Při návrhu a realizaci střešní konstrukce hraje klíčovou roli volba správné hydroizolace a zohlednění sklonu střechy. Střechy s nízkým sklonem jsou v současnosti poměrně často požadovány jak od investorů, tak i projektantů. Aby byl střešní plášť střech s nízkým sklonem plně funkční, musíme si uvědomit, že v tomto případě skládaná krytina plní pohledovou funkci, zároveň chrání spodní vrstvy střešní konstrukce před UV zářením, ale jen do určité míry chrání od vodních srážek. Hydroizolační funkci střechy přebírá podstřeší.
Důležitost sklonu střechy při výběru krytiny a hydroizolace
Sklon střechy hraje zásadní roli při volbě vhodné střešní krytiny. Každý sklon střechy vyžaduje specifické vlastnosti a technické parametry odpovídající svou vhodností pro daný sklon střechy. Střešní krytinu tak volíme podle sklonu střechy. Pokud zvolíte nekompatibilní krytinu, bude vám do střechy zatékat. Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno.
Klasifikace střech podle sklonu:
- Plochá střecha: Sklon je do 5°. Minimální spád ploché střechy by měl být 3°, aby se netvořily kaluže.
- Šikmá střecha: Sklon se pohybuje mezi 5-45°. Nejběžnějším typem je sedlová střecha, u které je optimální minimální sklon 35°. Pultové střechy, oblíbené u moderních domů, mívají menší sklon, což více limituje výběr krytiny.
- Strmá střecha: Velmi odolné proti dešti a sněhu, protože se na nich neudrží. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany.
Ne každou krytinu lze použít na jakýkoliv sklon střechy. Nejmenší spád umožňuje střecha plechová, na druhém konci pomyslné stupnice pak leží pálené střešní tašky, se kterými můžete jít až na 90°. Dle tabulky můžete na plochou střechu použít hliník, ale například pro falcovaný šindel PREFA platí minimální sklon od 25°.
Tabulka doporučených minimálních sklonů pro vybrané střešní krytiny:
| Typ střešní krytiny | Minimální doporučený sklon | Poznámka |
|---|---|---|
| Betonová taška | 22° (ideálně 30°) | Při menším sklonu nutná doplňková hydroizolace. |
| Pálená taška | Závisí na typu drážek, individuální dle výrobce | Může jít až na 90°. |
| Plastová krytina Capacco | 25° | Nevhodná pro ploché střechy. |
| Falcovaný šindel PREFA | 25° | |
| Plechová krytina | Nízký sklon (dle typu plechu) | Nelze použít na ploché střechy. |
| Hydroizolační fólie (PVC, FPO/TPO) | Není limitován, ale doporučený minimální spád 3% pro zamezení kaluží. | Použitelné i na bezespádové povrchy, avšak s rizikem kaluží a vyššího namáhání. |
Při instalaci betonové střešní krytiny je důležité promyslet veškerá specifika sklonu střechy. Pro nízko skloněné střechy je nutné zajistit správnou vrstvu hydroizolace, aby se zabránilo pronikání vody.
Podstřeší a pojistná hydroizolace
V rámci základního přepracování odborných pravidel byla přepracována „směrnice k pojistným hydroizolacím a podstřeší“. Směrnice definuje úlohy a požadavky na podstřešní folie a zavádí klasifikační odstupňování. Tato klasifikace se uskutečňuje nezávisle na krytině. To má za následek, že uživatel až ve spolupráci s jednotlivými odbornými pravidly - jako Pravidla pro pokrývání střech, může zvolit správný typ a vyhotovení folie.
Čtěte také: jak vybrat hydroizolační fólii na střechu
Doplňková opatření mají úlohu chránit střešní konstrukci pod střešní krytinou před prachem, nafoukaným sněhem a vlhkostí. V závislosti od střešní krytiny (jejího bezpečného sklonu BSS), sklonu střechy a od dalších zvýšených požadavků jako je obytné podkroví, konstrukce střechy, klimatické podmínky a místní podmínky a ustanovení, se plánují a aplikují pojistné hydroizolace na daný typ střechy. Při střechách se sklonem nižším než BSS je třeba v každém případě plné bednění (záklop).
Na zhotovení plného bednění není dovoleno používat OSB desky! Je třeba dbát na to, aby styk jednotlivých desek nebyl příliš těsný, aby byla rezerva na jeho tepelnou roztažnost. Šířka desek by neměla přesahovat 14cm a tloušťka by měla být alespoň 2.4cm.
Hydroizolační fóliové systémy
Izolace plochých střech je proveditelná dvěma způsoby: asfaltovými pásy, nebo hydroizolační fólií. Vysokým teplotám lépe odolává plastová hydroizolační fólie. Z toho důvodu je pro izolace plochých střech přímo doporučována. Své uplatnění ale nachází také při izolaci balkonů a teras. Na jednovrstvé izolace plochých střech se používají fólie z termoplastu, které se na střechu aplikují pomocí horkého vzduchu. S touto fólií rovněž dobře odizolujete terasu a balkon.
Typy hydroizolačních fólií:
- PVC fólie: Nejčastěji se plastové fólie vyrábějí z PVC, tedy z termoplastu. Tyto fólie jsou obvykle používány na jednovrstvé hydroizolace plochých střech. Mohou se také použít pro hydroizolaci balkónu či terasy. Zde se poté aplikují společně s nášlapnou vrstvou. Spoje jednotlivých pruhů PVC fólie se svařují horkovzdušnými svařovacími stroji (pistolemi). Fólie se vždy v místě přesahu zahřejí a následně spojí v jednolitou vrstvu. Venkovní teplota by při pokládce měla být nad +5°C. Při pokládce je důležité pamatovat na separační vrstvu (většinou netkané textilie ze syntetických vláken). PVC fólie je nutné mechanicky kotvit či přitěžovat, aby neodlétly. V případě zatížení zelenou střechou či kačírkem (min. výška 50 mm) si s mechanickým kotvením nemusíte dělat velké starosti. Některé fólie lze i lepit, ovšem jedná se o nákladné řešení.
- FPO/TPO fólie: Hydroizolační fólie termoplastických (TPO) či flexibilních (FPO) polyolefinů se vyznačují vysokou pevností. Na rozdíl od PVC neobsahují změkčovadla, a tak si zachovávají svou pružnost po celou dobu životnosti. Neobsahují ani těžké kovy. Při svařování tak nevznikají dráždivé výpary. Aplikace u těchto fólií probíhá podobně jako u fólií na bázi PVC. Avšak díky snášenlivosti s polystyrenem i asfaltem zde není potřeba separační vrstva. FPO/TPO fólie jsou vhodné i na tzv. zelené střechy. Tento typ fólií se stává víc a víc oblíbenějším. Jejich hlavní výhodou je dlouhá životnost (cca 2x více než PVC fólie).
Mnohem odolnější a pevnější je fólie termoplastických (TPO) či flexibilních (FPO) polyolefinů. Tato fólie je také pružnější, protože ve srovnání s plastovou fólií neobsahuje změkčovadla.
Střešní fóliový hydroizolační systém FATRAFOL-S
Vysokou kvalitou se vyznačuje především hydroizolační fólie FATRAFOL vyrobená na bázi PVC. Její hlavní výhodou jsou především všestranné možnosti jejího využití. Fólie je určena pro novostavby i rekonstrukce. Hodí se pro všechny typy objektů, tedy rodinné domy stejně jako skladovací a výrobní areály, i typy střech - ploché, šikmé, jednoplášťové, dvouplášťové, mechanicky kotvené, lepené i přitížené (zelené střechy).
Čtěte také: Detaily napojení vtoků na hydroizolační fólii
- Střešní systém FATRAFOL-S je určen pro hydroizolaci budov s plochou nebo mírně šikmou střechou na stavbách obytných, veřejných, správních, průmyslových, zemědělských, sportovních apod.
- Je-li sousední vrstvou fóliového povlaku ve střešním plášti pěnový polystyren nebo prvek z asfaltu, musí být přímému styku s nimi zabráněno separační vrstvou z textilie ze syntetických vláken o plošné hmotnosti nejméně 300 g/m2 (FATRATEX).
- Fólie na bázi PVC-P vyztužená polyesterovou mřížkou. Odolává UV záření a může být vystavena přímým povětrnostním vlivům.
- Určena především k provádění jednovrstvých povlakových krytin plochých střech, mechanicky kotvených k podkladu, bez zatěžovací vrstvy. Fólii lze vzájemně spojovat svařováním horkým vzduchem nebo topným klínem (jednostopý svar).
Spojování a těsnění hydroizolačních fólií
Spojování přesahů je potřeba v případě, že skladba střechy je plánovaná jako dvouplášťová skladba, tj. jako pojistná hydroizolace je pod střešní krytinou použita vysoce difúzní membrána, která se dotýká tepelné izolace a zároveň slouží jako větrotěsnící (vzduchotěsnící) vrstva konstrukce. Tedy, eliminuje se vliv větru nebo vliv proudícího vzduchu ve ventilační mezeře nad pojistnou hydroizolací. Proudící vzduch by přes volný, nespojený přesah pásů membrány mohl vstupovat do tepelné izolace, kde by rozpohybováním vzduchu mezi vlákny tepelné izolace došlo ke znehodnocení její tepelně izolační účinnosti a bylo by nutné navýšit celkovou tloušťku tepelné izolace.
Norma "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky" přímo doporučuje, aby u dvouplášťových konstrukcí byla tato vnější ochrana tepelné izolace vzduchotěsně spojována. Cituji: "bod 7.1.3 Tepelně izolační vrstva konstrukce musí být účinně chráněna proti působení náporu větru." Totéž platí i pro spojování přesahů větrozábran či hydroizolačních větrozábran u konstrukcí větraných fasád, kde potřeba vzduchotěsného slepení vzniká v případě, že přesah pásů větrozábrany je volný, tj. není přitlačen nosnou konstrukcí pro fasádní obklad, jak tomu bývá většinou při vertikální aplikaci větrozábrany.
Spojování přesahů membrány je potřeba také v případě, že sklon střechy je nižší než 22°. Při delším působení vodou (deštěm či sněhem, zejména dokud není provedeno zakrytí střešní krytinou, nebo pokud dojde k jejímu defektu) by v přesahu mohlo docházet ke vzlínání vody a následnému vnikání do tepelných izolací. Povrch vysoce difúzních membrán je v drtivé většině tvořen netkanou textilií a při dotyku 2 vrstev netkané textilie dochází k tomuto fenoménu. Tento fenomén nevzniká u fólií bez vrstev netkané textilie na povrchu.
Spojování přesahů je nutné také v případě, pokud sklon a podmínky střechy jsou vůči bezpečnému sklonu použité střešní krytiny takové, že je potřeba ve střešní skladbě použít pojistnou hydroizolaci stupně a třídy těsnosti 2C, 3A nebo 3B, tzn. sklon střechy je menší než je bezpečný sklon použité střešní krytiny. Pro těsnost 2C se však používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B, kde již musí být pojistná hydroizolace navíc podložena bedněním.
Jelikož dodatečné spojování a nalepování lepící pásky na kraj membrány (která je instalována na krokve) pro vytvoření slepeného přesahu je poměrně složité a pracné, významní výrobci membrán již dodávají tyto membrány i s integrovanou lepící páskou, kde pak provedení vlastního spojení je daleko jednodušší. Nemluvě o tom, že nákup zvlášť pásky a zvlášť membrány je většinou cenově náročnější, než nákup membrány s páskou již integrovanou. Další výhodou je jistota, že pro spojení byl použit správný lepící komponent. U stupně a třídy těsnosti 3A se pak spojování přesahu pojistné hydroizolace provádí speciálním tmelem.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Vodotěsné spojování detailu mezi pojistnou hydroizolací a pronikající či navazující konstrukcí (komínové těleso, atika, ventilace) je potřeba v případě, že průnik či napojení pojistné hydroizolace na navazující detail vzniká u konstrukce, kde je v konstrukci střechy požadován stupeň a třída těsnosti pojistné hydroizolace 2C, 3A nebo 3B. Je nutné provést vodotěsné napojení pojistné hydroizolace na pronikající či navazující detail pomocí příslušného lepícího či těsnícího komponentu. Opět pro těsnost 2C se používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B.
Dále je spojování potřeba v případě, že v konstrukci je požadován stupeň a třída těsnosti 2C či 3A (u těsnosti 3B je pojistná hydroizolace vedena vrchem přes kontralatě). Další spojování vzniká v případě, že je nutno provést opravy mechanických poškození pojistné hydroizolace. Drobné poškození (např. po hřebíku) lze opravit příslušnou páskou jak z horní, tak i ze spodní strany pojistné hydroizolace. Pokud je poškození větší (díra do velikosti 15 cm), je opravu nutné provést pomocí záplaty a příslušných pásků, avšak vždy z exteriérové strany aplikované pojistné hydroizolace.
Lepící komponenty a vytvořený spoj zároveň musí po aplikaci odolávat velice nízkým i vysokým teplotám, jelikož pojistná hydroizolace je v zimním období vystavena exteriérovým podmínkám a v letním období vzhledem k ohřívání krytiny i vysokým teplotám, a to až +80°C. Zároveň chemické složení lepící vrstvy komponentu nesmí narušit vodotěsnost pojistné hydroizolace, její pevnost, popř. životnost. Proto je potřeba pro příslušné spojení, těsnění či opravy pojistných hydroizolací používat odpovídající lepící komponenty, které jsou schopny vytvořit dlouhodobě funkční spoj a nehrozí následné rozlepení spoje či poškození pojistné hydroizolace. Poškozený či rozlepený spoj se totiž může stát příčinou problému se zatékáním vodních srážek do konstrukce, popř. příčinou špatné funkčnosti tepelných izolací a tím i vysokých nákladů na vytápění objektu.
Měření sklonu střechy
Chystáte-li se měnit střešní krytinu za jiný druh a nejste si jisti spádem a tedy použitelnými materiály, nemusíte hledat projektovou dokumentaci k domu. Místo toho si do mobilního telefonu stáhněte aplikaci sloužící k měření sklonu. Pak už jen stačí vyklonit se ze střešního výlezu a telefon přiložit na krytinu.
Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Naměřené údaje zadejte do vzorečku pro výpočet úhlu v pravoúhlém trojúhelníku (výpočet úhlu střechy). Teď musíte výsledek ještě převést na stupně pomocí goniometrické funkce tan-1. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr.
tags: #foliová #střecha #sklon #informace