Vlhkost zdiva je klíčovým faktorem ovlivňujícím životnost, statiku a celkové mikroklima stavby. Zvláště u pórobetonového zdiva, jako je PORFIX, je důležité rozumět jeho vlastnostem ve vztahu k vlhkosti a vědět, jak efektivně řešit případné problémy.
Vlhkost zdiva a pórobeton PORFIX
Pórobetonové zdivo je obecně považováno za velmi nasákavé kvůli své struktuře (obsahu dutin), avšak nezapomínejme, že struktura vzduchových dutin je uzavřena. Díky tomu je nasáknutí postupné a obvykle trvá až 2-3 dny (stupeň provlhnutí závisí na více faktorech).
Pórobetonové příčkovky doplňují stavební systém na výstavbu vnitřních a výplňových příček s dobrými zvukově-izolačními vlastnostmi. Příčkovky z pórobetonu, stejně jako tvárnice, pohlcují a uvolňují vlhkost vzduchu. Vyrovnávají tak změny vlhkosti v místnosti a umožňují vodním parám prostup stěnami.
Pokud jde o základní složení pískového pórobetonu PORFIX, základem je písek - 10 dílů, vápno a cement - 4 díly a přísady - 1 díl (vápeno-křemičitý a fluidní vápeno-křemičitý úlet, který však netvoří ani polovinu z tohoto jednoho dílu).
PORFIX CZ a.s. ručí za zdravotní nezávadnost všech svých produktů. Vlastní fyzická životnost pórobetonu PORFIX je prakticky neomezená - pokud hrubě nezanedbáme údržbu stavby (například permanentní zatékání).
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Pórobeton PORFIX a záplavy
Pokud patříte mezi postižené povodněmi a váš objekt je zděný, je předpoklad, že následky na takové konstrukci nebudou katastrofální. Hmotnost a stabilita zděné stavby je příznivá, i když, jako všechno, má své limity. Zkoušky i zkušenosti z předchozích let ukázaly, že pevnost takových vodou zaplavených tvárnic neklesne o více než 20 %, proto, pokud byly návrh a posouzení statiky stavby provedeny správně, není se čeho obávat. Je však třeba poznamenat, že musíme rozeznávat mezi působením zaplavení a destrukční silou proudu vody.
Po úplném nasáknutí zdiva první část sušení trvá cca měsíc. Za tuto dobu se vlhkost pórobetonu dostane zhruba na úroveň odpovídající expedovanému materiálu z výroby. Samozřejmě rychlost vysychání závisí na vytvořených podmínkách v interiéru - teplota, vlhkost, cirkulace vzduchu a větrání (tedy i podmínkách v exteriéru - teplota, relativní vlhkost).
Normy a měření vlhkosti zdiva
Vlhkost zdiva by měla být co nejnižší. Vlhkost zdiva se měří v procentech z celkové hmotnosti. Čím vyšší naměřené hodnoty, tím více vody zeď obsahuje, ačkoli to zpočátku nemusí být na postižené stěně patrné. Podle normy by se měla držet vlhkost zdiva do 3 až 4 % v nadzemních částech na místech, kde nepřiléhá zemina. Cokoliv nad pět procent už je zvýšená vlhkost a hodnoty vlhkosti zdiva nad deseti procenty už jsou poměrně alarmující a vyžadují co nejrychlejší řešení dané situace. Bohužel, v mnohých případech není výjimkou ani 20% vlhkost zdiva. Buďte napřed a nenechte situaci zajít tak daleko.
Normativní hodnoty vlhkosti zdiva
Následující tabulka uvádí orientační normativní hodnoty vlhkosti zdiva:
| Typ zdiva / Umístění | Doporučená váhová vlhkost (%) | Alarmující váhová vlhkost (%) |
|---|---|---|
| Suché cihelné zdivo (orientační) | cca 2 % | |
| Nadzemní části stavby (mimo přiléhající zeminy) | 3-4 % | > 10 % |
| Sklepní obvodové zdivo (podzemní části, přiléhající k zemině) | kolem 6,5 % | |
| Zvýšená vlhkost | > 5 % |
Jednotlivé stupně vlhkosti ve výše uvedené tabulce jsou orientační. V zásadě lze říci, že suché cihelné zdivo by mělo mít vlhkost přibližně 2 %, přičemž za doporučenou hodnotu bychom mohli považovat ještě vlhkost kolem hranice 4 %.
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
Pokud jste si tedy v nadzemních částech domu naměřili vlhkost pod 3-4 %, můžete být s největší pravděpodobností v klidu a bez obav o své zdi. Pro sklepní obvodové zdivo podzemních částí stavby mimo příček (např. suterénní prostory, sklepy) a každé zdivo přiléhající k zemině (včetně nadzemních částí stavby) se norma udávaná pro zdravé a suché zdivo pohybuje kolem 6,5 % váhové vlhkosti. Pokud jste naměřili vlhkost v podzemních částech domu pod 6,5 %, opět nejspíš nemusíte podnikat žádné kroky.
Proč řešit povolenou vlhkost zdiva?
Možná si říkáte, proč byste měli řešit povolenou vlhkost zdiva, když je přece na vlastní oči vidět, zda je vaše zeď navlhlá a není v normě. Nicméně zvyšující se vlhkost zdiva nemusí být zpočátku na první pohled patrná a až se na zdi začnou objevovat vlhké skvrny, může být pozdě.
K čemu nám je norma na vlhkost zdiva? Pravděpodobně se většina lidí předepsanou normou vlhkosti zdiva zabývá v okamžiku, když už jsou na světě problémy jako například vlhké skvrny nebo opadávající omítka. Vlastník nemovitosti, který nepozoruje nic podezřelého, se o problém obvykle nezajímá. Zpočátku si skutečně nemusíme ničeho všimnout. O skrytém problému nás tak včas informuje pouze měření vlhkosti zdiva a norma, která udává doporučované hodnoty.
Je důležité, abychom si nepletli vlhkost vzduchu a vlhkost zdiva. Přestože tyto dva pojmy spolu souvisí, každý označuje něco jiného. Vlhkost vzduchu představuje míru naplnění vzduchu vodní parou, což je něco úplně jiného než vlhkost zdiva.
Prvním plíživým příznakem bývají skvrny, tzv. mapy na stěnách, které často přechází v plíseň.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Jak správně změřit vlhkost zdiva?
Určitě si kladete otázku, jak správně změřit vlhkost ve svých zdech. Samozřejmě jsou na trhu vlhkoměry zdiva nebo také způsoby, jak zjistit hodnotu vlhkosti tzv. podomácku. Nicméně pouze měření vlhkosti zdiva renomovanou firmou vám zaručuje věrohodné výsledky, na základě kterých opravdu zjistíte, jak na tom jste.
Co dělat při zvýšené vlhkosti zdiva PORFIX?
Vyšla vám v procentech vyšší vlhkost zdiva, než by bylo vhodné? Hlavní je, že se vám podařilo problém odhalit a pojmenovat. Nyní se můžete pustit do jeho řešení. Jednou z nejčastějších příčin tohoto stavu je vzlínající vlhkost. Elegantní a praktické řešení nabízí elektroosmóza, se kterou máme výborné výsledky. Vlhké zdi v domě jsou velkou nepříjemností a dokáží zhoršit kvalitu bydlení.
Opatření po zaplavení
Pro dosažení co nejnižší vlhkosti v místnostech je třeba co nejdříve vyklidit z místností vše promočené (nábytek, zařízení a vybavení), následně odstranit a demontovat vše, co brání odpařování vody, proudění vzduchu - vysychání a zvyšuje vlhkost v místnosti (od dveří, přes kryty až po zásuvky a v odůvodněných případech i otlučení omítek). Zároveň začneme s větráním. Zatímco v teplém období postačuje intenzivní větrání, snažíme se dosáhnout mírného komínového efektu zrychleného proudění vzduchu, v chladnějším je třeba přitápět a v zimním období standardně topit. Při topení nezapomínejme na nezbytná větrání, a to na začátku 5 minut každou hodinku. Výbornou pomůckou je použití cenově dostupných jednoduchých teploměrů s prostorovým vlhkoměrem, které rozmístíme po místnostech. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat místnostem, jako jsou sklepy, koupelny apod., kde je provedena hydroizolace. Po zaplavení tato místa fungují jako vana, tedy zadržují vodu uvnitř. V případě, že některé zařízení musí zůstat v místnosti, případně s odstupem času již instalujete nové, je pro dostačující proudění vzduchu třeba zachovat mezeru minimálně 10 cm, u větších kusů i 30 cm a u sestav zařízení i 50 cm. Tato vzdálenost by měla zůstat zachována co nejdéle, cca do jednoho roku, přičemž ty větší se s ustupující vlhkostí mohou zmenšovat.
Plísně a soli
Nesprávná nebo nedostatečná opatření a vysoká vlhkost se často zejména v chladnějších obdobích projeví plísněmi. Jako obvykle se projeví nejprve na rizikových místech, kde je nedostatečné proudění (rohy a kouty), nebo v místech s horšími tepelněizolačními vlastnostmi (překlady a věnce). Plísně odstraníme obvyklým způsobem a zintenzivníme opatření (teplota a proudění).
Během procesu vysychání se mohou na povrchu (omítek nebo zdiva) objevit bílé skvrny - mapy. Takto se projevují soli vyplavené na povrch nacházející se v každém zdicím materiálu. Nezaměňujme si je s plísněmi, protože postup při odstraňování je odlišný! Soli po vyschnutí můžeme odstranit mechanicky kartáčem.
Při záplavách může dojít k úniku různých látek a chemikálií.
Povrchové úpravy a vlhkost
Součástí zdiva je také jeho povrchová úprava (omítky, obklady, stěrky - často i z netradičních materiálů). Následky se obvykle dají předvídat na základě použitých materiálů a hlavně pojiva. Dostupnost produktů na trhu je široká a doporučené postupy se mohou značně lišit, proto doporučujeme jednotlivé případy konzultovat s výrobcem.
Obecně však lze říci, že omítky s obsahem cementu patří k těm méně náchylným k destrukci, podobně jako keramické obklady, které jsou odolné, avšak uzavřený povrch znamená potřebu důkladnějších opatření při vysušování. Naopak některé méně tradiční omítky (např. hliněné) se doporučuje odstranit a po stabilizaci vlhkosti zrealizovat nově.
Při omítání je důležité změřit vlhkost zdiva před omítáním. A pokud je hmotnostní vlhkost vyšší než 20 %, je potřebné počítat s vyššími objemovými změnami, což vyžaduje vyšší flexibilitu omítky, nebo ošetřit celou plochu síťkou. To samé, respektive vzhledem na rozměry, ve zvýšené míře platí i pro venkovní omítání.
Vzhledem na výrobní proces má materiál značnou expediční vlhkost a při vysychání dochází k objemovým změnám (rozsah závisí od vlhkosti) a jejich projevy můžou vznikat praskliny. Zabránit prostupu prasklin na povrch můžete dvěma základními způsoby - síťkou nebo dostatečnou tloušťkou omítky. Obavu před venkovními vlivy (déšť a sníh) nepovažujeme za akutní, reálnější může být vysrážení vlhkosti na vnitřní straně obalové fólie a následné zamrznutí. Přičemž poškození závisí od počtu cyklů (zamrznutí a rozmrznutí).
PORFIX nedoporučuje realizovat nátěr přímo na zdivo bez povrchové úpravy (obvykle omítky) z důvodu fyzikálně - mechanických vlastností (sesychání, poškození vnějšími vlivy = hmyz, ptactvo…).
Mokré tvárnice PORFIX
Mám postavený altánek (zatím bez střechy), obvodové zdivo tloušťky 200 mm a spodní řada mi promokla. Natřít gumo-asfalt na mokrou tvárnici bude těžké (nepřilne) a z hlediska vysychání je kontraproduktivní. Doporučujeme co nejdříve odvést vodu ze stavby tak, aby se nehromadila (průraz, drážka ...), počkat na vyschnutí a až potom zrealizovat přiměřený nátěr pro zvýšení odolnosti proti vodě a vlhkosti. Přiměřený znamená vhodný na daný podklad a zároveň umožňující další technologický postup.
