Vyberte stránku

Pokud se váš pozemek nachází v zemědělském půdním fondu (ZPF) a vy byste na něm rádi uplatnili jinou než zemědělskou činnost, čeká vás poměrně složitý a zdlouhavý proces vyjímání ze ZPF. Současná legislativa navíc zpřísňuje pravidla pro odnímání půdy z půdního fondu a zavádí širší ochranu pro nenahraditelné zemědělské pozemky. Půda je zákonem plošně chráněna, protože zemědělské půdy je omezené množství, nelze ji vyrobit a stále ubývá.

Co je zemědělský půdní fond (ZPF) a proč je chráněn?

ZPF je definován jako orná půda, která je vhodná pro zemědělskou výrobu, a to včetně půdy, která je v současnosti obhospodařována nebo je dočasně neobhospodařována. Do ZPF patří zemědělsky obhospodařované pozemky, jako jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a dočasně neobdělávaná půda. Stejně tak musí být vyjmuta půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Pro zajímavost do ZPF patří také rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod. Půda v ZPF je chráněna proti jejímu znehodnocení, do kterého se řadí i zastavění půdy stavbami.

Započítávají se zpevněné plochy do vyjmutí z ZPF?

Ano, zpevněné plochy, jako jsou chodníky, parkovací plochy a terasy, se započítávají do vyjmutí z půdního fondu (ZPF). Zpevněnou plochou se rozumí plocha, která je pokryta pevným materiálem, který není propustný pro vodu, jako je například asfalt, beton, dlažba nebo kamení. Mezi zpevněné plochy patří například:

  • chodníky
  • parkoviště
  • příjezdové cesty
  • terasy
  • stavby pro technické vybavení
  • hřiště
  • sportoviště
  • skládky odpadu

Zpevněné plochy nejsou vhodné pro zemědělskou výrobu, a proto se započítávají do ZPF jako půda, která je vyňata ze zemědělského obhospodařování. V případě, že je na pozemku, který je součástí ZPF, umístěna zpevněná plocha, je nutné získat souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k jejímu odnětí ze ZPF.

Kdy není potřeba souhlasu pro odnětí půdy ze ZPF?

Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda:

Čtěte také: Betonové zatravňovací tvárnice

  • V zastavěném území pro:
    • Stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m².
    • Stavby pro bydlení nebo veřejně prospěšné stavby umísťované v proluce o velikosti do 0,5 ha.
    • Další drobné stavby v zastavěném území, jako například:
      • Stožáry nadzemních vedení.
      • Vstupní šachty podzemních vedení.
      • Vrty a studny.
    • Pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m².
    • Přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m² a větrných jam.
    • Záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1000 m².
    • Základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m².
  • Pro obnovu přirozených koryt vodních toků.
  • K nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok, včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
  • Pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím.
  • Pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona, je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu.
  • Pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů.
  • Pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

Postup pro vynětí pozemku ze ZPF

Pro odejmutí pozemku ze Zemědělského půdního fondu (ZPF) je nutné postupovat v souladu se zákonem o ochraně ZPF a dalšími příslušnými předpisy. Žádat o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu (ZPF) může vlastník pozemku.

Kdo rozhoduje o vynětí půdy z půdního fondu?

O vynětí půdy z půdního fondu nově od července 2024 nerozhodují orgány ochrany ZPF, ale vše na sebe přebírá stavební úřad. Do té doby rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve správním řízení z moci úřední. Rozhodnutí o vyjmutí ZPF vydává místní Stavební úřad - odbor životního prostředí.

Kde podat žádost o odnětí půdy ze ZPF?

Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti příslušné Ministerstvo životního prostředí. Pokud je pozemek součástí národního parku, žádost se podává na příslušnou „Správu národního parku“. Žádosti se řeší do 30 - 60 dní a samotná žádost není nijak zpoplatněna.

Požadované doklady k žádosti

K žádosti o odnětí půdy ze ZPF se přiloží:

  1. Údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence.
  2. Vyjádření vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí.
  3. Výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví.
  4. Plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy.
  5. Předběžná bilance skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití.
  6. Vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2 zákona (dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vyžadující souhlas musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu, umístění stavby musí být navrženo tak, aby došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby mimo zastavěné území s výjimkou případů umístění stavby v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo platným územním plánem, nebo návrhem tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, k němuž orgány ochrany zemědělského půdního fondu udělily vyjádření).
  7. Výsledky pedologického průzkumu.
  8. Údaje o odvodnění a závlahách.
  9. Údaje o protierozních opatřeních.
  10. Zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany.
  11. Informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem.

K žádosti se rovněž přiloží formulář pro výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a informace o faktorech životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF. Potřebné formuláře najdete na stránkách příslušného pověřeného úřadu.

Čtěte také: Pokládka zatravňovací dlažby

Kolik stojí vyjmutí ze ZPF?

Cena za odnětí půdy se odvíjí od její kvality, určené bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídy ochrany pozemku. K vypočtení ceny je nutné znát číslo BPEJ a třídu ochrany, které zjistíte v katastru nemovitostí. Cena se pak vypočítá na základě přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb. Výše odvodů je vypočtena podle přílohy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Výpočet odvodů

Cena za vynětí se v případě stavby rodinného domu nebo rekreačního objektu počítá podle vzorce: (základní cena pozemků dle BPEJ) x (koeficient dle třídy ochrany) x (zastavěná plocha v m2).

  • Základní cena pozemků dle BPEJ: Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky. Dále pak zjistí a vyhodnotí, jestli bude vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněno životní prostředí - a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. Základní cenu zemědělské vyjímané půdy vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí. Údaje o klimatických regionech a hlavních půdních jednotkách se zjistí např. z uživatelské příručky „Bonitace československých zemědělských půd a směry jejich využití“ a ze související mapové dokumentace. Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF, se zjistí např. z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod stolních, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popř. z účelového měření.
  • Koeficient dle třídy ochrany: Koeficienty připadající k jednotlivým třídám ochrany (jak spadají BPEJ do tříd ochrany, lze zjistit podle Vyhlášky č. 48/2011 Sb.).
  • Zastavěná plocha v m2: Odpovídá za podmínek § 9 odst. 4 zákona o ochraně ZPF ploše potřebné pro stavbu a související zpevněné plochy.

Tabulka koeficientů tříd ochrany

Třída ochrany Koeficient (příloha k zákonu č. 334/1992 Sb.)
I. třída 9
II. třída 6
III. třída 4
IV. třída 3
V. třída 3

Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze ZPF je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých BPEJ a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku. Výše odvodů vychází ze základní ceny pozemků podle BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka), které jsou stanoveny v oceňovací vyhlášce a zvyšují se v případě negativního ovlivnění faktorů životního prostředí (např. ochranná pásma vodních zdrojů, zvláště chráněná území).

Důsledky užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu

Neznalost neomlouvá. Za užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu (s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba) hrozí fyzické osobě sankce až 1 000 000 Kč.

Čtěte také: Zatravňovací tvárnice z betonu: Přehled

tags: #vyneti #ze #zpf #zatravnovaci #dlazba

Oblíbené příspěvky: