníci zhlédnout rytířské turnaje, koncerty, ukázky středověkých řemesel apod. Po prohlídce zámku doporučujeme projít se po okolních krámcích se suvenýry a přejít přes most přes řeku Nogat.
Čtěte také: Malbork – středověká cihlová pevnost
Malbork je největší gotický hrad a zároveň největší cihlová stavba na světě. Hrad ročně navštíví přes 600 000 lidí z celého světa. V poslední době však postupně na Malbork nalézají cestu i Češi. Nachází se 70 km jihovýchodně od Gdaňska, 50 km jižně od pobřeží Baltského moře a 430 km severozápadně od Varšavy.
Vstup je za cenu 47 PLN (cca 290 Kč) pro dospělé, pro děti, studenty a seniory je to 37 PLN (cca 230 Kč). Vstup pro čtyřčlennou rodinu je za cenu 150 PLN (cca 900 Kč). Ve skupině a těsně před zavřením je vstupné o 10 PLN levnější.
Souhrn Klíčových Informací o Hradu Malbork
| Informace | Detaily |
|---|---|
| Typ stavby | Hrad a pevnost |
| Architektonický styl | Gotika |
| Rozloha | Více než 250 000 m² |
| Založení | Kolem roku 1274 |
| Zakladatel | Řád německých rytířů |
| UNESCO | Zapsán od roku 1997 |
tags: #největší #cihlová #stavba #na #světě