Pokud jsou tvárnice jen navlhlé - ne. Mrazuvzdornost pórobetonu je všeobecně velmi dobrá, což je způsobené tím, že led se může rozpínat v pórech pórobetonu. Pokud ale budou tvárnice úplně nasycené vodou, vícenásobným opakováním cyklu (zmrznutí a rozmrznutí), dochází k destrukci materiálu. Exponovaná místa vystavená vodě, např. koruna zdiva nebo spodní řada tvárnic, je nutné před zimou ošetřit tak, aby tvárnice nebyly vystavené opakovanému zatékání a zamrznutí. Klasickou střešní konstrukci je možné realizovat i při nižších teplotách, takže nejlepší je stavbu zastřešit.
Před zabudováním ano, už za 24 hodin se při vhodných podmínkách citelně sníží hmotnost. Při delším skladování - zejména v zimě, záleží od schopnosti uchránit tvárnice jiným způsobem před povětrnostními vlivy.
Stavební systém PORFIX a vlhkost
Zdění a malty
Zděte při teplotě ovzduší nad +5°. Pro zdění doporučujeme použít zdicí maltu PORFIX. Orientační spotřeba zdicí malty je 17 kg/m3 zdiva u tvárnic PDK a 20 kg/m3 u hladkých tvárnic. Suchou směs zdicí malty/lepidla na pórobeton PORFIX nasypte do čisté nádoby s vodou (přesné množství vody je uvedené na obale v závislosti na výrobním závodě). Rozmíchejte do homogenní hmoty a zpracujte do 4 hodin.
Osaďte rohové tvárnice a následně do vápeno-cementové malty udělejte výškovou kontrolu nivelačním přístrojem, resp. laserovou vodováhou. Opět překontrolujte délky a úhlopříčky. Pokud při zdění používáte hladké tvárnice, spojujte je i na svislých plochách pomocí zdicí malty PORFIX. Případné menší nerovnosti první řady srovnejte hoblíkem. Po výškovém (provádíme škrabákem na pórobeton) zarovnání a očištění ložné plochy nanášejte zdicí maltu PORFIX rovnoměrně po celé ploše na horizontální i vertikální spoj (kromě tvárnic PDK) pomocí zubové zednické lžíce. Dbejte na to, aby spáry byly ideálně cca 2 mm. Důležité je správné provázání tvárnic. Pomocí šňůry nebo vodováhy průběžně kontrolujte vodorovnost a svislost stěn.
Zásadně dodržovat plnoplošné maltování celé ložné spáry. Pro nanášení malty používat výhradně přesné zubaté lžíce odpovídající šířky. Vystouplé zbytky malty neroztírat, ale tentýž den seškrábnout ostrou hranou zednické lžíce. U hladkých tvárnic se nanáší zdicí malta stejným způsobem i na svislou stěnu tvárnic (styčnou plochu).
Všeobecně jde o lepidlo třídy C1 (charakteristické pevnosti a přilnavosti). Spotřeba lepidla pro zdění značně závisí od hustoty lepidla (zejména v létě konzistenci míchat řidší!), použitého nářadí (velikost hřebenu, sklon ...) a používání škrabáku (nedorovnávat lepidlem, škrabat). Lepidlo je počítané nejen na nosné zdivo, ale i na ostatní (štíty, příčky, přizdívky) a je praxí ověřené, že při použití lžíce PORFIX, je předepsaná spotřeba reálně i s mírnou rezervou.
Lepidlo jako takové má záruční dobu (vyznačenou na obalu), kterou je potřebné respektovat. Balené je v pytlích a jednu vrstvu tvoří chránící fólie proti vlhkosti a vodě. Suchá směs má být sypká, působením vlhkosti se struktura mění na hrudky a podle množství vody až na kámen. Všeobecně platí, pokud se hrudky při míchání nerozpustí je lepidlo znehodnocené. Lepidlo a zakládací malta má životnost - záruční dobu uvedenou na obale a pokud jsou uchované v suchém prostředí, na paletě a v originálním balení jsou tyto údaje směrodatné.
Zdění v chladném období
Potřebuji zdít na jaře. Pro zdění a omítání ve stavebnictví platí všeobecné pokyny, která uvádí, že se práce bez jakýchkoliv dalších opatření vykonává při teplotě ovzduší a podkladu nad +5 °C. Práce do 0 °C je možné vykonávat za určitých opatření, avšak ne za mrazu. K přípravě malty můžete použít záměsovou vodu s teplotou maximálně 40 °C a musíte počítat s prodloužením doby tuhnutí, zdivo po ukončení můžete chránit zakrytím, ale pozor - povrch tvárnic nesmí být zasněžený nebo namrzlý (rozhodující slovo má v tomto případě stavební dozor). Přidávání nemrznoucích směsí do zdicí malty se však všeobecně nedoporučuje.
Stropní konstrukce PORFIX a vlhkost
K jednomu z našich produktů, a to polomontovaným stropům. Při této konstrukci není úplně zaplavení až tak časté, ale co se týče stability, situace je poněkud odlišná. Únosnost stropních nosníků, které jsou betonové, sice zůstává zachována a stropní vložky v tomto případě působí jen jako výplň, ale zatížení stropu se zaplavením může podstatně zvýšit. Při hmotnosti vody 1 l = 1 kg není nasáklá voda v samotné konstrukci, ale i ve všem zařízení spočívajícím na stropě, zanedbatelná! Opět zde platí bezpečnostní rezervy, ale vzhledem k charakteru konstrukce je v tomto případě na místě obezřetnost.
Pórobeton vstřebává vlhkost, proto stropní vložky před betonáží navlhčete vodou cca 4-6l/m2.
Obecné dotazy k vlhkosti a PORFIXu
Vlhkost a soklová část zdiva
Vykonzolování soklové části zdiva se řeší kvůli zateplení přechodu základu a obvodového zdiva RD. Uvažovat lze pouze pro konstrukce do 2 podlaží. Hlavní obvodová tvárnice tl. 375 mm - zakládací tvárnice tl. Hlavní obvodová tvárnice tl. 500 mm - zakládací tvárnice tl. 375 mm (max.).
Pórobeton a přímý kontakt s vlhkostí
Ano, ale… Musíte zabránit přímému kontaktu pórobetonu s vlhkostí. Je potřeba vždy použít spodní izolaci (k zabránění přístupu vlhkosti od základů), tekoucí srážková voda musí být odváděna od podezdívky plotu. Plot je nutné chránit před běžným deštěm, např. betonovou stříškou, střešními taškami. Omítku je vhodné chránit hydrofobním nátěrem.
Kotvení do zdiva PORFIX
Pro bezpečné kotvení různých předmětů do PORFIXu doporučujeme zejména plastové hmoždinky s větším nárůstem objemu, které vzhledem na obsah vápna v pórobetonu (agresivní vůči kovům) ochrání kovový vrut/šroub. Všeobecně platí, že minimální hloubka zatíženého kotvení by měla být 50 mm a čím nižší je objemová hmotnost pórobetonu, nebo větší zatížení hmoždinky - tím větší je i hloubka kotvení. Další varianta je chemické kotvení, které se však používá především na konstrukční spoje.
Za standardních okolností není zavěšení bojleru, nebo jiného technického vybavení rodinného domu na příčku zásadní problém. V podstatě máte tři možnosti:
- kotvení na hmoždinky (menší bojlery objemů do 80 až 100 l), v tomto případě třeba dbát na kotvení přiměřeným počtem a průměrem s využitím maximální tloušťky stěny a při realizaci příčku důkladněji ukotvit do stropu,
- chemická kotva (bojlery obejmu větších jak 100 l), značkový prodejce umí vypočítat parametry takového kotvení, přičemž opět platí přiměřený počet, průměr a využití maximální tloušťky stěny.
U novostaveb se v místě trámu zrealizuje monolitický ztužující věnec, který zabezpečí rovnoměrné přenesení zatížení do zdiva. Při dodatečné přístavbě (bez možnosti kotvení do věnce) je rovnoměrný přenos zatažení možné zabezpečit hustějším kotvením.